Astroscale
Společnost Astroscale dokončila kritickou revizi návrhu dvou cubesatů Orpheus, které by měly být vypuštěny příští rok a pomoci britské armádě monitorovat vesmírné počasí a sledovat objekty na nízké oběžné dráze Země (LEO).
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Astroscale dokončila kritickou revizi návrhu dvou cubesatů Orpheus, které by měly být vypuštěny příští rok a pomoci britské armádě monitorovat vesmírné počasí a sledovat objekty na nízké oběžné dráze Země (LEO).
Bulharský výrobce družic EnduroSat a britský startup v oblasti obranných technologií Shield Space plánují v příštím roce nasadit družici schopnou manévrovat v blízkosti jiných družic za účelem inspekce.
Agentura pro rozvoj vesmíru (Space Development Agency) udělila společnosti Capella Space kontrakt v hodnotě až 49 milionů dolarů na stavbu dvou družic pro demonstraci vojenské komunikace z vesmíru
Společnost LeoLabs rozšiřuje své aktivity nad rámec sledování družic a trosek a zaměřuje se na identifikaci potenciálních hrozeb na oběžné dráze.
Společnost Starfish Space získala více než 100 milionů dolarů na rozšíření výroby svých kosmických zařízení Otter pro obsluhu družic.
Maďarský dodavatel obranných a vesmírných technologií 4iG oznámil uzavření dohod se společnostmi L3Harris a Apex na výrobu obranných systémů a družic.
Společnost Seagate Space Corporation dnes oznámila memorandum o porozumění (MOU) se společností Firefly Aerospace o spolupráci na vývoji pobřežní startovací platformy, která umožní start rakety Firefly Alpha z moře.
Náš eshop
Články
Firma Firefly už několik let pracuje na raketě, kterou jsme zatím znali jen pod generickým názvem Medium Launch Vehicle (středně silný nosič), ze kterého vycházela zkratka MLV. Bylo jasné, že jde jen o pracovní označení a časem se dočkáme něčeho atraktivnějšího. Ostatně před sedmi lety firma Orbital ATK oznámila, že jejich raketa, kterou vyvíjeli pod názvem NGL, což byla zkratka z Next Generation Launcher, dostane jméno OmegA. Tato raketa se sice do provozu nikdy nedostala, protože v roce 2020 nebyla vybrána do programu nosičů pro náklady národní bezpečnosti, ale takový osud snad raketu MLV nečeká. Tedy pardon, ona to už není MLV, ale Eclipse.
Inženýři zodpovědní za americkou kosmickou sondu Psyche našli řešení, které má vyřešit nedávno zaznamenaný pokles tlaku v pohonném systému sondy. Nyní se jim podařilo úspěšně přejít na záložní přívodní větev, která funguje podle očekávání. Sonda Psyche je vybavena dvojicí masivních fotovoltaických panelů, které vyrábějí elektřinu. Ta pak (mimo jiné) slouží k ionizaci xenonu, který je pak vyvrhován z iontových motorů, takže sonda postupně upravuje svou rychlost a tedy i oběžnou dráhu. Tým se začátkem dubna rozhodl pozastavit práci čtyř iontových motorů, aby prozkoumal nečekaný pokles tlaku v přívodním potrubí.
Až na Měsíci přistanou příští astronauti, budeme jejich kroky sledovat ve vysokém rozlišení. Obraz bude samozřejmě barevný a každou sekundu dostaneme 60 snímků pro plynulejší podání pohybů a změn snímané scény. Kvalita videopřenosů bude nesrovnatelně vyšší, než byl v éře programu Apollo, ovšem inženýři budou stále muset čelit lunárním omezením jako je šířka přenosového pásma, zpoždění signálu, světlené podmínky na Měsíci, či všudypřítomný prach. Více než půl století poté, co lidé poprvé vstoupili na Měsíc, se experti přes kosmickou komunikaci připravují na nejlepší možné pokrytí tohoto jedinečného momentu.
