Parker Solar Probe
Sonda Parker Solar Probe proletí 6,1 milionu kilometrů od Slunce dne 24. prosince, což je nejtěsnější přiblížení ke Slunci.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Sonda Parker Solar Probe proletí 6,1 milionu kilometrů od Slunce dne 24. prosince, což je nejtěsnější přiblížení ke Slunci.
Lichtenštejnsko podepsalo Artemis Accords. Dohody podepsal Rainer Schnepfleitner, ředitel lichtenštejnského úřadu pro komunikace zodpovědného za vesmírné otázky.
Úřad FAA oznámil 17. prosince, že vydal modifikaci licence pro let IFT-7 sestavy Super Heavy/Starship společnosti SpaceX. SpaceX neoznámila datum letu, ale obecně se očekává, že to nebude dříve než v první polovině ledna.
V prohlášení z 20. prosince NASA oznámila, že start vesmírné sondy Interstellar Mapping and Acceleration Probe (IMAP) na raketě Falconu 9, původně naplánovaný na jaro 2025, byl odložen nejdříve na září. Agentura uvedla, že zpoždění poskytuje další čas na přípravu letových systémů.
Společnost Vast Space oznámila 19. prosince, že dokončila dohodu se SpaceX o letu dvou kosmických lodí Crew Dragon k ISS. Jedná se o soukromé mise astronautů, neboli PAM, s krátkodobým pobytem na stanici.
Společnost Maxar Intelligence získala kontrakty v hodnotě 35 milionů dolarů na poskytování družicových snímků a analytických služeb dvěma nezveřejněným asijsko-pacifickým vládám.
Kalifornský výrobce družic,K2 Space, získal od U.S. Space Force kontrakt v hodnotě 30 milionů dolarů na vypuštění své první družice Mega Class.
Články
Přinutit cokoliv k návratu z oběžné dráhy do lůna matky Země je někdy docela kumšt. Vedle tradičního raketového motoru se dnes zkoušejí i různé alternativy. Jedna z technologií, která má umožnit zpomalení satelitu nebo obecně kosmického stroje z první kosmické rychlosti a jeho sestup do atmosféry bez využití drahocenného paliva se momentálně testuje na miniaturním satelitu (Cubesatu), který byl 20.listopadu tohoto roku vypuštěn z ISS. Profesoři a studenti ze San José State university, kteří za návrhem a vytvořením demonstračního Cubesatu stojí, nazývají zařízení docela trefně jako Exo-brzdy (Exo-brakes).
Život námořníků je opředen mnoha mýty a má kolem sebe auru romantiky. Vůně exotických končin, bujarý přístavní život, bezstarostné polehávání na prosluněné palubě. Jenže to všechno je opravdu jen mýtus. Hlavní náplní života každého námořníka je tvrdá, nudná dřina, dny, které se podobají jeden druhému jako vejce vejci, špatné jídlo, spánek na uzounké palandě v dusném podpalubí a zápach snídaně, se kterou se před chvílí rozloučil kamarád vedle vás. Když devatenáctiletý Alan Shepard podstupoval tradiční plavbu na staré bitevní lodi, přesvědčoval se každým dnem stále více, že voda není jeho osudem. Zato když obrátil ve chvíli, kdy zrovna nedrhnul palubu, hlavu k obloze, měl pocit, že se dívá na svou budoucnost. Jak je to dávno, kdy s Carlem Parkem a posléze sám brázdil nebe nad New Hampshirem? Zdálo se to jako celá věčnost. Když konečně sestupoval z lodní lávky na pevnou zem, měl v hlavě vše srovnané. Stůj co stůj se musí dostat do pilotního výcviku. A ještě jednu emoci mu pobyt na lodi přinesl- stesk po Louise…
Hodně vody uplynulo od roku 1976, kdy se do lunárního prachu zabořily přistávací nohy sovětské sondy Luna 24. Šlo o poslední měkké přistání na povrchu Měsíce a od té doby náš soused na celých 37 let osiřel. Ještě dále do historie, až do roku 1973, musíme jít, abychom se dostali k poslednímu vozítku, které brázdilo lunární regolit – řeč je o sovětském Lunochodu 2. Od jeho přistání už uplynulo těžko uvěřitelných 40 let. Od té doby lidstvo na Měsíc trochu zanevřelo. Když už k němu letěla nějaká sonda, tak jen kroužila po jeho oběžné dráze, ovšem hlavní pozornost se zaměřila na okolní planety, především Mars. Nyní ovšem Čína sfoukne z těchto letitých rekordů prach.
