sociální sítě

Přímé přenosy

    krátké zprávy

    Sift

    Společnost Sift, startup z jižní Kalifornie, který vyvíjí nástroje, jež pomáhají inženýrům porozumět datům z hardwarových senzorů, získal v investičním kole série B 42 milionů dolarů.

    Pave Space

    Švýcarský startup Pave Space získal 40 milionů dolarů na vývoj orbitálního transportního zařízení, které by mohlo přesouvat družice z nízké oběžné dráhy Země (LEO) na určenou oběžnou dráhu během hodin.

    NASA

    Agentura NASA je znepokojená pomalým rozvojem komerčních trhů a zvažuje přepracování své strategie na podporu budování komerčních vesmírných stanic, které by nahradily Mezinárodní vesmírnou stanici.

    SDA

    Agentura pro rozvoj vesmíru zpomaluje tempo vypouštění družic na nízkou oběžnou dráhu Země a ustupuje od dřívějšího plánu častého nasazení těchto družic. Důvodem jsou technické problémy se stávajícími druzicemi, které jsou již na oběžné dráze.

    Náš eshop

    Články

    První slovenská družice SkCUBE

    Čeká nás česko-slovenský let

    Už za pár týdnů bychom se měli dočkat startu, jaký nemá v historii našich dvou států obdoby. Na start indické rakety PSLV se už dlouho těšili Češi, protože tento nosič měl zajistit vynesení českého cubesatu VZLÚSat, ale nyní bude tento start extrémně zajímavý i pro naše východní sousedy. Indická raketa totiž kromě české družice vynese i cubesat slovenský – SkCube (na úvodním obrázku). O této mimořádné a velmi atraktivní situaci se mezi fanoušky spekulovalo už několik týdnů, ale teprve dnes bylo vše oficiálně potvrzeno na tiskové konferenci. Můžeme se těšit na start, který nemá v historii našich dvou států obdoby!

    Nanotechnologie se derou do vesmíru

    Před několika týdny jsme Vám přinesli článek, který se věnoval suborbitálním raketám. Jelikož měl u čtenářů poměrně úspěch, řekli jsme si, že se pokusíme čas od času zabrousit do oblasti suborbitálních nosičů, které, ač nikdy nedosáhnou oběžné dráhy, mohou nést velmi zajímavé náklady. Výzkum, který probíhá na suborbitálních skocích může vydláždit cestu k tomu, co jsme zvyklí označovat jako skutečnou kosmonautiku, tedy lety minimálně na oběžnou dráhu Země. V dnešním článku se podíváme na výzkum zaměřený na nanotechnologie.

    Blíží se zkouška s třicetimetrovými plameny

    Záchranný systém je nezbytnou součástí každé pilotované lodě. Má totiž zajistit odnesení kabiny s astronauty pryč od nebezpečné rakety. Většina pilotovaných lodí k tomuto účelu používá tzv. záchrannou věžičku, která disponuje motory na tuhé palivo. Výjimkou v tomto směru nebude ani nově vyvíjená americká loď Orion. Při jejím startu v roce 2019 na misi EM-1 budou ještě záchranné motory nahrazeny maketami, protože půjde o nepilotovanou misi. Další let, označovaný jako EM-2 už ale má mít na palubě posádku a proto je potřeba připravit i záchrannou věžičku. V Promontory v Utahu proto firma Orbital ATK připravuje zkoušku, která ověří správné fungování tohoto systému. Technici již z velké části dokončili stavbu pětimetrové věžičky o průměru 90 centimetrů, která je tvořena velkým motorem na tuhé palivo se čtyřmi „výfuky“.

    Je to zkouška!

    Mám rád, když někdo přinese do kosmonautiky čerstvý vítr, který rozvíří stojaté vody. Líbí se mi, když se objeví nějaký „hlupák“, který neví, že něco nejde a udělá to. Proto se tolik raduji z nástupu soukromých firem, které přináší nové, neotřelé nápady a navíc ji doplňují lehkým odlehčením a zlidštěním. Kosmonautika se díky nim posouvá blíže běžným lidem – vzpomeňme třeba na to, když SpaceX při prvním letu lodi Dragon naložila do jejích útrob kolo sýra. V těchto dnech se můžeme těšit na premiéru společnosti Rocket Lab, která premiérovou misi své rakety Electron pojmenovala velmi originálně: It’s a test (Je to zkouška).

    Havárie při testech motoru BE-4

    Ještě před pár týdny se zdálo, že firma Blue Origin je na nejlepší cestě k nasazení svých motorů na chystané raketě Vulcan. Stačilo jen, aby úspěšně proběhl statický zážeh a mohla být ruka v rukávě. Ale technika metanového motoru není jednoduchá, což se ukázalo na konci minulého týdne. Při pozemních zkouškách totiž došlo k blíže nespecifikované závadě/havárii, která zničila část hardwaru – několik tzv. powerpacků, tedy základních srdcí motorů (viz úvodní fotka článku). Přímým důsledkem bude zpoždění celého testování, jehož délka se zatím nedá odhadnout.

