Jsou malé, dostávají stále více prostoru a je o nich čím dál tím víc slyšet. Tak nějak by se daly stručně popsat malé družice postavené na základě standardu označovaného CubeSat. Družice tvořené základními krychlemi s délkou hrany 100 milimetrů otevřely kosmický prostor mnohem většímu množství vědeckých pracovníků, tak i akademické sféře. Celý příběh těchto malých družic, které se staví i v České republice, se začal psát v 90. letech 20. století na Stanfordově univerzitě v Kalifornii.
Jak vidíme na úvodní fotografii, tématem číslo jedna je výstup do volného kosmu. První takový vykoná Francouz Thomas Pesquet a Američan Shane Kimbrough tuto středu. Cílem výstupu bude instalace nového pole fotovoltaických panelů, které dovezla nákladní loď Dragon v rámci mise CRS-22 minulou sobotu. Tyto výstupy jsou plánovány dva (16. a 20. 6.). Veřme, že se jim vše podaří. My se zatím můžeme podívat na novou sadu fotografií, kterou Thomas pořídil a i se zajímavými komentáři umístil na web.
K úvodnímu snímku Thomas dodává, že hygiena není úplně ideální v den, kdy si oblékáte skafandry. Typicky holení je naprosto nevhodné, protože v atmosféře 100% kyslíku by to nedělalo dobrotu v případě vzplanutí.
Náš miniseriál věnovaný programu Vostok a přípravě prvního pilotovaného kosmického letu je tímto dílem u konce. Shrneme si, jak probíhaly testy lodí Vostok, ale i ostré pilotované mise. Řeč bude také o tom, kde se dají najít testovací i v provozu použité moduly lodí Vostok.
Že si Čína dává v posledních letech záležet na propagaci svých kosmických projektů, jsme se mohli přesvědčit třeba během mise Chang’e 5, která nám nabídla pohled na dopravu vzorků z Měsíce rovnou z několika kamer. Úctyhodné pokyvování hlavou přinesl také nevídaný nápad odhodit ze sondy Tianwen 1 kameru, která pak vyfotila celou sestavu mířící k Marsu. Nyní nás Čína opět překvapila. Vozítko Zhurong je již na Marsu necelý měsíc a nyní nám ukázalo, že i tenhle malý rover dokáže překvapit. Zhurong totiž na povrch Marsu vysadil malou kameru, která vyfotila nejen vozítko samotné, ale i přistávací plošinu. V tomto článku Vám ale přineseme i další fotky spojené s touto misí. Jako obvykle najdete na konci článku odkazy na obrázky v originálním rozlišení. Tentokrát opravdu vřele doporučuju jejich prohlédnutí – detaily jsou perfektní.
Země se dál točí, každých 24 hodin přichází nový den. Jen několika lidem se může nyní podařit spatřit za 24 hodin takových východů Slunce hned několik. Jde o astronauty na Mezinárodní vesmírné stanici. Jejich program je nabitý opravami a prací na vědeckých experimentech. Ale najdou si čas i na malou oslavu. Ve volné chvilce mají fantastický výhled na naši planetu Zemi. Jedním z astronautů, který právě vykonává svou druhou půlroční misi na palubě stanice je Thomas Pesquet. Francouzský astronaut, který nám ukazuje nejen chvilky ze života na stanici, ale i nádherné pohlednice z celého světa, který se míhá pod ním.
V minulém díle jsme si popsali servisní modul PO a dnes nás čeká návratový modul, ve kterém kosmonauti při misích programu Vostok pobývali během letu na oběžné dráze. Posvítíme si nejen na konstrukci tohoto modulu, ale také na systémy, které zajišťovaly optimální podmínky. Řeč bude ale také o specifickém systému přistávání pomocí vystřelovacího křesla a samostatných padáků.
V květnu se počet aktivních vozítek na Marsu rozrostl na tři. Úspěšně přistál čínský rover Zhurong. Mezi další významné události určitě patří skok Starship SN-15, završení mise Crew-1 přistáním v oceánu a start zásobovací lodi Tianzhou 2. Slabší chvilku si v květnu vybrala raketa Electron. Zato start družice SBIRS-GEO 5 se povedl na jedničku. Tradiční kolotoč vypouštění družic Starlink se nezastavil a tak jsme se dočkali dalších čtyř startů. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes ve 20:00.
Rubrika Aktuální dění, Foto a video 
Štítky: Crew-1, Electron, SBIRS GEO-5, Starlink, Starship SN-15, Tianzhou 2, Vesmírné výzvy, Zhurong (rover) 
Vážení čtenáři. Je tu středa a naše virtuální kosmická loď je opět připravena k cestě na ISS. Děkujeme za vaši přízeň, kterou věnujete našim česky komentovaným příspěvkům k dechberoucím fotografiím Thomase Pesqueta, francouzského astronauta, který se podílí nejen na výzkumu, ale najde si čas i na popularizaci. Ukazuje nám obrazy z běžného života na stanici, vědeckých experimentů a věřím, že mnohé také potěší, že fotografuje to nejhezčí, co má (někdy i) pod svýma nohama. Naši Zemi.
Počínaje dneškem najdete v posledních pěti dílech i anketu o „váš oblíbený snímek“.
Komentář k úvodní fotografii: Modrá planeta. Nikde v dohledu není jediný kus pevniny. Dokonce ani z výšky 400 km. Mé myšlenky jsou se všemi těmi nebohými námořníky minulosti, kteří se plavili nekonečnými oceány. Zdroj: flickr.com
Mezi fanoušky kosmonautiky bychom našli asi jen minimum těch, kteří by neznali animovanou sérii o sondě Rosetta z dílny Evropské kosmické agentury. ESA si je tohoto popularizačního potenciálu vědoma a proto chce podobný formát využít i u chystané mise Hera a ukázat krásy kosmonautiky hlavně těm později narozeným, kteří teprve hledají cestu k tomuto oboru. Seznamte se tedy s Herou, naším vlastním detektivem zaměřeným na planetky. Společně se dvěma CubeSaty o velikosti příručního kufříku (sledovačem kamenů Milani a radarovým průzkumníkem Juventas) se Hera vydává na dobrodružství, při kterém prozkoumá Didymos a Dimorphos – dvojici planetek, která představuje typické zástupce tisíců podobných objektů, které mohou představovat riziko srážky se Zemí.
V naší minisérii se dostáváme k samotné kosmické lodi Vostok, ke které vedla dlouhá a složitá cesta. Kosmická loď, která jako první dopravila člověka nejen do kosmického prostoru, ale dokonce rovnou na oběžnou dráhu, si zaslouží patřičnou pozornost. V dnešním díle si proto podrobněji posvítíme pouze na přístrojový modul PO. Právě v něm byly všechny hlavní systémy, které kosmické lodi dodávaly energii, staraly se o její stabilizaci a zajišťovaly i brzdící manévr.
Nové záznamy přednášek
Nahrávání ...
19. června 2021 
.jpg)