sociální sítě

Přímé přenosy

Načítám data o přenosech…

krátké zprávy

Verde Technologies

Společnost Verde Technologies se obrací na vesmírné platformy s cílem komercializovat solární panely na bázi perovskitu. Zpočátku se zaměřuje na střechy domů v naději, že tento tenkovrstvý materiál může pomoci napájet orbitální datová centra a další velké konstelace.

Pegasus XL

Čtvrteční start servisní robotické družice LINK společnosti Katalyst na raketě Pegasus XL firmy Northrop Grumman byl odložen. Po vzletu letounu L-1011 došlo k problému s nosnou raketou, jenž dočasně zabránil pozemním týmům v jejím vypuštění. Termín dalšího pokusu o start této mise bude stanoven poté, co týmy vyhodnotí data z dnešního neúspěšného pokusu.

FCC

Federální komunikační komise (FKK) bude 22. července hlasovat o nařízení, které má přepracovat proces podávání žádostí o povolení provozu družic a vytvořit tak licenční linku, jež bude udržovat krok se stále rozsáhlejšími a složitějšími plány na konstelace družic.

Orbital

Pět měsíců starý startup Orbital požádal Federální komunikační komisi o povolení k nasazení až 100 000 družic pro datová centra s cílem přinést z vesmíru 10 gigawattů výpočetního výkonu k uspokojení rostoucí poptávky po umělé inteligenci.

Firefly

Společnosti SSC Space a Firefly stanovily cíl pro první orbitální start z vesmírného střediska Esrange do roku 2028, přičemž klíčové infrastrukturní a regulační prvky začínají být zavedeny.

Vast

Společnost Vast, která se zabývá vývojem komerčních vesmírných stanic, jmenovala bývalého prezidenta a generálního ředitele společnosti The Aerospace Corp. svým poradcem, a to v době, kdy společnost čeká na další fázi klíčového programu NASA.

NASA

NASA vybrala tři společnosti, které dodají čtyři robotické přistávací moduly v hodnotě téměř 600 milionů dolarů pro mise na Měsíci. Pro mise plánované na konec roku 2028 vybrali společnosti Astrobotic Technology, Firefly Aerospace a Intuitive Machines.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: elon-musk

ŽIVĚ A ČESKY: Falcon 9 startuje s družicemi Starlink

SpaceX dále rozšiřuje svou družicovou síť, která má za úkol poskytnout celosvětové připojení k internetu. Družice na oběžnou dráhu vynáší raketa Falcon 9. To by se s příchodem systému Superheavy Starship mohlo změnit. Starship má mít nosnost na nízkou oběžnou dráhu až 100 tun, což by SpaceX umožnilo vynášet při jednom startu až šestkrát více družic než je při jednom startu schopen vynést Falcon 9. To je ale všechno zatím vzdálená budoucnost.

Kosmotýdeník 475 (18.10. – 24.10.)

Další týden je za námi a před vámi je čerstvý přehled těch nejzajímavějších událostí, které přinesla kosmonautika v uplynulých sedmi dnech. Kosmotýdeník se tentokrát v rámci hlavního tématu zaměří na aktuální přípravy na první orbitální let rakety Super Heavy a lodě Starship. Po úspěšném statickém zážehu totiž Elon Musk oznámil velmi blízké datum startu, ale co této akci ještě brání? Dále sem podíváme na první kompletní sestavení rakety SLS s lodí Orion, anebo na poslední start rakety Ariane 5. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Stín Ingenuity při jednom ze svých předchozích letů

Kosmotýdeník 460 (5.7. – 11.7.)

