ŽIVĚ A ČESKY: Přistání vozítka Perseverance na Marsu

Závěrečná fáze přistání Perseverance na Marsu jak ji přibližuje kresba od NASA

V průzkumu Sluneční soustavy bychom asi marně pátrali po napínavějších okamžicích, něž jakými jsou přistání na povrchu Marsu. Podobně, jako nám nedávné přistání Falconu 9 ukázalo, že nejde o zaběhnutou rutinu, ani přistání na povrchu Rudé planety není žádná samozřejmost. Naopak vždy jde o napínavý a nebezpečný manévr, kde nesmí selhat žádná naplánovaná fáze. Ano, na dálku nemáme jak to ovlivnit. Robot je předem naprogramován. Předpokládá se určitá hustota atmosféry, počasí a terén v místě přistání, ale nakonec si musí každá sonda poradit sama. Také tentokrát nás 18. února po 21:45 našeho času čeká „7 minut hrůzy“, které podstoupí vozítko Perseverance a my budeme u toho Živě na Mall.tv. V článku je vložené video a také online textový přenos.

Pojďme si ještě úvodem představit nejdůležitější fáze přistání, anglicky krátce manévru EDL (Entry, Descent and Landing). Uvedeme si vše v čase, který máme u nás doma, ale pro přehlednost uvedeme jak čas, kdy se to opravdu stane na Marsu, tak čas, kdy se o tom dovíme my na Zemi. Zpoždění dané příjmem signálu bude asi 11 minut.

Přehled jednotlivých fází přistání vozítka Perseverance

Přehled jednotlivých fází přistání vozítka Perseverance

Přenos spustíme ve 21:00 SEČ. Začneme povídáním o historii výzkumu Marsu, pak budeme živě u samotného přistání a na závěr se podíváme do budoucnosti výzkumu Marsu. Pokud máte zájem zapojit se do chatu, nebo Vám nefunguje přehrávání ve vloženém okně, klikněte sem a dostanete se na stránku přenosu na Mall.TV. Pokud máte s přehráváním problém, zkuste jej spustit v tzv. anonymním okně prohlížeče.

 

Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
https://forum.kosmonautix.cz/

Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/EsHoMM2UcAAEKxp?format=jpg&name=large

Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

79 komentářů ke článku “ŽIVĚ A ČESKY: Přistání vozítka Perseverance na Marsu”

  1. Vaclav napsal:

    Pro ukrácení čekání jsem se porovnal /ne/bezpečnost /ne/náročnost přistání na Měsíci a na Marsu z hlediska inženýrského řešení.
    A/Na obou tělesech si musí sonda vystačit sama, řídit ji musí její elektronický mozek, zásah ze Země je prakticky vyloučen. Vzdálenost Marsu a Měsíce byť je v neprospěch Marsu nehraje roli, tady je to vyrovnané.
    B/ Sestup z oběžné dráhy či z příletové větve meziplanetární dráhy u Marsu vyžaduje v prvém případě nepodstatné motorické snížení rychlosti a v druhém případě nic, jen přesné zaměření / aktuálně u PER byla poslední korekce v prosinci a ostatní pro dokonalost dráhy odpadly/. O ostatní se postará atmosféra Marsu a při správném vyvážení i o stabilizaci sondy, vše až do rychlosti těsně nad rychlost zvuku. U Měsíce musí sonda celou dobu brzdit a současně měnit orientaci v prostoru, protože se průběžně mění nejen vektory, ale i tvar dráhy, tak aby vektor tahu motoru byl přesně ve výslednici všech sil. Tady to má sonda u Marsu naprosto jasně jednodušší.
    C/ Zabrzdění zbytku vodorovné rychlosti a do oblasti několika desítek m/s ve výšce ve stovkách metrů nad povrchem u  sondy u Marsu se o to postará opět bez nároku na motorovou sekce a bez nároku na orientaci padák. U Měsíce pokračuje komplikovaná činnost ad B/ jen s nižším tahem motorů. Tady to má sonda u Marsu opět jasně jednodušší.
    D/ Finální dosednutí na povrch rychlostí v m/s u obou sond zabezpečuje motorová sekce a radar, který to má v obou případech jednoduché, neb vodorovná složka rychlosti je prakticky eliminována. Větší gravitace Marsu není problém. Tady je náročnost v obou případech prakticky stejná.
    Suma sumárum z inženýrské náročnosti klade konstrukce sondy pro přistání na Marsu nižší nároky na konstruktéry než sonda určená pro přistání na Měsíci a celá sekvence je mozkem sondy k Marsu snáze realizovatelná.
    Berte to prosím věcně bez emocí jen jako pouhou laickou úvahu.
    Jen pro upřesnění k PER: dosavadní americké sondy zpravidla vysílají během přistávacího manévru po celou dobu jednoduché barevné signály /bylo-nebylo/ po jednotlivých krocích. Tak, že řídící tým se dozví příkladně zda byl otevřen padák, či PER přistál, ještě před navázáním spojení s vozidlem na povrchu. Doufám, že tomu tak bude i dnes.

