O3b mPower
Společnost Boeing dodala společnosti SES další dva širokopásmové družice O3b mPower s hardwarovými opravami. Družice nesou přepracované energetické moduly, které mají řešit elektrické problémy, které se vyskytly u prvních šesti družic.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Boeing dodala společnosti SES další dva širokopásmové družice O3b mPower s hardwarovými opravami. Družice nesou přepracované energetické moduly, které mají řešit elektrické problémy, které se vyskytly u prvních šesti družic.
Startup Atomic-6, který se zabývá kompozitními materiály, uzavřel s americkými vesmírnými silami dohodu v hodnotě 2 milionů dolarů na vybudování svého solárního pole pro vojenské družicové aplikace.
Společnost Planet Labs získala víceletý kontrakt v hodnotě přibližně 280 milionů dolarů na dodávku družicových snímků a geoprostorových informací německé vládě.
Družice MethaneSAT, která byla vynesena v březnu minulého roku, selhala. Družice byla určena k měření emisí metanu.
Společnost LeoLabs, kalifornský provozovatel pozemních radarů pro sledování objektů na nízké oběžné dráze Země, získala v rámci amerického vojenského programu financování ve výši 4 milionů dolarů na modernizaci svého mobilního sledovacího radaru.
Francouzská kosmická agentura přispěla do kola financování ve výši téměř 18 milionů dolarů pro místní startup Skynopy, čímž podpořila úsilí o rychlý rozvoj sítě pozemních stanic.
Ministerstvo obchodu zveřejnilo 30. června dlouho odkládaný dokument Kongresu s odůvodněním návrhu rozpočtu Národního úřadu pro oceán a atmosféru na fiskální rok 2026. Dokument poskytuje více podrobností o návrhu rozpočtu. Ministerstvo obchodu navrhuje ukončit financování programu koordinace vesmírného provozu.
Články
Z aktuálního týdne už zbývá jen posledních 12 hodin a tak je čas zrekapitulovat si kosmonautické události uplynulých sedmi dnů. Stalo se toho opravdu mnoho, ale v dnešním Kosmotýdeníku bude hlavním tématem soubor prvních snímků Země od evropské družice Biomass, která ukazuje, že není vhodná pouze pro měření množství uhlíku vázaného v lesích. Kromě toho si ukážeme třeba povedenou fotku z mise Ax-4 anebo se ohlédneme za posledním letem japonské rakety H-IIA. Pohodlně se tedy usaďte, startujeme!
Americká sonda Psyche přešla 16. června opět do stavu plného provozu svého pohonného systému. Iontové motory i celý systém se po nedávném přepnutí na záložní přívodní potrubí chovají podle očekávání. Pohonný systém bude mezi nynějškem a listopadem pracovat po celkovou dobu tří měsíců, aby se sonda udržela na dráze, která ji ve výsledku zavede k planetce Psyche bohaté na kovy. Fungování čtveřice iontových motorů muselo být začátkem dubna pozastaveno kvůli vyšetřování nečekaného poklesu tlaku na primárním přívodním potrubí xenonu. Díky zevrubné analýze a zkouškám se týmu expertů podařilo zúžit okruh podezřelých součástek, až nakonec zůstala v jejich hledáčku jediná – ventil na primárním potrubí, který měl zřejmě poruchu. Přechod na záložní přívodní potrubí koncem května obnovilo plnou funkčnost pohonného systému.
I když by se někdy mohlo zdát, že je přesný opak pravdou, většina vědců jsou celkem normální lidé s běžnými starostmi i radostmi. I oni mají rádi humor, takže není divu, že vymýšlejí různé zábavné kratochvíle. Jednou z nejoblíbenějších jsou sázky. To se obvykle dva nebo více vědců vsadí o nějaký vědecký výsledek, například, zda existuje či neexistuje Higgsův boson. Taková sázka musí mít samozřejmě přesně popsaná pravidla a určeny podmínky při jejichž splnění vyhrává jedna či druhá strana. Vědeckých sázek už známe v dnešní době stovky, některé mnohem slavnější než jiné. Dnes se ně některé z nejvýznamnějších sázek podíváme.
Poslední pátek v měsíci je tu a opět s sebou přináší Pokec s kosmonautixem – tentokrát již 77. vydání tohoto pořadu. Od 20:00 se opět sejdeme u živě vysílaného pořadu, o jehož podobě rozhodujete Vy, diváci. Pokud Vás zajímá něco kolem kosmonautiky, nebo chodu našeho webu, stačí napsat dotaz do chatu a počkat, až jej zodpovíme. Budeme moc rádi, když si vyhradíte zhruba dvě hodiny na naše vysílání vyplněné diskusí o tématech, která nás všechny baví.
