sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Desert Works Propulsion (DWP) dnes oznámila rozšíření svých domácích vývojových a testovacích kapacit pro elektrické pohony s cílem reagovat na rostoucí poptávku po pokročilé mobilitě ve vesmíru v odvětvích národní bezpečnosti a komerčního vesmíru.
Tory Bruno, dlouholetý generální ředitel společnosti United Launch Alliance, opouští společnost ULA.
Společnost CACI International 22. prosince oznámila, že hotovostní transakci v hodnotě 2,6 miliardy dolarů získává společnost ARKA Group, která se zabývá vesmírnými technologiemi. Společnost tak rozšiřuje svou působnost v oblasti vesmírných senzorických a zpravodajských systémů.
První start čínské opakovaně použitelné rakety Dlouhý pochod 12A dosáhl v pondělí večer oběžné dráhy. První stupeň měl po oddělení provést návrat do atmosféry a přistání. Pokus o přistání se však nedařil.
Dnešní start s družicí QZS-5 skončil neúspěšně vlivem problémů s horním stupněm. Jeho první zážeh trval o 27 sekund déle s nižším tlakem, druhý zážeh začal o 25 sekund později než měl a namísto 260 sekund trval sotva sekundu. Družice i s horním stupněm tak zůstaly na LEO.
Evropská kosmická agentura očekává, že v únoru rozhodne, jak řešit 20% nedostatek financování svého průzkumného programu.
Maďarský poskytovatel komunikačních služeb 4iG souhlasil s investicí 100 milionů dolarů do americké společnosti Axiom Space, která se zabývá vývojem vesmírných stanic, a rozšíří tak svou působnost v kosmickém průmyslu.
Náš eshop
Články
Projekt Red Dragon, který počítá s vysláním upravené lodi Dragon 2 na Falconu Heavy k Marsu, kde dojde k motorickému přistání, jsme na našem webu již několikrát zmiňovali. První start byl plánován na rok 2018, ale postupem času se ukázalo, že se tento termín nedá stihnout a SpaceX proto premiérový let přesunula na další startovní okno. To nastává jednou za 26 měsíců a tím pádem se otevře v roce 2020. Nové informace ale naznačují, že by start v tomto okně nemusel být jediný.
V lednu jsme Vás s potěšením informovali o výběru dvou projektů v rámci amerického programu Discovery – sondy Lucy a Psyche se na cestu vesmírem vydají v letech 2021 a 2023, ale tím ani zdaleka nekončí plánování příštích misí. Ostatně ani program Discovery není jediný – jeho mise jsou omezeny hlavně rozpočtem do 450 milionů dolarů. V historii tohoto programu najdeme třeba sondy MESSENGER pro výzkum Merkuru, Dawn, která zkoumala asteroid Vesta a nyní obíhá kolem trpasličí planety Ceres, nebo InSight, který vyrazí v roce 2018 k Marsu. Ale nyní se rozjíždí otáčky dalšího vědeckého programu – tentokrát s názvem New Frontiers.
V minulých článcích jsme často zmiňovali, že Dalekohled Jamese Webba bude čekat v květnu přesun z Goddardova střediska na Johnsonovo středisko. K přesunu již došlo a NASA o něm informovala až zpětně, což dává smysl z hlediska bezpečnosti nákladu. Nejprve byl teleskop uložen do speciálního transportního kontejneru, kterého se ujal tahač. Ten jej vyvezl z Goddard Space Flight Center v Greenbeltu, kde teleskop strávil dlouhé měsíce, během kterých dostal primární zrcadlo, vědecké přístroje a podstoupil vibrační zkoušky.
Zatímco se posádka čtvrté dlouhodobé expedice pomalu blížila konci své mise, na Zemi probíhalo velké rozhodování. Saljut 6 už výrazně přesluhoval a jeho technický stav se pomalu horšil. Některé agregáty a bloky bylo možné nahradit, ovšem na palubě stanice se nacházely také systémy, jež byly koncipovány jako bezúdržbové a do jejichž útrob se kosmonauti ani neměli jak dostat. Aby bylo možné zjistit, jak na tom Saljut je, bylo třeba vyslat k němu experty, kteří by se stanici „podívali na zoubek“. Právě k tomuto účelu se už od června připravovala trojice kosmonautů Leonid Kizim, Oleg Makarov a Konstantin Feoktistov. Dva posledně jmenovaní byli kosmonautickými veterány – Makarov už měl za sebou jeden suborbitální let (Sojuz-18a) a dva krátkodobé lety (Sojuz-12 a Sojuz-26/27), Feoktistov zase figuroval v posádce první vícemístné kosmické lodi světa (Voschod-1). Navíc byli oba zkušenými inženýry NPO Eněrgija a Saljut znali jako své boty. Záložní posádkou byl tým Lazarev/Strekalov/Poljakov. Původně byl start plánován na září, posléze byl přeložen na listopad. Složení posádky se však nelíbilo lékařům. Jejich nevole směřovala
4. květen letošního roku přinesl na první pohled malý, ale v konečném důsledku možná výrazný krok v před v rámci projektu Skylon. V tento den začala ve Velké Británii stavba stanoviště pro zkoušky motorů SABRE (Synergistic Air-Breathing Rocket Engine), které by tu mohly začít během tří let. Jen připomenu, že motory SABRE mají v první části letu využívat kyslík přítomný v atmosféře. Díky tomu s sebou Skylon může nést mnohem menší nádrže s tímto okysličovadlem, které přijdou ke slovu ve chvíli, kdy stroj vystoupá do větších výšek. Tyto motory by mohly přinést revoluci v kosmické dopravě – stroje, které by je používaly, by mohly startovat a přistávat na běžných letištích.
