ISS má na krku další problém

Mezinárodní vesmírná stanice má problém a ne zrovna malý. Týká se totiž chladícího systému, který odvádí odpadní teplo z útrob stanice do velkých radiátorů, kde se teplo vyzáří pryč. Selhání jednoho okruhu patří do skupiny závad označovaných jako „Big-14“ (Velká čtrnáctka). Tedy do skupiny nejkritičtějších poruch, které vyžadují okamžité a neprodlené odstranění. Pokud by selhal i druhý, nyní přetěžovaný okruh, hrozila by americké části stanice evakuace.

Lunochod: Co v učebnicích nebylo

Čínská sonda Chang´e­3 se připravuje na vpravdě historické přistání na Měsíci, k němuž by mohlo dojít snad již 14. prosince 2013. V této souvislosti se velmi často objevuje srovnání se sovětským programem lunárních vozidel Lunochod – pojďme si jej tedy alespoň ve stručnosti připomenout. Sovětský program lunárních vozidel Lunochod byl prezentovaný jako levnější a jednodušší varianta nákladného pilotovaného programu Apollo. Když si nyní odmyslíme fakt, že SSSR investoval do bezpilotního průzkumu Měsíce zhruba pěti desítkami rozličných automatů skoro dvojnásobek částky, co USA do Apolla, tak i tvrzení o alternativně pilotovaného programu kulhá. Lunochod byl totiž původně vyvíjený pro kosmonauty!

Ve stopách Zvídavosti – 1. díl

Aj Curiosity má profilovku na facebooku. A nerobí "duck face"!

Bezpochyby nejsledovanější kosmická sonda dnešních dní je americké vozítko Curiosity (česky Zvídavost), které již rok a půl brázdí povrch Rudé planety. Vědci si rover nemohou vynachválit pro cenné objevy, které nám přináší a široká veřejnost si zase Curiosity zamilovala pro úžasné fotky, které denně proudí na Zemi. Proto jsme se rozhodli, že na našem blogu rozjedeme nový seriál, jehož první díl právě čtete. Seriál Ve stopách Zvídavosti bude vycházet nepravidelně a najdete v něm pokaždé dvacet zajímavých fotek z Marsu.

Neúspěch potkal i Čínu

Pokud se v těchto dnech mluví o čínském kosmickém programu, pak je řeč v naprosté většině o prozatím úspěšné sondě Chang’e-3,která v těchto dnech krouží kolem Měsíce. Ovšem ne vždycky se daří všechno a tak se nejlidnatější země světa musela v posledních hodinách vyrovnat i s neúspěchem. Ten naštěstí nepotkal mediálně atraktivní lunární sondu, ale „jen“ družici pro dálkový průzkum Země. Každopádně se ale přetrhla více než dva roky dlouhá šňůra učebnicových startů čínských raket.

Vesmírné osudy 34. díl – Alan Shepard

Pax River v roce 1950

Čas, strávený v Pax river, byl pro Sheparda jako splněný sen. Denně mohl usedat do různých letounů, nezřídka zcela nových a nevyzkoušených. Al získával cit pro rozmanité stroje a jeho zprávy o výkonech a chování těchto technologických zázraků své doby se staly předmětem respektu mezi kolegy i nadřízenými. Bylo jasné, že Shepard má cosi, co později Tom Wolfe ve své knize pojmenoval „the right stuff“. Tedy mix osobního šarmu, drzosti, odvahy, instinktu a schopností. Někdy měl drzosti možná až příliš, zejména když provozoval svou oblíbenou kratochvíli. „Buzzing“, „flathatting“, „hedge-hopping“, tato všechna pojmenování patří velmi nízkému letu značnou rychlostí. A právě tento styl létání si Shepard užíval asi nejvíce. Zejména, když měl diváky, ať už to byli návštěvníci místních pláží, účastníci vojenské přehlídky, nebo Louise a Laura v jejich malém domku, který si v Pax river postavili. Přestože měl Al věci vždy pod dokonalou kontrolou, v jednom případě vystrašil jistého admirála, a ten požadoval jeho hlavu na stříbrném podnose. Shepard dostal desetidenní distanc od létání a uvažovalo se o vojenském prokurátorovi. Ale Alovo charizma a jeho skvělé výsledky během testování nové techniky mu zachránily kůži. Alan Shepard mohl zůstat v řadách létajícího personálu, a jeho ego se o něco více načechralo…

Odpoví budoucí mise na nezodpovězené otázky?

