Čína
Čína provedla svůj třetí a čtvrtý start v roce 2026, kdy rakety Dlouhý pochod 2C a Ceres-1 vynesly alžírskou družici AlSat-3A a družici Tianqi.
sociální sítě
Přímé přenosy
Žádné plánované přenosy nebyly nalezeny.
krátké zprávy
Čína provedla svůj třetí a čtvrtý start v roce 2026, kdy rakety Dlouhý pochod 2C a Ceres-1 vynesly alžírskou družici AlSat-3A a družici Tianqi.
TrustPoint, startup se sídlem ve Virginii, který vyvíjí síť navigačních družic na nízké oběžné dráze Země, oznámil, že úspěšně přenesl časové a sledovací signály z pozemní stanice k družici na oběžné dráze.
Společnost Parsons 15. ledna oznámila, že za 375 milionů dolarů získala společnost Altamira Technologies. Cílem tohoto kroku je rozšířit její schopnosti v oblasti analýzy vesmírných dat a zpravodajských misí.
Společnost Arianespace zahájí v únoru vynášení družic pro svého největšího komerčního zákazníka, Amazon Leo. Zároveň chce společnost zvýšit počet letů a přilákat další klienty.
Kongres schválil návrh zákona o výdajích na fiskální rok 2026, který z velké části obnovuje financování NASA.
Startup ThinkOrbital zaměřený na vesmírnou infrastrukturu si zajistil počáteční financování vývoje technologie rentgenové kontroly a kontroly konstrukcí ve vesmíru.
Čínská komerční firma CAS Space zahájila svůj první suborbitální let a zkušební misi Lihong-1, přičemž došlo i k úspěšnému testu sestupu kapsle na padáku.
Náš eshop
Články

Po více než čtyřech letech se Spojené státy dostaly do fáze, kdy nemají schválený rozpočet a federální agentury musí omezovat svůj provoz na nezbytné minimum. V plánovaných posádkách pro ISS na letošní rok došlo k náhradě Jeanette Epps a Čína vypustila raketu Dlouhý pochod 11. Tak by se daly stručně shrnout události minulého týdne, které jsme pro Vás podrobně nerozebrali v našich článcích. Ale nyní přichází Kosmotýdeník, který kromě těchto informací přináší i tradiční shrnutí vydaných článků.

Dalekohled Jamese Webba je plným právem označován za vlajkovou loď astronomie příštího desetiletí. Vědci se již nemohou dočkat možností, které by jim tento teleskop mohl otevřít. V infračervené části spektra nahlédne do tajů formování dávných a dalekých galaxií, pomůže s výzkumem exoplanet, ale prozkoumá i objekty sluneční soustavy. Není se co divit, že se tomuto projektu věnuje zvýšená mediální pozornost – před nedávnem NASA zveřejnila zajímavé časosběrné video, na kterém je vidět, jak se optická sestava Webbova teleskopu otáčí kolem své osy. Nabízí nám tak unikátní možnost prohlédnout si tento díl ze všech stran.

Když se řekne evropsko-ruský kosmonautický projekt, každému fandovi kosmonautiky se asi vybaví ExoMars. Obě agentury ovšem spolupracují i v dalších programech – v rámci mise Luna-Resurs (též Luna 27) se pokusí dopravit na Měsíc pokročilou laboratoř. Ta má být vybavena přístroji, které po měkkém přistání zvládnou pod povrchem hledat ložiska ledu. V průběhu roku 2017 udělal celý projekt několik drobných, ale velmi důležitých kroků vstříc realizaci. Souhrn dosavadních událostí přinesl portál russianspaceweb.com a my Vám nyní nabízíme českou verzi těchto informací.

V prosinci fandové kosmonautiky několik nocí za sebou ponocovali, aby mohli vidět druhý start rakety Electron. Ta totiž startuje z Nového Zélandu a dvanáctihodinový časový posun dělá svoje. Ke startu však ani po několika pokusech nedošlo – nejnadějnější odpočet zastavilo čidlo teploty v nádrži. Další pokusy v roce 2017 byly odvolány – jednak proto, že se pomalu blížil konec předem zamluveného několik dní dlouhého okna pro start, ale údajně i proto, aby zaměstnanci mohli strávit Vánoce s rodinami. V noci na sobotu se ale otevírá okno nové a tak se i my vracíme do nočního režimu, abychom Vám mohli přinést živě a česky komentovaný přenos ze startu.

