křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Avio USA zahájila výstavbu nové továrny na výrobu motorů na tuhé raketové pohonné látky ve Virginii. Tím posouvá své plány stát se významným dodavatelem v USA v době, kdy Pentagon a obranné společnosti hledají další výrobní kapacity pro rakety a munici.
Společnost AstroForge, která se zabývá těžbou surovin ve vesmíru, plánuje příští rok vyslat kosmickou sondu, která otestuje její schopnost fungovat zcela autonomně s využitím umělé inteligence.
Společnost Meridian Space se oddělila od vývojáře technologií pro kinetické vynášení družic SpinLaunch a nyní hledá další financování na vývoj plochých družic. Podle společnosti by jich bylo možné vynést až 250 najednou na raketě Falcon 9, což by mělo stačit k zajištění globálního širokopásmového pokrytí.
Společnost SpaceComputer, startup vyvíjející infrastrukturu pro distribuované výpočty, se připravuje na svou první misi, která má v roce 2027 odstartovat na palubě kosmického zařízení směřující z nízké oběžné dráhy Země (LEO) na geostacionární oběžnou dráhu (GEO).
NASA podporuje společnost Boeing při dokončování úprav její kosmické lodi CST-100 Starliner, aby byla připravena pro mise s posádkou poté, co se očekává vyřazení lodi Crew Dragon společnosti SpaceX z provozu.
Společnost Northrop Grumman uvedla, že dodala prvních 21 družic pro U.S. Space Force a její rozptýlenou konstelaci na nízké oběžné dráze Země (LEO). Tím se společnost zařadila po bok firem York Space Systems a Lockheed Martin, které se rovněž podílejí na budování této vojenské vesmírné datové sítě.
Mise Swift, jejímž cílem bylo zvýšit oběžnou dráhu astrofyzikální družice NASA, byla oficiálně ukončena. Jak vesmírná agentura, tak zapojená společnost si z mise odnesly zkušenosti, které chtějí využít při budoucích projektech.
Články
Pozornost fanoušků kosmonautiky v pondělí 28. září poutal především 14. let rakety SuperHeavy s lodí Starship, přičemž leckdo si vzpomněl i na to, že onoho dne prováděla evropská sonda JUICE gravitační manévr u Země. Jenže v pondělí se také konala tisková konference NASA k programu kosmické lodi Starliner od firmy Boeing, na které zazněly nové informace o současném stavu i budoucnosti letového programu této pilotované kosmické lodi, kterou v uplynulých letech provází jeden technický problém za druhým.
Blíží se poslední středa v měsíci. Ta zářijová vychází na 30. 09. 2026. POZOR !!!, Kosmoschůzka se nově koná v kinosále Planetária Praha, kam jsou zváni všichni příznivci kosmonautiky a příbuzných oborů. Kosmoschůzka nabídne dva atraktivní přednášející: Milan Halousek představí přehled pilotované kosmonautiky do konce roku 2026 a Tomáš Petrásek se zaměří na planetární povrchy. Neváhejte a přijďte navštívit tuto akci, kterou pořádá Kosmo Klub z.s. Akce začíná tradičně v 17:30. středa 30. září 2026 od 17:30 do 20:00 hodin, Planetárium Praha, Kinosál, Královská obora 233 170 00 Praha 7 vstup zdarma Přednášky kosmoschůzky: Přehled pil. kosmonautiky 2026 – Milan Halousek Planetární povrchy, aneb co nás čeká jinde – Tomáš Petrásek Změna programu vyhrazena Více informací na webových stránkách Kosmo Klubu, o.s. (http://klub.kosmo.cz/novinky) nebo na e-mailu Kosmoschůzek ([email protected]). Hlavními organizátory akce jsou Petr Tomek – petrtomek98(c)gmail.com, Martin Kostera a Michal Václavík. Přidejte se k události také na Facebooku! Zdroje obrázků: http://mek.kosmo.cz/cz/kk/kklogoc.jpg https://www.syfy.com/sites/syfy/files/styles/1200×680/public/2019/07/screen-shot-2019-07-09-at-3.15.31-pm.png http://klub.kosmo.cz/system/files/Kosmoschuzka202609.png
Evropská kosmická agentura dosáhla dalšího významného milníku ve svém úsilí prohloubit naše chápání dynamických procesů na Zemi a přispět k řešení palčivých environmentálních problémů. Tři návrhy misí – ECO, Keystone a CryoRad – byly vybrány k postupu do další přípravné fáze, což představuje důležitý krok na cestě k realizaci již 12. družicové mise agentury ESA v programu Earth Explorer.