Právě vychází Kosmotýdeník, pravidelný přehled těch nejzajímavějších událostí, které v uplynulém týdnu přinesla kosmonautika. Naším hlavním tématem bude tentokrát devátý let vrtulníčku Ingenuity, který překonal všechny myslitelné rekordy jeho dosavadního létání v atmosféře Rudé planety. Podíváme se však také plán SpaceX na stavbu nového výrobního závodu pro produkci metanových motorů Raptor, anebo na přípravy na první let malého raketoplánu Space Ship Two, který poprvé poveze pasažéry na palubě. Krom pasažérů však bude jeho paluba hostit i jeden zajímavý vědecký experiment. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Petr Desort – Pád a návrat Falcona (17.2.2017)

V dnešní přednášce zabrousíme do počátku roku 2017, do doby, kdy se kalifornská firma SpaceX vzpamatovávala z exploze, která v září roku 2016 zničila drahý satelit firmy SpaceCom a nosnou raketu. Zároveň tehdy byla poškozena i startovní rampa SLC-40. Pro společnost SpaceX, která vyvinula nosnou raketu Falcon 9 to znamenalo pořádný otřes a nosič musel být na několik měsíců odstaven, než došlo k vyšetření příčin havárie. Příčina byla nalezena a v lednu 2017 byly opět zahájeny lety pro komerční zákazníky. Čím to však je, že se o společnosti SpaceX tolik mluví? Je to poměrně prosté, tato firma totiž dokázala, že se komerční firmy přestaly obracet výhradně na evropské či ruské poskytovatele startů a začaly po řadě let pro dopravu svých nákladů používat služeb společnosti americké. Navíc přitom dokázala zákazníkům nabídnout i zajímavou cenu. Již jsme tu měli v minulosti několik přednášek, které nám představili historii firmy a hovořili o raketách, které firma používá. Dnešní přednáška se však od nich mírně odlišuje, řeč bude totiž i o tom, co všechno prováděl Elon Musk jinak než ostatní. Osobně

Tomáš Přibyl – Je to malý krok pro člověka a velký skok pro Mars (5.10.2020)

Dnešní přednáškou se pokusíme zjistit, kterým směrem se už dlouhá desetiletí upínají zraky lidstva. Řeč bude o jedné z mála kolonizovatelných naší Sluneční soustavy. Začněme však od začátku, stejně jako přednášející. Ten se nejdřív podívá na velké osobnosti kosmonautiky historie, které uvažovali o letu na Mars, patří sem totiž hned dva slavní raketový konstruktéři. Prvním z nich byl německo-americký konstruktér rakety Saturn V, Werner von Braun a na opačné straně oceánu to byl Sergej Koroljov, konstruktér rakety R-7, známější dnes jako Sojuz. Dalším vizionářem, který se zajímal o Mars byl i inženýr firmy Douglas Aircraft Company, Philip Bono. I samotná NASA měla v plánu let člověka na Mars, stačí si jen vzpomenout na smělé plány, které inzerovala na počátku programu Apollo. Lidé se měli k Marsu vypravit v polovině 80. let. Zájem o Mars ovšem neutichá ani dnes. Hned dva velcí hráči staví lodě, které by je mohly jednoho dne na povrch Marsu dopravit. Tím prvním je samozřejmě NASA, která kromě trvalého osídlení Měsíce cílí i k sousední rudé planetě. A tím druhým je pak kalifornská

Tomáš Přibyl – Vítězství (7.8.2018)

Někdy jsou přednášky dlouhé a jindy kratší. U některých přednášek také už z názvu zjistíte, zda je pro vás zajímavá a u jiných je nutno si je pustit. Jsou také přednášející, u kterých jste si jisti, že jejich přednáška bude dobrá, ať už je název jakýkoliv. To je pro kupříkladu pro mě Ing. Tomáš Přibyl. Jsem si jistý, že ať už si vyberu libovolnou, nebudu chtít přednášku vypnout, dokud neskončí. Když také přednášíte, je nutno uzpůsobit přednášku publiku, čím je publikum zasvěcenější v přednášeném oboru, tím více do hloubky můžete jít. Dnešní přednáška vůbec nenasvědčuje, že by měla mít napohled něco společného s kosmonautikou. Na to, jak je krátká, bude ještě i rozdělena do několika kapitol. V té první se dozvíte, v jak hektické atmosféře byly vypuštěny první dvě družice světa – Sputnik a Sputnik-2, který měl navíc na své palubě i prvního živého tvora. V druhé části se vrátíme k prvnímu letu člověka do vesmíru a k osudu jednoho z náhradníků Jurije Gagarina. Poté se vrátíme do doby těsně po jeho letu, kdy americký prezident John Kennedy

Martin Gembec – Rakety Falcon (2.5.2017)

