Varda Space Industries
Společnost Varda Space Industries, která vyvíjí vesmírná zařízení pro výzkum biologických věd v podmínkách mikrogravitace a hypersoniky, získala 187 milionů dolarů na rozšíření rozsahu a četnosti svých misí.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Varda Space Industries, která vyvíjí vesmírná zařízení pro výzkum biologických věd v podmínkách mikrogravitace a hypersoniky, získala 187 milionů dolarů na rozšíření rozsahu a četnosti svých misí.
Zástupci NASA uvedli, že existuje veliká šance, že další zkušební let vesmírné lodě Boeing CST-100 Starliner bude bez posádky. Důvodem je stále probíhající řešení technických problémů lodi.
Americký kongres se chystá nařídit Pentagonu, aby zavedl trvalé financování iniciativy amerických vesmírných sil, která bude poskytovat komerční družicové snímky a analýzy vojenským velitelům po celém světě, a to i přes nejistotu ohledně návrhu obranného rozpočtu.
Společnost Interstellar Technologies získala 61,8 milionu dolarů na podporu vývoje své rakety Zero a výzkumu a vývoje družicových systémů.
Spojené království plánuje letos investovat 191 milionů dolarů do navýšení kapitálu společnosti Eutelsat, aby si udrželo svůj 10,89% podíl ve francouzském operátorovi družic.
Japonská společnost Synspective, která vyvíjí družicovou konstelaci radarového zobrazování, podepsala dohodu se společností Exolaunch o vynesení 10 družic.
Indický regulátor vesmírného provozu schválil služby Starlinku. Společnost SpaceX však stále potřebuje schválení spektra a další regulační povolení, než bude moci poskytovat širokopásmové připojení.
Články
Naše rodná planeta vypadá rázem úplně jinak, když se na ní podíváme z pořádného nadhledu. Své by o tom mohli vyprávět astronauti pobývající na mezinárodní vesmírné stanici. Ti mohou ve chvílích volna ulehnout do prostoru u okének a kochat se pohledem na ubíhající Zemi. Mohou pozorovat pestrou paletu modré barvy v oceánech, působivé mraky, do noci zářící města i nejrůznější útvary pobřeží, či hor. Náš nepravidelný seriál přináší pokaždé dvacet působivých fotek. Dnešní díl ale bude v něčem trochu jiný – nebudou v něm snímky od jediného astronauta, zato však půjde o snímky na jedno téma – sopky.
Obyčejné pípání. Přesto pohnulo velmocemi a navždy změnilo svět. Pípání prvního Sputniku, první umělé družice Země, rozehrálo velkou hru, na konci které měl jeden muž zaklapnout dvířka lunárního modulu a naposledy tak podepsat konečné vítězství jednoho vesmírného závodu. Ta doba byla však neuvěřitelně daleko a před ní stálo mnoho nejistého, mnoho proher a nejistoty, jak tento závod skončí. V roce 1958 měl však podobné úvahy možná Werhner von Braun. Eugene Cernan byl v té době stále jen pilotem v zaučení a představa, že by se měl stát někým, kdo bude kráčet po Měsíci, byla daleko za hranicemi jeho snů a dozajista jej ani nenapadla. Přesto se však začalo pomalu schylovat k událostem, které svedou mladého Gena na cestu ke hvězdám.
Ruská raketa Proton v posledních letech neprožívá šťastné období. I přesto, že už má za sebou více než 400 startů, tak v poslední době ji stíhá jedna nehoda za druhou. Selhání se objevuje průměrně jednou za pět a půl startu! Naposledy Proton selhal 15. května při vynášení moderní telekomunikační družice Ekspress AM-4R. Třetí stupeň rakety se předčasně vypnul, náklad tak nemohl dosáhnout oběžné dráhy a čekal na něj zánik. Rusové ihned rozjeli vyšetřování a nyní se už objevují první kusé informace.
Každý den přináší mnoho novinek, mezi kterými nechybí ani ty kosmonautické. Náš nejstarší seriál Kosmotýdeník je tu právě proto, aby shrnul ty nejzajímavější události uplynulých sedmi dní a přinesl je ve formě článku. Ani v jeho 89. vydání nebudete ochuzeni o trojici hlavních témat. Čeká nás představení nové pilotované lodi od společnosti SpaceX, zrekapitulujeme si úspěšný start tříčlenné posádky k ISS a nakonec se zmíníme také o povedeném nočním letu amerického zařízení Morpheus.
V posledních dnech bylo v komunitě fanoušků kosmonautiky hodně živo. Diskuse se točily hlavně kolem toho, co zase SpaceX chystá. Firma, která je známá svým propracovaným systémem PR totiž oznámila, že v pátek 30.5 ve 4:00 středoevropského letního času odhalí Dragon V2, tedy novou generaci osvědčené lodi Dragon, která v posledních letech vozí zásoby na Mezinárodní vesmírnou stanici. Okamžitě se začalo proslýchat, že „vé-dvojka“ bude pilotovaná loď – a spekulace se potvrdily.
