ESA
Evropská kosmická agentura požádá členské státy o finanční prostředky na systém družicového pozorování Země pro bezpečnostní aplikace.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Evropská kosmická agentura požádá členské státy o finanční prostředky na systém družicového pozorování Země pro bezpečnostní aplikace.
Pentagon výrazně zvyšuje výdaje na umělou inteligenci pro vojenské operace a zvyšuje strop smluv pro systém Maven Smart od společnosti Palantir Technologies na téměř 1,3 miliardy dolarů do roku 2029.
Společnost Dawn Aerospace 22. května oznámila, že začala přijímat objednávky na bezpilotní kosmický letoun Aurora, který je schopný vynést šest kilogramů užitečného zatížení na suborbitálních letech.
Federální úřad pro letectví (FAA) 22. května oznámil, že schválil další let sestavy Super Heavy/Starship. Úřad uvedl, že provedl komplexní bezpečnostní přezkum nehody letu č.8 a dospěl k závěru, že společnost SpaceX uspokojivě odstranila příčiny nehody.
Americké vesmírné síly a Národní agentura pro geoprostorové zpravodajství (NGA) podepsaly 21. května memorandum o dohodě, jehož cílem je vyjasnit jejich role při poskytování vesmírných zpravodajských informací vojenským velitelům.
Společnost Blue Origin zveřejnila nové podrobnosti o vývoji cislunární transportní kosmické lodi, která bude přepravovat palivo z oběžné dráhy Země na oběžnou dráhu Měsíce pro přistávací modul Blue Moon Mk2.
Na jednání vlády byl se změnou schválen návrh ministra dopravy na financování mise Aleše Svobody na ISS. Detaily připravujeme.
Články
Americké Kosmické síly 7. dubna oznámily, že přesunou start družice GPS od původně plánované společnosti United Launch Alliance (ULA) na SpaceX. Jejich argumentem byla snaha o zkrácení fronty družic, které čekají ve skladu na své starty. Družice s označením GPS III SV-08, tedy osmý exemplář z nejnovější provozované série GPS III, má podle nového plánu odstartovat nejpozději na konci května letošního roku na raketě Falcon 9, která se vznese ze startovní rampy SLC-40 na floridské základně Cape Canaveral Space Force Station.
NASA potvrdila, že seismometr, který navrhuje pro použití na povrchu Měsíce, je již připraven pro stavbu a sestavování. Přístroj LEMS (Lunar Environment Monitoring Station) je jedním z několika vědeckých nákladů, které se vyvíjejí, aby je mohli na povrch Měsíce vysadit astronauti během mise Artemis III. LEMS představuje kompaktní soubor seismometrů, jehož velikost NASA přirovnává k příručnímu zavazadlu. Citlivé senzory mají nepřetržitě monitorovat pohyby lunárního povrchu způsobené „měsícotřesením“. Jak dopady meteoritů, tak i smršťování a chladnutí Měsíce způsobují, že se lunární povrch i podpovrchové vrstvy rozechvějí. Data z přístroje LEMS budou zaznamenávána po dobu několika dní po ukončení přítomnosti mise Artemis III na povrchu a pomohou vědcům lépe porozumět vnitřní struktuře Měsíce, ale i vyhodnotit seismická rizika pro budoucí pilotovaný průzkum.
Americká sonda Lucy přinesla blízké pohledy na zajímavě tvarovaný fragment planetky, který se zformoval asi před 150 miliony lety. Sonda již na Zemi posílá snímky, které byly pořízeny během jejího průletu. Lucy se 20. dubna 2025 přiblížila k planetce Donaldjohanson na přibližně 960 kilometrů. U této planetky byly již dříve pozorovány výrazné výkyvy jasnosti v průběhu desetidenní periody. Potvrdila se tak očekávání některých členů týmu Lucy, když první snímky ukázaly něco, co vypadá jako protáhlá kontaktní dvojplanetka, tedy objekt vzniklý srážkou dvou menších těles. Tým však překvapil zvláštní tvar úzkého krčku spojujícího oba laloky, který podle NASA vypadá jako dva do sebe vnořené kornouty zmrzliny.
Pokud nebudete mít během dnešní noci ve dvě hodiny a čtyřicet osm minut ráno lepší program, mohu Vás s radostí pozvat na náš další živě a česky komentovaný přenos, tentokrát opět ze startu Falconu 9 na již třetí sdílenou misi s označením Bandwagon. V rámci nich je vynášeno větší množství družic pro vícero zákazníků, což umožňuje výrazně rozprostřít náklady za start mezi jednotlivé zákazníky a pro každého z nich tak snížit cenu. Mise Bandwagon typicky míří na nízkou oběžnou dráhu se sklonem vůči rovníku přibližně 45°. Start Falconu ovšem není jediná událost, která nás zítra čeká. Ve 14:20 bychom se měli dočkat také připojení zásobovací lodi Dragon 2 k Mezinárodní vesmírné stanici.
