Boeing
Společnost Boeing získala kontrakt v hodnotě až 2 miliard dolarů na stavbu dvou vojenských komunikačních družic nové generace pro americké vesmírné síly.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Boeing získala kontrakt v hodnotě až 2 miliard dolarů na stavbu dvou vojenských komunikačních družic nové generace pro americké vesmírné síly.
Generální inspektor NASA ve své nejnovější zprávě varuje, že kapacita startovacích ram se blíží jejich limitům a jaké to představuje problémy pro kosmodromy.
Německá kosmická společnost OHB získá prostřednictvím prodeje akcií přibližně půl miliardy eur, což jí umožní rozšířit zařízení a usilovat o potenciální akvizice.
Společnost Astroscale, která se zabývá servisem družic, pracuje na přechodu od technologických demonstrací k pravidelné sérii misí, k čemuž přispěla i nedávná kapitálová injekce.
Společnost Rocket Lab vynesla družici pro americké vesmírné síly, aby zahájila vojenské cvičení Victus Haze zaměřené na rychlou identifikaci a charakterizaci potenciálních hrozeb ve vesmíru.
Bílý dům vydal výkonné nařízení, jehož cílem je sjednotit a urychlit vývoj kvantových technologií v USA, včetně vesmírných systémů, které by mohly umožnit navigaci, snímání a bezpečnou komunikaci nové generace.
Bezpečnostní poradci NASA uvedli, že ačkoli agentura a Boeing nadále dosahují pokroku v řešení problémů s komerčním kosmickou lodí CST-100 Starliner, může trvat až rok, než bude znovu létat.
Náš eshop
Články

Akce, kde se široká veřejnost může přístupnou formu seznámit s vědou, jsou bezesporu chvályhodné. Velice nás proto těší, že můžeme informovat o akci, která probíhá právě v těchto dnech v Praze. Ode dneška (čtvrtek 8. června) do soboty (10. června) se na výstavišti PVA Expo Praha v Letňanech koná největší populárně naučná akce v ČR, kterou každoročně pořádá Akademie věd ČR – Veletrh vědy. Všichni zájemci mají vstup zdarma, takže byste s návštěvou váhat neměli. Na veletrhu najdete široký průřez všemi vědními obory a chybět nebude ani naše milovaná kosmonautika.

Představte si svět, který vypadá úplně jinak, než jak jsme zvyklí. Svět, ve kterém by čajová lžička jeho materiálu vážila miliony tun, svět, který má tak silné magnetické pole, že si jej ani nedokážeme představit, svět, který vznikl zmenšením hvězdy až na pouhou stotisícinu původního průměru. Ne, to není žádná šílená představa – seznámili jsme Vás s neutronovými hvězdami – pozůstatkem, který zbyde po výbuších supernov. Hustota těchto objektů se pohybuje mezi 8×1013 až 2×1015 g/cm³ a magnetické pole, které u většiny hvězd měříme v setinách Tesla, dosahuje 106 až do 109 T.

Už dnes večer se dozvíme jména osmi až čtrnácti lidí, kteří doplní oddíl amerických astronautů. Stanou se kandidáty na kosmonauty a bude na ně čekat rok a půl dlouhý základní výcvik. Po něm už se budou moci těšit na zařazení do kosmické mise – čekají na ně lety v soukromých lodích Crew Dragon a CST-100, ale je téměř jisté, že některý z těchto lidí zažije i let v lodi Orion a pobyt na nástupci ISS, který vznikne u Měsíce. Součástí ceremoniálu v Johnsonově středisku v Houstonu bude i americký viceprezident Mike Pence, zastupující administrátor NASA Robert Lightfoot, ředitelka Johnsonova střediska Ellen Ochoa, nebo ředitel letových operací Brian Kelly. Jmenování začíná ve 20:00 našeho času a mělo by trvat zhruba jednu hodinu. NASA TV bude celou událost vysílat živě a v tomto článku máte možnost sledovat vše živě. V dalších dnech Vám zkusíme přinést článek, který představí vybrané kandidáty.

Čínská kosmická agentura CNSA má za sebou další úspěšné kroky na cestě k trvalému osídlení nízké oběžné dráhy Země. Na stanici Tiangong-2 pobývala dvoučlenná posádka po dobu 33 dní a nyní je zde připojena nová automatická zásobovací loď Tiančou-1. Ta testuje poslední klíčové prvky, které Číně chybí do skládačky k tomu, aby mohla započít stavbu své připravované modulární kosmické stanice. Orbitální stanice však nejsou jen o technologiích. Jsou také o lidech, kteří na stanici žijí a pracují. A právě proto je potřeba, aby Čína rozšířila řady svých kosmonautů. Stane se tak již letos a o tom, jaké požadavky by tito noví kosmonauti měli splňovat a kolik jich bude, se veřejně vyjádřil zástupce ředitele kanceláře pro čínský pilotovaný program a zároveň první čínský kosmonaut v historii Yang Liwei.

