Tianzhou-9
Dne 14. července vynesla čínská raketa Dlouhý pochod 7 nákladní kosmickou loď Tianzhou-9, která se připojila k zadnímu dokovacímu uzlu na modulu Tianhe čínské kosmické stanice.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Dne 14. července vynesla čínská raketa Dlouhý pochod 7 nákladní kosmickou loď Tianzhou-9, která se připojila k zadnímu dokovacímu uzlu na modulu Tianhe čínské kosmické stanice.
Společnost SES očekává, že 17. července dokončí akvizici konkurenčního družicového operátora Intelsat poté, co vyřeší všechny regulační překážky bránící uzavření dohody v hodnotě několika miliard dolarů.
Společnost Varda Space Industries, která vyvíjí vesmírná zařízení pro výzkum biologických věd v podmínkách mikrogravitace a hypersoniky, získala 187 milionů dolarů na rozšíření rozsahu a četnosti svých misí.
Zástupci NASA uvedli, že existuje veliká šance, že další zkušební let vesmírné lodě Boeing CST-100 Starliner bude bez posádky. Důvodem je stále probíhající řešení technických problémů lodi.
Americký kongres se chystá nařídit Pentagonu, aby zavedl trvalé financování iniciativy amerických vesmírných sil, která bude poskytovat komerční družicové snímky a analýzy vojenským velitelům po celém světě, a to i přes nejistotu ohledně návrhu obranného rozpočtu.
Společnost Interstellar Technologies získala 61,8 milionu dolarů na podporu vývoje své rakety Zero a výzkumu a vývoje družicových systémů.
Spojené království plánuje letos investovat 191 milionů dolarů do navýšení kapitálu společnosti Eutelsat, aby si udrželo svůj 10,89% podíl ve francouzském operátorovi družic.
Články
Po přečtení nadpisu si říkáte, zda se autor náhodou nezmýlil – nejdokonalejší vědecké vozítko v dějinách kosmonautiky přece na Marsu přistálo už v srpnu 2012, takže zanedlouho oslavíme dvouleté výročí – a nikoliv jeden rok. Ale žádná chyba to není. Od přistání vozítka totiž včera uplynulo přesně 687 dní, což je jeden marsovský rok. Co všechno Curiosity během téhle dlouhé doby dokázala objasnit a na co se od ní ještě můžeme těšit? O tom všem pojednává náš dnešní článek.
Pohled malým oknem Gemini na ubíhající Zemi nad hlavou byl neuvěřitelný. Nikdo, kdo nebyl v kosmu, nemůže pochopit, ani si představit, jak úžasný pohled to je. Snad všechny barvy spektra, které si jen dokážete představit, se při pohledu na rotující domov stále proměňují a střídají a člověk by pohledem na tu krásu mohl strávit veškerý čas své vesmírné mise. Na koukání z okna je však až pramálo času a v dobách úsvitu kosmických letů ho bylo ještě méně. Na řadě byla příprava na splnění všech úkolů, které čekaly Eugene Cernana na jeho první vesmírné misi Gemini 9. V této chvíli ještě netušil, že se ocitne až na hranici lidských možností a možná i života a smrti.
Komercionalizace pilotovaných vesmírných letů nabírá na tempu. Oblast, která byla ještě před nedávnem doménou států a tvrdě trénovaných profesionálů, povětšinou z řad armád, přitahuje civilní sektor jako černá díra. Čím víc se blížíme skutečnému otevření Vesmíru lidem, tím silněji a s větší rychlostí nasává soukromé podnikání. Zatímco směrem na západ má tento trend pravidla a ctí bezpečí budoucích posádek, směrem na východ vykazuje známky orientálního bazaru a rostoucí míry rizika. Výlet na odvrácenou stranu Měsíce je nepochybně dovolená snů, ale je jeho cena skutečně „jen“ oněch požadovaných 150mio dolarů. Nezaplatí turisté cenu nejvyšší?
V poslední době se kosmonautika stává velice živou a je proto velice těžké udržet si přehled toho, co se stále děje. K ucelení přehledu o tom, co se událo v jednotlivých týdnech, vám poskytuje kosmotýdeník, který shrnuje kosmické události uplynulých sedmi dní. Dnes se proto můžete těšit na odkladový maraton Falconu 9, let zařízení Grasshopper 2, nebo plány NASA v rámci mise k asteroidu. Přejeme příjemné čtení.
Devatenáctého června v 21:11 SELČ odstartovala raketa Dněpr-1 a na orbitu vynesla rekordní počet družic, satelitů a CubeSatů. V aktuálním článku se proto podíváme blíže jak na tento start, tak na samotnou raketu a společně odhalíme, na co vše se zaměřují vynesené satelity. Zajímavostí pak jistě v současné situaci je, že raketa je z části Ukrajinská, ale startovala z ruského vojenského kosmodromu, kde v hale, kde se raketa sestavovala, visely bok po boku ruská a ukrajinská vlajka. Což je v mlýnku aktuálního dění velice hezké memento.
