sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (Hera)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

BlackSky

BlackSky Technology oznámila kontrakt s australským startupem HEO. V rámci kontraktu dojde k poskytování snímků vesmírných objektů pro obranu, zpravodajství a komerční využití. Prostřednictvím dohody se společnost BlackSky připojí k síti zobrazovacích senzorů HEO mimo Zemi.

Astranis Space

Startup Astranis, zabývající se družicovou komunikací, získal kontrakt v hodnotě 13,2 milionu dolarů na zajištění kompatibility svých komunikačních družic s vojenskými terminály. Společnost získala zakázku prostřednictvím dohody o zvýšení strategického financování (STRATFI).

SpaceX a FAA

SpaceX zveřejnila 19. září dopis, který zaslala vedení sněmovního vědeckého výboru a senátního obchodního výboru, dvou výborů, které dohlížejí na Úřad pro komerční vesmírnou přepravu FAA neboli AST.Čtyřstránkový dopis nabídl podrobnou odpověď na navrhovanou pokutu ve výši 633 000 USD za porušení licence od FAA.

Neo Space Group

Saúdskoarabská společnost Neo Space Group (NSG) podporovaná suverénním investičním fondem se snaží pronajmout kapacitu na více oběžných drahách, aby posílila své postavení na družicovém trhu, dříve než bude vlastnit a provozovat svou vlastní konstelaci.

Fúze dat

Boeing plánuje předvést technologii senzorové fúze, která by mohla zlepšit vojenské situační povědomí kombinací dat z atmosférických a vesmírných senzorů. Tato fúze dat ze senzorů by mohla být doručena operátorům na zemi nebo pilotům.

SpaceNews

Týdeník SpaceNews, který se zabývá vesmírným zpravodajstvím slaví 18. září své 35. výročí.

Indické projekty

Indická vláda udělila souhlas s řadou velkých vesmírných projektů včetně návratu lunárního vzorku prostřednictvím mise Chandrayaan-4 a prvního modulu vesmírné stanice.

Články

Vesmírné osudy 41. díl – John Glenn

John Glenn se začal stávat poměrně známým, nebylo to však tím, že by byl oslavován za to, že jako první nadzvukově přeletěl Spojené státy. Jeho sláva a známost se v druhé polovině padesátých let pramenila hlavně z jedné televizní soutěže, která se jmenovala „Name that tune“ (tedy něco jako „uhodni melodii“). Zajímavostí je, že jeho žena, Annie Glennová, je těžkou balbutičkou (tedy trpí koktavostí), přesto dokázala ze svého handicapu udělat přednost a dnes se uděluje prestižní cena Annie Glennové za výjimečné počiny při překonávání komunikačního handicapu. Mezitím se Spojené státy začaly pomalu připravovat na své nakouknutí do vesmíru. Po prohře o první družici a spektakulární explozi pokusu námořnictva dohnat Sputnik a vypustit vlastní družice, se začaly pomalu organizovat kosmické aktivity Spojených států. V roce 1958 vznikla NASA a už v této době se začalo uvažovat o prvním letu člověka. Projekt Mercury se právě narodil.

Číňané zpřesňují plány orbitálních stanic

Jestli je Čína, minimálně v kosmonautice, něčím typická, pak je to poměrně velké tajnůstkářství. Největší země světa se sice pomalu učí informovat o aktuálních úspěších, ale co se týče plánů do budoucna, tam stále trvá neprostupná informační bariéra. I přes ni ale občas proniknou drobné úlomky, které naznačují, jak by se mohla čínská kosmonautika v dalších letech vyvíjet. V minulých dnech se pár takových útržkovitých informací objevilo a díky nim můžeme nahlédnout do plánů, které se týkají čínských orbitálních stanic.

Kosmotýdeník 73. díl (2.2. – 9.2.2014)

K nedělnímu obědu již tradičně patří kosmotýdeník a ani tentokrát tomu nebude jinak. Již sedmdesátý třetí díl kosmotýdeníku vám dnes přinese zprávu o startu Progresu M-22M a o detailech jeho nákladu, který doručil na Mezinárodní kosmickou stanici. Dále se podíváme na průzkum čerstvého kráteru na Marsu, který objevila a zkoumala sonda MRO a na Marsu zůstaneme i se třetí zprávou, kde se podíváme, jak Curiosity překonávalo písečnou dunu. Ani v tomto díle nevynecháme souhrn několika dalších menších zpráv, které se za uplynulý týden objevily a obohatily téma kosmonautiky. Přejeme příjemnou neděli a doufáme, že se vám kosmotýdeník bude líbit.

