sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Josef Aschbacher 13. května při slyšení před výborem Evropského parlamentu prohlásil, že je „zázrak“, že Evropa dosáhla vedoucí role v některých vesmírných oblastech, jako je pozorování Země a navigace, vzhledem k tomu, že její výdaje na vesmír značně zaostávají za Spojenými státy a Čínou.
Norská ministryně obchodu a průmyslu Cecilie Myrsethová podepsala Artemis Accords během akce v sídle Norské kosmické agentury v Oslu, které se zúčastnil šéf agentury a chargé d’affaires velvyslanectví USA v Oslu.
Startup Solestial, který se zabývá solární energií získal v rámci financování série A 17 milionů dolarů na rozšíření výroby křemíkových fotovoltaických panelů pro vesmírné aplikace.
Společnost Ramon.Space, specialista na vesmírné výpočty, 14. května oznámila dohodu o dodávce systémů digitálních komunikačních kanálů pro nejméně 70 připravovaných družic OneWeb, což pomůže s přechodem konstelace na softwarově definovanou síť, kterou lze aktualizovat na oběžné dráze.
Zeno Power, startup financovaný rizikovým kapitálem, který vyvíjí jaderné baterie pro extrémní prostředí, 14. května oznámil, že získal 50 milionů dolarů v rámci financování série B na urychlení své práce v oblasti vesmírných a podvodních energetických systémů.
Kanadská společnost Kepler Communications 14. května oznámila, že poprvé úspěšně demonstrovala optické datové spojení mezi prototypem družice na nízké oběžné dráze Země (LEO) a pozemní stanicí partnera.
Saúdskoarabský geostacionární operátor Arabsat podepsal 14. května dohodu o poskytnutí širokopásmové kapacity z navrhované konstelace na nízké oběžné dráze Země se společností Telesat.
Články
12. března roku 2013 se družici GSAT0104 z evropského programu Galileo ve spolupráci s ostatními družicemi z ověřovací řady IOV (In-Orbit Validation) podařilo provést vůbec první tzv. position fix v historii nezávislého evropského navigačního systému Galileo. Nyní, po 12 letech služby, převážně v oboru pátrání a záchrany lidí v nouzi, se GSAT0104 znovu zapisuje do historie. Stává se totiž první družicí ze sítě Galileo, která opustí aktivní provoz. Pro velké a dlouhodobě fungující družicové sítě, jako je Galileo, které slouží kriticky důležité veřejné infrastruktuře a cílí na nepřerušené poskytování služeb po desetiletí, jsou činnosti spojené s opuštěním aktivního provozu stejně důležité jako jejich starty. Aby vše fungovalo hladce, je potřeba zajistit průběžné obnovování aktivní letky, což znamená zbavit se starých družic nejen kvůli bezpečnějšímu kosmickému prostoru, ale i proto, aby uvolnily prostor novým družicím.
Agentura NASA vydala prohlášení, ve kterém oznamuje, že vybrala firmu Rocket Lab se sídlem v kalifornském Long Beach, aby vynesla malou družici Aspera, která bude studovat vznik a vývoj galaxií, přičemž má vědcům poskytnout nové pohledy na procesy ovlivňující chod vesmíru. Tento výběr poskytovatele služeb spojených se startem je součástí kontraktu VADR (Venture-Class Acquisition of Dedicated and Rideshare), který umožňuje agentuře zadávat zakázky na služby spojené se startem s pevnou cenou s neurčitou dodávkou/neurčitým množstvím během pětiletého objednacího období VADR s maximální celkovou hodnotou smlouvy 300 milionů USD. Aspera bude vesmír pozorovat v ultrafialové části spektra, takže prozradí informace o horkém plynu mezi galaxiemi, kterému se říká intergalaktické médium. Tato mise má studovat, jak galaxie vydávají a přijímají plyny, přičemž tento proces by mohl souviset s tvorbou hvězd. Mise Aspera je součástí programu Pioneers od astrofyzikální divize NASA, v rámci kterého jsou financovány zajímavé astrofyzikální vědecké mise s nižšími náklady a s použitím malého hardwaru a skromného užitečného zatížení. Hlavním řešitelem projektu Aspera je Carlos Vargas z Arizonské univerzity v Tucsonu. Smlouvu VADR řídí program NASA
Směřuje sice k Jupiterovu měsíci Europa, ale občas má možnost si prohlédnout i jiná tělesa. Americká sonda Europa Clipper využila nedávného průletu kolem Marsu ke kalibraci svého infračerveného přístroje. Tato kalibrace zajistí, že přístroj bude pracovat správně, až sonda Europa Clipper dorazí v roce 2030 do Jupiterova systému. Celá mise je zaměřena na Jupiterův měsíc Europa a globální oceán, který se zřejmě ukrývá pod jeho ledovým krunýřem. Rok po vstupu na dráhu kolem obří plynné planety zahájí Europa Clipper sérii 49 blízkých průletů kolem tohoto měsíce, během kterých bude studovat, zda Europa nabízí podmínky vhodné pro život.
