Archiv roku 2014

Kosmotýdeník 106. díl (22.9. – 28.9.2014)

Uplynulý týden přinesl mnoho významných a zajímavých události v kosmonautice a tak současný kosmotýdeník, který právě tento uplynulý týden shrne, bude trochu rozsáhlejší. Nejdříve se podíváme k Marsu, kterému na jeho oběžné dráhy přibyly dvě nové družice, včetně první indické. Na mezinárodní vesmírnou stanici se vydala trojice nových astronautů, ale let neproběhl bez problémů a třetí velkou zprávu zaměříme na raketu Proton, která se snad už vrátila do služby. V krátkých zprávách se podíváme na dění u SpaceX. Přeji vám hezkou neděli, a pokud zovna obědváte, tak dobrou chuť.

Čím budeme zkoumat kometu Siding Spring?

Kosmonautika někdy umí vykouzlit příběhy, které by nevymyslel ani sebelepší režisér. Uznejte sami – není úžasná náhoda, že kolem Marsu letos 19. října proletí kometa Siding Spring? Ta se k Rudé planetě přiblíží na vzdálenost 140 000 km, což je jen třetina vzdálenosti, ve které obíhá Měsíc kolem Země. Vzájemná rychlost obou těles bude 56 km/s a kometa dosáhne na marsovské obloze magnitudy -6! Poprvé v historii budeme moci studovat takto těsnou interakci planety s kometou – navíc v době, kdy na Rudé planetě nebo v jejím okolí operuje nejvíce vědeckých družic v historii. Dnes Vám přinášíme do češtiny přeloženou infografiku amerických sond i s vyznačením úkolů, které budou mít na starosti.

Nejsilnější raketa současnosti čeká na Orion

Saturn V je už dávno jen vzpomínkou, raketoplány dolétaly, takže titul nejsilnější rakety současnosti patří americké raketě Delta IV Heavy. Starty tohoto těžkotonážníka nejsou příliš časté – většinou startuje jednou do roka. Ostatně není se co divit – cena za start atakuje půl miliardy dolarů. Nicméně pro některé náklady není možné použít slabší nosič – jedním takovým nákladem je i první exemplář nové americké lodi Orion, která se již zanedlouho – letos v prosinci vydá na svůj první let. Raketa Delta IV Heavy pro tuto misi je již téměř dokončená.

Mangalyaan v kostce

Indická sonda Mangalyaan se včera zapsala do historie, jelikož se jedná o první indickou sondu, která se kdy vydala na cestu meziplanetárním prostorem a navíc úspěšně dorazila do cíle – na oběžnou dráhu planety Mars. Ačkoliv Indie od začátku tvrdí, že se jedná pouze o technologický demonstrátor, šlape zatím celá mise jako hodinky. Pro Indii se jedná o mimořádný úspěch, který místní kosmickou agenturu katapultoval do společnosti USA, Sovětského svazu a Evropy – nikdo jiný totiž nedokázal dostat svou družici k Marsu. A to i přesto, že náklady na misi Mangalyaan tvoří pouhých 72 milionů dolarů, což jsou pro zajímavost jen 3/4 ceny oskarového filmu Gravitace. Náš dnešní krátký článek přináší infografiku věnovanou sondě Mangalyaan, kterou jsme pro Vás navíc kompletně přeložili do češtiny.

Jak dostat Orion z mořských vln?

V prosinci letošního roku se do vesmíru vydá na premiérový kosmický let nová vlajková kosmická loď Spojených států – Orion. Stroj, který má v příštích desetiletích dopravit americké astronauty dál, než kam se kdy člověk dostal. Jenže i před prvním letem je potřeba nacvičit si řadu postupů. V kosmonautice více než kde jinde platí známé „Těžko na cvičišti, lehko na bojišti“. Pozemní týmy proto důkladně nacvičují všechny fáze, ve kterých budou manipulovat s kosmickou lodí. Mezi zkouškami tedy nemůže chybět ani proces, který kompletně završí celou misi – vylovení lodi z vln Pacifiku.