Kterak první stanice nedostala druhou šanci

Přesně před čtyřiceti lety, 8. února 1974, se vrátila zpět na Zemi třetí stálá posádka stanice Skylab. Před odletem stanici zakonzervovala a připravila na přílet další výpravy: k tomu ale už nikdy nedošlo. Proč se tak stalo – a jak by vlastně ono znovuobydlení vypadalo? Předtím než Skylab opustila poslední posádka, zvýšil velitel Gerald Carr tříminutovým hořením manévrovacích motorků kosmické lodi Apollo oběžnou dráhu stanice o 11 kilometrů. Ta se tak nacházela na dráze s perigeem 433 a apogeem 455 km. Po odletu astronautů provedli kontroloři řídící z Johnsonova kosmického střediska NASA v Houstonu závěrečné testy systémů laboratoře, snížili tlak kyslíku na její palubě, stabilizovali ji (podélná osa směřovala kolmo k Zemi, přičemž přední stykovací uzel směřoval od Země) a vypnuli většinu přístrojů.

30 let od prvního volného letu vesmírem

V kosmonautice bychom každý den našli nějaké výročí. Některá jsou známější – každý asi ví, kdy startoval Sputnik 1, Jurij Gagarin, nebo kdy otiskl Neil Armstrong svou stopu do lunárního regolitu. Na jiná výročí ale padá prach – často neprávem. Víte třeba, co se stalo přesně před třiceti lety? Sedmého února roku 1984? Tehdy člověk ve vesmíru poprvé poznal krásu volného letu. Došlo totiž k prvnímu nasazení zařízení MMU, které umožňovalo astronautům volný pohyb mimo kosmickou loď. Prach bohužel v dnešní době padá nejen na samotné výročí, ale i na technologii MMU.

Rodí se evropský průzkumník Marsu

Evropská mise ExoMars je sice ještě několik let vzdálená, ale už nyní poutá pozornost fanoušků kosmonautiky. Největší zájem je pochopitelně o vědecké vozítko, ale to vyrazí k Rudé planetě až ve druhé vlně, tedy roku 2018. Už o dva roky dříve ale vyrazí předvoj v podobě družice TGO (Trace Gas Orbiter), která bude nejen zkoumat Mars, ale prověří i klíčové komponenty pro druhou část programu ExoMars, která obsahuje již zmíněné vozítko. V těchto dnech se sonda TGO dočkala významného milníku – Jádro sondy je hotové.

Rusové připravují svůj náklaďák

O zásobování Mezinárodní vesmírné stanice se starají prakticky všechny kosmické agentury, které jsou do projektu zapojené. Evropa má svou ATV, Japonci disponují HTV, Američanům vozí náklady Dragon a Cygnus. Nejčastěji ale se zásobami na stanici létají Rusové se svými osvědčenými loděmi Progress. Ty startují většinou čtyřikrát do roka a pokaždé s sebou přivezou asi dvě a půl půl tuny zásob. V těchto dnech se na kosmodromu Bajkonur připravuje start další nepilotované kosmické lodi, která má dovést čerstvé zásoby na momentálně jedinou obydlenou vesmírnou stanici.

Vesmírné osudy 40. díl – John Glenn

Psát shrnující životopis o člověku, kterým byl John Glenn, není zrovna jednoduché. Jednak se o něm zcela překvapivě nedá sehnat příliš informací, respektive dá, ale… Je tak známou osobností, že naleznete mnoho souhrnů, které se více či méně opakují, avšak žádný z nich nezabíhá do přílišných detailů, ale za to každý z nich mluví o věcech známých. Naším cílem v rámci seriálu Vesmírné osudy však vždy bylo ukazovat osobnosti zahalené do oparu jejich velkých činů, spíše v tom lidském měřítku. Sehnat však relevantní obsáhlé zdroje o Johnu Glennovi nebylo vůbec jednoduché a ve výsledku šlo hlavně o skládání střípků, které byly rozesety po mnoha publikacích, vyprávějících především o zcela jiných událostech a lidech. A to nesmíme zapomínat, že o něm v češtině nenaleznete skoro nic, protože to byl především americký hrdina, jehož sláva však jen stěží putovala za hranice Států. Nakonec se mi však podařilo sesbírat obraz člověka, který byl vizionář, idealista, odvážný muž a především obyčejný člověk, který dokázal využít všeho, co mu události své doby nabízely. Měl to štěstí, že žil v době, kdy se

