NASA
NASA pokračuje v plánech na nákup dalších tří misí kosmické lodi Crew Dragon společnosti SpaceX k Mezinárodní vesmírné stanici, přestože dlouhodobá budoucnost této kosmické lodi zůstává nejistá.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
NASA pokračuje v plánech na nákup dalších tří misí kosmické lodi Crew Dragon společnosti SpaceX k Mezinárodní vesmírné stanici, přestože dlouhodobá budoucnost této kosmické lodi zůstává nejistá.
Softwarová společnost Sedaro zaměřená na vesmírné technologie získá od vlády financování až ve výši 45 milionů dolarů na rozšíření platformy, která pomáhá americkým vesmírným silám analyzovat, jak spolu fungují různé družice, senzory a další schopnosti.
Společnost Rocket Lab 18. září vynesla na oběžnou dráhu radarovou zobrazovací družici pro japonskou společnost Synspective. Šlo již o pátý let rakety Electron během pouhého měsíce a půl.
Německý startup Isar Aerospace zahájí komerční starty své rakety Spectrum po úspěšném zkušebním letu na začátku tohoto měsíce. Společnost zároveň pracuje na rozšíření výrobních kapacit, aby dokázala uspokojit vysokou poptávku.
Společnost Space Cargo Unlimited podepsala smlouvu na přepravu nákladů na palubě návratového modulu Starfall společnosti SpaceX. Firma tak rozšiřuje širokou nabídku možností pro výzkum a výrobu v podmínkách mikrogravitace.
Americké vesmírné síly dávají společnosti SpaceX volnost při návrhu jedné z nových vojenských družicových sítí na nízké oběžné dráze Země (LEO). Stanovují přitom požadavky na výkon, místo aby předepisovaly počet a konfiguraci družic potřebných k jejich splnění.
Kolaborace vědeckého projektu JWST UNCOVER získá ocenění Berkeley Prize za rok 2027 od Americké astronomické společnosti. Cenu obdrží tým projektu UNCOVER za výzkum vzdálených galaxií a kup galaxií.
Společnost Impulse Space, která se zabývá vesmírnou mobilitou, přidala do svého finančního kola dalších 308 milionů dolarů. Celková hodnota kola, které společnost oznámila v červnu, tak činí 500 milionů dolarů.
Bulharský výrobce družic EnduroSat získal 205 milionů dolarů na rozšíření výroby družic v Evropě a Spojených státech, protože roste poptávka po jeho modelu konstelace jako služba (constellation-as-a-service). Společnost to oznámila 16. září.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Poté, co jsme si před téměř dvěma lety představili radioizotopové termoelektrické generátory, tzv. RTG, přichází čas podívat se i na klasické štěpné reaktory. I ty se totiž v kosmonautice používaly. Jejich vývoj můžeme vystopovat do 60. let 20. století, kdy se o tuto technologii začali zajímat dva hlavní hráči na světovém poli – Spojené státy a Sovětský svaz. Američané sice v tomto směru začali dříve, ale do kosmu se nakonec podívalo výrazně více sovětských družic, které na své palubě měly jaderný reaktor.
Uběhl měsíc od našeho posledního ohlédnutí za děním na ISS. Stanice mezitím přijala nákladní loď Dragon v rámci mise CRS-24 a ruští kosmonauté připravili uzlový modul Pričal pro přílety budoucích Sojuzů a nákladních Progressů. Právě úvodní snímek ukazuje jednu z nejzajímavějších událostí začátku roku 2022 na stanici. Vlevo dole vidíme modul Pričal, který byl při kosmické vycházce nakonfigurován a aktivován. Na modulu Nauka je vpravo nahoře Anton Škaplerov. Kosmická vycházka trvala 7 hodin a 11 minut. S Antonem vystoupil ještě Pjotr Dubrov, kterého vidíme na následující fotografii.
Říká se, že každý začátek je těžký. Pro firmu SpaceX to platilo doslova trojnásobně. Všechny tři první starty jejich první kosmické rakety Falcon 1 totiž selhaly v různých částech letu a nedosáhly oběžné dráhy. To se podařilo teprve až při čtvrtém startu. Po něm si už Falcon 1 připsal pouze jediný start, který byl také úspěšný. Malý Falcon 1 tedy měl nezastupitelnou roli na cestě k větší raketě Falcon 9 i dalším projektům firmy SpaceX.