Úvodní obrázek

Výzkum blízkého i vzdáleného, viditelného i neviditelného vesmíru hrál vždy v Evropské kosmické agentuře významnou roli. Po počátečních vědeckých misích v 60., 70. a 80. letech přišla v roce 1984 ESA s prvním velkým vědeckým programem, který se díval trochu více do budoucna a počítal s velkými a významnými misemi, které by mohly významným způsobem přispět k pochopení tajemství kosmu. Tímto programem byl The Horizon 2000 plan, jehož součástí byla např. mise Cassini-Huygens. Nesmírně úspěšná mise k Saturnu, která pokračuje do dnešních dní. Počátkem nového tisíciletí přišla ESA s novým programem nazvaným Cosmic Vision 2015-2025 jehož součástí jsou Large missions. První velkou misí označovanou L1, se stala JUICE (Jupiter Icy Moons Explorer), která odstartuje v roce 2022 a bude detailně zkoumat Jupiter a jeho měsíce. Letošní rok nadešel čas, abychom se ale poohlédli po dalších velkých vědeckých misích, které budou po JUICE následovat.

Kosmotýdeník 64. díl (2.12. – 8.12.2013)

Pravidelný souhrn kosmonautických událostí z uplynulého týdne je opět připraven k vašemu přečtení. Tento týden nebyl tak bohatý na velké události jako ten minulý, přesto se udály věci, které je třeba připomenout. Už minulou neděli úspěšně odstartovala čínská raketa s měsíční sondou Chang’e 3, která má přistát na povrchu našeho přirozeného satelitu. Falcon 9 v1.1 úspěšně zvládl svůj premiérový start směřující na geostacionární dráhu. Loď Cygnus od OSC už zná datum svého prvního operačního startu a dnešní kosmotýdeník uzavřeme zprávou o tom, jak se daří MAVENu na jeho cestě k Marsu.

Krásy modré planety – 12. díl

V minulých dílech našeho seriálu jsme se kochali krásnými fotkami, které během svého pobytu na ISS nafotil italský astronaut Luca Parmitano. Jenže ten se před pár týdny vrátil domů a mohlo by se zdát, že náš seriál skončí. Naštěstí tomu tak není. Fotografování není pro astronauty jen pracovní povinností. SPousta z nich si focení užívá a bere jej jako součást relaxace. není se co divit, že patří k oblíbeným činnostem několika astronautů, kteří jsou momentálně na ISS. Dnes se tedy zaměříme na snímky, jejichž autorem je japonský astronaut Koiči Wakata. Pohodlně se tedy usaďte, virtuální cesta kolem světa právě začíná.

Nahlédněme pod roušku tajného satelitu

Americký kosmodrom na základně Vandenberg se v těchto dnech připravuje na start rakety Atlas V v konfiguraci 501. O nákladu toho ale mnoho nevíme. Je schovaný za krycím kódovým názvem NROL-39. Přesto si dnešní článek klade za cíl sesbírat z internetu všechny možné informace o této družici a pokusit se z nich složit alespoň částečnou představu o nyní vynášeném armádním nákladu.

Štít pro Orion je hotový, chystá se i věžička

Jednou z nejatraktivnějších událostí příštího kosmonautického roku bude mise EFT-1, při které se vydá poprvé do kosmu nová americká loď Orion. V několika minulých článcích, kdy jsme se této misi věnovali, jsem sliboval, že se k tématu vrátíme i v dalších týdnech a že budeme tuto atraktivní událost sledovat. V posledních hodinách NASA zveřejnila několik dalších informací, které jistě nenechají fanoušky kosmonautiky chladnými a které zároveň ukáží, že mise EFT-1 pomalu začíná klepat na dveře. Tepelný štít je hotový a stejným výsledkem skončily i práce na záchranném systému lodi.