Cesty za kosmonautikou: První české 3D planetárium

Po delší době vychází na našem blogu opět jeden cestovatelský článek. Náš seriál Cesty za kosmonautikou chce upozorňovat na zajímavá místa, která autor navštívil a která by stála za návštěvu i pro naše čtenáře. Ono se sice může zdát, že fanoušci kosmonautiky jsou odkázáni jen na internetové přenosy, nebo psané články, ale při bližším pohledu člověk zjistí, že i v Evropě, v rozumné vzdálenosti od naší vlasti najdeme mnoho kosmonauticky atraktivních míst. A co víc – některá jsou dokonce přímo v ČR. Právě na jedno takové místo se zaměříme v dnešním článku. V Plzni totiž vloni na podzim otevřeli v rámci areálu Techmania první 3D planetárium v ČR. Své pevné místo tu má i kosmonautická sekce.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Gateway (září 2024)

Plánovaná kosmická stanice Gateway na oběžné dráze Měsíce se má stát vědeckou laboratoří v oborech fyzikálních věd, fyziologie člověka a dalších. Má být také podporou pro lunární

Marsovští pavouci vysvětleny?

Kosmotýdeník 626 (9. 9. – 15. 9.)

Máme za sebou týden, který přinesl nečekané množství kosmických rekordů. V pravidelném souhrnu těch nejzajímavějších událostí uplynulého týdne se však krom počtu lidí na oběžné dráze

S Webbem za hlubokým nebem – 13. díl

Od našeho posledního setkání u seriálu o teleskopu Jamese Webba už uplynula poměrně dlouhá doba, od setkání u posledního standardního dílu uteklo času ještě více. Je tedy nejvyšší

PROMISE

Kosmotýdeník 625 (2. 9. – 8. 9.)

Tento týden se stalo tolik zajímavých kosmonautických věcí, že je opravdu obtížné vybrat, co do našeho pravidelného týdenního souhrnu dát. Jisté však je, že hlavní

Kosmotýdeník 624 (26. 8. – 1. 9.)

Letní prázdniny se nachýlily ke svému konci a máme tu první zářijovou neděli. Ještě než ale začnou všechny možné školní povinnosti, čeká nás (kromě jiného) také

Juice

Kosmotýdeník 623 (19. 8. – 25. 8.)

Některé týdny jsou důležitých kosmonautických událostí opravdu plné – tak jako tento. V pravidelném přehledu toho nejzajímavějšího kosmonautického dění uplynulých sedmi dní se podíváme na

Nejnovější záznamy přednášek

Petr Pravec – Binární asteroid Didymos a mise DART (13.6.2024)

Dne 24.11.2021 se na svou cestu sluneční soustavou vydala americká sonda Dart. Na oběžnou dráhu byla dopravena raketou Falcon 9. Cílem sondy DART byla blízkozemní planetka Didymos, přesněji řečeno její měsíček Dimorphos. Sonda jej však neměla zkoumat, ale narazit do

Tomáš Petrásek – Člověk pod tlakem (28.6.2024)

Co má společného potápění a výstup do volného prostoru na oběžné dráze? To, že v obou případech je člověk vystaven změnám tlaku. Pokud se člověk ponořuje do mořských hlubin, tlak na jeho tělo se postupně zvyšuje, pokud se však bude vzdalovat od

Petr Blaschke – Ciolkovského rovnice není žádná raketová věda (30.4.2024)

Jak napsal John. D. Clarke ve své slavné knize „Ignition!“: V roce 1903 vyšel článek s názvem „Průzkum vesmíru pomocí reaktivních zařízení“. Autorem byl neznámý středoškolský učitel Konstantin Eduardovič Ciolkovskij z jistého zapadlého městečka jedné nezajímavé provincie carského Ruska. Článek vyšel ve stejně

Tomáš Přibyl – Americká brána na Mars (29.04.2024) online přednáška v 18:00

Na nejjižnějším cípu amerického státu Texas už několik let připravuje americká firma SpaceX nový raketodrom a zároveň tu vyvíjí i nový a revoluční nosič Starship, který se skládá z prvního stupně Super Heavy a z horního stupně Starship. Tato vyvíjená loď, která má za sebou zatím

[ultimatemember form_id="169357"]
[ultimatemember form_id="169356"]
https://kosmonautix.cz/page/869/