Elon Musk

  • Kosmotýdeník 491 (7.2. – 13.2.)

    Kosmotýdeník 491 (7.2. – 13.2.)

    Jsou týdny, kdy se toho v kosmonautice děje tolik, že to jde sotva stačit sledovat. A tak by se dal označit právě uplynulý týden. Proto pro vás každou neděli vydáváme Kosmotýdeník, který vám shrne ty nejzajímavější události z kosmonautiky za posledních sedm dní. V hlavním tématu se tentokrát podíváme na prezentaci Elona Muska, kde prezentoval aktuální informace o vývoji programu Starship Super Heavy. Podíváme se však také na devatenáctý let vrtulníčku Ingenuity, či selhání rakety Rocket 3.3. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • SLEDUJEME: Muskova prezentace o Super Heavy Starship

    SLEDUJEME: Muskova prezentace o Super Heavy Starship

    V roce 2016 přednesl Elon Musk prezentaci, na které poprvé oficiálně představil světu systém, na kterém jeho firma dlouhé roky pracovala a který dnes známe jako raketu Super Heavy a kosmickou loď Starship. V roce 2017 následovala další Muskova prezentace, která přinesla aktualizace plánů. V roce 2019 přišla další prezentace, která však byla doposud poslední. Za více než dva roky se SpaceX v tomto programu podařilo dosáhnout významného pokroku, který rámuje především několik úspěšných letových testů (a také několik neúspěšných). Je tedy nejvyšší čas, aby šéf SpaceX opět přišel na pódium a přinesl oficiální informace o aktuálním dění. Nyní se zdá, že by tato prezentace mohla proběhnout v pátek ve 3:00 našeho času. Z celé prezentace pro Vás zajistíme psaný online přenos, který naleznete v tomto článku. Není vyloučeno, že prezentované informace dále zpracujeme ve formě rekapitulačního článku.

  • Vesmírná technika: Vznik raket Falcon 1

    Vesmírná technika: Vznik raket Falcon 1

    6. května 2002 byla založena americká společnost Space Exploration Technologies Corp., kterou dnes známe jako SpaceX. Jejich první raketou byl Falcon 1, dvoustupňový nosič na kapalné pohonné látky, který měl na každém stupni jeden raketový motor. Tato raketa měla za úkol snížit cenu za vynášený náklad až desetkrát oproti běžným komerčním cenám, tedy někde k hodnotě 2200 amerických dolarů za kilogram. To se sice nepodařilo, ale zkušenosti získané při vývoji pak SpaceX využila u dalších raket.

  • ŽIVĚ A ČESKY: Falcon 9 startuje s družicemi Starlink

    ŽIVĚ A ČESKY: Falcon 9 startuje s družicemi Starlink

    SpaceX dále rozšiřuje svou družicovou síť, která má za úkol poskytnout celosvětové připojení k internetu. Družice na oběžnou dráhu vynáší raketa Falcon 9. To by se s příchodem systému Superheavy Starship mohlo změnit. Starship má mít nosnost na nízkou oběžnou dráhu až 100 tun, což by SpaceX umožnilo vynášet při jednom startu až šestkrát více družic než je při jednom startu schopen vynést Falcon 9. To je ale všechno zatím vzdálená budoucnost.

  • Kosmotýdeník 475 (18.10. – 24.10.)

    Kosmotýdeník 475 (18.10. – 24.10.)

    Další týden je za námi a před vámi je čerstvý přehled těch nejzajímavějších událostí, které přinesla kosmonautika v uplynulých sedmi dnech. Kosmotýdeník se tentokrát v rámci hlavního tématu zaměří na aktuální přípravy na první orbitální let rakety Super Heavy a lodě Starship. Po úspěšném statickém zážehu totiž Elon Musk oznámil velmi blízké datum startu, ale co této akci ještě brání? Dále sem podíváme na první kompletní sestavení rakety SLS s lodí Orion, anebo na poslední start rakety Ariane 5. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 460 (5.7. – 11.7.)

    Kosmotýdeník 460 (5.7. – 11.7.)