V roce 2002 se jeden mladý milionář plný nápadů rozhodl založit raketovou firmu a do vínku jí dal dva hlavní směry. Tím prvním byla levnější doprava materiálu do vesmíru a tím druhým pak dopravit člověka na Mars. Tento podnikatel se jmenoval Elon Musk a firma, kterou tehdy založil společně s několika dalšími přáteli se dodnes jmenuje Space Exploration Technologies Corp., zkráceně SpaceX. Tato společnost se nejprve vrhla na stavbu malé nosné rakety Falcon 1, která se v září roku 2008 dostala na oběžnou dráhu. Už o několik let dříve však zvítězila ve výběrovém řízení NASA o dopravu nákladů na Mezinárodní vesmírnou stanici ISS. Pro tyto účely Muskova společnost vyvinula daleko větší nosič Falcon 9 spolu s nákladní lodí Dragon. Raketa Falcon 9 začala létat v roce 2010. Nejprve jen zásobovala ISS, ale posléze vstoupila i na komerční trh a začala vynášet telekomunikační i vojenské a špionážní družice. Jedním z velkých úspěchů této firmy je i nově vyvinutá kosmická loď Crew Dragon. V současné době se tato firma snaží na malé základně Boca Chica vyvinout raketu Starship,

Kosmotýdeník 424 (26.10. – 1.11.)

Týden utekl jako voda a je tedy ideální čas se podívat, jaké kosmonautické události jej tvořily. V Kosmotýdeníku se dnes podíváme do roku 2014, kdy na kometě 67P přistával lander Philae. V tomto týdnu byly zveřejněny informace o jeho strastiplné cestě k povrchu a zejména o jeho druhém odrazu od povrchu komety, při kterém byla nečekaně zjištěna nějaká ta novinka o kometách. V dalších tématech se podíváme na testování světlometů roveru VIPER, anebo na aktuální testování Starship SN-8. Přeji vám pěknou neděli a příjemné čtení.

Tomáš Přibyl – Recept na dobytí Marsu dle SpaceX (1.12. 2016)

V dnešním článku se podíváme na stejné téma jako v přednášce budoucí. Řeč bude o jedné z nejvýraznějších firem dnešní doby, Space Exploration Technologies Corporation, kterou vlastní Elon Musk. Ano, půjde tu o SpaceX. Ve svých vystoupeních o něm přednáší výrazný popularizátor kosmonautiky, kterým je Ing. Tomáš Přibyl. Podobně jako v přednášce Dušana Majera, o které bude řeč příště, se nejprve zaměříme na první soukromě vyvinutou kapalinovou raketu na světě, tedy na Falcon 1. Vrátíme se také na pár chvil na malý ostrůvek v Pacifiku, odkud SpaceX tyto své rakety odpalovala. Přejdeme postupně na vývoj silnější rakety Falcon 9 a nákladní lodi Dragon. Zmíníme se i o obou selháních této jedné z nejpoužívanějších raket světa, tedy o misích CRS-7 a Amos-6. Přednáška pochází z roku 2016, proto jsou v ní plány na pilotované míse spíše jen zmiňovány a v daleké budoucnosti se nachází i první start rakety Falcon Heavy. V závěru přednášky nám pak autor představí i tehdejší plán firmy na kolonizaci Marsu. Pokud jste fanoušky Tomáše Přibyla, nejspíše tuto přednášku již máte dávno zhlédnutou, všem ostatním pak můžu popřát příjemných

Kosmotýdeník 402 (25.5. – 31.5.)

Toto vydání našeho pravidelného souhrnu nejzajímavějších událostí v kosmonautice za uplynulých sedm dní, má (zdá se) jasné téma. Přesto se však v hlavním článku budeme věnovat výbuchu Starship SN-4, ale rozhodně nevynecháme ani pravděpodobně největší událost letošního roku, kterou byl úspěšný start mise DM-2 soukromé lodě Crew Dragon. Na let prvních lidí na palubě soukromé kosmické lodě se podíváme zejména formou fotografií ze startovního dne. Zbude místo i na další témata, jakými jsou start čínské rakety s telekomunikačními družicemi, anebo ohlasy na start Crew Dragonu na Twitteru. Přeji vám pěkné čtení a příjemnou neděli.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.