ThinkOrbital
Startup ThinkOrbital zaměřený na vesmírnou infrastrukturu si zajistil počáteční financování vývoje technologie rentgenové kontroly a kontroly konstrukcí ve vesmíru.
sociální sítě
Přímé přenosy
Žádné plánované přenosy nebyly nalezeny.
krátké zprávy
Startup ThinkOrbital zaměřený na vesmírnou infrastrukturu si zajistil počáteční financování vývoje technologie rentgenové kontroly a kontroly konstrukcí ve vesmíru.
Čínská komerční firma CAS Space zahájila svůj první suborbitální let a zkušební misi Lihong-1, přičemž došlo i k úspěšnému testu sestupu kapsle na padáku.
Evropská kosmická agentura a lucemburská společnost ClearSpace 12. ledna oznámily novou spolupráci na misi PRELUDE, která bude zahrnovat servis a aktivní odstraňování trosek na oběžné dráze.
Slyšení konané 13. ledna zdůraznilo důležitost pokračující spolupráce mezi Národním úřadem pro oceán a atmosféru (NOAA) a ozbrojenými složkami USA.
Společnost Firefly Aerospace oznámila, že modernizuje svou raketu Alpha a provede změny, jejichž cílem je zlepšit spolehlivost rakety.
Krátce po říjnovém kosmickém týdnu oznámila investiční společnost JP Morgan investiční plán ve výši 10 miliard dolarů zaměřený na odvětví klíčová pro národní bezpečnost Spojených států. Kromě nanomateriálů, autonomní robotiky a solární energie se oznámení zaměřilo také na financování kosmických lodí a vesmírných startů.
Bill Adkins, dlouholetý profesionální pracovník podvýboru pro obranné rozpočtové prostředky Sněmovny reprezentantů, se s účinností od 12. ledna připojuje k Národnímu průzkumnému úřadu jako hlavní zástupce ředitele.
Náš eshop
Články
Pokud půjde všechno podle plánu, přistane zítra velmi brzy ráno našeho času (okolo 3:12 SELČ) v kazašské stepi návratová kabina lodi Sojuz TMA-20M. Pro Alexeje Ovčinina, Olega Skripočku a Jeffrey Williamse tak skončí 172 dní dlouhý pobyt na Mezinárodní vesmírné stanici. K oddělení od vesmírného komplexu dojde tři a půl hodiny před přistáním a v našem dnešním článku máte možnost celý průběh sledovat živě.
Sobota 9. února byla zvláštním okamžikem v kontextu amerického pilotovaného programu. Právě toho dne byla deaktivována stanice Skylab. Do tohoto dne existovaly pro její využití přesné plány, harmonogramy a prostředky. Od roku 1969 se stanicí nepřetržitě zabývaly stovky a tisíce lidí, kteří pomáhali nejprve stanici navrhnout, zkonstruovat, vypustit, pomoci vstát z mrtvých, zabydlet ji. Do tohoto dne byl Skylab také jedinečnou laboratoří, ve které pracovaly tři posádky a další se k tomu alespoň chystaly. V obdobích, kdy byla stanice dočasně neobydlena, operátoři ze Země ovládali některé aparatury, aby se co nejvíce maximalizovala příležitost k vědeckým pozorováním. A teď byla najednou stanice jen tichým, potemnělým a neživým kusem hmoty, pomalu kroužícím kolem naší planety. Ačkoliv – tak úplně neživým kusem hmoty vlastně nebyla. Zástupy lidí měly ke Skylabu osobní vztah, neboť do tohoto stroje investovaly kus vlastního života. Přestože před stanicí stála poměrně nejistá perspektiva, svým způsobem se její život dostal do nové fáze. Vědci a výzkumníci se mohli vrhnout na záplavy dat, snímků, filmů a artefaktů, které astronauti ze Skylabu přivezli. Ne, v únoru
Je to historka, kterou zná asi každý fanoušek kosmonautiky. Evropský modul Philae jako první lidský výtvor v historii přistál 12. listopadu 2014 na jádru komety. Kvůli poruše na kotvícím mechanismu se odrazil neznámo kam, kde měl jen málo světla a proto fungoval jen z baterií a pak hibernoval. V loňském roce se na krátko ohlásil, ale nikdo pořád nevěděl, kde se přesně nachází. Před několika týdny byly ukončeny pokusy o jeho kontaktování, protože na jádro dopadá moc málo světla. A teď se příběh dočkal zlatého vrcholu. Sonda Rosetta totiž objevila ztracený modul. Rosetta se v posledních dnech pustila do mimořádně blízkých průletů nad povrchem jádra – její dráha vede často jen 2,7 kilometru nad úrovní terénu. Tyto fotky tak mají dechberoucí rozlišení 7 cm na obrazový bod. Průlet z druhého září přinesl toužebně očekávaný objev – modul Philae.