    Právě vychází Kosmotýdeník, pravidelný přehled těch nejzajímavějších událostí, které v uplynulém týdnu přinesla kosmonautika. Naším hlavním tématem bude tentokrát devátý let vrtulníčku Ingenuity, který překonal všechny myslitelné rekordy jeho dosavadního létání v atmosféře Rudé planety. Podíváme se však také plán SpaceX na stavbu nového výrobního závodu pro produkci metanových motorů Raptor, anebo na přípravy na první let malého raketoplánu Space Ship Two, který poprvé poveze pasažéry na palubě. Krom pasažérů však bude jeho paluba hostit i jeden zajímavý vědecký experiment. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Petr Desort – Pád a návrat Falcona (17.2.2017)

    Petr Desort – Pád a návrat Falcona (17.2.2017)

    V dnešní přednášce zabrousíme do počátku roku 2017, do doby, kdy se kalifornská firma SpaceX vzpamatovávala z exploze, která v září roku 2016 zničila drahý satelit firmy SpaceCom a nosnou raketu. Zároveň tehdy byla poškozena i startovní rampa SLC-40. Pro společnost SpaceX, která vyvinula nosnou raketu Falcon 9 to znamenalo pořádný otřes a nosič musel být na několik měsíců odstaven, než došlo k vyšetření příčin havárie. Příčina byla nalezena a v lednu 2017 byly opět zahájeny lety pro komerční zákazníky. Čím to však je, že se o společnosti SpaceX tolik mluví? Je to poměrně prosté, tato firma totiž dokázala, že se komerční firmy přestaly obracet výhradně na evropské či ruské poskytovatele startů a začaly po řadě let pro dopravu svých nákladů používat služeb společnosti americké. Navíc přitom dokázala zákazníkům nabídnout i zajímavou cenu. Již jsme tu měli v minulosti několik přednášek, které nám představili historii firmy a hovořili o raketách, které firma používá. Dnešní přednáška se však od nich mírně…

  • Tomáš Přibyl – Je to malý krok pro člověka a velký skok pro Mars (5.10.2020)

    Tomáš Přibyl – Je to malý krok pro člověka a velký skok pro Mars (5.10.2020)

    Dnešní přednáškou se pokusíme zjistit, kterým směrem se už dlouhá desetiletí upínají zraky lidstva. Řeč bude o jedné z mála kolonizovatelných naší Sluneční soustavy. Začněme však od začátku, stejně jako přednášející. Ten se nejdřív podívá na velké osobnosti kosmonautiky historie, které uvažovali o letu na Mars, patří sem totiž hned dva slavní raketový konstruktéři. Prvním z nich byl německo-americký konstruktér rakety Saturn V, Werner von Braun a na opačné straně oceánu to byl Sergej Koroljov, konstruktér rakety R-7, známější dnes jako Sojuz. Dalším vizionářem, který se zajímal o Mars byl i inženýr firmy Douglas Aircraft Company, Philip Bono. I samotná NASA měla v plánu let člověka na Mars, stačí si jen vzpomenout na smělé plány, které inzerovala na počátku programu Apollo. Lidé se měli k Marsu vypravit v polovině 80. let. Zájem o Mars ovšem neutichá ani dnes. Hned dva velcí hráči staví lodě, které by je mohly jednoho dne na povrch Marsu dopravit. Tím prvním je samozřejmě NASA, která…

  • Tomáš Přibyl – Vítězství (7.8.2018)

    Tomáš Přibyl – Vítězství (7.8.2018)

    Někdy jsou přednášky dlouhé a jindy kratší. U některých přednášek také už z názvu zjistíte, zda je pro vás zajímavá a u jiných je nutno si je pustit. Jsou také přednášející, u kterých jste si jisti, že jejich přednáška bude dobrá, ať už je název jakýkoliv. To je pro kupříkladu pro mě Ing. Tomáš Přibyl. Jsem si jistý, že ať už si vyberu libovolnou, nebudu chtít přednášku vypnout, dokud neskončí. Když také přednášíte, je nutno uzpůsobit přednášku publiku, čím je publikum zasvěcenější v přednášeném oboru, tím více do hloubky můžete jít. Dnešní přednáška vůbec nenasvědčuje, že by měla mít napohled něco společného s kosmonautikou. Na to, jak je krátká, bude ještě i rozdělena do několika kapitol. V té první se dozvíte, v jak hektické atmosféře byly vypuštěny první dvě družice světa – Sputnik a Sputnik-2, který měl navíc na své palubě i prvního živého tvora. V druhé části se vrátíme k prvnímu letu člověka do vesmíru a k osudu jednoho…