Na konci letošního roku se můžeme těšit na historicky první let nové americké lodi Orion. Spousta lidí se ale ptá k čemu tento test vlastně bude – na palubě Orionu nebudou lidé, nebudou zde přístroje pro podporu života, bude chybět servisní modul, pohon zajistí horní stupeň rakety, ke kterému bude loď prakticky po celou dobu připojená a navíc se použije raketa, na které Orion nikdy létat nebude. Lidé, kteří takto argumentují mají možná svým způsobem pravdu, ale i přesto existuje pět neoddiskutovatelných oblastí, kde bude mít mise EFT-1 velký přínos. Právě těmto oblastem se budeme věnovat v našem dnešním článku.
Pokud se Vám zdálo, že už dlouho nebyl žádný výstup do volného kosmu, tak Vaše čekání je právě u konce. Už dnes čeká na dvojici ruských kosmonautů šest a půl hodiny trvající vesmírná procházka. Během ní nainstalují a upraví experimenty umístěné na vnějším plášti ruského segmentu ISS. Pokud všechno půjde podle plánu, měli by Oleg Artěmjev a Alexandr Skvorcov opustit hermetický průlez modulu Pirs dnes v 15:50 středoevropského letního času.
O nejzajímavější události letošního roku – misi sondy Rosetta píšeme na našem blogu poměrně často. Ale nyní je čas zaměřit svou pozornost na největší moment roku následujícího. S největší pravděpodobností bude tento titul patřit průletu americké sondy New Horizons kolem trpasličí planety Pluto. Poprvé nahlédneme na povrch tohoto vzdáleného tělesa. Ale co bude potom? Dostane sonda po průletu kolem Pluta ještě možnost na prodloužení své unikátní mise? Bude v jejím okolí nějaký zajímavý cíl, který by mohla navštívit?
Eugene Cernan si v roce 1966 poprvé procházel předletovou přípravou na let v lodi Gemini 9. Byl tehdy však pouze v záložní posádce, což znamenalo prostě jen takovou generálku na přípravu na skutečný let. Hlavní posádku tvořili Elliott See a Charles Bassett. Gemini 9 mělo velké cíle. Na orbitě se mělo spojit se stupněm Agena, což bylo zařízení, na kterém lodě Gemini simulovaly setkávání dvou těles na orbitě, což mělo být důležité pro nadcházející let k Měsíci. Poté, co se loď spojí s Agenou, měla jí Agena svým motorem vynést na vyšší oběžnou dráhu, tam měl proběhnout výstup do volného prostoru a vyzkoušení manévrovací jednotky AMU, která měla zase v budoucnu astronautům pomáhat při pohybu mimo loď. Avšak budoucí tragické události způsobily to, že Gemini 9 se pro Eugene Cernana nakonec stal prvním skutečným letem do vesmíru. 4/7 Nelehká cesta vzhůru Gene čekal na svoji příležitost, aby se dostal do vesmíru dlouho. Už to málem vypadalo, že se mu to v rámci programu Gemini ani nepovede, ale pak přišlo
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Předsedovi senátního výboru pro obchod, vědu a dopravu Tedu Cruzovi se podařilo dostat pozměňovací návrh, jehož detaily jsou uvedeny na konci minulého dílu našeho seriálu, do
Další týden je za námi a kosmonautika opět připravila dávku zajímavých událostí, které si shrneme v aktuálním Kosmotýdeníku. Jako hlavní téma tentokrát poslouží oznámená spolupráce firmy
Neděle se překlápí do své druhé poloviny a je proto ideální čas si zopakovat, co přinesla kosmonautika v uplynulém týdnu. V hlavním tématu se tentokrát zaměříme na přípravu
Desetidenní zkušební let velitele Reida Wisemana, pilota Victora Glovera, specialistky mise Christiny Koch a specialisty mise Jeremyho Hansena kolem Měsíce a zpět na Zemi se přiblížil ke
Z aktuálního týdne už zbývá jen posledních 12 hodin a tak je čas zrekapitulovat si kosmonautické události uplynulých sedmi dnů. Stalo se toho opravdu mnoho, ale
Další týden je za námi a Kosmotýdeník s pořadovým číslem 666 je připraven shrnout ty nejzajímavější události mizejících sedmi dní. V hlavním tématu se zaměříme na nově oznámené
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
I kdyby člověk skočil z mostu či komína nebo vypadl z letadla, kvůli odporu vzduchu nikdy nezažije pravý pocit „volného pádu“ (nebo také „stavu beztíže“), jaký zažívají astronauti na oběžné dráze. Tento vjem se dá v pozemských podmínkách simulovat pouze za pomoci letu
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
