Foresight-2
Emirátský operátor Space42 oznámil 15. ledna, že navázal komunikaci se svou družicí Foresight-2. Družici poskytla finská společnost Iceye.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Emirátský operátor Space42 oznámil 15. ledna, že navázal komunikaci se svou družicí Foresight-2. Družici poskytla finská společnost Iceye.
Vědecké pozorování dnes uzavřela jedna z nejdůležitějších evropských misí v historii, astrometrická sonda Gaia. Výsledky však budou dál zpracovávány, poslední velký balíček se očekává v roce 2026.
Startup Rosotics oznámil 14. ledna plány na zastavení prodeje své 3D tiskárny Halo, aby se zaměřil na vybudování flotily orbitálních transportních prostředků. Společnost chce využít v budoucnu své zkušenosti z oblasti studeného sváření.
Startup Weather Intelligence Tomorrow.io odhalil NextGen, globální platformu pro předpovědi srážek. NextGen přijímá data z družic Tomorrow.io, aby poskytla globální předpovědi srážek s rozlišením 2,5 kilometru, aktualizované každých pět minut.
Mise Transporter-12 společnosti SpaceX vynesla druhou misi společnosti Varda Space Industries. Mise W-2, pro laboratoř AFRL, nese zařízení OSPREE (Optical Sensing of Plasmas in the Reentry Environment), spektrometr určený ke sběru atmosférických dat během vysokorychlostního sestupu.
Společnost Loft Orbital získala 170 milionů dolarů na rozšíření výrobních zařízení a zefektivnění provozu pomocí většího využití umělé inteligence.
Čína vypustila z mobilní námořní platformy raketu Jielong-3, která úspěšně dopravila na oběžnou dráhu 10 družic pro vylepšení navigace Centispace.
Články
Čína opět dokázala, že její plány a kroky jsou skutečně nevyzpytatelné. Sice se už delší dobu hovořilo o tom, že bychom se letos měli dočkat letové premiéry nové rakety Čchang-čeng 6, ale termín se nijak neupřesňoval. Čína žádné nové informace nezveřejňovala, chyběla jakákoliv mediální kampaň a proto této raketě nikdo moc nevěnoval pozornost. Poměrně překvapivá je tedy informace, která se včera začala šířit internetovým éterem – nosič má za sebou svůj premiérový let. V dnešním článku se zaměříme nejen na aktuální misi, ale také na samotnou konstrukci nové čínské rakety.
Technika dokáže úžasné věci – sonda New Horizons po devíti letech cesty vesmírem nafotila trpasličí planetu Pluto a poslala fotky na Zemi. Zdejší technika také nezahálí a snaží se z fotek vymačkat maximum. Pro počítač není problém umístit obdržené fotky na kulovou plochu a ukázat tak Pluto hezky ve třech rozměrech. Průlet na jeho povrchem je pak ještě intenzivnější. O videu, na kterém je vidět průlet nad povrchem jsme Vás informovali již dříve, nicméně nyní je k dispozici nová verze, která pokrývá mnohem větší povrch Pluta.
Již třetí rok, každý týden v neděli ve dvanáct hodin vychází souhrn kosmických událostí uplynulých sedmi dní: Kosmotýdeník. Ani jedinkrát během těch tří let jste o tento souhrn nepřišli a nejinak tomu bude dnes. Tento týden se stalo mnoho zajímavých věcí. Podíváme se na floridský kosmodrom, kde společnost Blue Origin přebrala startovací komplex 36. Podíváme se i na dění v ULA a Boeingu. Zavítáme na měsíc Enceladus, kde s největší pravděpodobností bylo definitivně potvrzeno, že se pod jeho povrchem nachází globální oceán. Během tohoto týdne došlo ke třem startům raket, ani ty samozřejmě nevynecháme. A ani tento týden nepřijdete o snímek týdne. S přáním hezké neděle, přeji příjemné čtení.
Pokud máte rádi technologické novinky, pak Vám jistě neutekla snaha soukromé firmy SpaceX, která chce dosáhnout znovupoužitelnosti prvních stupňů svých raket Falcon 9. K tomu je samozřejmě potřeba, aby stupně po oddělení od zbytku rakety měkce přistály. V budoucnu by k tomu mělo docházet na pevnině, nyní se systém ladí na plovoucí plošině. Do nejbližšího startu ještě zbývá několik týdnů a tak se musí fanoušci zabavit jinak. V dnešním článku Vám přinášíme hru, která simuluje právě závěrečné sekundy celého přistávacího manévru. Hra sice disponuje jednoduchou grafikou, ovšem její hraní jednoduché není.
Pro kamenné planety a měsíce s poměrně velkou gravitací se skvěle hodí k cestám po povrchu vozítka s koly. Ostatně rovery jako Curiosity a Opportunity na Marsu nebo Lunochod a Yutu na Měsíci to jasně potvrdily. Ale co na malých tělesech jako jsou komety či asteroidy? Tam je gravitace tak nízká, že i sonda o hmotnosti 100 kg váží na povrchu takového tělesa jako list papíru na Zemi. Zdá se, že JPL, Stanfordská univerzita a MIT si ví rady.