  • Martin Gembec – Rakety Falcon (2.5.2017)

    Martin Gembec – Rakety Falcon (2.5.2017)

    V roce 2002 se jeden mladý milionář plný nápadů rozhodl založit raketovou firmu a do vínku jí dal dva hlavní směry. Tím prvním byla levnější doprava materiálu do vesmíru a tím druhým pak dopravit člověka na Mars. Tento podnikatel se jmenoval Elon Musk a firma, kterou tehdy založil společně s několika dalšími přáteli se dodnes jmenuje Space Exploration Technologies Corp., zkráceně SpaceX. Tato společnost se nejprve vrhla na stavbu malé nosné rakety Falcon 1, která se v září roku 2008 dostala na oběžnou dráhu. Už o několik let dříve však zvítězila ve výběrovém řízení NASA o dopravu nákladů na Mezinárodní vesmírnou stanici ISS. Pro tyto účely Muskova společnost vyvinula daleko větší nosič Falcon 9 spolu s nákladní lodí Dragon. Raketa Falcon 9 začala létat v roce 2010. Nejprve jen zásobovala ISS, ale posléze vstoupila i na komerční trh a začala vynášet telekomunikační i vojenské a špionážní družice. Jedním z velkých úspěchů této firmy je i nově vyvinutá kosmická loď Crew…

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-317)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Office of Space Commerce

    Americký Úřad pro kosmický obchod (Office of Space Commerce) vybral čtyři společnosti k účasti v pilotním programu, který má vést k vytvoření systému pro schvalování nových komerčních kosmických aktivit.

  • Axiom Space

    Společnost Axiom Space úspěšně dokončila kritické přezkoumání návrhu (Critical Design Review, CDR) skafandru, který vyvíjí pro lunární mise NASA v rámci programu Artemis. Současně pracuje na jeho zjednodušené verzi určené pro první přistání astronautů na Měsíci.

  • Electron

    Nosná raketa Electron společnosti Rocket Lab uskutečnila 14. listopadu svůj jubilejní 100. start v rámci mise pro japonského zákazníka. Tohoto milníku dosáhla rychleji než jakákoli jiná komerční raketa v historii.

  • Firefly Aerospace

    Společnost Firefly Aerospace obhajovala svou dohodu se společností AST SpaceMobile, jejímž předmětem je prodej raketových motorů, nikoli zajištění samotných raketových startů. Dohodu označila za „zásadní transformační kontrakt“, který jí poskytne kapitál potřebný k urychlení vývoje vlastních nosných raket.

  • Čína

    Čína hledá mezinárodní partnery pro projekt soustavy malých kosmických družic, které budou obíhat po eliptických drahách s periodou devíti dnů a dosahovat až do vzdálenosti Měsíce. Vypuštění této soustavy je plánováno na rok 2030.

  • SDA

    Agentura pro rozvoj kosmických systémů (Space Development Agency) přidělila společnosti SpaceX téměř 10 milionů dolarů na studii zaměřenou na integraci její proprietární technologie laserové komunikace se systémy pro varování před raketovými útoky a jejich sledování. Americké Vesmírné síly (U.S. Space Force) se totiž snaží propojit družicové sítě využívající různé optické komunikační standardy.

  • Francie

    Francie zadala společnostem Airbus Defence and Space a Thales Alenia Space zakázku v hodnotě přesahující 1,5 miliardy eur (1,7 miliardy dolarů) na vývoj dvou vojenských družic nové generace určených k pozorování Země.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Pravopisnou kontrolu zajišťuje Korekthor.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