TrustPoint
Startup TrustPoint, který buduje navigační síť na nízké oběžné dráze Země jako alternativu nebo doplněk k GPS, uvádí, že je na dobré cestě k softstartingu služeb PNT v pásmu C v roce 2027.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Startup TrustPoint, který buduje navigační síť na nízké oběžné dráze Země jako alternativu nebo doplněk k GPS, uvádí, že je na dobré cestě k softstartingu služeb PNT v pásmu C v roce 2027.
Kanada uzavřela smlouvu s provozovatelem družic, společností Telesat a výrobcem MDA Space na prozkoumání možností vojenské komunikační sítě v hodnotě několika miliard dolarů na podporu kanadských ozbrojených sil v Arktidě.
Dva astronauti mise Shenzhou-21 se v pondělí večer vydali na první výstup do volného prostoru, při kterém prohlédli a vyfotografovali poškozené okno kosmické lodi
Vesmírný startup pro solární energii Aetherflux vstoupil na rozvíjející se trh orbitálních datových center a připojil se k SpaceX, Amazonu a dalším, které zkoumají způsoby, jak přesunout energeticky náročnou umělou inteligenci mimo Zemi.
Centrum pro pokrok vědy ve vesmíru (CASIS) 4. prosince oznámilo, že NASA prodloužila svou dohodu o spolupráci na řízení Národní laboratoře ISS do roku 2030, což je v současnosti předpokládané datum ukončení provozu stanice. Platnost dohody měla vypršet v roce 2027.
Navrhovaný vesmírný zákon Evropské unie by mohl evropské i americké kosmické společnosti každoročně stát stovky milionů eur na straně ztráty příjmů, uvádí nová studie.
Senátní obchodní výbor 8. prosince hlasoval o nominaci Jareda Isaacmana na funkci správce NASA, kterou plně podpořil.
Náš eshop
Články
Dalších 168 hodin nás dělí od vydání minulého Kosmotýdeníku a je proto čas na vydání nové. Právě uplynulý týden nám přinesl jak nepříjemnou zprávu o skonání Eugena Cernana, tak mnoho dalších již radostnějších zpráv. Ne na všechny se dostalo v našich hlavních článcích, a proto se dnes podíváme na ten ne méně zajímavý zbytek. Například v pozici administrátora NASA skončil Charles Bolden. NASA také vydala velmi zajímavé výsledky měření globální teploty za uplynulý rok, které ukazují rekordní čísla. Podíváme se i na to, že následující start Falconu 9 bude tentokrát bez přistání prvního stupně. To a mnohem více v článku. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.
Velice nás těší, že Vás náš včerejší článek o nástupci vozítka Curiosity zaujal. Dnes Vám proto přinášíme další informace, které budou detailně zaměřené na vlastní vrtačku ROPEC, jejíž fotku vidíte nalevo. O výrobu tohoto dílu, který je pro odběr vzorků klíčový, se postará společnost Honeybee Robotics. Už samotný rover Curiosity disponuje dvěma výměnnými vrtáky, pokud by došlo k jejich zlomení, ale Mars rover 2020 jich ponese více. Každý vrták bude mít speciální určení a použije se k jinému druhu práce.
Mezinárodní vesmírná stanice se dočká nástupce, který ale nevznikne na nízké oběžné dráze, ale v takzvaném cislunárním prostoru – to je zpráva, která se v loňském roce začala šířit internetovým prostorem a i náš portál vydal na toto téma několik článků. Nyní se zaměříme na první detailní rozbor, který na svém webu prezentoval ruský bloger Anatolij Zak. Ten již dříve několikrát prokázal, že vzhledem k dobrým kontaktům na správné lidi v kosmické branži dokáže přinášet informace, které se od výsledku příliš neliší. Pojďme se tedy podívat na jeho rozbor základního dílu nové mezinárodní stanice.
Nástupce vozítka Curiosity je zatím označován pracovním názvem Mars rover 2020 a už nyní se na něj mnoho lidí těší. Kromě toho, že rozvíjí možnosti, které nám momentálně Curiosity nabízí, bude zároveň součástí prestižního a velmi očekávaného projektu, který počítá s dopravou vzorků marsovských hornin a prachu na Zemi pro podrobný výzkum, který není možné uskutečnit mimo dokonale vybavené laboratoře. Když proto před pár dny v časopise Nature vyšel článek o tomto vozítku doplněný o pěknou infografiku, chtěli jsme se o ni s Vámi podělit. Pustili jsme se tedy do jejího kompletního překladu.
Nad kosmodromem Bajkonur se stahují mračna. Teplota klesá pod nulu a fouká silný vítr. Přestože podmínky nejsou optimální, sovětská administrativa se odhodlá zariskovat a dává startu nejsilnější sovětské rakety Eněrgija zelenou. Na „hřbetu“ super nosiče je poprvé a naposled ukotvený majestátní kosmoplán Buran, důstojná odpověď na americký program Space Shuttle. Motory rakety Eněrgija zaburácí a z rampy se zvedá hustý a neproniknutelný dým, který zakrátko zahalí i celý nosič s nákladem. Výkonný nosič stoupá k obloze, dlouhý plamen nakrátko osvítí hustá oblaka a pak raketa i s drahocenným nákladem mizí z dohledu. Přístroje signalizují, že let probíhá v pořádku a přibližně ve 40-ti kilometrové výšce se oddělují bloky prvního stupně a po osmi minutách se uvolní také druhý centrální stupeň. Od té chvíle vše záviselo pouze na kosmoplánu Buran. Měl být chloubou a technickým zázrakem tehdejšího režimu a přestože nezklamal, osud mu vybral jinou cestu.
