sociální sítě
Přímé přenosy
Načítám data o přenosech…
krátké zprávy
Společnost Jio Platforms, která vlastní největšího indického telekomunikačního operátora, se snaží pronajmout si širokopásmovou kapacitu u globálních družicových konstelací, aby v zemi nastartovala svou vlastní suverénní síť na nízké oběžné dráze Země.
Čínský startup Spark Space si po testech motorů Lieyan-2 zajistil v řadě kol financování pro projekt, o kterém tvrdí, že bude největší raketou na světě s elektrickým čerpadlem.
Kelly Hammettová, bývalá vedoucí Úřadu pro rychlé vesmírné schopnosti U.S. Space Force, byla jmenována výkonnou ředitelkou Centra jaderných zbraní letectva.
Soukromá investiční společnost EQT získává společnost Exolaunch, která se zabývala vypouštěním stovek družic pro sdílenou dopravu. EQT tak pomůže uspokojit rostoucí poptávku po vypouštění těchto produktů.
Vyšetřování NASA dospělo k závěru, že škody ve výši několika milionů dolarů na jedné z největších antén sítě Deep Space Network (DSS-14 Goldstone) byly způsobeny nedostatečným výcvikem personálu a chybnými pracovními postupy.
Francouzský startup Look Up, který se zabývá vesmírným dohledem, plánuje využít síť pozemních stanic Skynopy k automatizaci své navrhované služby pro zamezení srážkám na nízké oběžné dráze Země.
Společnost Dawn Aerospace získala 25 milionů dolarů na rozšíření své práce v oblasti vesmírné dopravy a suborbitálních kosmických letounů.
Náš eshop
Články
„Před několika týdny jsem v Johnsonově vesmírném středisku v Houstonu úspěšně složila zkoušku ECLSS, která byla součástí mého výcviku v systémech Mezinárodní vesmírné stanice. ECLSS znamená Environmental Control and Life Support System (Systém řízení podpory života, pozn. redakce) a je jedním ze systémů, do kterého posádka stanice nejvíce zasahuje. To, co pro nás dělá příroda, když jsme na planetě, musíme s pomocí technologií sami sobě zabezpečit, když jsme ve vesmíru. Některé věci jako je například nakládání s odpady a šetření s vodou bereme v potaz už i na Zemi, protože si uvědomujeme, že už začínáme tlačit na limity přírody uspokojit naše potřeby. Jak je to ale s něčím tak banálním, jako je cirkulace vzduchu?
Pokud půjde všechno tak, jak má, odstartuje 2. září v 6:37 našeho času z kosmodromu Bajkonur raketa Sojuz FG. Pod jejím aerodynamickým krytem bude umístěna kosmická loď Sojuz TMA-18M, která na ISS dopraví trojici kosmonautů – Sergeje Volkova z Ruska, Andrease Mogensena z Dánska a Ajdina Ajmbetova z Kazachstánu. Druzí dva zmínění zde setrvají jen pár dní, načež se vrátí na Zemi spolu s Gennadijem Padalkou. Do tohoto článku jsme pro Vás připravili dvě videa, která ukazují, čím posádka pár dní před startem prochází. Čeká na ně třeba tisková konference, ale i obhlídka kosmické lodi a nesmí chybět ani instalace senzoru beztížného stavu, jehož roli tentokrát plní malé plyšové prasátko – viz úvodní fotografie.
Dalších sedm dní uteklo jako voda. Tentokrát však ještě rychleji, protože právě končící týden byl nabitý k prasknutí kosmickými událostmi a proto se náš pravidelný týdenní souhrn toho nejzajímavějšího, co stalo v uplynulém týdnu, se poněkud rozrostl. Pro vás čtenáře to znamená pořádnou dávku informací. Tentokrát se podíváme na start několika telekomunikačních satelitů a to jak z USA, tak z Číny, Indie, nebo Británie. Nevynecháme návštěvu Pluta, Marsu a trpasličí planety Ceres. A ani tento týden nebudete ochuzeni o snímek týdne. Přejeme příjemné čtení a hezký zbytek neděle.
O tom, že čínská kosmonautika příliš nehledí na bezpečnostní předpisy při vytyčování střeleckých prostorů svých kosmických raket už toho bylo napsáno mnoho. Přesto každá další zpráva, která tohle tvrzení potvrzuje, dokáže překvapit. Raketa Čchang-čeng 4C předevčírem vynesla na oběžnou dráhu tajný armádní satelit Yaogan 27. Nejednalo se o příliš důležitou misi a tak se jí většina zpravodajských server nevěnovala. Před pár hodinami ale dorazily snímky, které ukazují, že motor z prvního stupně tohoto nosiče dopadl do domu na farmě u města Ankang. Nikomu se naštěstí nic nestalo, ale je to další důkaz, který potvrzuje, že Čína už opravdu nutně potřebuje dokončit kosmodrom Wenčang na ostrově Hainan.