  2. Spytihněv napsal:

    Otázka „Jste na Marsu?“ v 17:51 si žádá odpověď, že ano, ale už delší dobu a s jiným strojem. S roverem Perseverance zatim ne. Ale jsem na cestě, to ano a všechny systémy go, koukal jsem se 🙂

  3. SaturnV napsal:

    Co je v Curiosity na místě „skladu zkumavek“?

  4. SaturnV napsal:

    Podle mě MM.
    Pokud máte někdo další tip, pište to prosím jako odpověď pod můj příspěvek, ať tu není zmatek.

  5. kostotom napsal:

    Zkusím se zeptat – komunikuje Pereverance/skycrane nějak během sestupu, odesílá nějaká data? Díky

    • Miroslav Pospíšil napsal:

      Řídící počítač roveru odesílá během celého EDL jednoduchý signál – jeden z 265 tónů, které řídícímu týmu na Zemi ohlašují úspěšné nebo neúspěšné provedení jednotlivých kroků. Další data bude vysílat až po přistání a vyklopení antény HGA.

  6. Vaclav napsal:

    ING je sice technický demonstrátor, ale snímky povrchu z výšky 10m budou zcela jistě vědecky využity, zejména pokud by v jejich poli vedla trasa PER. Smyslem podobných vrtulníků jako je ING je urychlit jízdu průzkumem budoucí trasy. Očekávám , že ING toto již v limitované míře provede pro PER. Z letového profilu bude též možno využít pro zkoumání hustoty atmosféry se stoupající výškou, případně vliv větru na trasu.

  7. Vaclav napsal:

    20.000 km od cíle, překročena dráha Deimosu.

  8. BadSaix napsal:

    mám zvláštní dotaz. nemůže nějak vzhledem k povaze činského režimu ta jejich sonda, co už tam krouží této sondě nějak škodit? třeba ? přeci jen je to velmi konkurenční druh lidské civilizace pro nás ne zrovna přátelský a jeji úspěchy sou naší dá se říct prohrou a naše západní úspěchy zas prohrou jejich.nechci sem tahat politiku jen prostě by me to nepřekvapilo a zajimé mě to… :).. .

    • Josef Somik napsal:

      Já bych to neviděl tak černě. To co nazýváte konkurenční civilizací, bych spíš chápal jako hájení svých zájmů. Dělají to tak všichni, ne?
      U Marsu je spousta místa a chtít nějak poškodit konkurenční přístroj je asi velmi obtížné, s rizikem, že poškodí i svůj vlastní přístroj.
      Čína se bude hádat kvůli Tchaj-wanu, ale pochybuji, že bude chtít poškodit sondu na Marsu.

    • fourge napsal:

      BadSaix podla mna sa velmi mylite. Ja s cinanmi obchodujem niekolko rokov a stravil som v Cine dost casu, nato aby som aspon trochu pochopil ich zmyslanie. Je to rovnaka krajina s rovnakymi problemami ako Rusko alebo USA. Kazdy sa snazi ukazat vojensku silu a moc a byt lepsi ako ostatni. Ale tu sa bavime o vedeckych projektoch, nie o vojenskych operaciach. Vedci vacsinou spolupracuju a nesabotuju jeden druheho na zaklade prislusnosti k danej krajine alebo narodu. Mna strasne rozrusuju tie predsudky, ktore tu koluju o cinanoch. Prvy z najzakladnejsich predsudkov je: co je z Ciny, to je smejd, alebo Cinani nerobia kvalitne produkty. To je velky omyl, Cinan vyrobi smejd preto, lebo Europan mu nezaplati za kvalitu. Cina dokaze vyrobit konkurencie schopne produkty, ale nie za cenu, kedy natom zarobi este 5 firiem kym to k nam pride do obchodov. Rovnako je to aj s kopirovanim vsetkeho zapadneho. Cinan ak nieco skopiruje, tak v ich mentalite to znamena ze ten produkt je naozaj dobry a vzdava mu tym poctu a nebude vymyslat nieco lepsie..

