Max Space
Startup Max Space, který vyvíjí technologie rozšiřitelných modulů, plánuje postavit komerční vesmírnou stanici, kterou by mohla vypustit jediná raketa Falcon 9.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Startup Max Space, který vyvíjí technologie rozšiřitelných modulů, plánuje postavit komerční vesmírnou stanici, kterou by mohla vypustit jediná raketa Falcon 9.
Společnost Lux Aeterna se sídlem v Denveru oznámila 17. prosince plány k přistání své debutové opakovaně použitelné družice Delphi-1 na testovací střelnici Koonibba v Jižní Austrálii.
Americký senát 17. prosince potvrdil Jareda Isaacmana ve funkci administrátora NASA.
Startup EraDrive, odštěpný podnik Stanfordské univerzity, který vyvíjí software a hardware pro autonomii družic, získal ve finančním kole úvěrů 5,3 milionu dolarů, oznámil 16. prosince.
Společnost Vantor, dříve známá jako Maxar Intelligence, zabývající se zpravodajskými službami o Zemi, 16. prosince oznámila, že spolupracuje se společností Niantic Spatial na vývoji navigační technologie pro vojenské platformy provozované v prostředích bez GPS.
Indická společnost Digantara Industries, která se zabývá systémem pro sledování situace ve vesmíru, získala 50 milionů dolarů díky své expanzi do Spojených států a hledání příležitostí v oblasti protiraketové obrany.
Koncem tohoto týdne má být spuštěn experiment amerických Vesmírných sil a NASA, jehož cílem bude otestovat novou architekturu malých družic navrženou pro provoz na velmi nízké oběžné dráze Země.
Náš eshop
Články
Žádná kosmická sonda se neobejde bez elektrické energie. Bez ní nefungují vědecké přístroje, řídící počítače ani komunikace se Zemí. V menších vzdálenostech od Slunce tento problém vyřeší solární panely. Ovšem čím více se od naší hvězdy vzdalujeme, tím pochopitelně dopadá na naše panely méně fotonů. Abychom udrželi požadovanou produkci elektřiny, musíme zvětšovat plochu fotovoltaických ploch. Ovšem to s sebou nese řadu komplikací. Vhodnější je proto použít jiné zdroje elektrické energie – sondy jako Cassini, New Horizons, nebo Curiosity sází na radioizotopový termoeletrický generátor. Za několik let jsme se měli dočkat jeho nástupce, ovšem NASA nyní celý projekt ukončila.
Pokud jste si oblíbili náš nepravidelný seriál Cesty za kosmonautikou, je tu pro Vás připravený další díl,který by Vám v ideálním případě měl dát tip na nějaký zajímavý výlet, který má přímou spojitost s kosmonautikou. Dnešní článek bude balancovat na hraně tématu, kterému se věnujeme. Na své si přijdou i fanoušci vojenství – čekají nás nacistické bunkry, které za druhé světové války vyrostly ve Francii. Říká se, že budoucnost nikdy nemůže pochopit ten, kdo nepozná minulost. Proto se dnes zaměříme na absolutní provopočátky, kdy lidé začali pracovat technologiích, na jejichž základě vyrostla celá kosmonautika.
Rudá planeta je pro lidstvo mimořádně atraktivní. Svou roli hraje podobnost Marsu se Zemí, ale i to, že by právě Mars měl být po Měsíci druhým tělesem Sluneční soustavy, na kterém přistanou lidé. Po oběžné dráze Marsu krouží několik družic, které fotí jeho povrch a provádí dálková měření, po rudém povrchu se prohání dvě vozítka, z nichž jedno dokonce umí vrtat do kamenů. Zdálo by se, že máme o Marsu dokonalý přehled. Ale co atmosféra? Ta slabá slupka, která je mnohonásobně slabší než ta pozemská. O ní toho víme velmi málo. To se ale brzy může změnit. Američané vypustili 18.listopadu sondu MAVEN, která má z oběžné dráhy zkoumat Mars se zaměřením na jeho atmosféru.