Francouzská společnost MaiaSpace je na dobré cestě k tomu, aby se stala prvním evropským poskytovatelem orbitálních startů, který přivede na trh znovupoužitelné nosiče. Firma pevně směřuje k tomuto cíli tím, že využívá existující technologie a optimalizuje rozhodnutí o designu, aby zůstala konkurenceschopná. Portál NASASpaceflight si promluvil s výkonným ředitelem firmy Maia Space, kterým je Yohann Leroy. Diskuse se točila kolem jejich připravovaného nosiče, který by mohl poprvé odstartovat v příštím roce. V tomto článku najdete český překlad jejich rozpravy.
Pokud vše půjde podle plánu, měli bychom se zítra v 10:15 našeho času dočkat zahájení dvaatřicáté zásobovací mise k Mezinárodní vesmírné stanici v rámci programu Commercial Resupply Services. V rámci ní by měla na ISS kosmická loď Dragon 2 dopravit přibližně 3 040 kilogramů nákladu, přičemž se jedná o zásoby jídla a pití, oblečení, nářadí na údržbu stanice, vybavení na výstupy do volného prostoru nebo vědecké experimenty. Mezi ty nejzajímavější patří například ACES – dvojice atomových hodin, které by měly svými daty přispět k hlubšímu zkoumání základních fyzikálních konceptů, jako je Einsteinova teorie relativity. Na tuto zásobovací misi bude použita kabina s označením C209, která poletí již popáté. První stupeň se pokusí o své třetí přistání a to na pevninské přistávací ploše LZ-1.
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech. V dalších tématech se zaměříme na start čínské rakety CZ-6A, rekordní použití prvního stupně Falconu 9, či pro někoho rozporuplný suborbitální let zařízení New Shepard. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Kosmická loď Sojuz MS-26 dopravila vloni v září na Mezinárodní kosmickou stanici ruské kosmonauty Alexeje Ovčinina a Ivana Vagnera, se kterými cestoval i Američan Donald Pettit od NASA. Celá trojice strávila na ISS zhruba 220 dní a nyní je již čas se vrátit. Ve 23:57 našeho času by se tak měl Sojuz MS-26 odpojit od staničního modulu Rassvet. Na ISS tak skončí 72. dlouhodobá expedice, jejíž závěrečné fázi velel právě Ovčinin. Ve stejném okamžiku začne 73. dlouhodobá expedice, jejímž velitelem je Takuja Óniši z Japonska. V dnešním článku najdete hned tři přímé přenosy, které na sebe logicky a plynule navazují. V tom prvním, který má začít už ve 20:00, budete svědky loučení posádek a uzavření průlezu mezi Sojuzem a stanicí. Druhý přenos, který začne ve 23:30 bude věnován odpojení Sojuzu od stanice a třetí přenos (začátek ve 2:00) se zaměří na návrat lodi do atmosféry a přistání v kazašské stepi.
Jak jsme si řekli už v článku vydaném předevčírem, v rámci nákladní mise CRS-32 doveze nákladní kosmická loď Dragon 2 na Mezinárodní kosmickou stanici také evropský experiment ACES (Atomic Clock Ensemble in Space). Dnes se proto na tohle zajímavé zařízení, které bude usazeno na vnějším plášti evropského modulu Columbus, podíváme podrobněji. Vytvořením „sítě hodin“ má ACES propojit své vlastní nástroje pro vysoce přesné měření času s nejpřesnějšími hodinami na Zemi, aby bylo možné jejich údaje porovnávat za účelem měření plynutí času.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
V řádu hodin kolem vydání minulého dílu vydal portál Ars Technica článek, ve kterém zveřejnil rozhovor s Jonem Olansenem, manažerem programu Gateway. Olansen se v rozhovoru
Sedm dní minulo a přineslo celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. Kosmotýdeník si vzal jako hlavní téma zdržení komerční pilotované výpravy Axiom-4, které bylo zapříčiněno problémy se
Dalších sedm dní je za námi a tentokrát se kosmonautika dostala i do mainstreamových médií. My se návratu vysloužilé Veněry taky budeme krátce věnovat, ale jako hlavní
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