V minulém týdnu se francouzský astronaut Thomas Pesquet, který momentálně pobývá na Mezinárodní vesmírné stanici, opravdu činil. Na Vás, milí čtenáři, tak čeká rekordní dávka fotografií pořízených z oběžné dráhy naší planety. Mezi fotografiemi najdete především sérii, která Vám ukáže, jakým způsobem si kosmonauti připravují své skafandry Sokol na návrat na Zemi, ale i mnoho dalších poutavých snímků. Navrch pak přidáme rekordních šest časosběrných videí z přeletů nad různými částmi planety nebo z připojování zásobovací lodě Cygnus ke stanici. Přejeme Vám příjemné sváteční pondělí a přejeme, ať se Vám dvacátý čtvrtý díl Thomasova fotokoutku líbí.
718 dní – přesně tolik času strávil ve vesmíru tajný armádní miniraketoplán X-37B na misi OTV-4. Ke startu na raketě Atlas V došlo 20. května 2015 a dnes odpoledne miniraketoplán přistál relativně nedaleko místa startu – na ranveji SLF (Shuttle Landing Facility) floridského kosmodromu. Nejen, že šlo o rekordně dlouhou misi, ale navíc byla ranvej na Kennedyho středisku pro tento miniraketoplán použita vůbec poprvé v historii. Šlo navíc o její první ostré využití k přistání kosmického stroje od konce mise STS-135 v červenci 2011, kdy sem dosedl raketoplán Atlantis.
Dalších 168 hodin od vydání minulého Kosmotýdeníku je za námi a přichází tak čas na nové vydání. Tento týden jsme v kosmonautice mohli například obdivovat vizuálně velmi povedený návrat prvního stupně Falconu 9, ale děly se i jiné věci. Na Marsu například vědci od vozítka Curiosity zkoumali duny a mechanismy jejich vzniku, podíváme se na to v hlavním tématu. Dále zamíříme na Kourou, kde proběhl po dlouhé době start. Navštívíme i ISS, kde se připravuje pěstování čínského zelí, nebo se podíváme na přesun sond MMS. Přejeme vám dobré čtení a hezkou neděli.
V uplynulých dnech jste si u nás mohli přečíst články s přehledem amerických a ruských kosmonautů a jejich uskutečněné i plánované mise. Jelikož měly články úspěch, nabízíme Vám dnes, mimo jiné na žádost Vás samotných, přehled aktivních členů Evropského sboru astronautů. I přesto, že Evropská kosmická agentura nemá vlastní pilotovaný program, Evropský sbor astronautů existuje již od roku 1978, kdy jej ESA vytvořila na základě dohody s NASA o účasti Evropanů na letech raketoplánů a programu Spacelab. V devadesátých letech dále Evropa vysílala své astronauty do vesmíru v rámci evropsko-ruského programu Euromir a v současnosti jsou Evropané pravidelnými a právoplatnými členy dlouhodobých expedic na Mezinárodní vesmírné stanici. Do budoucna navíc můžeme očekávat rozvíjení spolupráce na pilotovaném programu Číny.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Poslední předvánoční týden byl v kosmonautice nebývale rušný. Devět orbitálních startů, které si mezi sebe rozložily rakety Falcon 9, Ariane 6, Atlas V, CZ-5, CZ-4B a Electron
V rámci procesu schvalování nominace na post administrátora NASA se Jared Isaacman na potvrzovacím slyšení v Senátu 3. prosince 2025 v odpovědi na přímou otázku senátora Teda
Další týden je za námi a je proto ideální čas si shrnout, co zajímavého se dělo v kosmonautice. Kosmotýdeník si jako hlavní téma bere oznámení jednoho ze
Ani v prosinci kosmonautické dění nepolevuje a my jsme tak pro vás připravili další týdenní souhrn kosmonautického dění. Kosmotýdeník si jako hlavní téma vzal první let čínské
Od posledního dílu indické cesty do kosmu sice uběhlo více času, než bylo původně v plánu, ale o to více informací se do něj podařilo nastřádat. Přípravy
Další týden utekl jako voda a před vámi je týdenní shrnutí kosmonautického dění. Kosmotýdeník si nyní jako hlavní téma vzal popis některých družic, které vzlétly na
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Mezinárodní den Mesíce je každoroční událost, která se slaví 20. července. Je připomenutím historického okamžiku, kdy člověk poprvé přistál na Měsíci v roce 1969 v rámci mise Apollo 11. Na tento den připadají různé popularizační, vzdělávací či kulturní akce pořádané po celém světě.
Po určité odmlce se opět vracíme k záznamům přednášek. Přednášejícím dnes bude nám všem dobře známý šéfredaktor serveru kosmonautix.cz, pan Dušan Majer. Tématem jeho přednášky budou kosmické agentury a jejich úspěchy či milníky. V této přednášce vynecháme tu nejznámější z nich, kterou je americká
Rudá planeta je dlouhodobě nejlákavějším cílem našich výprav. A dnes 15. 7. 2025 je to přesně na den 60 let od prvního přímého pozorování Marsu sondou Mariner 4. Proto si připomeneme průkopnické mise posledních 60 let, ukážeme si i výsledky nejnovějších průzkumů a zkusíme nahlédnout
I kdyby člověk skočil z mostu či komína nebo vypadl z letadla, kvůli odporu vzduchu nikdy nezažije pravý pocit „volného pádu“ (nebo také „stavu beztíže“), jaký zažívají astronauti na oběžné dráze. Tento vjem se dá v pozemských podmínkách simulovat pouze za pomoci letu
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
