Štítek ‘Rusko’

Velký start pro Kanadu se blíží

Logo kosmické lodi Sojuz TMA-07M

Pokud bychom se v těchto dnech mohli podívat na kosmodrom Bajkonur v Kazachstánu, zjistili bychom, že je tu opravdu hodně živo. Není se co divit – všechno se chystá na poslední pilotovaný let v roce 2012. Pro někoho možná běžná rutina, nicméně se klidně můžete vsadit, že minimálně občané jednoho státu k němu hledí s velkými očekáváními. Tou zemí je Kanada. Právě zástupce této země – Christopher Hadfield – bude na palubě lodi Sojuz TMA-07M, která míří vstříc ISS. A bude to právě Hadfield, kdo se za několik měsíců stane historicky prvním kanadským velitelem stanice. Společnost mu budou dělat ruský velitel lodi OSjuz Roman Romaněnko a americký kolega Thomas Marshburn. Celá trojice bude na ISS pobývat až do května příštího roku.

Kritické momenty kosmonautiky 11. díl

Sergej Koroljov

10. ledna 1966 se na moskevském předměstí Ostankino v jednom z dvoupatrových domků konala oslava narozenin. Muž, který se měl za dva dny dožít svého devětapadesátého roku, byl hybatelem a stratégem sovětského kosmického výzkumu. Svět zatím neznal jeho jméno, bylo přísně střeženým státním tajemstvím. Když skupinka obdivovatelů navrhla tohoto muže jako kandidáta na Nobelovu cenu, ztroskotala kandidatura mimo jiné právě na jeho anonymitě. Pro své okolí byl znám pod prvními písmeny svého křestního jména a „otčestva“- S.P. Jeho spolupracovníci ale jméno Sergej Pavlovič Koroljov vyslovovali s úctou. Náročný k sobě i ostatním, Koroljov pootevřel lidskému rodu cestu do vesmíru.

Kritické momenty kosmonautiky 6. díl

Alexej Leonov při prvním výstupu do volného kosmu

Ten pohled byl úžasný… Dole ubíhala Země, tak nádherná… A nahoře naprosto černé nebe s tisíci, ne- přímo s  miliony hvězd. Tenhle pohled si bude pamatovat po celý život. Bude se jej snažit přivolat zpět v kresbách a malbách, ale nikdy se mu to nepodaří… Vznášel se přibližně 400 kilometrů nad zemským povrchem a od okolního vakua jej nedělilo více, než pár vrstev tkanin a helma s průzorem. Krom šumu kyslíku, který jej udržoval při životě a občasného zapraskání statiky ve sluchátkách neslyšel naprosto nic. Po chvíli však jeho sluchátky a také reproduktory těch, kteří hluboko dole naslouchali, zaduněl hlas, který oznamoval: „Prosím pozor! Lidská bytost vykonala první kosmickou vycházku. Přímo v tuto chvíli volně letí kosmickým prostorem.“ Blondýn právě vstoupil do historie.

Do kosmu se chystají další lidé

Kosmická loď Sojuz

Na ISS momentálně pobývá jen tříčlenná posádka. V podstatě se jedná o zárodek 33. dlouhodobé expedice, která začala v polovině září, kdy se od stanice podle plánu oddělila kosmická loď Sojuz TMA-04 M. Stanici momentálně vede Američanka Sunita Williamsová. Nyní se ale všechno schyluje k doplnění počtu astronautů na tradiční počet, tedy na šest. Z kosmodromu Bajkonur totiž za několik dní odstartuje raketa Sojuz, která na největší vesmírnou stavbu vynese trojici astronautů.

Vesmírná ZOO

Bion-M

Příští rok se do vesmíru vydá unikátní ruská biologická laboratoř Bion-M. Na palubě i vně paluby má mít okolo 100 nejrůznějších živočichů. a několik dalších experimentů s bakteriemi. Délka mise by měla být asi 30 dní. Satelit svým tvarem připomíná starý Vostok. To není náhoda, neboť, aby odborníci mohli vyhodnotit výsledky experimentů, potřebují vzorky dostat zpět na Zem. K tomu jim dopomůže návratové pouzdro. Optimální je takové, které je již mnohokrát vyzkoušené.