„Most propojující Zemi s kosmickým prostorem“, slaví v roce 2025 kulaté výročí. Síť pozemních sledovacích stanic Estrack patřící Evropské kosmické agentuře totiž oslavuje padesát let existence. Od svého založení v roce 1975 tato globální síť pozemních stanic vytvořila klíčové spojení mezi družicemi na oběžné dráze a řídícím střediskem ESOC (European Space Operations Centre) v německém Darmstadtu. Estrack, který nyní zahrnuje šest stanic v šesti zemích, se stal strategickým přínosem pro Evropu, neboť umožňuje komunikaci s kosmickými sondami, vysílání příkazů k nim a příjem jimi nasbíraných vědeckých dat.
Až americká sonda Dragonfly proletí přes nazlátlý opar saturnova měsíce Titanu, bude na tento rotorový létající stroj čekat děsivě známý terén. Kolem rovníku Titanu se táhnou duny, po obloze se pohybují mraky, ze kterých prší, déšť napájí toky řek, které vytvářejí kaňony, jezera i moře. Ovšem ne vše je tak známé, jak to na první pohled vypadá. Při teplotě okolo – 180°C nejsou duny tvořeny křemičitými zrnky, ale organickými látkami. Řeky, jezera a moře neobsahují vodu, ale metan a etan. Titan je zmrzlým světem naplněným organickými molekulami. Dragonfly, rotorový létající stroj o velikosti osobního automobilu, který má odstartovat nejdříve v roce 2028, bude zkoumat tento mrazivý svět a snad zodpoví jednu z největších vědeckých otázek: Jak vznikl život? Hledání odpovědí o životě na místě, kde pravděpodobně nemůže přežít, vypadá divně. Ale o tom to přesně je.
Není tomu ani tři měsíce od zatím posledního integrovaného letového testu Super Heavy Starship a na orbitální rampě ve Starbase je již k devátému letu připravena Super Heavy B14-2, na jejímž vrcholu se nachází Starship S35, coby třetí exemplář kosmické lodi Starship druhé generace. Té se při jejím premiérovém letu nevedlo zrovna ideálně a pár desítek sekund před vypnutím motorů došlo k průblémům s únikem pohonných látek v motorové sekci a následným požárům, které způsobily poškození důležité avioniky. Starship S33 tak byla při sedmém letovém testu ztracena před dosažením cílové dráhy. Po vyšetřování se ukázalo, že za selhání mohla harmonická odezva, která poškodila potrubí vedoucí pohonné látky k atmosférickým motorům Raptor.
Výzkumníci z NASA a Virginia Tech poprvé použili družicová data k měření výšky a rychlosti potenciálně nebezpečných záplavových vln, které se pohybovaly po amerických řekách. Tyto tři vlny byly pravděpodobně způsobeny extrémními dešťovými srážkami a rozvolněním ledové hráze. Ačkoli v současné době neexistuje databáze, která by shromažďovala družicové údaje o říčních povodňových vlnách, nová studie zdůrazňuje potenciál pozorování z kosmického prostoru, která mohou pomoci hydrologům a inženýrům, zejména pak těm, kteří pracují v obcích podél říčních sítí s omezenými protipovodňovými strukturami, jako jsou hráze a protipovodňová vrata.
