sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (NROL-172)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Energy

Společnost Energy získala kontrakt od amerického letectva na studium přenosu vesmírné solární energie do vojenských zařízení, čímž oživuje koncept studovaný před dvěma desetiletími.

Space42

V roce 2025 pomohly systémy Space42 zachránit více než 660 životů při 25 nouzových událostech, od zemětřesení v Myanmaru, Nepálu a Turecku až po cyklóny v Mosambiku a záplavy v Nigérii. V každém případě rozdíl mezi přijatými daty a poskytnutou pomocí pramenil ze spolupráce mezi propojením, pozorováním a reakcí.

Nayuta Space

Čínský komerční startup Nayuta Space zabývající se vypouštěním raket Nayuta Space dokončil po sobě jdoucí kola financování Pre-A na podporu vývoje svého nekonvenčního konceptu rakety Xuanniao-R.

Eutelsat

Francouzský družicový operátor Eutelsat a indický poskytovatel námořních služeb Station Satcom podepsali víceletou dohodu o rozšíření služeb OneWeb LEO, které vlastní Eutelsat, pro flotilu Satcomu.

Autonomní plavidla

Rostoucí tlak na zabezpečení strategických vod vede k poptávce po důslednějším monitorování podmořské aktivity, což vytváří příležitosti pro autonomní plavidla připojená k družicím, která mohou sledovat oblasti mimo dosah vesmírných senzorů.

Eycore

Polská kosmická společnost Eycore vypustila družici Eycore-1. Družici je určena pro pozorování Země s technologií radaru se syntetickou aperturou (SAR) od této společnosti. Start rakety Falcon 9 z vesmírné základny Vandenberg.

Interlune

Interlune, startup s plány na získávání helia-3 z Měsíce, získal kontrakt od NASA na vývoj nákladu pro testování způsobů extrakce tohoto cenného izotopu z lunárního regolitu.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Foto a video, Technologie
VT_2021_49

Vesmírná technika: Nosná raketa Pegasus – vývoj

Naše minisérie věnovaná prvním soukromým kosmickým nosným raketám se po krátké návštěvě v Německu vrací do Spojených států. Tam totiž firmy Orbital Sciences Corporation a Hercules Aerospace začátkem roku 1987 zahájily vývoj nosné rakety Pegasus. U tohoto nosiče však nejde stoprocentně prokázat, zda byl postaven plně ze soukromých prostředků bez státní podpory. Vývoj rakety Pegasus totiž probíhal v podstatě paralelně s armádní střelou MGM-134A Midgetman. Přesto si však své místo v tomto výčtu jednoznačně zaslouží.

VT_2021_48

Vesmírná technika: Rakety OTRAG – provoz

V minulém díle jsme si představili koncept německé firmy OTRAG, která chtěla provozovat soukromé komerční nosné rakety. Tento plán však při realizaci narazil na celou řadu komplikací. Kromě řešení technologických překážek čekaly na firmu OTRAG i problémy politického rázu. Tehdejší doba zkrátka těmto aktivitám příliš nepřála. Společnost OTRAG tak provedla několik letových zkoušek, ovšem hlavní cíl projektu naplněn nebyl.

VV_2021_11

Vesmírné výzvy – listopad 2021

V úvodu listopadových Vesmírných výzev se budeme věnovat střídání posádek v západním segmentu ISS. Nejprve se podíváme na přistání mise Crew-2 a potom na start mise Crew-3. I další událost ovlivnila život na ISS. Jednalo se o sestřel družice Kosmos-1408, jejíž trosky stanici ohrozily. V další reportáži nás čeká start sondy DART, která se pokusí pohnout měsícem planetky Didymos. Závěrem ještě dva starty, konkrétně modul Pričal, který rozšíří dokovací možnosti ISS a dále nová várka Starlinků. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes výjimečně v 19:00.

Thomasův fotokoutek – zpátky na Zemi

Minulý týden po delší době nevyšlo žádné pokračování Thomasova fotokoutku. Mise skončila, hlasování bylo ukončeno, nejoblíbenější snímek vybrán. Za to vám samozřejmě patří velký dík. Ale návratem astronauta na Zemi mise nekončí. Je třeba zkontrolovat jeho zdravotní stav a projít testy po návratu do vlasti. Dnešní vydání fotokoutku proto využijeme k nahlédnutí do těchto procedur a pro ty z vás, kdo minulé články neviděli, připomeneme i nejoblíbenější fotky mise Alpha, kterou Thomas právě zakončil. Na úvodním snímku vidíme Thomase, který zrovna přistál a jeho přítele Matthiase Maurera z Německa, který zrovna začal svou misi na ISS.

VT_2021_47

Vesmírná technika: Rakety OTRAG – technické řešení

Leckdo je považuje za nejoriginálnější rakety všech dob, jiný zase za ty nejšílenější. Faktem ale je, že se firma OTRAG, vyvíjející stejnojmenné rakety, stala první společností na světě, která pracovala na soukromé komerční nosné raketě. Mnohá technická řešení tohoto programu byla z dnešního pohledu značně exotická a nečekaná – od zvažovaných pohonných látek až po paralelní řazení velkého množství základních modulů.