UPRAVENO: Sojuz TMA-14M dorazil k ISS

Kosmická loď Sojuz TMA-14M vyrazí dnes ve 22:24 našeho času na cestu k Mezinárodní vesmírné stanici. Na našem portále jsme si posádku již představili, takže čtenáři dobře vědí, že společně s Alexandrem Samokuťajevem a Barry Wilmorem bude na Mezinárodní vesmírnou stanici cestovat také Jelena Serovová – po letech nová ruská kosmonautka. V našem dnešním krátkém článku Vám umožníme živě sledovat noční start rakety Sojuz z kosmodromu Bajkonur.

Budeme bombardovat asteroid?

Jak čelit nečekané hrozbě v podobě asteroidu na kolizní dráze se Zemí? Vědci sice neustále sledují oblohu, aby hledali potenciálně nebezpečné objekty a může nás uklidňovat to, že zatím nevíme o žádném velkém objektu, který by nás mohl ohrozit. Menším srážkám – jako třeba té, která vloni zasáhla ruský Čeljabinsk se nevyhneme, ale je možné, že za pár let se objeví větší objekt,. který bude na kolizní dráze s naší planetou. Jak zachránit náš domov když s takovým úkolem nemáme žádné zkušenosti? Zapomeňme na hollywoodské výmysly typu Armageddon, nejjednodušší by bylo do smrtonosného asteroidu ve správnou chvíli bouchnout ze strany a vychýlit ho z kurzu. Jenže ani s tím lidstvo žádné praktické zkušenosti nemá. Asi všichni uznají, že takto důležitá technologie by se měla před ostrým použitím minimálně otestovat v menších podmínkách.

Jízdní řád sestupu na kometu

Asi už je zbytečné připomínat, že mise sondy Rosetta je největší kosmonautickou událostí letošního roku. O této fantastické misi už začínají vědět i běžní občané, jelikož zmínky o Rosettě pronikly i do masmédií. Ale to nejlepší máme pořád před sebou. Jedenáctého listopadu se přistávací pouzdro Philae oddělí od mateřské sondy a jako první lidmi vyrobený objekt v historii dosedne na povrch jádra komety. Dnes Vám přinášíme časový plán celého přistávacího manévru. Zatím v něm chybí časy, protože ještě nebyl vybrán přesný termín. Je dokonce možné, že samotné přistání se přehoupne až do 12. listopadu. O všech změnách Vás budeme pravidelně informovat. Ale teď už vzhůru na naplánovaný itinerář.

Rusko bude mít po 20 letech další kosmonautku

Valentina Těreškovová – Světlana Savická – Jelena Kondakovová – souhrn ruských kosmonautek opravdu příliš dlouhý není. Kondakovová sice letěla ještě před 17 lety do vesmíru, ale to bylo v americkém raketoplánu. Od poslední chvíle, kdy do křesla Sojuzu usedla ruská žena, uplynulo tento rok už stěží uvěřitelných 20 let. Pokud ale půjde všechno podle plánu, tak už tento týden se do výše vypsaného krátkého seznamu zařadí další jméno – Jelena Serovová. Společně s dalšími dvěma kolegy vyrazí v Sojuzu TMA-14M na půlroční pobyt na ISS. Jen tak mimochodem to bude teprve druhá ruská kosmonautka, která absolvuje dlouhodobý pobyt ve vesmíru.

Historická chvíle pro Indii klepe na dveře

Mangalyaan na oběžné dráze Marsu

Před pár desítkami hodin drželi fanoušci kosmonautiky palce americké sondě MAVEN, která vstupovala na oběžnou dráhu kolem Marsu. Ačkoliv je každý takový zážeh nesmírně náročný a nechceme snižovat jeho komplikovanost, tak u MAVENu to žádné moc velké nervy nebyly – NASA je zkušená agentura, která už má za sebou hned několik podobných manévrů. Dnes v noci ale přijde jiný zážeh – na první pohled stejný – také půjde o záchyt na oběžné dráze Marsu. Rozdíl ale bude v tom, že tentokrát půjde o indickou misi Mangalyaan. Pro všechny zájemce jsme do češtiny přeložili infografiku, která se týká právě aktuálního brzdícího zážehu.