V pátek 21.8.2015 završila astrometrická sonda Gaia svůj první pracovní rok na orbitu kolem libračního bodu L2 v plném pracovním režimu. U té příležitosti zveřejnila Evropská kosmická agentura toto úterý krátký přehled prozatimních vědeckých výsledků. Dlužno dodat, že jde o fenomenální úspěch na poli moderní astrometrie. Sondu na oběžnou dráhu vynesl ruský nosič Soyuz ST 19. prosince 2013 z kosmodromu v Kourou. Poté započala půlroční cesta do blízkosti bodu L2 ležícího přibližně 1,5 milionu kilometrů od Země (ve směru od Slunce, takže naše planeta slouží jako primární stínění před rušivým zářením naší domovské hvězdy).
Dnes v 9:11 středoevropského letního času se uvolnily západky na dokovací přírubě mezi lodí Sojuz TMA-16M modulem Poisk. Uvnitř lodi seděli Scott Kelly, Genndij Padalka a Michael Kornienko připraveni ve svých letových skafandrech. Není se třeba ničeho bát – mise nebyla předčasně ukončena. Sojuz TMA-16M pouze musel uvolnit své místo nadcházející lodi. Pojďme se podívat, jak manévr dopadl a za jakým účelem se vlastně podnikal.
Ruská raketa Proton byla na několik měsíců uzemněná kvůli havárii, která přišla při posledním startu. 16. května selhalo kvůli špatné tepelné izolaci čerpadlo na třetím stupni, takže raketa přišla o možnost manévrovat. Dnes je proto pro techniky, kteří se o Protony starají, velký den. Na rampě kosmodromu Bajkonur už stojí připravený nosič, který dopraví do vesmíru telekomunikační družici Inmarsat 5 F3. Pokud půjde všechno podle plánu, měly by se motory rakety zapálit ve 13:44 našeho času. V tomto článku máte možnost sledovat celý start živě, ale také prostudovat časovou osu plánovaného průběhu letu.
Všechno jednou končí. Této kruté pravdě neuteče ani dospělácká dovolená, ani dětské prázdniny. Stejně tak i náš seriál TOP 5, který vycházel každý prázdninový pátek, dnešním dílem končí, nebo si alespoň dává desetiměsíční pauzu – jak se dočtete v závěru článku. V redakci jsme proto přemýšleli, jaké téma vybrat pro zakončení první série našeho oblíbeného seriálu. Chtěli jsme, aby téma bylo důstojné, ale přitom odlehčené – žádné havárie ani nic podobného. Nakonec jsme se rozhodli, že Vám dnes připomeneme kosmonauty, u kterých hrála hlavní roli délka pobytu ve vesmíru.
V pondělí 24. srpna dorazila k Mezinárodní vesmírné stanici japonská zásobovací loď HTV-5. Ta ve svých útrobách dopravila na ISS více než pět tun nákladu. Jelikož HTV létá ke stanici jen jednou do roka, jsou pohledy na její zlatavý povrch vzácné. Když se navíc podaří tuto loď správně vyfotit, vzniknou snímky, které svou krásou doslova berou dech. To se před pár dny podařilo posádce ISS a proto Vám dnes můžeme přinést krátký fotočlánek zaměřený právě na tyhle fotky.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Další týden přinesl mnoho zajímavých kosmonautických událostí. Aleš Svoboda získal svoji misi, posádka byla přidělena také k výpravě Artemis III a třeba Parker Solar Probe provedla 28. oběh
Další týden přinesl celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se tentokrát budeme věnovat padákovému testu nově připravované evropské komerční nákladní kosmické lodi Nyx.
To byl týden! Nové plány NASA na stavbu základny na Měsíci, hned na to exploze rakety New Glenn, která je pro ty plány důležitá, návrat
Týden zkrášlený startem dvanácté integrované testovací mise Super Heavy Starship byl na kosmonautické události docela štědrý. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se budeme věnovat výběru Českem vedené
Dění v kosmonautice bylo i v tomto týdnu vydatné! Krom příprav na dvanáctý integrovaný let Super Heavy Starship, se děly i další věci. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se podíváme na
Tento týden zazářil v kosmonautické sféře především Super Heavy B19, který provedl 14 sekund dlouhý statický zážeh. Kosmotýdeník se však v hlavním tématu bude věnovat
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev
Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené
Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především
Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům
Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na
Dnešní přednáška bude zaměřena na něžnější polovinu lidstva – na ženy a jejich roli v dobývání vesmíru. Začneme v pionýrských dobách kosmonautiky, řeč bude i o první ženě na oběžné dráze, kterou byla Valentina Těreškovová a postupně se budeme dostávat do současnosti, kde vědkyně, inženýrky a různé
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