Na startovní rampě číslo 41 floridského mysu Canaveral stojí raketa Atlas V v nejzákladnější konfiguraci 401, tedy s čtyřmetrovým aerodynamickým krytem a žádným urychlovacím stupněm. Startovní okno se otevírá zítra v 1:46 a zavírá se o hodinu později. Úkolem rakety je dopravit na oběžnou dráhu družici včasné výstrahy. Americký systém SBIRS tvoří několik satelitů, které na různých oběžných drahách pomáhají sledovat zemský povrch a bedlivě sledují, jestli na Spojené státy, nebo na jejich spojence nemíří nepřátelská raketa. Start družice SBIRS GEO 3 můžete v tomto článku sledovat živě. Pokud přijdete později, nemusíte ničeho litovat – přenos by se měl automaticky změnit za záznam.
Když nás trápí nepřesné hodiny, tak je zkusíme srovnat a pokud to nepomůže odneseme je k hodináři na opravu. Trochu jiná situace je u satelitů na oběžné dráze, které jednak používají mnohem komplikovanější techniku a navíc to mají k nejbližšího hodináři hezkých pár kilometrů. Pokud se ale objeví jediná závada je to ještě dobré, horší ale je stav, který v posledních týdnech a měsících potkal družice budovaného evropského navigačního systému Galileo. Jeho superpřesné palubní atomové hodiny totiž potkávají komplikace ve znepokojujícím počtu.
Citlivé sledovací stanice Deep Space Network potvrdily, že americká sonda OSIRIS-REx provedla svůj první manévr v meziplanetárním prostoru (Deep Space Maneuver – 1 = DSM-1) na jedničku. Zážeh, ke kterému došlo 28. prosince, upravil dráhu tak, aby se sonda mohla vrátit k Zemi pro gravitační urychlení. Zážeh spotřeboval celkem 354 kg paliva a změnil rychlost sondy o 431 m/s. Síť DSN nejprve potvrdila provedení manévru a následně ze sondy stáhla i detailní telemetrická data, jejichž následný detailní rozbor potvrdil, že všechny podsystémy pracovaly správně.
Ruská kosmická agentura Roskosmos v pondělí 16. ledna potvrdila dřívější spekulace o tom, že příští kosmická loď Sojuz, která měla zamířit na Mezinárodní vesmírnou stanici s dvoučlennou posádkou, bude nahrazena následujícím exemplářem, který byl ve shodném stádiu příprav. Tisková agentura Interfax minulý pátek citovala zdroje z kosmodromu Bajkonur, které potvrdily, že zkoušky lodi Sojuz MS-04 provedené na kosmodromu „odhalily množství chyb“. Zdroje navíc už minulý týden hovořily o tom, že dojde k výměně za následující kus, aby bylo možné dodržet harmonogram předstartovních příprav, které souvisí s březnovým plánovaným startem. Dodatečné práce navíc potkají i samotnou nosnou raketu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Ani v prosinci kosmonautické dění nepolevuje a my jsme tak pro vás připravili další týdenní souhrn kosmonautického dění. Kosmotýdeník si jako hlavní téma vzal první let čínské
Od posledního dílu indické cesty do kosmu sice uběhlo více času, než bylo původně v plánu, ale o to více informací se do něj podařilo nastřádat. Přípravy
Další týden utekl jako voda a před vámi je týdenní shrnutí kosmonautického dění. Kosmotýdeník si nyní jako hlavní téma vzal popis některých družic, které vzlétly na
Přestože Bílý dům v květnu navrhl ukončení financování lunární orbitální kosmické stanice Gateway k 1. říjnu 2025, Kongres tento návrh odmítl. Podle něj je Gateway strategickou
Tento týden se toho v kosmonautice dělo opravdu hodně. Krom startů, poškození Super Heavy B18, také dva starty firmy RocketLab, či odhalení letového kusu landeru Blue
Tento týden byl veskrze kosmický. Startovaly Falcony 9, Atlas V, ale hlavně New Glenn! Nový silný nosič od Blue Origin bude hlavním tématem Kosmotýdeníku. Zajímavý
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Mezinárodní den Mesíce je každoroční událost, která se slaví 20. července. Je připomenutím historického okamžiku, kdy člověk poprvé přistál na Měsíci v roce 1969 v rámci mise Apollo 11. Na tento den připadají různé popularizační, vzdělávací či kulturní akce pořádané po celém světě.
Po určité odmlce se opět vracíme k záznamům přednášek. Přednášejícím dnes bude nám všem dobře známý šéfredaktor serveru kosmonautix.cz, pan Dušan Majer. Tématem jeho přednášky budou kosmické agentury a jejich úspěchy či milníky. V této přednášce vynecháme tu nejznámější z nich, kterou je americká
Rudá planeta je dlouhodobě nejlákavějším cílem našich výprav. A dnes 15. 7. 2025 je to přesně na den 60 let od prvního přímého pozorování Marsu sondou Mariner 4. Proto si připomeneme průkopnické mise posledních 60 let, ukážeme si i výsledky nejnovějších průzkumů a zkusíme nahlédnout
I kdyby člověk skočil z mostu či komína nebo vypadl z letadla, kvůli odporu vzduchu nikdy nezažije pravý pocit „volného pádu“ (nebo také „stavu beztíže“), jaký zažívají astronauti na oběžné dráze. Tento vjem se dá v pozemských podmínkách simulovat pouze za pomoci letu
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