  9. Josef Somik napsal:

    Už se nemohu dočkat, jak to dopadne.
    Doufám, že to kvůli počasí neodloží na zítra.

  10. Thumba napsal:

    Díky za perfektní psaný přenos.

  11. BadSaix napsal:

    a co ten raketovej jeřáb?Ten někam odletl a přistál, nebo prostě jen odletl a spadnul na zada a rozbil se?

  12. Vaclav napsal:

    Mě též zaujalo povídání o ExM, takže žádný covid, to byla jen výmluva, ale nebyly padáky. Nechápu proč to nepřiznali a mlžili. U Ruska je to normál, ale Evropa to snad nemá zapotřebí, zejména když se stejně všechno nakonec provalí.

  13. Vaclav napsal:

    Vzhledem k plánované trase deltou a korytem imaginární řeky se přistání moc nepovedlo. K výchozímu bodu plánované trasy jsou to 3 km, což představuje rok putování.

    • Lukáš Houška napsal:

      Poněkud zapomínáte, že plánovaná trasa k deltě je sama o sobě vědeckým cílem. Už dříve byla predikována trasa, která se kroutí po „březích“ kráteru, aby rover navštívil co nejvíce vědecky zajímavých míst. S

    • Michal Václavík napsal:

      Napište jim, jak se jim to nepovedlo [email protected]. A hlavně jim dejte radu jak to udělat lépe. Určitě to ocení.

    • hynekol napsal:

      Přesně tento typ Vašeho komentáře volá po nasazení nějakého mechanismu, který umožní hodnotit komentáře. Se dvěma cíli – dát autorovi komentáře najevo co si o jeho příspěvku myslí ostatní aniž by museli křičet do volné krajiny, tlouct hlavou do stolu, být sprostí nebo volat po banu. Protože někdy (ve Vašem případě zbytečně často) rozumné mlčení většiny je málo a čtenář pak může nabýt mylného dojmu, že daný názor je správný, relevantní, touto komunitou oceňovaný. Tak nějak ale tuším, že to je Vám úplně jedno, takže směřuju ke druhému cíli. Umožnit si pak komentáře seřadit podle hodnocení. Případně pak ty špatně hodnocené skrýt. Byla by to volba každého čtenáře, žádná cenzura, žádný ban.

      Na různých webech se to řeší různě. Palce nahoru. Někde i palce dolů. Někde možnost seřadit i podle hodnocení.

      Pro WordPress jistě existují hotová řešení, která toto umožňují.

      • Dušan Majer napsal:

        Vámi navrhovaný systém jsme už jednou nasadili (https://kosmonautix.cz/2017/11/spoustime-palcovani-komentaru/) a nezastírám, že hlavním cílem bylo právě jasné ukázání, co si mnozí lidé myslí o kvalitě komentářů některých uživatelů. Bohužel jsem však byl velice zklamán, když jsem viděl, že lidé zneužívají chyb v tomto systému, takže jsme byl donucen jej po asi třech dnech zrušit (https://kosmonautix.cz/2017/11/konec-hodnoceni-komentaru/). Bylo to pro mne velké zklamání, protože to na mnoha webech funguje a myslel jsme si, že k nám nechodí lidé, kteří by podobné věci dělali. Opět se však ukázalo, že slušná většina je skvělá, ale stačí pár trollů a jinak dobrý záměr nemůže existovat.

        • hynekol napsal:

          OK, přečetl jsem si článek o důvodech ukončení. Hlavní důvod byla chyba ve fungování pluginu. Od té doby (>3 roky) se snad mnohé změnilo. Plugin mohl být opraven. Nasadili jste komentování pouze přihlášeným, takže technicky je nastavená cesta pro to, aby bylo možné i hlasovat jen přihlášeným a na úrovni databáze (nejen přes cookie) hlídat kolikrát kdo kde hlasoval.

          Proberte to, prosím, se správcem webu.

          Kdo chce, hledá způsob, kdo nechce, hledá důvod. 🙂

          • Dušan Majer napsal:

            Já jsem z toho ještě i po těch letech zklamaný. V článku se totiž nepíše jen o té trhlině. V komentářích u článku o zavedení (i jinde) se vyjadřovalo mnoho lidí, že se jim to nelíbí. Dokonce jsme uvažovali i o spuštění ankety. K té ale kvůli dané trhlině nedošlo. Možná bychom tedy mohli udělat anketu, třeba se za ty tři roky názory změnily.

