sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (Hera)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

York Space Systems

Americké vojenské družice postavené společností York Space Systems si úspěšně vyměňovaly data na oběžné dráze pomocí optických komunikačních terminálů Tesat-Spacecom.

Ursa Major

Ursa Major, společnost zabývající se raketovým pohonem se sídlem v Coloradu, získala od americké armády nové finanční prostředky ve výši 12,5 milionu dolarů na pokrok ve vývoji a výrobě raketových motorů na tuhé pohonné látky.

U-space

Francouzský startup U-space bude spolupracovat s nadnárodním dodavatelem raket MBDA na vývoji dvojice družic, které budou demonstrovat detekci, charakterizaci a zaměřování družic a jiných zařízení ve vesmíru. Družice spadají do plánů agentury DGA .

Samara Aerospace

Startup Samara Aerospace získal kontrakt společnosti SpaceWERX na vývoj zlepšeného zaměřování družic o hmotnosti o 200 až 500 kilogramů.

Capella Space

Capella Space, poskytovatel služeb pozorování Země využívající radarové družice se syntetickou aperturou, získal od amerického letectva kontrakt v hodnotě 15 milionů dolarů na modernizaci svých senzorů a schopností sběru dat pro vojenské aplikace.

Agentura DGA

Eva Portier, zástupkyně pro vesmír francouzské zbrojní agentury DGA uvedla, že do roku 2030 Francie plánuje mít aktivní schopnost bránit vesmírné prostředky.

Pokuta pro SpaceX

FAA oznámila 17. září, že udělila SpaceX pokutu ve výši 633 009 USD za porušení podmínek jejích licencí během června 2023 při startech rakety Falcon 9 na misi Satria-1 a v červenci 2023 za vynesení Jupiteru-3 Falconem Heavy.

Články

ESA uvažuje o LightShip – tahači k Marsu

Planeta Mars se může od Země vzdálit až na 400 milionů kilometrů. Aby se cesty na Rudou planetu staly pro vědu a výzkum dostupnějšími a častějšími, navrhli evropští inženýři koncept mise, který počítá se znovupoužitelným tahačem pro meziplanetární dopravu. Tento marsovský meziorbitální tahač by mohl otevřít cestu k Marsu pro nízkonákladové mise od širší komunity. Celý projekt dostal název LightShip a aby jej inženýři lépe zpropagovali mezi veřejností, připravili si sedm základních otázek o projektu, na které pak odpověděli. V našem článku najdete tento text přeložený do češtiny.

Příprava na tankování Europa Clipperu

Americká sonda Europa Clipper se posouvá opět o krok blíže ke startu. Titulní fotografie tohoto článku byla pořízena 11. září, když technici v hale Payload Hazardous Servicing Facility připravovali sondu na nadcházející plnění pohonnými látkami. Europa Clipper má prozkoumat Jupiterův ledový měsíc Europa, který je již delší dobu považován za jedno z nejnadějnějších prostředí z hlediska potenciální obyvatelnosti v celé Sluneční soustavě. V rámci této mise dojde k výzkumu, zda by podpovrchový oceán Europy mohl nabízet podmínky nezbytné pro život. Europa totiž může mít všechny ingredience pro život, jak jej známe – vodu, organické látky a zdroj chemické energie.

Gateway (září 2024)

Plánovaná kosmická stanice Gateway na oběžné dráze Měsíce se má stát vědeckou laboratoří v oborech fyzikálních věd, fyziologie člověka a dalších. Má být také podporou pro lunární landery a astronauty pracující na povrchu Měsíce. Díky komponentům mezinárodních partnerů se Gateway má stát nástupcem Mezinárodní kosmické stanice ISS jako symbol mezinárodní spolupráce ve vesmíru. Kampaň misí Artemis, jejíž součástí Gateway je, však zaostává za plánem a překračuje odhadované náklady. V současnosti ji provází nejistota ohledně tepelného štítu Orionu, nekvalitní práce při výrobě nádrží centrálních stupňů raket SLS, překročení hmotnosti počáteční Gateway, problémy při vývoji a stavbě vypouštěcí plošiny ML-2 a v neposlední řadě také nejistota ohledně nevyzrálé technologie přečerpávání a dlouhodobého skladování kryogenních pohonných hmot v kosmickém prostoru, na které spoléhá architektura lunárních landerů. Nejistoty v harmonogramu misí mohou být dále prohlubovány problémem s financováním s ohledem na zákon o rozpočtové odpovědnosti.

ŽIVĚ A ČESKY: Falcon s družicemi Galileo vs. počasí

Pokud se vše podaří, měla by zítra v 0:52 našeho času odstartovat z Floridy raketa Falcon 9 s dvojicí evropských navigačních družic Galileo. Jenže start není vůbec jistý. Meteorologové totiž předpovídají pouze 40% pravděpodobnost dobrých podmínek. Pokud by se start odložil o 24 hodin, situace se má výrazně zlepšit na 80% pravděpodobnost dobrých podmínek. Každopádně odklad zatím nebyl oznámen a náš živě a česky komentovaný přímý přenos bude připraven už na noc na zítřek.

