Stoke Space
Společnost Stoke Space získala 260 milionů dolarů, z finančního kola série C, na vývoj plně znovupoužitelné nosné rakety.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Stoke Space získala 260 milionů dolarů, z finančního kola série C, na vývoj plně znovupoužitelné nosné rakety.
24. výroční zpráva o vládních vesmírných programech od konzultační firmy Novaspace ukazuje, že vládní rozpočty na vesmír vzrostly o 10 % od roku 2023, hlavně díky investicím do obrany. Nárůst odráží rostoucí obavy o vesmír jako o spornou vojenskou doménu.
Indická vesmírná agentura ISRO oznámila úspěšné spojení dvou družic v rámci mise SpaDex. Indie se tak stala čtvrtou zemí na světě, která zvládla dokování na oběžné dráze.
Americká National Geospatial-Intelligence Agency (NGA) 15. ledna oznámila, že vybrala 13 společností pro kontrakt v hodnotě 200 milionů dolarů na poskytování komerčních družicových dat a analýz.
Emirátský operátor Space42 oznámil 15. ledna, že navázal komunikaci se svou družicí Foresight-2. Družici poskytla finská společnost Iceye.
Vědecké pozorování dnes uzavřela jedna z nejdůležitějších evropských misí v historii, astrometrická sonda Gaia. Výsledky však budou dál zpracovávány, poslední velký balíček se očekává v roce 2026.
Startup Rosotics oznámil 14. ledna plány na zastavení prodeje své 3D tiskárny Halo, aby se zaměřil na vybudování flotily orbitálních transportních prostředků. Společnost chce využít v budoucnu své zkušenosti z oblasti studeného sváření.
Články
Jak jsme Vás informovali v posledním díle Kosmotýdeníku, na testovací areál McGregor v Texasu, dorazila zkušební kabina nové pilotované lodi firmy SpaceX. Jde o modul určený k testům motorů SuperDraco a nese jméno DragonFly, tedy v češtině Vážka. S pomocí tohoto testovacího zařízení by SpaceX ráda získala další zkušenosti s motorickým přistáváním. O tomto projektu jsme Vás na našem blogu již informovali v květnu loňského roku, kdy SpaceX tyto plány poprvé zveřejnila. Za tu dobu se pár věcí změnilo, některé se upřesnily a proto přicházíme s novým aktuálním článkem.
Společná evropsko-japonská mise Bepi Colombo, určená ke studiu první planety Sluneční soustavy měla odstartovat v lednu roku 2017. Jak ale na našem diskusím fóru informoval Michal Václavík z České kosmické kanceláře, projektu se nevyhýbají problémy. Největší starosti dělá pointační mechanizmus vysokoziskové antény, dále energetická jednotka pro elektrický pohon a komplikace neminuly ani laserový výškoměr BELA. Další startovní okna se otevírala v červenci a říjnu roku 2017, což by znamenalo přílet k Merkuru v lednu 2024, nebo v prosinci 2025. V takovém případě by ale muselo definitivnímu usazení na oběžné dráze předcházet 8 průletů kolem nejmenší planety Sluneční soustavy.
„Z kosmodromu Vostočnyj odstartuje první raketa do konce roku 2015,“ tyto odpovědi jsme od prezidenta Ruské federace Vladimira Putina slýchali již několik let – prakticky od roku 2007, kdy se začalo se stavbou obřího komplexu v hustých lesích Dálného Východu. Tomuto cíli bylo přizpůsobeno všechno – ačkoliv na kosmodromu má stát několik startovních ramp, stavěla se jediná – aby se to stihlo. Nyní je ale jasné, že po sérii problémů, které stavbu Vostočného potkaly, bude potřeba termín odložit. Start naplánovaný na 23. prosince letošního roku se tak s jistotou nestihne.
7. prosince roku 1972 pořídila posádka Apolla 17 slavnou fotku pojmenovanou Blue marble (modrá kulička), kterou můžete vidět nalevo od tohoto odstavce. Krása naší planety zdobená jemnými detaily mraků vytváří úžasnou podívanou, která nutí člověka k zamyšlení, že na tomhle malém kousku my všichni žijeme. Doba ale pokročila a ve vesmíru máme sondu DSCOVR. Ta je umístěná v libračním centru L1 soustavy Slunce – Země, takže má neustále výhled na osvětlenou polokouli naší planety. NASA se toho rozhodla využít a zřídila internetovou stránku, na které denně zveřejňuje nové fotky z palubní kamery EPIC.
Když v roce 2012 dostala NASA od amerického průzkumného úřadu NRO dva kompletní fotoprůzkumné satelity, byla to pro kosmickou agenturu velmi zajímavá situace. Šlo o teleskopy s průměrem zrcadla 2,4 metru, které svými parametry velmi připomínají Hubbleův teleskop. Ten totiž vznikl z návrhu průzkumných družic třídy KeyHole-11 Kennan. Na rozdíl od Hubbleova teleskopu ale optika těchto družic mířila na zemský povrch. Kancelář NRO v roce 2012 usoudilusoudila, že dva téměř dokončené exempláře nebude používat a darovala je NASA. Ta tak stála před otázkou, jak s darem, který byl postaven někdy v devadesátých letech naloží.