Blíží se poslední středa v měsíci. Ta květnová vychází na 28. 05. 2025. Tentokrát opět do Ústavu letadlové techniky, ČVUT FS, Karlovo náměstí 13 (viz mapa níže) jsou zváni všichni příznivci kosmonautiky a příbuzných oborů. Kosmoschůzka nabídne dva atraktivní přednášející: Tomáš Petrásek představí novinky z astrobiologie a dále Jan Baštecký pohovoří o projektu Kuiper. Neváhejte a přijďte navštívit tuto akci, kterou pořádá Kosmo Klub z.s. Akce začíná v 17:30. středa 28. května 2025 od 17:30 do 20:00 hodin, Ústav letadlové techniky ČVUT FS, Karlovo náměstí 13 121 35 Praha 2 vstup zdarma zobrazit mapu Přednášky kosmoschůzky: Novinky z astrobiologie – Tomáš Petrásek Projekt Kuiper – Jan Baštecký Změna programu vyhrazena Více informací na webových stránkách Kosmo Klubu, o.s. (http://klub.kosmo.cz/novinky) nebo na e-mailu Kosmoschůzek ([email protected]). Hlavními organizátory akce jsou Petr Tomek – petrtomek98(c)gmail.com, Martin Kostera a Michal Václavík. Přidejte se k události také na Facebooku! Zdroje obrázků: http://mek.kosmo.cz/cz/kk/kklogoc.jpg https://www.syfy.com/sites/syfy/files/styles/1200×680/public/2019/07/screen-shot-2019-07-09-at-3.15.31-pm.png http://klub.kosmo.cz/system/files/Kosmoschuzka202505.png
Jedním z klíčů k udržitelné lidské přítomnosti na vzdálených světech je využívání místních zdrojů, mezi které patří i stavební materiály pro infrastrukturu jako jsou obytné moduly, radiační štíty, cesty, či startovní a přistávací rampy. Ředitelství NASA pro kosmické technologické mise chce využít širokého portfolia svých programů a průmyslových možností k vývoji metod pro využívání místních zdrojů, které by budoucím průzkumníkům Měsíce a Marsu pomohly postavit, co budou potřebovat. Tyto technologie dosáhly v kosmických aplikacích významného pokroku, ale mají význam i pro uplatnění zde na Zemi.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Třetí týden měl spíše udržovací a rozvojový charakter bez výrazných milníků, ale s důrazem na systematické budování dovedností v několika oblastech. Pondělí dopoledne bylo věnováno pravidelnému psychiatrickému pohovoru,
Tento týden se zapsal do dějin kosmonautiky. Odstartovala mise Artemis II, která poprvé od roku 1972 vyslala lidskou posádku mimo nízkou oběžnou dráhu Země. I Kosmotýdeníku
Druhý týden byl zaměřený hlavně na pochopení infrastruktury, procesů a nástrojů, které stojí za každodenním provozem ISS. Méně „hands-on“, víc systémové pochopení toho, jak celý ekosystém
Týden překotných změn. Tak by se dalo označit posledních sedm dní. Americká iniciativa Ignition překopala základy nejen programu Artemis. Kosmotýdeník se však bude věnovat i dalším
Přechod z nosné rakety SLS verze Block 1 (ICPS) na Block 1B (EUS) pro plánované lety Orionu při misích Artemis IV a Artemis V k lunární
Začal další milník na cestě astronautským výcvikem. První týden třetí (závěrečné) části základního tréninku v European Astronaut Centre v Kolíně nad Rýnem byl ve znamení zdravotních prohlídek,
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Dnešní přednáška bude zaměřena na něžnější polovinu lidstva – na ženy a jejich roli v dobývání vesmíru. Začneme v pionýrských dobách kosmonautiky, řeč bude i o první ženě na oběžné dráze, kterou byla Valentina Těreškovová a postupně se budeme dostávat do současnosti, kde vědkyně, inženýrky a různé
Asteroidy pro nás nepředstavují jen hrozbu nebo příležitost pro pěknou podívanou na noční obloze. Asteroidy jsou také potenciální zdroj surovin a z toho vyplývajícího bohatství. Přednáška shrne, jak daleko nebo blízko jsme k využití asteroidů k získávání surovin, co nám v tom brání a jestli z nich
Budoucností lidstva je expanze do vzdálenějších částí vesmíru. To však sebou přináší řadu překážek, ať jde o energetické nároky, problémy s pohonem, radiačním prostředím, délkou letu a další. Přednášku si připravil RNDr. Vladimír Wagner, CSc. z ústavu Jaderné fyziky AV ČR, který je
Patrně již každý z vás slyšel o společnosti Blue Origin a jejím zakladateli Jeffu Bezosovi. Firma byla založena v roce 2000 a od té doby dokázala mnohé. Patrně každý z Vás zná suborbitální raketu New Sheppard, kterou firma využívá v rámci komerční kosmonautiky. Řadu let také vyvíjela
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. V každém z těchto měsíců se pokusil vypíchnout tři nejzajímavější události. V měsíci říjnu to byl
Po určité době bychom tu chtěli nabídnout naším čtenářům nikoliv záznam, ale upozornění na přednášku budoucí. Přednese ji šéfredaktor serveru kosmonautix, Dušan Majer a jak už to tak bývá na přelomu roku, bude to přednáška bilanční, jejíž hlavní téma bude ohlédnutí
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