Gagarin před letem

Voschod – prvenství za každou cenu (2. díl)

Let Jurije Gagarina, který se uskutečnil v dubnu 1961, byl pro světovou veřejnost obrovským překvapením, které však možná nebylo až tak šokující, jako předešlá sovětská kosmická prvenství. O tom, že se na obou stranách schyluje k pilotovanému kosmickému letu, bylo mnoho nenápadných náznaků i otevřených signálů, které nám při zpětném pohledu dávají jasný obrázek ve smyslu „vždyť to přeci bylo tak jasné“. Jenže v ony jarní dny jedenašedesátého byla situace mnohem méně čitelná, než jak tomu bývá s odstupem času. O tom, že se do vesmíru chystá sovětský kosmonaut, však vědělo krom přímých participantů i mnoho lidí mimo kosmický průmysl a ozbrojené složky. Jako příklad může sloužit fakt, že osazenstvo redakce deníku Komsomolská pravda dostalo z neoficiálního zdroje avízo den před Gagarinovým letem. A tak mohli reportéři Komsomolské pravdy být připraveni a svým čtenářům přinést reportáže přímo z epicentra dění – členové redakce byli jedněmi z prvních zástupců masmédií, kteří s Gagarinem hovořili necelých čtyřiadvacet hodin po jeho epochálním letu. Navenek vše vypadalo skvěle a bylo jasné, že budou následovat další lety. Co ovšem ani Komsomolská

Jak BepiColombo viděla průlet kolem Merkuru?

Evropsko-japonská mise BepiColombo se 4. září prosmýkla kolem Merkuru v nejmenší vzdálenosti, jaká je pro tuto misi naplánována. Kromě toho tato mise dostala první možnost nahlédnout do okolí jižního pólu první planety naší soustavy. Při průletu byly aktivní tři inženýrské kamery (M-CAM 1, 2 a 3), které pořídily 128 různých snímků a právě z nich bylo vytvořeno působivé časosběrné video. V něm vidíme, jak se planeta pomalu nasune do zorných polí kamer M-CAM 2 a 3, načež kamera M-CAM 1 ukáže, jak se Merkur postupně začal opět vzdalovat.

Kritika vydávání licencí od FAA

Od roku 2021 začaly platit nové předpisy Federálního úřadu pro letectví, které jsou mezi širokou odbornou veřejností známy jako „Část 450“. Tato část vznikla, jako snaha o zefektivnění licenčního procesu. Postupem času se však tato část stala velikým problémem především pro průmyslovou základnu, která se začala hlasitě ozývat proti této části. Během slyšení vesmírného podvýboru sněmovního vědeckého výboru o „podpoře inovací v oblasti komerčního vesmíru při zachování veřejné bezpečnosti“, které se konalo 10. září došlo ke tvrdé kritice úřadu, a to i ze strany Kongresu.

Marsovští pavouci vysvětleny?

Kosmotýdeník 626 (9. 9. – 15. 9.)

Máme za sebou týden, který přinesl nečekané množství kosmických rekordů. V pravidelném souhrnu těch nejzajímavějších událostí uplynulého týdne se však krom počtu lidí na oběžné dráze a průběhu mise Polaris Dawn budeme věnovat i dalším tématům. Kosmotýdeník si jako hlavní téma tentokrát vzal velmi zajímavý objev na Marsu, kde se podařilo experimentem na Zemi potvrdit, jak vznikají maršovští pavouci. Nepřijdete ani o tradiční rubriky. A pokud vše vyšlo, je toto první „normální“ článek na našem webu, který vychází v novém designu! Děkuji i já tímto Matějovi a dalším členům redakce, kteří se postarali o tuto změnu. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Vítejte na novém webu!

Vážení čtenáři našeho webu. Dnes jste svědky největší změny v historii celého portálu, který pro vás funguje na neziskové bázi nepřetržitě již více než 12 let. Od spuštění v roce 2012 se web postupem času vyvíjel. Přidávaly se nové subdomény, nové funkce, přibývali noví autoři, zvýšila se kadence vydávání článků na současné dva články denně. Za již několikaleté udržování tohoto standardu si kolegové zaslouží obrovský obdiv. Ovšem kvůli tomu tu dnes nejsme.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Gateway (září 2024)

Plánovaná kosmická stanice Gateway na oběžné dráze Měsíce se má stát vědeckou laboratoří v oborech fyzikálních věd, fyziologie člověka a dalších. Má být také podporou pro lunární

Marsovští pavouci vysvětleny?

Kosmotýdeník 626 (9. 9. – 15. 9.)

Máme za sebou týden, který přinesl nečekané množství kosmických rekordů. V pravidelném souhrnu těch nejzajímavějších událostí uplynulého týdne se však krom počtu lidí na oběžné dráze

S Webbem za hlubokým nebem – 13. díl

Od našeho posledního setkání u seriálu o teleskopu Jamese Webba už uplynula poměrně dlouhá doba, od setkání u posledního standardního dílu uteklo času ještě více. Je tedy nejvyšší

PROMISE

Kosmotýdeník 625 (2. 9. – 8. 9.)

Tento týden se stalo tolik zajímavých kosmonautických věcí, že je opravdu obtížné vybrat, co do našeho pravidelného týdenního souhrnu dát. Jisté však je, že hlavní

Kosmotýdeník 624 (26. 8. – 1. 9.)

Letní prázdniny se nachýlily ke svému konci a máme tu první zářijovou neděli. Ještě než ale začnou všechny možné školní povinnosti, čeká nás (kromě jiného) také

Juice

Kosmotýdeník 623 (19. 8. – 25. 8.)

Některé týdny jsou důležitých kosmonautických událostí opravdu plné – tak jako tento. V pravidelném přehledu toho nejzajímavějšího kosmonautického dění uplynulých sedmi dní se podíváme na

Nejnovější záznamy přednášek

https://kosmonautix.cz/2020/02/29/