Bylo 9. června roku 2016, když z Bajkonuru startovala raketa Proton-M s relativně obyčejnou telekomunikační družicí Intelsat 31. Nikdo tehdy netušil, že na další start tohohle dlouhověkého tahouna budeme čekat téměř přesně rok. Nyní už Proton-M opět stojí na startovní rampě Bajkonuru a chystá se vynést téměř sedmitunovou telekomunikační družici Echostar-21, Ke startu by mělo dojít zítra v 5:31 našeho času a v tomto článku můžete celou událost sledovat živě, kromě toho si ale představíme i trnitou cestu na startovní rampu. Věřme, že se Protonu návrat do služby po nejdelší odstávce v její téměř padesátileté historii podaří.

Doslova před pár minutami se začala internetovým éterem šířit velmi nečekaná zpráva. Jak uvedly třeba weby agentury Reuters, nebo usnews.com, Heather Wilson z amerického letectva oznámila, že Falcon 9 by měl v srpnu letošního roku vynést na oběžnou dráhu první náklad pro tohoto zákazníka. Později pak upřesnila, že oním nákladem má být armádní miniraketoplán X-37B. Ten má za sebou již čtyři mise, přičemž ta poslední skončila teprve minulý měsíc.

Vážení čtenáři, ohromně si vážíme Vašeho zájmu, který projevujete tím, že se na náš web pravidelně vracíte. Váš neutuchající zájem je pro nás motorem, který nás nutí neustále přemýšlet nad tím, jak naše služby vylepšit, rozšířit či upravit. Když vidíme, jaký je o informace zájem, je radost psát články. Dnes bychom Vás rádi seznámili s novou rubrikou, kterou jsme dnes odpoledne spustili a která by měla zajistit, že Vám nic neuteče. Rubriku jsme nazvali Krátké zprávy a najdete ji v horní části pravého sloupce na každé stránce našeho webu.

Před zhruba pěti týdny jsme Vám přinesli fotografie, které zachycovaly pokrok ve stavbě letounu Stratolaunch. Od té doby technici evidentně hodně zapracovali, protože letoun byl před pár dny poprvé vyvezen z montážního hangáru v kalifornském Mojave. Stroj, který disponuje dvojicí trupů a šesti motory z Boeingu 747 vypadá majestátně a zároveň trochu děsivě – jako kdyby to byl technologický Frankenstein sešitý z několika různých dílů. Vývoz před hangár ale v žádném případě neznamená, že se blíží první ostrý start. Na ten si budeme muset počkat minimálně do roku 2019.

Na konci roku 1984 měla stanice Saljut 7 za sebou tři dlouhodobé expedice, jež bylo možné považovat za jednoznačně úspěšné. Přes dílčí problémy se kosmonautům dařilo setrvávat na orbitu vždy nepřetržitě několik měsíců a během této doby vykonávat krom experimentů také mnohdy náročnou údržbu různých systémů. Také pro rok 1985 byl u stanice naplánován poměrně živý provoz. Dorazit měl vojenský modul TKS-M s teleskopem „Pion-K“, který měla využívat čtvrtá dlouhodobá expedice s předběžným datem startu v polovině května. Pro tento úkol byly složeny tři posádky, přičemž tým ve složení Vasjutin/Savinych/Volkov měl být posádkou hlavní. Na orbitu jim měla na počátku listopadu dělat dva týdny společnost návštěvnická posádka složená čistě ze zástupkyň něžného pohlaví. Její velitelkou měla být zkušená Světlana Savickaja, s ní měly k Saljutu letět Jekatěrina Ivanova a Jelena Dobrokvašina. V prosinci měla stálou posádku vystřídat dvoučlenná pátá dlouhodobá expedice, jež měla práce na Saljutu 7 završit. Stanice měla být využívána ještě v době, kdy bylo v plánu na orbit vyslat základní blok její nástupkyně – modulární stanice Mir. Ovšem
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů

I v tomto týdnu byla kosmonautika plná zajímavých událostí. Startovala raketa Ariane 6 ve své nejsilnější variantě a také třeba Falcon 9 s družicemi Starshield. V

Další týden přinesl mnoho zajímavých kosmonautických událostí. Aleš Svoboda získal svoji misi, posádka byla přidělena také k výpravě Artemis III a třeba Parker Solar Probe provedla 28. oběh

Další týden přinesl celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se tentokrát budeme věnovat padákovému testu nově připravované evropské komerční nákladní kosmické lodi Nyx.

To byl týden! Nové plány NASA na stavbu základny na Měsíci, hned na to exploze rakety New Glenn, která je pro ty plány důležitá, návrat

Týden zkrášlený startem dvanácté integrované testovací mise Super Heavy Starship byl na kosmonautické události docela štědrý. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se budeme věnovat výběru Českem vedené

Dění v kosmonautice bylo i v tomto týdnu vydatné! Krom příprav na dvanáctý integrovaný let Super Heavy Starship, se děly i další věci. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se podíváme na
Nejbližší přednášky
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek

Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se

Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev

Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené

Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především

Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům

Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.