Jako každou neděli i dnes se můžete těšit na pravidelný souhrn toho nejzajímavějšího, co se událo v kosmonautice a protože změna je život, tak si dnes ukážeme více, jak tři události, už jen proto, že tento týden byl kosmonautickými událostmi nabitý k prasknutí. Doufám tedy, že vám menší změna formátu nebude vadit a dáte přednost informační hodnotě článku. Dnes se tedy můžete těšit na celkem šest témat. Nejdříve se podíváme na úspěšný odlet sondy Mangalyaan k Marsu, poté zmapujeme pokusy o start Falconu 9. Navážeme zprávou o aktivaci tří českých akcelerometrů na družicích SWARM, prozkoumáme problémy, které provázely vozítko Curiosity. Nezapomeneme ani na let zásobovacího Progressu M21-M, který se neobešel bez problémů a dnešní kosmotýdeník uzavřeme pozvánkou na start jednoho ambiciózního čínského projektu.
Kam čert nemůže, tam nastrčí…kometu.
Tak by se dalo stručně charakterizovat dění kolem světoznámé vlasatice C/2012 S1 ISON, která večer a v noci ze čtvrtku na pátek zamotala hlavu jak profesionálům, tak amatérům, kteří mohli v živém přenosu sledovat dlouho očekávaný blízký průlet ISONu kolem Slunce. Ten uspořádala NASA přímo ve velíně slunečního detektoru SDO v Goddardově centru (jedné z kosmických observatoří, sledující naši nejbližší hvězdu) za účasti známých osobností astromického a populárně vědeckého dění. Desítky tisíc lidí po celém světě sledovaly přenos, který se bez přehánění dá označit jako astronomická událost roku. Málokdy má totiž nějaký kosmický jev tak masivní podporu médií, což je na jedné straně v popularizaci (nejen) astronomie velká výhoda, na druhé straně to způsobilu takovou vlnu mediální hysterie, kterou už dlouho nepamatujeme (což je ale pro komety typické už po tisíce let – dlouho před vznikem masmediálního světa).
Mezinárodní vesmírná stanice se měla už před několika lety rozrůst o ruský laboratorní modul Nauka. První plány hovořily už o startu v roce 2007. Tento modul měl být ze všech ruských modulů nejpokročilejší a umožnit kosmonautům provádět na oběžné dráze nejrůznější vědecké experimenty. Jenže když se podíváme na ISS, žádný modul Nauka na ní nevidíme. A jak se zdá, tak tento stav bude trvat ještě hodně dlouho. V dnešním článku se zaměříme na peripetie, které se v posledních měsících a letech točí právě kolem ruského modulu Nauka.
Vozítko Curiosity už mělo na Marsu několik nepříjemných problémů – věnovali jsme se jim třeba v tomto starším článku. V minulých dnech si tunový rover vybral další z komplikací, ale nyní se konečně zdá, že by se měl vrátit zpátky do práce. Právě rozboru aktuálních potíží se bude věnovat náš dnešní článek. Řeč ale nebude jen o samotných problémech. Na zoubek se podíváme i aktuálnímu stavu kol, na kterých už jsou vidět známky opotřebení.
O tom, že bude pondělí k fanouškům kosmonautiky velmi přívětivé se asi moc nedalo spekulovat – v rozmezí pouhých pár hodin měly odstartovat dvě rakety – Sojuz a Falcon (více v našem článku). Jenže celé se to nějak zvrtlo. Sojuz s Progressem ještě odstartoval dobře (ačkoliv živý přenos trpěl značnými nedostatky), ale raketa Falcon se rozhodla, že tentokrát prostě do vzduchu nepůjde i kdyby se pozemní týmy rozkrájely. Právě o problémech s přípravami startu vylepšeného Falconu pojednává náš dnešní článek.