Na možnostech využití sluneční plachty pracovala také organizace NASA. Ta vyvinula plachtu pro program malých sond CubeSat . Ty mají standardní rozměr svých stran 10 cm a jsou vynášeny jako přívažek klasických velkých družic. Družice se sluneční plachtou Nanosail-D zaujímala na palubě rakety rozměr tří standardních rozměrů CubeSat. V první krychli byly kamery, senzory a řídící systém, v dalších dvou pak plachta. Po rozvinutí měla plachta rozměr přes 9 m2. První pokus vynést tuto družici jako přívažek při třetím startu rakety Falcon 1 proběhl 3. srpna 2008. Raketa však selhala a náklad spadl do Pacifiku. Úspěšný byl až Nanosail-D2, který využil záložní exemplář plachetnice a na oběžnou dráhu ve výšce 650 km se dostal pomocí rakety Minotaur IV 20. listopadu 2010.
Ve Vesmírných výzvách vás opět čekají čtyři velké reportáže. Dva američtí astronauti Jeff Williams a jeho kolegyně Kate Rubins zprovoznili při kosmické procházce nový adaptér IDA, který umožní dokování nových soukromých lodí k Mezinárodní kosmické stanici. Raketa Falcon 9 s družicí JCSat-16 úspěšně odstartovala a první stupeň měkce dosedl na mořskou plošinu. Motor RS-25 vykonal statický zážeh. Tento motor, původně létající na raketoplánu, bude pomáhat vynášet novou raketu SLS. V poslední reportáži se dozvíte, co chystá firma Deep Space Industries, která chce v budoucnu rozjet kosmickou těžbu.
Uplynulo 168 hodin od vydání minulého Kosmotýdeníku, tudíž je ideální čas, aby přišlo vydání nové. Máme za sebou náročný týden, který mnohem více než minulé týdny přinesl velmi nepříjemné události. Kosmonautika je vrcholový a náročný obor, který se často učí z chyb. Nechme ale havárii na později a prozraďme si, že první a hlavní téma v aktuálním vydání Kosmotýdeníku se bude zabývat osamělou horou na jedné trpasličí planetě. Podíváme se pak i na aktuální informace ohledně havárie Falconu 9 a zamíříme i na Mars. Přeji vám příjemné čtení a pěknou neděli.
Sonda Juno se 27. srpna podruhé prosmýkla kolem Jupiteru. Průlet proběhl pouze 4200 km nad oblačností planety a tentokrát už byly vědecké přístroje zapnuty. Díky tomu se začínají objevovat první zajímavé informace o Jupiterových pólech. A pokud odhlédneme od vědeckého přínosu, už samotný pohled na snímky oblačnosti plné roztodivných vírů je úchvatný. Ostatně na webu NASA použili přímo termín „jako jsme zatím nikde jinde neviděli“. Kromě fotografií oblak se objevila i sada infračervených snímků a polárních září. Na snímky jsme museli čekat i proto, že jen stahování dat trvalo jeden a půl dne (ačkoli šlo „jen“ o 6 MB). Sonda postupně proletěla od severního pólu k jižnímu. Pojďme si ukázat snímky podrobněji.