Falcon 1, první raketa postavená firmou SpaceX, byl dvoustupňový nosič, který na obou stupních používal kapalné pohonné látky. Jako okysličovadlo byl využit kapalný kyslík, jako palivo kerosin – raketový petrolej RP-1. První stupeň poháněl raketový motor Merlin, jehož modernější varianty se používají dodnes na raketách Falcon 9 a Falcon Heavy. Nosná raketa Falcon 1 měřila na výšku (včetně motoru prvního stupně) 22,6 metru.
6. května 2002 byla založena americká společnost Space Exploration Technologies Corp., kterou dnes známe jako SpaceX. Jejich první raketou byl Falcon 1, dvoustupňový nosič na kapalné pohonné látky, který měl na každém stupni jeden raketový motor. Tato raketa měla za úkol snížit cenu za vynášený náklad až desetkrát oproti běžným komerčním cenám, tedy někde k hodnotě 2200 amerických dolarů za kilogram. To se sice nepodařilo, ale zkušenosti získané při vývoji pak SpaceX využila u dalších raket.
Prosincové Vesmírné výzvy nemůžeme zahájit ničím než absolutně největší událostí na poli kosmických teleskopů a sice startem JWST. Další reportáž spadá do stejného oboru, ukáže vám start teleskopu IXPE. Pak se budeme věnovat pilotované kosmonautice. Nejprve se podíváme na zahájení mise CRS-24 a navážeme startem turistické mise Sojuz MS-20. Představení zajímavého konceptu rakety Neutron nabídne další reportáž. Dále se můžete pokochat záběry z kosmické vycházky z ISS. Na závěr vás čekají tři starty a sice Türksat 5B a dvě várky Starlinků. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00.
V současné době všichni s napětím sledujeme (zatím bezproblémový) let Dalekohledu Jamese Webba do libračního bodu L2 soustavy Slunce-Země. Je tedy vhodný čas připomenout si, jak vlastně před několika desítkami let začala celá bohatá historie astronomických dalekohledů v kosmickém prostoru. Leckoho asi překvapí, že první studie na toto téma se objevila už v roce 1946. Na realizaci prvních skutečných strojů si však lidstvo muselo počkat ještě zhruba dvacet let.
Už jen pár dní zbývá z roku 2021 a toto období svádí k bilancování. Na našem webu vyjdou v dalších dnech články, které se pokusí podrobně zmapovat výhled do roku 2022 i rekapitulovat rok 2021. Než se k tomu však dostaneme, nechme ty nejpovolanější, aby se k tomuto tématu vyjádřili. Kosmické agentury NASA a ESA totiž v několika uplynulých hodinách vydaly svou rekapitulaci nejdůležitějších momentů, které přinesl rok 2021. Během několika minut si tak připomenete všechny památné chvíle – a že jich bylo.
Jak už zkratka XL naznačuje, raketa Pegasus-XL je zvětšenou verzí nosné rakety Pegasus. Rozdíl spočívá především ve zvětšení prvního a druhého stupně tohoto nosiče. Pegasus-XL při všech svých startech využil služeb letounu L-1011 Tristar alias Stargazer. Ten však nestartoval pokaždé ze stejného letiště – právě naopak. Celkem bylo využito pěti různých letišť – ať už ve Spojených státech, nebo na Kanárských ostrovech.
Thomasův fotokoutek je za námi, ale už během roku bylo víceméně zřejmé, že návratem Thomase na Zemi by to skončit nemuselo. Thomas má sice takové to fotografické oko a dokáže vypíchnout i zajímavé a vtipné momenty ze života na stanici, ale nepochybně i jeho kolegové občas pořídí zajímavé snímky, a nebo prezentují, co zažili. A proto jako zpestření občas přineseme ohlédnutí za výzkumem a životem na stanici a fotografiemi naší Země. A začínáme v ideální době, protože stanici navštívili i japonští turisté, takže to bude okořeněno i o jejich pohled na život v ruském segmentu.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.