Pentagon
Pentagon se chystá přepracovat způsob, jakým spolupracuje se soukromým sektorem, s cílem rychleji zavést technologie nové generace, uvedl 27. srpna náměstek ministra obrany pro výzkum a inženýrství Emil Michael.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Pentagon se chystá přepracovat způsob, jakým spolupracuje se soukromým sektorem, s cílem rychleji zavést technologie nové generace, uvedl 27. srpna náměstek ministra obrany pro výzkum a inženýrství Emil Michael.
Startup Satlyt ze San Francisca, který vyvíjí software pro konverzi družic na virtuální datová centra, je mezi čtyřmi společnostmi, které získaly financování z prvního městského pobídkového programu pro umělou inteligenci v San José.
Evropská kosmická agentura a Evropská komise vybraly společnosti Avio a Isar Aerospace k vynesení prvních misí v rámci iniciativy na podporu technologického rozvoje a evropského průmyslu nosných raket.
Belgický výrobce družic Aerospacelab získal 94 milionů eur na rozšíření výrobní kapacity a posílení své nabídky na roli v IRIS², plánované evropské víceorbitální širokopásmové konstelaci.
Společnost XTAR, provozovatel družic specializující se na vojenskou komunikaci, se připravuje na přechod ze dvou starších družic v pásmu X na družice nové generace financované jejím menšinovým akcionářem, španělskou společností Hisdesat Servicios Estratégicos.
Společnost EchoStar dne 26. srpna oznámila prodej části svého spektra společnosti AT&T v hodnotě 23 miliard dolarů. Finance plánuje použít pro svou družicovou síť D2D (direct-to-device).
Společnost Firefly Aerospace uvedla, že důvodem ztráty rakety Alpha při posledním startu, před čtyřmi měsíci, bylo strukturální selhání spojenému s vyšším než obvyklým zahříváním během letu.
Články
Znáte tu radost, když po dlouhé době objevíte něco, co jste považovali za ztracené? Něco podobného teď zažívají odborníci v NASA. Jejich sonda STEREO-B byla více než dva roky mimo provoz poté, co se odmlčela. Podle oznámení kosmické agentury se ale pozemní síti antén DSN podařilo na začátku týdne zachytit její signál. Několik hodin trvala analýza stavu družice podle posílaných údajů a následně bylo přistoupeno k omezení některých systémů na palubě, což má zajistit zotavení sondy a její návrat do provozu.
Dnes ve 23:55 by měla z jihoamerického kosmodromu v Kourou odstartovat nejsilnější evropská raketa – Ariane 5. Jejími pasažéry jsou dvě telekomunikační družice Intelsat. První z nich, Intelsat 33e je druhým zástupcem nové generace Intelsat Epic a jeho úkolem je z místa nad 60. východním poledníkem poskytovat konektivitu a šíření signálu pro oblasti Evropy, Afriky, Středního Východu a přilehlé části Asie. Druhou družicí je Intelsat 36, který se usadí nad rovníkem v místě, kde se kříží s 68,5. poledníkem. Jeho oblast působnosti zahrnuje Jižní Afriku a oblast Indického oceánu. Zatímco výrobcem Intelsatu 33e je společnost Boeing, za Intelsatem 36 stojí firma Space Systems/Loral. V dnešním krátkém článku Vám dáme možnost sledovat celý start živě.
Česká republika se může radovat z dalšího úspěchu. Český přístroj CZENDA určený k přesnému měření kosmického záření poletí na ruské sondě Bion-M2, která by mohla odstartovat v roce 2021. O jak velký přístroj se jedná? Jaké senzory bude používat a co všechno bude potřeba zajistit, než se podívá do vesmíru? Na to všechno jsme se zeptali Michala Václavíka z České kosmické kanceláře, který stál u zrodu tohoto úspěchu a stále je s ním formou jednání a konferencí propojen. V rozhovoru, který Vám dnes přinášíme bude řeč především o tomto českém přístroji, ale v závěru nakousneme i širší souvislosti zaměřené na pronikání české techniky do kosmického prostoru.
Leckdo by si mohl myslet, že ve střední Evropě není možné navštívit místo, které by bylo nabité kosmonautikou. Opak je ale pravdou. Pokud pomineme nejrůznější muzea a science centra, která se zaměřují i na kosmonautiku, tak si uvědomíme, že Evropská kosmická agentura ESA má svá střediska rozložená po celém kontinentu. Nejznámějším a také největším je technologické středisko ESTEC u nizozemského městečka Noordwijk. A tohle středisko na začátku října opět otevře své dveře všem zájemcům o kosmonautiku a věřte, že je co sledovat.
