sociální sítě

Přímé přenosy

GSLV MkII (NISAR)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Planet

Společnost Planet jmenovala bývalého generála vesmírných sil USA Johna Raymonda do své správní rady. Cílem společnosti je rozšířit svou stopu na trzích obrany a zpravodajství.

Sean Duffy

Sean Duffy, kandidát na ministra dopravy v nově nastupující administrativě prezidenta Trumpa, sdělil členům obchodního výboru Senátu, během slyšení 15. ledna, že přezkoumá pokuty udělené společnosti SpaceX a také šířeji přezkoumá regulační proces pro komerční starty.

IFT-7

V prohlášení ze 17. ledna FAA potvrdila, že bude vyžadovat, aby SpaceX provedla vyšetřování ztráty Starship během testovacího letu IFT-7. Dále prošetřuje zprávy o škodách na majetku na ostrovech Turks a Caicos.

Sierra Space

Navigační družice navržená společností Sierra Space pro americké vesmírné síly prošla předběžnou kontrolou. Družice je postavena pro program Resilient Global Positioning System (R-GPS), jehož cílem je posílit stávající konstelaci družic GPS.

Novaspace

24. výroční zpráva o vládních vesmírných programech od konzultační firmy Novaspace ukazuje, že vládní rozpočty na vesmír vzrostly o 10 % od roku 2023, hlavně díky investicím do obrany. Nárůst odráží rostoucí obavy o vesmír jako o spornou vojenskou doménu.

SpaDex

Indická vesmírná agentura ISRO oznámila úspěšné spojení dvou družic v rámci mise SpaDex. Indie se tak stala čtvrtou zemí na světě, která zvládla dokování na oběžné dráze.

Články

100 000 oběhů ISS

ISS: 100 000× kolem světa

Když se v roce 1998 konečně dostaly na oběžnou dráhu první dva moduly Zarja a Unity, začala se psát další kapitola z dlouhé knihy výzkumu na oběžné dráze. Tato nová kapitola, nazvaná ISS, International Space Station, měla na co navazovat. Byly to nejprve první kratší pobyty v rámci misí na Saljuty a Skylab, na něž navázal větší a první opravdu modulární exemplář, orbitální stanice Mir. Ta však dosloužila v devadesátých letech a v roce 2001 byla navedena do atmosféry. Od 2. listopadu 2000 je ale trvale obydlen nový vesmírný ostrov Mezinárodní vesmírné stanice a ta má od pondělí 16. května 2016 za sebou už sto tisíc oběhů kolem Země. Aktuálně zde výzkumy v prostředí mikrogravitace provádí šestičlenná posádka a vůbec jí nevadí, že přitom uhání rychlostí bezmála 27 600 km/h při oběhu kolem Země každých 90 minut.

Vnořené krátery

Fotografie vydá za tisíc slov

Konstatování, že obrázek dokáže ukázat více, než mnoho slov a vět, které danou situaci popisují je známý a každý ho jistě bere jako výrok odpovídající skutečnosti. Ještě více, než v běžných pozemských situacích je toto konstatování platné při výzkumu cizích planet. O tom, jak pomocí studia kráterů a jejich okolí získáváme nečekaně podrobné informace o tělesech sluneční soustavy, vám dnes přinášíme článek. Tento článek je vlastně volným přepisem blogu Veroniky Bray, která se zabývá právě studiem impaktů na planetách. Její povídání nám přibližuje, kolik se toho dá poznat z pouhých fotografií.

Premiérový start z Vostočného

Palubní video z premiérového startu – konečně!

Jak jistě fanouškům kosmonautiky neuniklo, ve čtvrtek 28. dubna startoval po jednodenním odkladu ze zbrusu nového kosmodromu Vostočnyj nosič Sojuz-2.1a s družicí Michailo Lomonosov coby hlavním nákladem. O startu jsme poměrně obsáhle informovali i na našem portále. Premiérový start jako takový dopadl na výbornou, pokud nepočítáme záhadné mlčení malé studentského cubesatu SamSat-218D, který byl vynášen jako sekundární náklad. Ovšem nebylo možné si nepovšimnout určitého paradoxu, jenž je pro současné Rusko typický. Zatímco nový kosmodrom je zcela jistě velmi zajímavým kouskem stavitelství a techniky (a totéž lze tvrdit i o raketě Sojuz-2.1a) a nabízela se možnost premiérový start pořádně mediálně využít a „prodat“, nakonec byla z celého startu PR katastrofa. Start nebyl oproti předpokladům přenášen živě a lze se jen dohadovat, kdo za tímto rozhodnutím stojí. O motivech si však asi iluze dělat nemusíme: Rusko, respektive ti, kteří v dané situaci rozhodli tak, jak rozhodli, se bálo selhání během startu a tím mezinárodní blamáže.

Mariner 5, foto: NASA

Výzkum Venuše – 3. díl

V předcházejícím dílu jsme se rozloučili v situaci, kdy se konečně zadařilo také Sovětům, když jejich Veněra 4 přinesla první měření přímo z atmosféry planety. Stalo se tak až sedm let od prvních pokusů o dosažení Venuše. Mezitím nezaháleli ani Američané. Jejich Mariner 2 proměřil planetu již v roce 1962 a také v dalších letech měli úspěch. Namátkou Mariner 3 a 4 byly sesterské sondy k Marsu, přičemž trojka selhala, ale čtyřka jako první přinesla fotografie povrchu Rudé planety. To se psal červenec 1965. V roce 1967 pak přišel Mariner 5 a cílem se stala opět Venuše. Zatímco předchozí lety měly úspěšnost 50 na 50, tentokrát si USA vystačily se sondou jedinou a tak měli v roce 1967 k dispozici další data o atmosféře Venuše. Nezahálel ani SSSR a tak se k Venuši vydaly sondy Veněra 5 a 6. Ty však, i když ani to není málo, jen zopakovaly úspěch Veněry 4. To pravé přistání a měření z povrchu přišlo až v dalším desetiletí.