Vážení čtenáři, jak už od nás víte, podařilo se nám ve spolupráci s portálem Stream.cz vydat knihu Kritické momenty kosmonautiky, která vychází z velmi oblíbeného seriálu, který pro náš portál sepsal Ondřej Šamárek. Dnes mám tu čest Vám oznámit, že se podařilo dojednat všechny detaily slavnostního křtu této knihy. Dovolte mi proto, abych Vás všechny jménem svým, i jménem Ondřeje Šamárka pozval na úterý 27. října od 19:00 do prostor pražské Štefánikovy hvězdárny. Asi nemusím moc zdůrazňovat, jak moc velkou radost z celé knihy máme a o jak velkou událost se jedná. Byli bychom proto velmi potěšeni, pokud byste našli čas a dorazili – moc rádi vás při téhle slavnostní a pro náš portál přelomové chvíli uvidíme.
Znáte ten pocit, když si vás šéf s potutelným úsměvem pozve „na slovíčko“? Může to znamenat neblahé zprávy, nebo naopak velmi pozitivní novinky. Pakliže máte to štěstí a stali jste se astronauty či kosmonauty, existuje nemalá pravděpodobnost, že onen pohovor s šéfem oddílu může být jízdenkou na orbit. Nominace do posádky znamená jeden z nejdůležitějších stupínků na cestě do vesmíru. Pak už vše záleží jen na daném jednotlivci. Jenže všechno není tak jednoduché, jak se zdá – co když nezvládnu nácviky v simulátorech? Co když nesložím závěrečné zkoušky? Co když bude moje mise zrušena? Co když…? A pak je vše za vámi a zbývá už jen pár dnů do velké cesty za hranice atmosféry. Ale i tady číhá spousta nebezpečí. A většina z nich se pohříchu týká toho nejslabšího článku v řetězu „mysl-odhodlání-důvěra-vědomosti-dovednosti-tělo“. Právě poslední zmíněný článek bývá tím nejkřehčím a někdy dokáže záludně zradit nedlouho před cílem…
Na našem blogu jsme Vám již dvakrát přinesli krátké články věnované pravidelné sérii videí StationLIFE. Tato videa vychází každý měsíc a přehlednou formou rekapitulují vědecké experimenty, kterým se věnuje posádka na Mezinárodní vesmírné stanici. Minulý měsíc jsme tuto sérii přerušili, ale nyní to napravíme. V dnešním článku se podíváme na vynechaný díl o biologiii ze září i na na aktuální říjnové video, které se věnuje změnám, kterými prochází lidský mozek ve stavu beztíže.
Od vydání posledního dílu Krás modré planety uplynulo už více než čtvrt roku. Po celou dobu se na tento seriál bohužel nedostalo – stále se dělo mnoho zajímavých událostí, které nesnesly odklad a proto se články nasazovaly do systému prioritně. Nyní ale přichází čas, na který se těšili všichni, kdo mají rádi naše kochací články. Přinášíme Vám opět dvacet povedených snímků, které ukazují naši rodnou planetu zachycenou z výšky 400 kilometrů. Autorem všech fotek v tomto článku je americký astronaut Scott Kelly, který momentálně na ISS pobývá v rámci roční mise.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
V polovině šedesátých let se pilotovaný kosmický program SSSR ocitl v paradoxní situaci, která připomínala začarovaný kruh. Pro udržení prestiže a relevance bylo nutné plánovat a provádět lety
Ani v tomto týdnu nepřijdete o přehled těch nejzajímavějších kosmonautických událostí uplynulých sedmi dní. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal fotografie landeru InSight, které z oběžné dráhy
Příprava zvířecích pasažérů pro kosmickou pouť nebyla nikdy snadná. Velmi důležitou otázkou byl samotný výběr vhodného živočišného druhu, na němž by bylo možné sledovat vliv
První týden, který se alespoň zčásti odehrál v roce 2025, právě končí. I v tomto do jisté míry svátečním čase se dělo mnoho zajímavého v kosmonautice.
V rámci pilotované testovací mise Artemis II se mají Reid Wiseman, Victor Glover a Christina Koch z USA společně s Jeremy Hansenem z Kanady vydat v
Poslední celý týden roku 2024 přinesl celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. My se podíváme na ty nejzajímavější z nich. Jako hlavní téma si tentokrát Kosmotýdeník vybral
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Pomalu končí podzim, takže nastal čas, abychom si shrnuli dění v kosmonautice za měsíce červenec, srpen a září. Jako již tradičně tyto události přednese šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. 9. červenec roku 2024 nám přinesl první start dlouho vyvíjeného a očekávaného nosiče Ariane 6
Apollo byl program amerického Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA), jehož cílem bylo přistání lidí na Měsíci a jejich návrat zpět na matičku Zemi. Zahájen byl na počátku roku 1961 a v roce 1968 se uskutečnila první pilotovaná mise pod názvem Apollo 7.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
