TRACERS
NASA obnovila kontakt s jednou z dvojice vědeckých družic TRACERS, které vyrobila společnost Millennium Space.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
NASA obnovila kontakt s jednou z dvojice vědeckých družic TRACERS, které vyrobila společnost Millennium Space.
Společnosti Armada, specialista na mobilní edge computing, a Sophia Space začaly spolupracovat na vybudování integrované a škálovatelné výpočetní infrastruktury sahající od Země až do vesmíru.
Francouzská společnost Cailabs, která vyrábí optické pozemní stanice pro družicovou komunikaci, získala 57 milionů eur na rozšíření výroby.
Výrobce družic Apex získal v novém kole financování 200 milionů dolarů, které oceňuje hodnotu společnosti na více než 1 miliardu dolarů.
Startup Rendezvous Robotics získal první kolo financování na komercializaci technologie TESSERAE, která by mohla vytvářet rozsáhlé struktury na oběžné dráze.
Společnost Boeing oznámila, že zahájila 3D tisk konstrukčních panelů, které tvoří páteř solárních panelů pro družice. Tento krok podle společnosti zkrátí výrobní dobu na polovinu a pomůže jí udržet krok s poptávkou.
Společnost Eutelsat se spojila s francouzským startupem Skynopy, který se zabývá družicovou konektivitou, aby prozkoumala možnosti, jak nabídnout operátorům družic pro pozorování Země volnou kapacitu na pozemních stanicích používaných pro OneWeb.
Náš eshop
Články
Zatímco na Floridě probíhá stavba letového exempláře lodi Orion pro misi EM-1, jeho téměř identické dvojče určené pro strukturální zkoušky vzniká na testovacím stanovišti v Coloradu. Odborníci z firmy Lockheed Martin provedou nedaleko Denveru sérii zkoušek, která má ověřit, zda je současný návrh lodi Orion správný a zda splňuje veškeré požadavky pro mise mimo nízkou oběžnou dráhu. Strukturální sestavu tvoří tři hlavní díly – návratová kabina pro posádku, servisní modul a záchranná věžička.
Společnost SES, která provozuje celou flotilu telekomunikačních družic oznámila v pondělí, že jejich družice AMC 9 postihla během víkendu „závažná anomálie“, přičemž služby zákazníků byly přesunuty na alternativní satelity, aby byl dopad nehody na klienty co nejmenší. Lucemburská společnost si problémů všimla v sobotu 17. června a zprávu ihned předala všem zákazníkům, kteří využívali služeb této 14 let staré družice zavěšené nad 83. stupněm západní délky, odkud pokrývala oblast Spojených států a Mexika.
Přesně po čtyřech měsících jsme se rozhodli, že se na Vás, naše čtenáře, obrátíme s novou anketou. Mnoho z Vás nám poslední dobou psalo, že by se měla anketní otázka změnit a někteří nám dokonce poslali tipy na nové ankety, za což Vám velice děkujeme. Nakonec jsme se rozhodli založit anketu, která cílí na novinku, které jsou dnes přesně dva týdny. 6. června jsme do horní části pravého sloupce vložili krátké zprávy, aby našim čtenářům nic neuniklo. Po 14 dnech by nás tedy zajímal Váš názor na tuto novinku. Vedl tento krok správným směrem, nebo jsme šlápli vedle?
NASA vybrala jako snímek dne fotku, kterou její sonda Juno pořídila 19. června letošního roku. Snímek vznikl v době, kdy se sonda vzdalovala od Jupiteru po sedmém průletu nejnižším bodem dráhy. V době pořízení fotky byla Juno zhruba 46 900 kilometrů od horních vrstev atmosféry Jupiteru a nacházela se nad 65,9. stupněm jižní šířky. Mohl tak vzniknout snímek, který zachycuje velkou část jižního pólu tohoto plynného obra. Po odeslání na Zemi byla fotka drobně upravena, aby více vynikly rozdíly mezi jednotlivými barvami. Díky tomu mohou vědci mnohem lépe sledovat fantastickou pestrost vířící atmosféry. Snímek, který jsme použili jako náhledovou fotku dnešního článku si můžete pro více detailů rozkliknout na plnou velikost. Výsledek zachycuje surrealný svět se živými barvami, úžasnou čistotou a kontrastem. Čtyři bílé skvrny v horní části snímku si už vysloužily označení „perly na šňůrce“. V oblasti, kde končí středový pás, vidíme jednu vířící bouři zbarvenou do oranžova, kterou doplňují další víry, jejichž barva je ale spíše krémová.