Kádr kosmonautů se během první poloviny šedesátých let pomalu rozrůstal. Přibyly první ženy, k výcviku nastoupili také civilní kandidáti z konstrukční kanceláře OKB-1. Hlavně díky nim se celková úroveň technických vědomostí kosmonautického oddílu zvedla na novou úroveň. Noví kandidáti byli disciplinovaní, cílevědomí, vzdělaní. Oproti prvnímu výběru, kdy se kladl důraz na nízký věk, dokonalé zdraví a relativně malou postavu, se nyní do zvažování výběrové komise vkrádaly nové aspekty: akademické vzdělání a technické nadání. Fyzické předpoklady sice zůstaly nutností také, nicméně ustoupily mírně do pozadí. Jako příklady mohou sloužit kosmonauti z první vícemístné mise Voschod-1: Konstantin Feoktistov rozhodně nebyl žádným sportovcem a jeho zdraví bylo podlomeno ještě z válečných let, Boris Jegorov zase oplýval ne zcela orlím zrakem. Přesto startovali do vesmíru na misi, která krom jiného zaznamenala jeden zajímavý rekord: jednalo se o první let, který skončil pod vedením jiné vlády, než v okamžiku, kdy startoval. 12. října 1964, v den startu Voschodu-1, byl Nikita Chruščov povolán z dovolené na Krymu, aby se stal svědkem vlastního politického pádu. Na jeho místo nastoupil
V posledních dvou dílech našeho seriálu o Evropské kosmické agentuře jste se mohli dočíst o dvou sesterských sondách k nejbližším planetám. Šlo o Mars Express a Venus Express, které si byli v mnohém podobné a především využívali stejnou platformu. K těmto dvěma planetárním průzkumníkům můžeme zařadit ještě třetí meziplanetární sondu. V předchozích článcích o ni byla několikrát řeč. Oba Expressy totiž používají množství jejích přístrojů, nebo přístrojů odvozených od těch, které pro ni byly určeny. Tou sondou je Rosetta. Dnes bychom napočítali bezmála deset let od jejího startu. Už téměř deset let putuje nekonečnou prázdnotou vesmíru, a kromě občasné kontroly systémů nebo korektivního zážehu, většinu času tráví v hibernaci. Celé uplynulé desetiletí stále jen čeká na svůj cíl, kterým je kometa – fascinující vesmírné těleso, které lidstvu ještě ani zdaleka neodhalilo všechna svá tajemství a čeká na náš dychtivý vědecký průzkum. Pojďme se tedy dnes v našem článku poohlédnout za nesmírně dlouhým putováním této kometární sondy a představme si ji trochu blíže.
Každým dnem se toho v kosmonautice děje mnoho. Buďto se posune vpřed pozemní příprava nějaké zajímavé mise, nebo již pracující sonda přinese zajímavé objevy a takto bychom mohli pokračovat pořád dál. Je tu proto tradiční nedělní seriál Kosmotýdeník, který na jednom místě předloží největší události uplynulého týdne a pomůže vám zůstat v obraze. Dnes se můžete těšit na povídání o návratu tříčlenné posádky z ISS, rychlé řešení problémů na indické sondě Mangalyaan a na závěr se podíváme na zánik evropské družice GOCE.
Pokud se mluví o nosnosti chystané americké superrakety SLS, tak se v naprosté většině případů používají hodnoty pro nízkou oběžnou dráhu (LEO). Na ni by měla SLS dopravit nejprve 70, později až 130 tun. Nicméně tato raketa je určena pro lety mnohem dál,než jen na nízkou oběžnou dráhu. Jak to bude s její nosností do vzdálenějších končin Sluneční soustavy? U nosnosti na LEO hraje hlavní roli základní tělo rakety spolu s urychlovacími bloky, horní stupeň pak dráhu zakulatí. Naopak nosnost do vzdálených končin už zajišťuje pouze horní stupeň a právě o něm se v posledních týdnech začalo spekulovat.