Ve specifickém oboru, jakým je kosmonautika, není výjimkou, když je start přeložen na pozdější termín. Může se tak stát měsíce před plánovaným startem, ovšem i pár minut nebo dokonce sekund před očekávaným okamžikem vzletu. Důvodů mohou být tisíce, od počasí přes poruchy pozemního vybavení až po problémy s nosičem či jeho nákadem samotným. Ovšem naprostou výjimkou jsou naproti tomu případy, kdy je start přeložen na dřívější datum. Jednou z oněch výjimek byla mise SL-3 – tedy druhý pilotovaný let ke Skylabu. Ještě v době, kdy na stanici pracovala Conradova posádka, probíhala v zákulisí programu jednání právě v tomto duchu. Vedení programu dělal vrásky na čele Parasol, u něhož si nebyl nikdo jist úrovní poškození solárními paprsky. Parasol byl konstruován pouze coby dočasné krátkodobé řešení a nebylo moudré spoléhat na něj příliš dlouho. Podle všech zúčastněných by měl být co nejdříve nahrazen plachtou Marshall sail, na jejíž vylepšené verzi se ve středisku Marshall pracovalo. Druhým důvodem k hlubokému zamyšlení byly pomocné nebo také měřící gyroskopy (tzv. rate gyros). Ty měly
Portál novosti-kosmonavtiki přinesl zprávu o ruské snaze o stavbu rakety, jejíž nosnost by začínala na 80 tunách, ale šla by zvýšit na 120 až 160 tun na nízkou oběžnou dráhu. Srdcem rakety se mají stát již existující motory RD-171 (viz náhledový obrázek) na kapalný kyslík a speciální letecký petrolej, které létaly na raketách Zenit. Nejen na prvním, ale ani na druhém stupni by se neměly použít vodíkové motory, přičemž třetí stupeň má být odvozen od těch, které budou létat na raketách Angara. I zde je důvodem snaha o použití již vytvořeného hardwaru a snížení vývojových nákladů. O raketě je zatím jen minimum informací, projekt ještě podle všeho nemá ani název, nedohledal jsem ani plánovaný termín prvního startu. Rusko už dříve o nové supertěžké raketě uvažovalo, před lety se hovořilo i o oživení rakety Eněrgija, ale vždy byl tento projekt po čase bez bližšího upřesnění opuštěn.
V noci z pondělí na úterý 5. července se na 35 minut zapálil motor sondy Juno vyrobený ve Velké Británii a zpomalil sondu natolik, že byla zachycena Jupiterem a dostala se na oběžnou dráhu této největší planety ve Sluneční soustavě. Oběžná doba této dráhy je 53 dní. Informace o tomto úspěchu přišla na Zemi v 5:53 našeho času a v řídícím středisku propukl jásot. Po cestě, která měla délku 2,8 miliard kilometrů, se sonda stala teprve druhou, která bude pracovat na orbitě okolo planety. Sonda byla tou nejrychlejší, kterou zatím lidstvo ve vesmíru mělo. Její rychlost dosáhla při příletu k Jupiteru, tedy před brzdícím manévrem, 71,5 km/s vůči Jupiteru a 74 km/s vůči Zemi. Sonda se tak může pustit do zkoumání Jupiterovy atmosféry i jeho nitra a také okolí a magnetosféry, jejíž intenzita je 20 000 krát větší než té pozemské. Jde o první zařízení, které letí k této obří planetě a využívá k zásobování elektřinou i v této extrémní vzdálenosti od Slunce, fotovoltaické panely. Sonda by měla téměř dva roky studovat atmosféru Jupitera, jeho magnetosféru a rozsáhlý systém jeho měsíců a prstenců.
V prosinci 2015 zaburácely nad Floridským kosmodromem motory. Respektive jen jeden jediný. To by nebylo nic až tak zvláštního, ale bylo to poprvé, co raketa nikoli odlétala, ale naopak přilétala zpět z úspěšné mise. Nemyslitelná fantazie se v tom okamžiku stala neoddiskutovatelnou realitou. První stupeň rakety Falcon 9 v1.2 od soukromé společnosti SpaceX tehdy úspěšně přistál poté, co vynesl jedenáct satelitů ORBCOMM na cestu do vesmíru. Výjimečný stroj čeká výjimečný osud. Nebude mu dána ta výsada, že by se ještě jednou podíval do vesmíru, ale bude připomínat před zraky návštěvníků, jak se naplňují vize.
Další týden utekl jako voda a přinesl s sebou spoustu zajímavých informací a novinek z kosmonautiky. Je proto ideální čas na další vydání pravidelného Kosmotýdeníku, který nás tentokrát vezme na Mezinárodní kosmickou stanici za výstupem, který umožnil přilétat soukromým pilotovaným lodím. Podíváme se ale také na třicáté výročí jednoho dosud aktivního japonského satelitu, nebo zamíříme za vozítkem Curiosity. Přeji vám příjemné čtení a hezkou neděli.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Ministr dopravy a na částečný úvazek také úřadující administrátor NASA Sean Duffy plní politické zadání Úřadu pro řízení a rozpočet Bílého domu a od 1. října hodlá postupovat podle
Další prázdninový týden je za námi a proto je čas si shrnout kosmonautické dění. V Kosmotýdeníku to tentokrát bude skoro samý vojenský start, hlavní téma se totiž
Jsme v polovině srpna a i tento týden byl velmi bohatý na kosmonautické události. Kosmotýdeník vám je tedy tradičně shrne. V hlavním tématu se můžete těšit na detaily ohledně
Od posledního dílu našeho seriálu Aktuality o Starship nás nyní dělí již více než pět měsíců a v prvé řadě bych Vás chtěl poprosit o prominutí za takto dlouhou
Tento týden si vybral pořádnou dávku odkladů, které postihly misi s družicemi Kuiper. Přesto se během týdne stala i celá řada dalších zajímavých událostí. Kosmotýdeník si tentokrát
Tento týden se toho v kosmonautice stalo celkem hodně. Pojďme si proto v pravidelném týdenním přehledu připomenout, co vše se dělo. Jako hlavní téma si
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Rudá planeta je dlouhodobě nejlákavějším cílem našich výprav. A dnes 15. 7. 2025 je to přesně na den 60 let od prvního přímého pozorování Marsu sondou Mariner 4. Proto si připomeneme průkopnické mise posledních 60 let, ukážeme si i výsledky nejnovějších průzkumů a zkusíme nahlédnout
I kdyby člověk skočil z mostu či komína nebo vypadl z letadla, kvůli odporu vzduchu nikdy nezažije pravý pocit „volného pádu“ (nebo také „stavu beztíže“), jaký zažívají astronauti na oběžné dráze. Tento vjem se dá v pozemských podmínkách simulovat pouze za pomoci letu
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