20. února 1986 krátce před půl třetí ráno místního času se nad Bajkonurem rozzářila obloha a ozval se hromový rachot. Ze startovní rampy 200L se právě zvedal Proton-K, pod jehož aerodynamickým krytem na špici se skrýval dlouho očekávaný stroj – základní blok stanice nové generace. Základní blok nesl tovární označení 17КS №12701 a mezi svými tvůrci byl znám také jako DOS-7. Nosič opět fungoval bezvadně a po navedení na předběžný orbit dostal onen stroj název, jež se stane legendou – „Mir“. Tentokrát neměl být DOS-7 monolitní stanicí, jeho koncepce byla modulární a předpokládala v průběhu několika let připojení dalších pěti modulů, jež měly nebývale rozšířit možnosti výzkumu a pozorování zemského povrchu, mikrogravitace, prostředí nízkého orbitu, vesmírných těles a dalších oblastí zájmu vědců a výzkumníků. Osud stanice Mir by vydal na velmi tlustou knihu (a koneckonců vícero velmi tlustých knih na téma Mir už spatřilo světlo světa), ovšem náš seriál je zaměřen čistě na program Saljut a Mirem se zabývat nebude. Čtenáři si však zajisté mohou klást otázku, proč je zde Mir
Včera vynesla raketa Dlouhý pochod 3B telekomunikační družici Zhongxing 9A (ZX 9A), nazývaná též ChinaSat 9A. Satelit o hmotnosti lehce přes pět tun měl s pomocí vlastních motorů dosáhnout geostacionární dráhy (101,4. stupeň východní délky), odkud měl sloužit po dobu 15 let a šířit signál na území Číny. Nyní je ale jeho osud nejistý. Čína po několika hodinách informačního ticha potvrdila, že sestava sice dosáhla oběžné dráhy, ale třetí stupeň nepracoval správně a dráha je nižší než plánovaná – byť nevíme o kolik. Družice samotná funguje správně – vyklopila solární panely i komunikační antény. Není však jisté, zda bude schopná s pomocí vlastních motorů vyšplhat na plánovanou oběžnou dráhu.
Mezinárodní posádka se vydává na izolovanou stanici, aby s pomocí vědeckých experimentů nacvičila procesy a metody, které se budou hodit v budoucnu, až lidé opustí nízkou oběžnou dráhu Země. Podle této úvodní věty se může zdát, že mluvíme o Mezinárodní vesmírné stanici, ale tentokrát tomu tak není. Nebojte se, na oběžné dráze nevznikla žádná nová stanice. V tomto článku totiž neopustíme naši rodnou planetu a přesto má tohle povídání na webu o kosmonautice své důležité místo.
O experimentu ROSA (Roll Out Solar Array) jsme na našem webu již psali. Tento nový typ solárního panelu, který je schopný se na oběžné dráze rozvinout, dopravila na Mezinárodní vesmírnou stanici soukromá loď Dragon. Před několika hodinami začala na ISS robotická operace, jejímž úkolem bylo vyjmout ROSA z nákladového prostoru Dragonu (tzv. trunku) a vyzkoušet klíčový prvek celého systému – rozvíjecí mechanismus, který se postará o rozložení svinutého solárního panelu.
Odstartoval Progress MS-06, viděli jsme test motorů záchranné věžičky pro SLS a Orion, SpaceX nás nechala nahlédnout do své kuchyně a Čína vypustila velmi zajímavý vědecký satelit. O tom samozřejmě v Kosmotýdeníku také, ale v hlavním článku se podíváme k Marsu na deset nejvýznamnějších objevů v atmosféře Rudé planety, které zjistila sonda MAVEN. Ta ostatně včera oslavila tisíc dní na oběžné dráze. Dále si shrneme články z našeho portálu a podíváme se na další menší události. Přeji vám pěknou neděli a příjemné čtení.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Tradičnímu týdennímu souhrnu kosmonautických událostí patří nedělní poledne. Tentokrát se v hlavním tématu Kosmotýdeníku dozvíte další ze střípku skládačky nezvykle komplikovaného procesu tvorby rozpočtu NASA
Když se řekne „výcvik astronauta“, většina lidí si představí simulátory raketoplánů, trénink v obrovském bazénu nebo jízdu v centrifuze. Realita začíná o něco nenápadněji – organizačními schůzkami, přednáškami
Po předešlém, velmi nabitém týdnu, který zahrnoval start Super Heavy Starship, přišel poněkud klidnější kosmonautický týden, který by se dal označit za normální a kosmicky pracovní.
Od posledního dílu našeho seriálu uplynula už opravdu dlouhá doba. Za to se musím omluvit. Každopádně bohužel dřívější frekvence článek seriálu každé dva měsíce je
Tenhle týden se o kosmonautiku zajímalo více lidí, než bývá obvyklé. Nebe nad Texasem totiž rozčísla raketa Super Heavy Starship a provedla další integrovaný test. V Kosmotýdeníku se
Ministr dopravy a na částečný úvazek také úřadující administrátor NASA Sean Duffy plní politické zadání Úřadu pro řízení a rozpočet Bílého domu a od 1. října hodlá postupovat podle
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Rudá planeta je dlouhodobě nejlákavějším cílem našich výprav. A dnes 15. 7. 2025 je to přesně na den 60 let od prvního přímého pozorování Marsu sondou Mariner 4. Proto si připomeneme průkopnické mise posledních 60 let, ukážeme si i výsledky nejnovějších průzkumů a zkusíme nahlédnout
I kdyby člověk skočil z mostu či komína nebo vypadl z letadla, kvůli odporu vzduchu nikdy nezažije pravý pocit „volného pádu“ (nebo také „stavu beztíže“), jaký zažívají astronauti na oběžné dráze. Tento vjem se dá v pozemských podmínkách simulovat pouze za pomoci letu
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