VT_2021_46

Vesmírná technika: Raketa Conestoga 1620

Nepříliš úspěšný vývoj nosných raket Percheron a Conestoga 1 popsaný v minulém díle rozhodně neznamenal, že by se nad soukromými komerčními nosnými raketami zavřela voda. Nebylo to jednoduché, ale postupně se začaly ledy hýbat – politici přijali potřebné legislativní změny a ani společnost Space Services nezmizela. Poté, co ji v roce 1990 koupila firma EER Systems, přišel čas na vývoj nové řady raket Conestoga. Z celé série však byla nakonec realizována jediná verze, která letěla pouze jednou. Bohužel při této jedné misi navíc nedosáhla oběžné dráhy.

Plaketu mise Alfa (to je ta, která právě probíhá) vzal na vrchol Mont Blancu Thomasův sportovní trenér a vyfotografoval ji působivě při západu Slunce. Název odkazuje na hvězdu Alfa Centauri a jistě víte, že jde o blízkou hvězdu, hned po Proximě, která v překladu znamená nejbližší a nachází se 4,22 světelného roku od nás. První Thomasova mise na ISS nesla mimochodem název Proxima. Hvězda Alfa Centauri je ve skutečnosti tvořena dvojicí hvězd podobně velkých, jako Slunce. Alfa Cen A je nazývána Rigil Kentaurus a druhá složka Alfa Cen B se nazývá Toliman. Dohromady tvoří třetí nejjasnější hvězdu oblohy po Siriovi a Canopovi. Proxima Cen je červený trpaslík. Na obloze tedy září jako hvězda asi 11. velikosti a je proto viditelná pouze dalekohledem. Zdroj: Flickr.com

Thomasův fotokoutek – to nej z mise Alpha

Jakmile se Thomas Pesquet ocitl v dubnu 2021 na palubě Mezinárodní vesmírné stanice, bylo jasné, že má smysl pokračovat v seriálu nazvaném příznačně „fotokoutek“. Thomas má talent na způsob, jak zachytit běžné dění na ISS zajímavým způsobem, ale dokázal pořizovat i netradiční a vtipné snímky sebe nebo svých kolegů. Díky nim jsme se více než půl roku dozvídali, jakými experimenty se právě zabývají v tomto zvláštním místě plujícím nad našimi hlavami. Třešničkou na dortu pak byly záběry na kosmickou techniku, ať už to byly detaily stanice, výstupy do volného kosmu, nebo kosmické lodě. Každý týden jsme pak mohli obdivovat to, co nám příroda připravila na matičce Zemi a navštěvovat místa, kam bychom se jinak tak snadno nedostali.

VT_2021_45

Vesmírná technika: Rakety Percheron a Conestoga-1

Když se mluví o kosmických raketách financovaných plně ze soukromých zdrojů, většina lidí si zřejmě vybaví rakety Falcon od firmy SpaceX. Pro leckoho překvapivě má však historie snažení soukromých firem o kosmickou raketu mnohem delší historii. Na počátku stála společnost SSI, která nejprve chtěla létat s raketou Percheron na kapalné pohonné látky. Ta však při zkoušce explodovala a firma se proto zaměřila na nosič Conestoga-1 na tuhé pohonné látky.

Francouzská vlajka vytvořená ze tří snímků různých míst Země. Zdroj: flickr.com

Thomasův fotokoutek 57

Astronaut Evropské vesmírné agentury Thomas Pesquet přistál v lodi Crew Dragon spolu se svými kolegy ve vlnách u pobřeží Floridy v úterý 9. listopadu 2021. Seriál fotografií z Mezinárodní vesmírné stanice nám po dobu téměř 7 měsíců ukazoval, čím astronauti nebo chcete-li kosmonauti žijí, ale také, co vídají z oken jejich létajícího domova. Koncem mise Crew-2 by se měl tedy uzavřít i náš fotoseriál. Vy už ale víte, že tomu tak tento týden nebude, protože máme s Thomasovými snímky dosud nevyřízené účty, a to především díky anketám, které jsme pod každým pokračováním seriálu umístili. Také Thomas se hned po návratu do Francie zmínil, že toho má ještě dost co sdílet. Necháme se tedy překvapit, jaký bude další osud tohoto seriálu. S fotografiemi z ISS se ale na portálu Kosmonautix.cz budete potkávat i nadále, jen to už bude jinou formou nebo v jiném seriálu. To je ale ještě daleko. Pojďme se podívat na další várku Thomasových fotografií.

VT_2021_44

Vesmírná technika: Modul Poisk

Poté, co jsme v několika minulých dílech našeho pořadu řešili historii a konstrukci malého ruského modulu Pirs, bylo by vhodné tohle povídání definitivně zakončit tématem, které s Pirsem přímo nesouvisí, ale přesto s ním má mnoho společného. Modul Poisk jej totiž velmi blízce připomíná a společné rysy najdeme nejen ve vzhledu, ale i v konstrukci, metodě dopravy ke stanici ISS či způsobu využívání.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.