    Chruničevovo centrum dnes

    Sága jménem Saljut – 14. díl

    Koncem sedmdesátých let proběhlo menší organizační zemětřesení na moskevském předměstí Fili. Chruničevův závod se vymanil z područí Čelomějovy kanceláře CKBM. Z bývalé Čelomějovy filiálky se nyní stala samostatná konstrukční kancelář „KB Saljut“. V jejím čele stanul Dmitrij Poluchin. Paradoxně po osamostatnění byla kancelář Saljut mnohem více nakloněna požadavkům CKBM než v dobách, kdy Čelomějovi přímo podléhala. Nicméně těžiště prací ve Filách spočívalo v pokračování programu orbitálních stanic Saljut. Neuvěřitelný úspěch stanice DOS-5 známé jako Saljut 6 potvrdil schopnosti týmu Chruničeva, stejně tak i schopnosti pracovníků koncernu Eněrgija, kteří stáli za konstrukčním řešením stanice. 30. června 1981 pak synergie mezi těmito dvěma podniky vedla k tomu, že KB Saljut oficiálně přešla pod hlavičku Eněrgije a stala se její filiálkou. V tomto uspořádání výrobní komplex ve Filách zůstal až do roku 1988, kdy se pod názvem KB Saljut opět osamostatnil. V roce 1993 se z něj stalo „Státní kosmické výzkumné a výrobní centrum V. M. Chruničeva“, pod kterýmžto jménem bychom výzkumný a výrobní komplex nalezli ve Filách i dnes. Chruničevo sklidilo za svůj přínos ke vzniku a chodu

    ŽIVĚ A ČESKY: Další start Falconu bez přistání

    Zítřejší start rakety Falcon 9 s telekomunikační družicí Inmarsat 5-F4 bude pro některé fanoušky kosmonautiky výrazně méně atraktivní, než jiné starty od SpaceX. Jelikož jde o nejtěžší náklad, jaký kdy měl Falcon 9 vynést na dráhu přechodovou ke geostacionární, nemůžeme se těšit na pokus o měkké přistání prvního stupně. Falcon proto poletí bez výklopných nohou nebo roštových kormidel, což by byla jen zbytečná zátěž. I přesto jsme si ale řekli, že tento start pro všechny zájemce odvysíláme živě a s českým komentářem.

    Thomas Pesquet

    Thomasův fotokoutek (25)

    V pátek se na Mezinárodní vesmírné stanici uskutečnil jubilejní 200. výstup do volného prostoru v podání Američanů Peggy Whitson a Jacka Fishera. Výstup jste u nás mohli sledovat živě a jeho souhrn jsme Vám poskytli ve včerejším Kosmotýdeníku. Dnes Vám nabízíme několik fotografií z výroční EVA, jejichž autorem je Thomas Pesquet, který na výstup dohlížel z interiéru stanice a zároveň ovládal robotickou paži. Kromě fotografií z EVA v dnešním díle Thomasova fotokoutku uvidíte několik zajímavých experimentů i s jejich popisem a samozřejmě také mnoho měst a přírodních krás naší Země i jejího okolí.

    Další krok k americké superraketě je hotový

    Ačkoliv jsme Vás včera informovali o problémech, které provází stavbu prvních dílů rakety SLS, neznamená to, že se nepokračuje na dalších frontách. Připravit veškerou pozemní infrastrukturu na provoz nové americké supertěžké rakety není jen tak. 9. května byl dokončen jeden z těchto systémů. Až bude raketa SLS startovat z floridské rampy 39B, poženou se krátce po zážehu motorů horké spaliny přes příkop nazývaný Flame Trench, jehož úkolem je dostat je bezpečně pryč od rakety. Právě na tomto stanovišti mohou dělníci zahlásit: „Máme hotovo.“

    Naše podcasty

    Doporučujeme

    Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

    Poděkování

    Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

    poslední videa

    Aktivní seriály

    Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

    Ukončené seriály

    Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

    Nejnovější díly našich seriálů

    Nejnovější záznamy přednášek

    Petr Tomek – Ženy v kosmonautice. Od přehlížení, přes propagandu až k uznání (20.2.2026)

    Dnešní přednáška bude zaměřena na něžnější polovinu lidstva – na ženy a jejich roli v dobývání vesmíru. Začneme v pionýrských dobách kosmonautiky, řeč bude i o první ženě na oběžné dráze, kterou byla Valentina Těreškovová a postupně se budeme dostávat do současnosti, kde vědkyně, inženýrky a různé

    Děkujeme za registraci! 

    Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

    Děkujeme za registraci! 

    Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.