Agentura NASA odhalila harmonogram tří nejbližších letů k Mezinárodní kosmické stanici, ke kterým dospěla po jednáních s partnery a posunech termínů. Nově představený harmonogram dává poskytovatelům startů čas potřebný k finalizaci plánů misí, přípravě jednotlivých kosmických lodí, ale i související logistiky. Všechny níže uvedené termíny by u sebe ještě měly mít zkratku NET (No Earlier Than, tedy ne dříve než), přičemž ve všech případech bude termín startu záviset na operační připravenosti jednotlivých misí.
Problémy s laserovým výškoměrem společně s osvětlením a složitým terénem způsobily, že druhý lunární lander firmy Intuitive Machines při svém pokusu o přistání letos v březnu skončil na boku. 14. května při oznámení o hospodaření uvedl zástupce firmy, že se tyto tři faktory podílely na „anomálii během přistání“ jejich mise IM-2. Lander Nova-C s přezdívkou Athena tehdy 6. března po přistání v okolí jižního pólu upadl na bok na stěně kráteru. Lander nebyl schopen generovat dostatek elektrické energie ze svých fotovoltaických článků, což vedlo k ukončení mise sotva 12 hodin po přistání.
Společnost Gilmour Space, poskytovatel komerčních startů se sídlem v australském Queenslandu, vyvinul malou raketu Eris. Ačkoliv pusté vnitrozemské pouště australského kontinentu již v éře Studené války hostily několik startů, Eris je první vlastní australskou orbitální raketou. První mise této rakety nese označení TestFlight1 a jeho startovní okno trvající deset hodin se otevírá dnes ve 23:30 našeho času. Místem startu bude základna Bowen Orbital Spaceport na queenslandském pobřeží, která se nachází přibližně 200 kilometrů jihovýchodně od Townsville. Přímý přenos z tohoto startu s největší pravděpodobností nebude realizován.
Teleskop Jamese Webba, společný projekt americké, evropské a kanadské kosmické agentury, zachytil nové detaily polárních září na největší planetě Sluneční soustavy. Tančící světla pozorovaná na Jupiteru jsou mnohosetkrát jasnější než ty, které známe ze Země. Díky pokročilé citlivosti Webbova teleskopu mohou astronomové lépe prostudovat tento fenomén, který souvisí s lepším chápáním magnetosféry Jupiteru.
V rámci programu NIAC (NASA Innovative Advanced Concepts) agentura NASA podporuje rozvoj technologických návrhů, které by mohly v budoucnu přinést významné pokroky, leč jejich komplexnost vylučuje praktické nasazení v krátko- i střednědobém horizontu. Přesto (nebo právě proto) jsou tyto projekty tak lákavé. Vybočují totiž ze zavedených kolejí, svými měřítky, originálními nápady i kreativitou se přibližují k fantastickým příběhům ze sci-fi. Přesto však nejde o žádné přehnané blázniviny odtržené od reality. NASA pečlivě vybírá, které návrhy v daném roce podpoří. Dnes se podíváme na projekt LUNGS (Lunar Glass Structure).
Nová data ze sondy obíhající kolem Jupiteru umožnila vědcům posvítit si na silný vítr a plynných cyklón v severních oblastech obří planety. Data zároveň přinášejí nové informace o vulkanické aktivitě jeho pekelného měsíce. Americká sonda Juno nasbírala tyto údaje poté, co svými přístroji nahlédla pod horní vrstvy Jupiterových mraků i pod pevný povrch měsíce Io. Nejenže tato data pomohla lépe vyvinout nový model k lepšímu porozumění rychle se pohybujících tryskových proudů, které krouží kolem severního pólu plného cyklón, ale také poprvé v historii odhalují podpovrchové teplotní profily měsíce Io. Poskytují také cenné vhledy do vnitřní struktury tohoto měsíce i jeho vulkanické aktivity.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Dalších sedm dní je za námi a tentokrát se kosmonautika dostala i do mainstreamových médií. My se návratu vysloužilé Veněry taky budeme krátce věnovat, ale jako hlavní
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Modul HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway byl 31. března odeslán letounem An-124-100 z letiště Torino-Caselle Airport (Itálie) a po mezipřistáních v Shannon Airport (Irsko) a Portsmouth
Další týden je za námi a tentokrát byla nadílka kosmonautických událostí skutečně velmi zajímavá. Kosmotýdeník si jako hlavní téma tentokrát vzal smlouvu mezi evropskou firmou PLD
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