        • Martin Gembec napsal:

          A výsledkem je pak „odpad“ jako příspěvek Václava – Aloise ze 7:47. Jasně, jde o individuum, u kterého lze zůstat nad věcí a myslet si své, ale jsem rád, že nás v tom čtenáři nenechají a občas se ozvou. Ano není nám to jedno, ale sebelepší plugin asi podobné Aloise z internetu nevymaže.

  14. mpistora napsal:

    Je to rozhodně úspěch.
    Na druhou stranu, přistání na Měsíci sledovali už naši prarodiče v televizi živě. Nyní jsme viděli dvě kulaté fotky až pár minut po přistání. Jsem přesvědčen, že až bude zase za deset let přistávat další rover, tuto chybu už nezopakují. Vhodná družice, a pro 7 minut přenosu by snad ani nemusela být martostacionární, by mohla přenos zajistit. Také je možné, že takový přenos uvidíme už za 3 měsíce v čínské televizi.

    • PetrDub napsal:

      Záleží na tom, co si představujete pod pojmem živé vysílání. Pokud myslíte pohled z nějaké k tomu určené družice Marsu na žhavou šmouhu v atmosféře při průletu PER, tak to by asi jakž takž zajistit šlo. Je ovšem potřeba počítat s tím, že přenosová rychlost např. z MRO na Zemi je v této vzdálenosti cca kolem 1Mbit/s, takže FullHD to nebude :-). Nicméně samotný obsah takového „videa“ by rozhodně nestál za náklady s tím spojené.
      Pokud myslíte přenos z kamery landeru, tak tam navíc přibude problém s komunikací mezi landerem a retranslační družicí (v této roli fungoval včera MRO). Při aerodynamickém brždění tepelným štítem zabrání v jakékoliv komunikaci ionizovaný plyn kolem landeru (to neumíme vyřešit ani při návratech lidských posádek z nízké oběžné dráhy), pak tu budeme mít lander houpající se na padáku – tj. jedině nějaká nesměrová anténa a tedy rychlosti max. v desítkách kb/s – tak akorát na telemetrii a včera třeba na obrázek s výběrem místa k přistání. Totéž platí i pro fázi „s jeřábem“.
      Pro video po přistání by bylo potřeba rychle rozložit nějakou směrovou anténu, ale zase by na tom videu už nic pohyblivého nebylo, takže proč to dělat.
      Kvalita fotky po přistání je dána tím, že na kamerách jsou jen částečně průhledné kryty a ty tam jsou proto, aby nedošlo k zanesení objektivů prachem, který se zvířil při přistání. Určitě by šlo nějakou kameru „obětovat“ a poslat lepší fotku, ale zase je to o penězích – ta kamera nepoškozená udělá během dalších let provozu více užitku, než je PR fotka po přistání. U PER se počítá s poměrně dlouhým provozem. Tady jedině si dovedu představit, že čínská sonda vzhledem k tomu, že bude stacionární a má kratší plánovanou životnost, udělá ze začátku lepší fotku, na druhé straně fotky z hlavních kamer PER budou pecka (doufám).

  15. Thoridas napsal:

    Ahojte, Nikde jsem nezjistil co se stane s Nebeským jeřábem, vím že pak odletí do bezpečné vzdálenosti ale co pak?

  16. Vaclav napsal:

    Stále jen tři snímky, to se mi nějak nelíbí.

  17. Vaclav napsal:

    Podíval jsem se vzhledem neustále se opakujícím tvrzením o  50% úspěšnosti sond určených k průzkumu Marsu, jak jsou na tom ve skutečnosti, nikoli statisticky, Američané.
    Z 24 amerických startů odletělo 22 misí – úspěšnost 92%.
    Z misí které odletěly splnilo úkol 19 – úspěšnost 86%.
    Ze sedmi pokusů o družici uspělo 5 – úspěšnost 71%.
    Z deseti pokusů o přistání se zdařilo 9 – úspěšnost 90%.
    Z pěti pokusů o rover všechny úspěšné 100%.

  18. BadSaix napsal:

    koukam že už je teda znamo přesne místo přistání…..ktera pismenka v bingu to teda jsou? nemužu to nikde najít. děkuji.

  19. Jirka64 napsal:

    Nevíte, kde sledovat nejnovější zprávy o Perservance – co dělá, co bude dělat, úspěchy, fotky, videa? Prosím nejlépe Česky. Při nejhorším i cizinštinou.

  20. Petr napsal:

    skvělý přenos pánové, díky za zprostředkování

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.