Jak se přibližuje první pilotovaný let soukromé lodi CST-100 Starliner, je potřeba řešit praktické otázky jejího provozu. Jednou z nich je i přístupová věž s výtahem a bílou místností, přes kterou se kosmonauti dostanou do útrob lodi. Jenže rampa číslo 41 se používá pro starty raket Atlas V. Není možné rampu na několik měsíců uzavřít, než se věž postaví. Technici proto přistoupili k originálnímu řešení – jednotlivé segmenty přístupové věže se budou svařovat na stanovišti několik kilometrů od rampy, pak se převezou na místo stavby, kde se pomocí jeřábu sestaví na sebe. V dnešním článku uvidíte nejen video popisující význam této stavby, ale také tři fotky z přípravy jednotlivých segmentů obslužné věže.
Pomalu už nám začínají docházet superlativy, kterými bychom ohodnotili snímky, které nám posílá americká sonda New Horizons. Ta v červenci prolétla kolem trpasličí planety Pluto a nyní nám postupně posílá své fotky. Jestliže minulé nadílky ukázaly, že Pluto je mnohem zajímavější, než jsme si mysleli, pak nová série snímků bez přehánění posadí na zadek všechny fanoušky kosmonautiky. Nepřeháním! Pluto, které bylo ještě na začátku roku prachbídnou tečkou v černé tmě se nám teď ukazuje v detailech, které doslova berou dech.
V tomto článku potěšíme technicky zaměřené čtenáře, kteří rádi nahlédnou pod ruce technikům, kteří sestavují kosmické sondy, či teleskopy. Dnes nás čeká pohled do montážní haly Goddardova střediska ve státě Maryland. V této čisté místnosti se momentálně pracuje s tzv. backplane pro dalekohled Jamese Webba. Tato konstrukce je pro teleskop mimořádně důležitá, protože právě na ni budou připojeny šestiúhelníkové segmenty tvořící primární zrcadlo. Backplane zároveň poslouží i k připojení dalších optických členů a vědeckých přístrojů o celkové váze 2400 kg. Backplane pro JWST je jedním z největších kompozitních dílů, jaké kdy byly vyrobeny s touto úrovní přesnosti. Technici nyní celou osmimetrovou konstrukci vztyčili, aby mohli pokračovat v přípravných pracích. V dalších měsících se na konstrukci začnou pomocí robotické paže umísťovat jednotlivé segmenty primárního zrcadla.
Pokud jste se těšili, že sedmého ledna příštího roku odstartuje z Bajkonuru raketa Proton, která k Marsu dopraví první část evropsko-ruského projektu ExoMars, budete asi lehce zklamaní. Včerejší jednání společné skupiny ESA a Roskosmosu totiž rozhodlo o odsunu startu o dva měsíce na záložní startovní okno. Za všechno může odhalená výrobní vada na pouzdru EDM Schiaparelli, které má otestovat technologie nutné pro přistání u příští mise.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
V polovině šedesátých let se pilotovaný kosmický program SSSR ocitl v paradoxní situaci, která připomínala začarovaný kruh. Pro udržení prestiže a relevance bylo nutné plánovat a provádět lety
Ani v tomto týdnu nepřijdete o přehled těch nejzajímavějších kosmonautických událostí uplynulých sedmi dní. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal fotografie landeru InSight, které z oběžné dráhy
Příprava zvířecích pasažérů pro kosmickou pouť nebyla nikdy snadná. Velmi důležitou otázkou byl samotný výběr vhodného živočišného druhu, na němž by bylo možné sledovat vliv
První týden, který se alespoň zčásti odehrál v roce 2025, právě končí. I v tomto do jisté míry svátečním čase se dělo mnoho zajímavého v kosmonautice.
V rámci pilotované testovací mise Artemis II se mají Reid Wiseman, Victor Glover a Christina Koch z USA společně s Jeremy Hansenem z Kanady vydat v
Poslední celý týden roku 2024 přinesl celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. My se podíváme na ty nejzajímavější z nich. Jako hlavní téma si tentokrát Kosmotýdeník vybral
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Pomalu končí podzim, takže nastal čas, abychom si shrnuli dění v kosmonautice za měsíce červenec, srpen a září. Jako již tradičně tyto události přednese šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. 9. červenec roku 2024 nám přinesl první start dlouho vyvíjeného a očekávaného nosiče Ariane 6
Apollo byl program amerického Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA), jehož cílem bylo přistání lidí na Měsíci a jejich návrat zpět na matičku Zemi. Zahájen byl na počátku roku 1961 a v roce 1968 se uskutečnila první pilotovaná mise pod názvem Apollo 7.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