Aktuální informace o explozi rakety Falcon 9 a následném zničení družice Amos 6 i rampy SLC-40 jsme Vám ve čtvrtek odpoledne přinesli formou speciálního psaného online přenosu. Od události již uplynulo více než 24 hodin, Nyní je čas na zhodnocení situace a rekapitulaci všech možností. Obrátili jsme se tedy na Michala Václavíka z České kosmické kanceláře, který nám odpověděl na otázky, které se kolem aktuální havárie nejčastěji zmiňují.
Pojďme si mezi zprávami o haváriích kosmických raket, které se v posledních hodinách objevily, trochu odpočinout. Evropská sonda Rosetta prolétla 27. srpna jen 4,6 kilometru od středu komety 67P-Čurjumov/Gerasimenko, což vzhledem k rozměrům jádra znamená, že byla jen 2,6 kilometru od povrchu. Evropská kosmická agentura se nyní pochlubila snímkem z kamery OSIRIS s rozlišením 7 centimetrů na obrazový bod. Níže přiložený snímek zachycuje oblast, která na šířku měří jen 143 metrů. Míra zachycených detailů je doslova neuvěřitelná.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Druhý týden nového roku přinesl celou řadu zajímavých kosmonautických událostí, které si tradičně shrneme v Kosmotýdeníku. V hlavním tématu se zaměříme na náklady, které budou
Popis dokončených příprav Orionu končil v minulém dílu zakrytováním kosmické lodi v budově LASF ochranným krytem dne 10. září. Po dokončení funkčních testů a po kontrolách těsnosti krytu
Starý rok se přehoupl do nového a i v roce 2026 se můžete těšit na každotýdenní souhrny dění v kosmonautice. Přelom roku byl z pohledu kosmonautiky klidnější,
Do konce roku zbývá jen pár dní, ale i přes sváteční období se v kosmonautice stále dějí zajímavé věci. Kosmotýdeník se v hlavním tématu bude věnovat
Poslední předvánoční týden byl v kosmonautice nebývale rušný. Devět orbitálních startů, které si mezi sebe rozložily rakety Falcon 9, Ariane 6, Atlas V, CZ-5, CZ-4B a Electron
V rámci procesu schvalování nominace na post administrátora NASA se Jared Isaacman na potvrzovacím slyšení v Senátu 3. prosince 2025 v odpovědi na přímou otázku senátora Teda
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. V každém z těchto měsíců se pokusil vypíchnout tři nejzajímavější události. V měsíci říjnu to byl
Po určité době bychom tu chtěli nabídnout naším čtenářům nikoliv záznam, ale upozornění na přednášku budoucí. Přednese ji šéfredaktor serveru kosmonautix, Dušan Majer a jak už to tak bývá na přelomu roku, bude to přednáška bilanční, jejíž hlavní téma bude ohlédnutí
Perseverance a Curiosity jsou dva americké rovery pro průzkum Marsu. Na první pohled vypadají téměř stejně, ale nenechte se zmást – liší se v důležitých detailech! Každý z nich vyniká v jiných oblastech a díky jejich odlišným úkolům jsme o rudé planetě zjistili mnohem víc. Přednášku
Mezinárodní den Mesíce je každoroční událost, která se slaví 20. července. Je připomenutím historického okamžiku, kdy člověk poprvé přistál na Měsíci v roce 1969 v rámci mise Apollo 11. Na tento den připadají různé popularizační, vzdělávací či kulturní akce pořádané po celém světě.
Po určité odmlce se opět vracíme k záznamům přednášek. Přednášejícím dnes bude nám všem dobře známý šéfredaktor serveru kosmonautix.cz, pan Dušan Majer. Tématem jeho přednášky budou kosmické agentury a jejich úspěchy či milníky. V této přednášce vynecháme tu nejznámější z nich, kterou je americká
Rudá planeta je dlouhodobě nejlákavějším cílem našich výprav. A dnes 15. 7. 2025 je to přesně na den 60 let od prvního přímého pozorování Marsu sondou Mariner 4. Proto si připomeneme průkopnické mise posledních 60 let, ukážeme si i výsledky nejnovějších průzkumů a zkusíme nahlédnout
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
