Archiv roku 2014

Opraváři ve volném prostoru

Včera se na Mezinárodní vesmírné stanici opět uskutečnila kosmická procházka. Zúčastnili se jí americký astronaut Gregory Wiseman a jeho německý kolega, Alexander Gerst – zajímavé je, že pro oba to byla premiéra. Dvojice měla za úkol hlavně přesunout vloni poškozenou pumpu z dočasného na trvalé úložiště. Kromě toho ale museli udělat ještě několik menších úkolů. Celý výstup mohli čtenáři našeho portálu sledovat živě v tomto článku. Nyní, několik hodin po úspěšném ukončení výstupu si můžeme celou kosmickou procházku hezky zrekapitulovat.

AKTUALIZOVÁNO: Americko-německý výstup z ISS

Dnes ve 14:10 našeho času by se podle plánu měl na Mezinárodní vesmírné stanici otevřít hermetický uzávěr přechodové komory amerického modulu Quest. Do volného prostoru vystoupí Reid Wiseman z USA a Alexander Gerst z Německa. Celá kosmická procházka je zaměřená na obecnou údržbu stanice a má trvat zhruba šest a půl hodiny. V našem dnešním článku jsme pro Vás připravili možnost sledovat celý výstup pomocí živého přenosu z NASA TV. Nyní, když výstup skončil, jsme do článku doplnili pár fotek z kosmické procházky.

Vesmírné osudy 75. díl – Donald Slayton

Apollo naposledy přistává...

Tom Stafford, Vance Brand a Deke Slayton se chystali na přistání. Servisní modul byl po brzdícím zážehu odhozen, teď už nebylo cesty zpět. Astronauti však byli klidní. Kabiny Apolla byly lety prověřenými stroji. Už šestnáctkrát téměř bez problémů měkce přistály na vodní hladinu. Z obrovské sestavy, která se ze startovací rampy vydala na cestu do oblastí obrovských výšek a rychlostí, zbyla při návratu na zem pouhá nepatrná část o hmotnosti přibližně pět tun. Velitelský modul dokázal své astronauty ochránit při všech přechozích misích. Pouze v případě Apolla-15 selhal jeden ze tří velkých hlavních padáků, dva ostatní však poskytovaly dostatečnou rezervu pro bezpečné zbrzdění pětitunového velitelského modulu. Jinak vždy všechno fungovalo na jedničku. Je ironií, že nejdramatičtějším přistáním Apolla byla jeho poslední mise, kdy jedna vynechaná položka v checklistu málem vyústila v tragédii. Jak to u letů do vesmíru chodí- technika a okolnosti neodpouštějí. Psal se 24. červenec 1975 a v oblasti, kam Apollo směřovalo, bylo krásné počasí- dohlednost 16 km, lehká oblačnost, vlny o výšce něco málo přes metr…

Rosetta zpřesňuje podobu komety

Evropská sonda Rosetta krouží okolo jádra komety 67P-Čurjumov/Gerasimenko už téměř dva měsíce. Za tu dobu poslala na zemi velké množství fotografií, ale také stihla provést celou řadu vědeckých měření. Před příletem Rosetty jsme toho o kometě věděli jen velmi málo. Postupně se ale seznamujeme nejen s jejími rozměry, hmotností a teplotami, ale i s chemickým složením. Náš dnešní krátký článek proto přináší stručné shrnutí základních fyzikálních vlastností jádra, které jsme mohli zjistit jen díky Rosettě.

Aktuální věda na ISS

Na ISS vrcholí přípravy na úterní výstup astronautů do volného prostoru, o kterém dnes bude také řeč. Podíváme se však hlavně na to, jaké věda se prováděla v posledních dnech na stanici. Stanice je totiž hlavně unikátním místem pro ověřování a experimentování v prostředí, které se na Zemi dá jen stěží vytvořit. V současnosti je díky tomu stanice naprosto nenahraditelná a je občas zajímavé nahlídnout pod pokličku aktuálního bádání na palubě.

Gigantické svařovací centrum v plné kráse

Největšímu světovému středisku, které se specializuje na svařování třením, jsme se na našem webu již věnovali v několika článcích. Nicméně dnes se k Vertical Assembly Center opět vracíme. Na internetu se totiž objevily první snímky tohoto střediska během jeho aktivity. Až doposud jsme mohli na fotkách sledovat jen to, jak modro-žlutá konstrukce v Michoudově středisku v New Orleans postupně roste, nebo jak ji NASA slavnostně otevírá. Před pár dny se ale technici pustili do první zkušební manipulace s válcovými konstrukcemi a na řadu přišlo i zkušební usazování na svářečku.

Kosmotýdeník 107. díl (29.9. – 5.10.2014)

Další týden je za námi a my vám opět můžeme představit souhrn toho nejzajímavějšího, co uplynulých sedm dní přineslo v kosmonautice. Dnes se podíváme na dvě velké události. V první si shrneme poslední posuny v přípravě na misi EFT-1, při které se nová americká loď Orion poprvé vydá do vesmíru. V druhé velké zprávě se podíváme na výsledky vyšetřování selhání horního stupně Fregat, který spolu s raketou Sojuz vynášel dvě družice systému Galileo. Na závěr nebude chybět souhrn menších zpráv z uplynulého týdne. Přejeme příjemné čtení a hezké nedělní poledne.

Všechny starty raketoplánů na jednom místě

Ať už raketoplány bezmezně milujeme pro jejich technickou eleganci, nebo nenávidíme pro jejich finanční náročnost, nebo je bereme takové, jaké byly, jistě se shodneme na tom, že tvořily po několik desetiletí páteř americké kosmonautiky. Tyto koráby se do kosmu vydaly celkem 135x a během svých misí plnily nejrůznější úkoly – od vědeckých pokusů, přes vypouštění družic až po stavbu a zásobování Mezinárodní vesmírné stanice. Jak by to ale vypadalo, pokud bychom těch 30 let shrnuli do pár minut – tedy pokud bychom nechali všechny raketoplány odstartovat v jednu chvíli. To nám ukáže video vložené do dnešního krátkého článku. Jen malé upozornění – nezapomeňte si ztlumit zvuk.

Další náhrada za ruské motory pro americké rakety?

Aktuální politická situace ve světě způsobuje, že klesá ochota Rusů zásobovat Spojené státy motory RD-180. Situace zatím není kritická. Smlouvy zatím platí a zásoby dosud dodaných motorů na pár let vydrží, nicméně Spojené státy nechtějí nic ponechat náhodě. Motory RD-180 se používají na raketách Atlas V a právě ty jsou Rusům trnem v oku – kromě vědeckých družic se totiž používají k vynášení armádních satelitů. Američané se proto snaží osamostatnit se i v tomto směru a vyvinout soběstačný motor, díky kterému by přestali být závislí na ruské straně.

Fascinující pohledy z ISS

Můžeme si stokrát opakovat, že žijeme na krásné planetě, která pořád poskytuje nové a nové scenérie, přesto se nám při každém pohledu na časosběrná videa pořízená z paluby ISS zatají dech. Dnešní kousek pochází z aparátu německého astronauta Alexandra Gersta, který momentálně pobývá na Mezinárodní vesmírné stanici. Jeho minutový záznam začíná pohledem na polární záři, kterou po chvíli vystřídají noční blesky a na závěr přijde velké finále v podobě orbitálního úsvitu – jedné z nejkrásnějších událostí, které astronauti mohou zažít.