Na Zemi byl nevlídný únor. Toho dne v Houstonu rtuť oscilovala okolo mizerných jedenácti stupňů celsia, umocněných občasnou studenou sprškou, což obyvatelé tohoto jindy horkého koutu USA nenesli právě nejlépe. Předpovědi dokonce naznačovaly pro nejbližší období propad pod bod mrazu, za tři dny přijde nejstudenější den celého roku 1971. Ale tam, kde právě stál on, žádná předpověď neplatila. Žádná oblačnost, žádný vítr, žádné přeháňky. Nikdy. A tak tomu bylo už po miliardy let. Půda, na níž právě spočinula jeho noha, nebyla z našeho světa. Zrakem pomalu přejel po panoramatu, které jakoby namaloval surrealistický malíř. Tak málo barev- a přece tolik odstínů. Oslňující běloba osvětlených míst a téměř úplná čerň s názvuky šedivé ve stínu. A nad tím vším se jako nějaký úžasný drahokam vznášela modrobílá koule- jeho domov, nádhera uprostřed pusté černi oblohy. Náhle se v něm vzedmula vlna emocí. Málokdo by v něm v ten okamžik viděl toho známého Ledového kapitána. Koutky úst se mu neznatelně zachvěly a oči se zaplnily slzami. V šestinové gravitaci slané kapky pomalu putovaly dolů pětidenním
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Je zcela nesporné, že postavou, jež měla klíčový vliv na úvodní fázi závodu o vesmír, byl Sergej Pavlovič Koroljov. Mnozí pracovníci OKB-1 a organizací, které dodávaly komponenty
Ani tuto předvánoční neděli nepřijdete o pravidelný přehled těch nejzajímavějších událostí kosmonautiky v uplynulém týdnu. V hlavním tématu Kosmotýdeníku jsme se tentokrát zaměřili na to, jak
Výsledky prezidentských voleb z 5. listopadu otevřely otázku dalšího směřování misí Artemis. Vzhledem k zapojení Elona Muska v novém poradním orgánu DOGE a nominaci Jareda Isaacmana na
Po přistání Voschodu-2 se mohlo při pohledu zvenčí zdát, že sovětský pilotovaný program se probouzí letargie a opět nabírá na obrátkách. Dvě další prvenství roznítila apetit
Závěrečný týden prvního výcvikového bloku byl zcela věnován jediné aktivitě, a sice výcviku přežití v zimních podmínkách. Na úvod musím říct, že výcvik byl spíše kombinací výuky
Dalších sedm dní je za námi a pro vás je připraveno čerstvé vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších kosmonautických událostí uplynulého týdne. Tentokrát se Kosmotýdeník zaměřil na
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Pomalu končí podzim, takže nastal čas, abychom si shrnuli dění v kosmonautice za měsíce červenec, srpen a září. Jako již tradičně tyto události přednese šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. 9. červenec roku 2024 nám přinesl první start dlouho vyvíjeného a očekávaného nosiče Ariane 6
Apollo byl program amerického Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA), jehož cílem bylo přistání lidí na Měsíci a jejich návrat zpět na matičku Zemi. Zahájen byl na počátku roku 1961 a v roce 1968 se uskutečnila první pilotovaná mise pod názvem Apollo 7.
Dne 24.11.2021 se na svou cestu sluneční soustavou vydala americká sonda Dart. Na oběžnou dráhu byla dopravena raketou Falcon 9. Cílem sondy DART byla blízkozemní planetka Didymos, přesněji řečeno její měsíček Dimorphos. Sonda jej však neměla zkoumat, ale narazit do
Už je tomu 55 let. Psal se 20. červenec 1969, když Neil Armstrong sestupoval po žebříku z lunárního modulu a pronášel historickou větu o malém krůčku pro člověka ale obrovském skoku pro lidstvo. Proč ale vlastně právě on? Jakým způsobem uvnitř NASA zvolili prvního
Nastal čas prázdnin a také dalšího shrnutí dění v oblasti kosmonautiky za měsíce duben, květen a červen. Jako již tradičně tyto události přednese šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Hned na počátku dubna jsme se dočkali jednoho loučení, při misi NROL-70 jsme naposledy mohli
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