Společnost Northrop Grumman provedla 26. června ve 20:25 SELČ statický zážeh pětisegmentového pomocného motoru na tuhé pohonné látky BOLE (Booster Obsolescence and Life Extension). Test DM-1 proběhl na testovacím stanovišti firmy u města Promontory v Utahu. Test, při kterém bylo spáleno 635 tun pohonných látek trval lehce přes dvě minuty, ovšem nedopadl úplně podle plánu.
Při misi Transporter-14 vynesl Falcon 9 celkem 70 nákladů z celého světa, mezi kterými nechyběl ani demonstrátor návratové kabiny od evropské firmy The Exploration Company. Tento startup označil Mission Possible za částečný úspěch, a současně za částečné selhání kvůli chybě, která nastala po úspěšném návratu pouzdra do atmosféry.
Série nedávných aktualizací od firmy Relativity Space podtrhla pokroky v přípravě nové rakety Terran R a její podpůrné infrastruktury. Nová raketa by měla na svou premiérovou misi odstartovat podle plánu v roce 2026. Realtivity Space se momentálně zaměřuje na tři klíčové oblasti – startovní infrastrukturu, zkoušky motorů Aeon R a výrobu raket Terran R. První verze Terranu R (označovaná Block 1) je navržena tak, aby naučila firmu Relativity Space, jak úspěšně a efektivně zachránit její první stupeň ještě než definitivně nastoupí vylepšené verze Block 2. S plánem mezi 50 a 100 starty ročně má Relativity Space silně spoléhat na znovupoužitelnost nové rakety, která umožní pravidelné starty s nízkými náklady. Firma věří, že poptávka na trhu převyšuje nabídku. Snaží se proto zaplnit některé mezery na trhu pomocí rakety Terran R.
Dnes ráno jsme měli možnost sledovat start Falconu 9 s kosmickou lodí Crew Dragon na misi Ax-4. Jejím cílem je Mezinárodní kosmická stanice, kde posádka stráví zhruba deset dní vyplněných vědeckými experimenty, komerčními a popularizačními aktivitami, po kterých se opět vrátí ve své lodi na Zemi. Zájemcům nabízíme možnost sledovat připojení Crew Dragonu k Mezinárodní kosmické stanici v přímém přenosu s českým komentářem, přičemž samotné připojení má nastat okolo 13:00 SELČ.
Americká vědecká sonda Parker Solar Probe 19. června úspěšně dokončila svůj 24. průlet kolem Slunce, během kterého vyrovnala svůj sávající rekord v nejmenší vzdálenosti od povrchu Slunce (6,2 mil km). Po tomto průletu, který byl posledním v základní misi sondy, zůstane Parker Solar Probe na dráze kolem Slunce a i nadále bude provádět svá pozorování. To bude pokračovat až do roku 2026, kdy mají být formálně zhodnoceny další kroky této mise. Sonda se po svém 24. průletu ohlásila 22. června řídícímu středisku na Johns Hopkins Applied Physics Laboratory (APL) v Marylandu, kde byla navržena a postavena. Podle prozatím přijatých dat jsou její palubní systémy v pořádku a vše pracuje normálně. Sonda byla v době průletu kolem Slunce odříznuta od komunikace se Zemí a všechny činnosti spojené s průletem musela zvládnout autonomně.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Desetidenní zkušební let velitele Reida Wisemana, pilota Victora Glovera, specialistky mise Christiny Koch a specialisty mise Jeremyho Hansena kolem Měsíce a zpět na Zemi se přiblížil ke
Z aktuálního týdne už zbývá jen posledních 12 hodin a tak je čas zrekapitulovat si kosmonautické události uplynulých sedmi dnů. Stalo se toho opravdu mnoho, ale
Další týden je za námi a Kosmotýdeník s pořadovým číslem 666 je připraven shrnout ty nejzajímavější události mizejících sedmi dní. V hlavním tématu se zaměříme na nově oznámené
Kosmická stanice Gateway byla navržena jako testovací zařízení, ve kterém by byl zkoumán vliv kosmického prostředí dostatečně vzdáleného od Země i Měsíce na to, aby mohla
Máme za sebou týden, který byl z pohledu kosmonautiky turbulentní, a mnoho se toho stalo. Proto je ideální čas na souhrn. Kosmotýdeník si jako hlavní téma vzal
Nedělní poledne je ideálním časem na přehled kosmonautických událostí, které přineslo uplynulých sedm dní. A tento týden toho bylo opět požehnaně. V hlavním tématu se tentokrát
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
I kdyby člověk skočil z mostu či komína nebo vypadl z letadla, kvůli odporu vzduchu nikdy nezažije pravý pocit „volného pádu“ (nebo také „stavu beztíže“), jaký zažívají astronauti na oběžné dráze. Tento vjem se dá v pozemských podmínkách simulovat pouze za pomoci letu
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