Starship S41 dnes jako první Starship v historii dosáhla oběžné dráhy a podle původního plánu měla kolem země kroužit přibližně devět hodin. SpaceX však před pár desítkami minut oznámila, že mění plány a Starship se má vrátit už tři hodiny po startu. Náš živě a česky komentovaný přenos se tedy také uspíšil. Pokud tedy chcete vidět, jak se bude do atmosféry vracet první Starship, která dosáhla oběžné dráhy, přehrávač přenosu najdete v tomto článku. Deorbitační manévr by mohl přijít kolem 17:00 a přistání v tichém oceánu pak o přibližně půl hodiny později.
Za více než 27 let pozorování vytvořila americká rentgenová observatoř Chandra, vlajková loď agentury NASA v rentgenové astronomii, jeden z nejbohatších vědeckých archivů v celé astronomii. Dnes již vědci využívají umělou inteligenci (AI), která jim pomáhá získávat nové poznatky z rentgenových dat shromažďovaných po celá desetiletí. Archiv mise Chandra je jedinečný poklad. Obsahuje desítky tisíc jednotlivých pozorování různých oblastí oblohy o celkové délce stovek milionů sekund. Jelikož je archiv volně přístupný, vědci i veřejnost se mohou vracet k datům nasbíraným za desítky let a zkoušet na nich nové nápady a nástroje. To otevírá cestu k objevům, které v době pořízení dat nemusely být možné.
Zítra, tedy v pondělí 28. září nás čeká čtrnáctý start Super Heavy Starship. Ovšem tentokrát oproti předchozím letům se zásadní změnou – poprvé v historii programu zamíří exemplář kosmické lodě Starship na oběžnou dráhu. Ano, čtete správně, stabilní oběžnou dráhu, nikoliv transatmosférickou. Na první pohled může tato situace, kdy se chce SpaceX o něco takového pokusit až při čtrnáctém startu, působit poněkud úsměvně, ovšem v kontextu celého systému Super Heavy Starship se jedná o logický krok.
Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Nejprestižnější fyzikální cenou je samozřejmě ta Nobelova. Přestože to paradoxně není cena s nejvyšší finanční prémií pro držitele, tu získá laureát nejvyšší i Průlomové ceny, prestiž Nobelovy ceny lze dosáhnout jen velmi těžko. Nevýhodou Nobelovy ceny pro astronomy je však to, že se o ni dělí se všemi ostatními fyzikálními obory, a tak získají astronomové Nobelovu cenu jen jednou za pár let, a to jen za ty skutečně nejdůležitější objevy. Ale netřeba smutnit. Astronomové mají i celou řadu dalších ocenění, které mohou získat. Dosti důležitá je zejména Wolfova cena za fyziku, druhé nejprestižnější fyzikální ocenění, jehož zisk často vede i k Nobelově ceně. Ale i o tu se musí astronomové dělit s ostatními obory. To však neplatí pro další dvě významná ocenění – Gruberovu cenu a Kavliho cenu. Obě se udělují ve třech kategoriích, Kavliho cena se uděluje za nanovědy, neurovědy a také za astrofyziku. Gruberova cena potom za neurovědy, genetiku a kosmologii. Takže astrofyzikové a kosmologové mají svou prestižní cenu. A jelikož se právě nedávno objevily výsledky jak Gruberovy ceny za kosmologii, tak Kavliho ceny
Studiem vyzařované energie, která se objevuje pouze ve vzdálené části infračerveného záření, má nově oznámený teleskop PRIMA pomoci s výzkumem širokého spektra vědních oborů spojených s vesmírem. 23. září agentura oznámila novou misi, která má studovat historii a vývoj vesmíru. Projekt PRIMA (PRobe far-Infrared Mission for Astrophysics) nyní pokročil do další fáze vývoje. Tento kosmický teleskop je prvním zástupcem nové kategorie astrofyzikálních misí NASA, označované jako Probe Explorers, která patří do dlouhodobého programu NASA Explorers.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship.
Další týden je za námi a přinesl celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. Došlo hned k několika startům, USA oznámily, že mají zbraně na oběžné dráze či proběhla
Třetí člen posádky, v níž poletí Aleš Svoboda či několik úspěšných startů. To jsou události, které tvořily kosmonautiku v tomto týdnu. Kosmotýdeník se pak v hlavním tématu netradičně
Start Falconu Heavy s kosmickým dalekohledem Nancy Grace Roman či první fáze příletu evropsko-japonské mise BepiColombo k Merkuru. To byla hlavní témata tohoto týdne. V
Ačkoli v těchto hodinách vrcholí přípravy na start Falconu Heavy s kosmickým dalekohledem Nancy Grace Roman, je ideální čas se ohlédnout za tím, co nám tento týden
tomto týdnu jsme se dočkali prvního úspěšného přistání čínské rakety na pevninu (byť se pak stupeň po nějakém čase skácel). Sophie Adenot se dočkala výstupu
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se
Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev
Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené
Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především
Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům
Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