O nové raketě Ariane 6, která má se svou předchůdkyní společný snad jen název a specializaci na podobné typy užitečného nákladu, jsme vás již na blogu informovali. Samuel Slavkovský ve svém článku Ariane 6 – Nová raketa pre Európu rozebral koncepci nástupkyně slavné a spolehlivé evropské rakety Ariane 5 jak z hlediska vývoje, konstrukce, tak i z hlediska přínosu pro ESA a její partnery. Dnes se podíváme na to, jak ESA ve vývoji této novinky pokročila. Také si zmapujeme cestu, kterou návrh prošel od jeho úvodního schválení. Spíše než o technickou sondu se bude jednat o sledování kroků byrokratického šimla.
Naše planeta nabízí miliony krásných zákoutí a ještě mnohem více dechberoucích pohledů z výšky. Čím pozorovatel vystoupá výš, tím nezvyklejší pohled se mu nabízí. Přijměte tedy již po jedenácté naši pozvánku na virtuální cestu kolem světa. Luca Parmitano se sice tento týden v pondělí vrátil po půlroce ve stavu beztíže na pevnou zemi, ovšem to nám nebrání připomenout si další z jeho úžasných fotek a kochat se krásami modré planety. Pohodlně se usaďte do svých křesel, prohlídka Země z výšky více než 400 kilometrů právě začíná.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Další týden je za námi a je proto ideální čas si shrnout, co zajímavého se dělo v kosmonautice. Kosmotýdeník si jako hlavní téma bere oznámení jednoho ze
Ani v prosinci kosmonautické dění nepolevuje a my jsme tak pro vás připravili další týdenní souhrn kosmonautického dění. Kosmotýdeník si jako hlavní téma vzal první let čínské
Od posledního dílu indické cesty do kosmu sice uběhlo více času, než bylo původně v plánu, ale o to více informací se do něj podařilo nastřádat. Přípravy
Další týden utekl jako voda a před vámi je týdenní shrnutí kosmonautického dění. Kosmotýdeník si nyní jako hlavní téma vzal popis některých družic, které vzlétly na
Přestože Bílý dům v květnu navrhl ukončení financování lunární orbitální kosmické stanice Gateway k 1. říjnu 2025, Kongres tento návrh odmítl. Podle něj je Gateway strategickou
Tento týden se toho v kosmonautice dělo opravdu hodně. Krom startů, poškození Super Heavy B18, také dva starty firmy RocketLab, či odhalení letového kusu landeru Blue
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Mezinárodní den Mesíce je každoroční událost, která se slaví 20. července. Je připomenutím historického okamžiku, kdy člověk poprvé přistál na Měsíci v roce 1969 v rámci mise Apollo 11. Na tento den připadají různé popularizační, vzdělávací či kulturní akce pořádané po celém světě.
Po určité odmlce se opět vracíme k záznamům přednášek. Přednášejícím dnes bude nám všem dobře známý šéfredaktor serveru kosmonautix.cz, pan Dušan Majer. Tématem jeho přednášky budou kosmické agentury a jejich úspěchy či milníky. V této přednášce vynecháme tu nejznámější z nich, kterou je americká
Rudá planeta je dlouhodobě nejlákavějším cílem našich výprav. A dnes 15. 7. 2025 je to přesně na den 60 let od prvního přímého pozorování Marsu sondou Mariner 4. Proto si připomeneme průkopnické mise posledních 60 let, ukážeme si i výsledky nejnovějších průzkumů a zkusíme nahlédnout
I kdyby člověk skočil z mostu či komína nebo vypadl z letadla, kvůli odporu vzduchu nikdy nezažije pravý pocit „volného pádu“ (nebo také „stavu beztíže“), jaký zažívají astronauti na oběžné dráze. Tento vjem se dá v pozemských podmínkách simulovat pouze za pomoci letu
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