Hangár SpaceX na LC-39A

Nejsledovanější hangár se zaplňuje

Mnozí z nás v poslední době sledovali s napětím pokusy firmy SpaceX o přistání použitých prvních stupňů raket Falcon 9. V prosinci se po několika neúspěšných pokusech podařil průlom v podobě přistání použitého stupně v rámci vynesení satelitu ORBCOMM-2. První přistání na ponton jsme pak mohli sledovat při vynášení zásobovací lodi Dragon ke stanici ISS 8. dubna. A do třetice se stejný husarský kousek s návratem prvního stupně – tentokrát opět na ponton – podařil firmě Elona Muska před deseti dny, 6. května během mise JCSAT-14. O tomto víkendu byl posledně zmíněný stupeň dopraven do hangáru u startovního komplexu LC-39A na Kennedy Space Center. SpaceX uvolnila několik fotografií, na kterých se chlubí zřejmě nejsledovanějším kosmickým hardwarem posledních týdnů.

Sol 4332: prachový vír, Opportunity. Foto: NASA/JPL/MSSS

Marsovská vozítka, jarní report

Jaro na Zemi je v plném proudu a také na Marsu roboti nezahálejí. Věnujme jim proto malé ohlédnutí. Podíváme se na to, jaké výzkumy plánuje tým kolem stařičké Opportunity a co zajímavého právě prováděla větší Curiosity. V úvodu článku vidíme mimořádný snímek. Pořízen byl sice již 31. března tohoto roku během solu 4332, ovšem podobných záběrů jsme se nedočkali již léta. Na snímku je krásně vidět větrný prachový vír (anglicky dust devil), který se proháněl pláněmi uvnitř velkého kráteru Endeavour (kráter o průměru 22 km je tak velký, že vypadá jak rovná pláň s dunami). V popředí jsou svahy tvořící vlastně valy kráteru a stopy vozítka v nich. Opportunity totiž aktuálně opět popojíždí a cílem jsou smektity. To je minerál ze širší skupiny jílovitých minerálů, které by měly být v této oblasti Marsu hojné.

Externí nádrž

Neobvyklá cesta ET-94

Program Space Shuttle, v rámci něhož NASA provozovala své raketoplány, je již několik let minulostí. Poslední start raketoplánu proběhl před pěti lety, 8. července 2011. Kola orbiteru Atlantis se naposledy dotkla přistávací dráhy o necelých třináct dní později. Tím okamžikem se uzavřela jedna z významných kapitol dobývání vesmíru. Raketoplány a jejich příslušenství čekalo „odstrojení“, konzervace a převod do sbírek vybraných muzeí. Nejatraktivnějšími exponáty jsou samozřejmě orbitery Discovery, Atlantis a Endeavour, nicméně ani další dobové artefakty nezůstaly opomenuty a nacházejí si pomalu cestu do expozic. Ovšem jak ukázaly události těchto dní, ani tyto cesty nemusí být vždy přímočaré a prosté vzrušení…

Kosmotýdeník 191. díl (9.5. – 15.5.2016)

Nedělní poledne značí vydání čerstvého dílu pravidelného přehledu těch nejdůležitějších událostí v kosmonautice za uplynulý týden. 191. díl Kosmotýdeníku vám tentokrát přiblíží úspěšné ukončení zásobovací mise CRS-8, kterou završilo přistání lodi Dragon do vln Pacifiku. Dále se podíváme na možné plány pro destrukci ISS, v případě nečekaných komplikací. Nebude chybět první stupeň rakety Falcon, který se vrátil na plošině do přístavu. Prozradíme také příčinu odložení prvního startu z kosmodromu Vostočnyj. Podíváme na novou várku objevů z teleskopu Kepler, který hledá planety mimo naší Sluneční soustavu. Nakonec zamíříme do Číny, kde startovala raketa CZ-2D se satelitem Yaogan 30. To a další informace najdete v aktuálním dílu Kosmotýdeníku, přeji vám příjemné čtení a vydařenou neděli.

Danielė a Alizée mají natankováno

Jména použitá v názvu článku se váží ke dvěma navigačním družicím evropského systému Galileo, konkrétně ke 10. a 11. plně operačnímu satelitu – před nimi se na oběžnou dráhu podívaly i dvě testovací družice GIOVE, proto se aktuální dvojice označuje čísly 13 a 14. Tyto satelity se v minulých dnech dočkaly důležitého kroku na cestě ke startu – do jejich nádrží naplnili technici palivo. Jelikož palubní trysky využívají toxický hydrazin, museli technici k tankování přistoupit velmi opatrně a na sobě měli speciální přetlakové skafandry. Zatímco satelit s pořadovým číslem 13 dostal palivo 3. května, „čtrnáctka“ se dočkala o den později. Palivo v nádržích umožní družicím provádět drobné korekce oběžné dráhy během jejich dvanáctileté služby.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Dušan Majer – Rok 2024 v kosmonautice – rok návratů (3.1.2025) online přednáška v 17:00

V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky

Jiří Podolský: Chvála vln – Poselství elektromagnetických vln (4.5.2023)

Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.