Soukromá společnost Orbital Sciences Corporation odkládá minimálně o týden start své rakety Antares, která má k mezinárodní vesmírné stanici vynést nepilotovanou loď Cygnus. Důvodem je havárie jednoho motoru během testování. Technici proto raději odloží nejbližší start a důkladně prozkoumají motorovou sekci rakety, zda náhodou podobné selhání nehrozí i při ostrém startu. A to i přesto, že motory, které mají teď letět, už mají všechny zkoušky úspěšně za sebou.
O nejneobvyklejším kosmodromu na světě, plovoucí rampě SeaLaunch příznivci kosmonautiky v posledních měsících neslyšeli. Mohlo se zdát, že se nad tímto projektem zavřela voda, ale není tomu tak. V tomto týdnu se SeaLaunch vrátila zpátky mezi aktivní kosmodromy. nebyl to ale vůbec jednoduchý start. Každý, kdo sleduje kosmonautiku ví, jaké drobnosti někdy mohou za havárie raket. Jenže SeaLaunch si tentokrát žádné selhání dovolit nemohla. Další havárie by jí totiž už definitivně zlomila vaz.
Na Mezinárodní stanici momentálně pobývá pouze zárodek jubilejní 40. dlouhodobé expedice. Alexander Skvorcov, Oleg Artěmjev a Steven Swanson, kteří jsou na ISS už od konce března, ale již za pár hodin se dočkají nových kolegů. Na kosmodromu Bajkonur totiž probíhají poslední přípravy před vypuštěním kosmické lodi Sojuz TMA-13M (logo mise vidíte vlevo). Tento start je zajímavý jako obvykle pro celý svět, nicméně pro Evropu ještě o kousek víc. Důvod je prostý – na půlroční pobyt na Mezinárodní vesmírnou stanici vyráží spolu s americkým a ruským kolegou i německý astronaut – Alexander Gerst. Náš dnešní článek vás seznámí se životopisy všech tří členů mezinárodní posádky.
Dnešní americká výzva, předurčila zítřejší osud lidstva. Znáte tuto větu? Je možná podobně důležitá jako ta, která zazněla z úst Niela Armstronga, když poprvé vstoupil na povrch Měsíce. Tato slova totiž vyslovil naopak poslední muž, který se v roce 1972 procházel po Měsíci. Nutno však dodat, že za touto větou následovalo ještě prohlášení: Odcházíme stejně tak, jako jsme přišli: V zájmu Božím, míru a ve prospěch celého lidstva. Autorem těchto slov je Eugene Cernan, muž mající česko-slovenské kořeny, odvážný a odhodlaný astronaut, vizionář a dobrý voják. Připadl mu titul posledního člověka na Měsíci, a jak on sám říká, přál by si, aby mu tento titul někdo už konečně vzal anebo aby zanikl úplně. Pojďme se však vrátit na začátek. Životní osudy Gena, jak mu všichni říkají, jsou zajímavé a plné zvratů.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Další týden je za námi a kosmonautika opět připravila dávku zajímavých událostí, které si shrneme v aktuálním Kosmotýdeníku. Jako hlavní téma tentokrát poslouží oznámená spolupráce firmy
Neděle se překlápí do své druhé poloviny a je proto ideální čas si zopakovat, co přinesla kosmonautika v uplynulém týdnu. V hlavním tématu se tentokrát zaměříme na přípravu
Desetidenní zkušební let velitele Reida Wisemana, pilota Victora Glovera, specialistky mise Christiny Koch a specialisty mise Jeremyho Hansena kolem Měsíce a zpět na Zemi se přiblížil ke
Z aktuálního týdne už zbývá jen posledních 12 hodin a tak je čas zrekapitulovat si kosmonautické události uplynulých sedmi dnů. Stalo se toho opravdu mnoho, ale
Další týden je za námi a Kosmotýdeník s pořadovým číslem 666 je připraven shrnout ty nejzajímavější události mizejících sedmi dní. V hlavním tématu se zaměříme na nově oznámené
Kosmická stanice Gateway byla navržena jako testovací zařízení, ve kterém by byl zkoumán vliv kosmického prostředí dostatečně vzdáleného od Země i Měsíce na to, aby mohla
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
I kdyby člověk skočil z mostu či komína nebo vypadl z letadla, kvůli odporu vzduchu nikdy nezažije pravý pocit „volného pádu“ (nebo také „stavu beztíže“), jaký zažívají astronauti na oběžné dráze. Tento vjem se dá v pozemských podmínkách simulovat pouze za pomoci letu
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