55 let od vypuštění Sputniku-1

Sputnik 1 - družice, která odstartovala kosmický věk

Na rozlehlé pláně kazašských stepí se snášela půlnoc. Lámal se den, za chvíli se měl ze čtvrtého října stát pátý říjen 1957. V naprosté temnotě stepní noci zářil do tmy oslnivě nasvícený trup rakety R-7. Vítr odfukoval lehké obláčky odpařovaného kapalného kyslíku a jen málo náznaků z dálky napovídalo o horečné aktivitě lidí, kteří o tento kolos pečovali. Najednou se do noci ozval nezvyklý zvuk. Hlas polnice přerušil práci všech, kteří v ten moment byli ještě na odpalovací rampě i těch v bunkru, ze kterého se měl řídit start této mezikontinentální balistické rakety. Hlavní konstruktér Sergej Pavlovič Koroljov měl přes své praktické vystupování i romantickou duši. To on přikázal sehnat trubače, aby oznámil začátek nové éry. Protože tahle „semjorka“ neměla namířeno balistickým obloukem na Kamčatku, jako obvykle. Měla namířeno mnohem výš- do vesmíru. Na jejím vrcholu zatím nečinně spočíval stroj jménem „Простейший Спутник-1″, celému světu za pár hodin známý jako Sputnik-1. Polnice ohlašovala, že se člověku otevírá vesmírná brána…

Raketová skládačka

Raketa Angara

Když se řekne Angara, zeměpisci si jistě vzpomenou na ruskou řeku v Irkutské oblasti, která odtéká z jezera Bajkal. Nebude to ale zase tak dlouho trvat a tohle jméno budeme slýchat v jiných souvislostech. Právě název Angara totiž ponese nová rodina ruských nosných raket. Tyto stroje se mají v příštích letech stát hlavními nosiči ruských projektů a na zasloužený odpočinek odsunou některé dnes používané rakety. Není se co divit. Angary totiž budou existovat v mnoha různých verzích, které dokáží obsloužit všechny typy nákladů. Od těch lehkých až po těžké.

Proton-M zřejmě opět poletí

raketa Proton-M

Je 6.srpna večer, přesně minutu po půl dvanácté . Na bajkonurském kosmodromu zahřmí motory rakety Proton-M. Raketa se vznese, až je z ní vidět jen malá tečka a i ta nakonec zmizí. Od rakety se oddělují jednotlivé stupně a další zahajují svou činnost. Přímo ukázkový start. Nyní by mělo dojít k prvnímu zážehu čtvrtého stupně Briz-M (Breeze-M), který vynese cenný náklad na správnou pozici geostacionární dráhy (GEO). Motor správně naběhne. První zážeh, po chvíli druhý. Nyní je čas na třetí zážeh. Po pouhých sedmi sekundách řídící jednotka jeho činnost ukončuje.

Kritické momenty kosmonautiky 2. díl

Pavel Popovič

V dalším dílu tohoto seriálku se chci věnovat kritickým (a někdy i  méně kritickým) situacím během dalších misí programu Vostok. Díl se jmenuje
„Staronové problémy, proč je dobré sledovat jízdní řád a komunikační šum aneb další Vostoky“
Jak jsem zmínil v předešlém článku, let Jurije Gagarina, který vešel do historie, ani zdaleka nevypadal tak, jak ho líčila tehdejší propaganda.

Po 125 dnech zpátky doma

Joe Acabá po návratu na Zemi

Kazašská step se dnes stala svědkem představení, ze kterého se sice pro část veřejnosti stává rutina, nicméně nikdy se neokouká. Ano, předpokládáte správně, v rozlehlých pláních přistála návratová kabina lodi Sojuz TMA-04M, která po čtyřměsíčním pobytu na Mezinárodní vesmírné stanici vrátila domů trojici kosmonautů. Do náručí pozemské gravitace se vrátili Rusové Sergej Revin a Gennadij Padalka. Třetí sedadlo obsadil Američan Joe Acabá (na fotce). Tato trojice odstartovala do kosmu před 125 dny a od té doby nebyla zvyklá na zemskou tíži.