Ve středu 17. ledna přišel další významný krok v rámci přípravy americké sondy Parker Solar Probe (Dříve Solar Probe+). Na Goddardově středisku byla sonda spuštěna na dno termálně-vakuové komory v Goddardově středisku. Tady sonda zůstane několik týdnů, aby se mohlo ověřit, jak budou její systémy reagovat na podmínky ve vesmíru, tedy absenci atmosféry a jak nízké tak i vysoké teploty. Tato série zkoušek je jednou z klíčových podmínek k tomu, aby mohla být sonda připravena ke startu, který je stále blíže – v den vydání článku, tedy 19. ledna zbývá už „jen“ 192 dní.

Pokud se nic nepokazí, měla by zítra v 1:52 našeho času z Floridy odstartovat raketa Atlas V, která má čtyřmetrový aerodynamický kryt, jediný urychlovací motor na tuhé palivo a jednomotorový horní stupeň Centaur – je tedy v konfiguraci 411. Jejím úkolem bude na dráhu přechodovou ke geostacionární vynést družici SBIRS GEO-4, která se s pomocí vlastních motorů dostane na geostacionární dráhu, odkud bude především sledovat, zda někde na světě nedošlo k odpálení vojenské střely dlouhého či krátkého doletu. Systém SBIRS jsme si popsali v dnešním článku, tentokrát se zaměříme na živé sledování tohoto startu.

Je to jedno z pravidel, která se naučí hráči známé hry Kerbal Space Program už na začátku – pokud k raketě přidáváte urychlovací bloky na tuhá paliva, rozložte je kolem trupu rovnoměrně, jinak riskujete náhlé neplánované rozložení svého výtvoru. A přesto najdeme ve skutečném světě rakety, které se tomuto pravidlu vymykají a nejsou souměrné – ostatně i raketoplány byly v jedné ose nesouměrné. Ale asi nejvzornějším příkladem nesouměrnosti je raketa Atlas V v konfiguraci 411. I přesto, že na první pohled vypadá nestabilně, létá velmi spolehlivě.

Družice ASNARO-2 se má na oběžné dráze připojit k sestavě malých družic, které jsou vybaveny různými senzory pro sledování Země. Hmotnost družice je 570 kilogramů a díky své radarové anténě dokáže snímkovat Zemi bez ohledu na počasí. Její snímkovací rozlišení na povrchu Země je jeden metr a šířka záběru dosahuje deseti kilometrů. Nosná raketa Epsilon si touto misí připíše svůj třetí start, přičemž podle původních plánů měla letět už v listopadu loňského roku, ale na nosiči se objevila elektronická závada. Raketa Epsilon patří mezi malé rakety, na nízkou oběžnou dráhu vynese 1,5 tuny nákladu a pro Japonce je zajímavá především tím, že k jejímu vypuštění je potřeba mnohem méně personálu, než bývá obvyklé.

Příběh první angolské družice AngoSat-1 začíná připomínat nekonečné seriály, ve kterých scénáristé pro udržení sledovanosti neustále vymýšlí dějové zvraty. V Rusku postavená družice se do vesmíru dostala 26. prosince loňského roku a nyní nejeví žádné známky orbitální aktivity. To znamená, že se na geostacionární dráze pozvolna posouvá ze své vyhrazené pozice, než bude možné vykonat další pokusy o její záchranu. Společnost Eněrgija, která družici postavila nyní oznámila, že plánuje pokračovat v činnosti v polovině dubna, kdy se družice posune do komunikační oblasti. 1647 kg těžká družice opustila minulý týden svou pozici a od dosažení oběžné dráhy neprovedla žádnou korekci.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů

Druhý týden nového roku přinesl celou řadu zajímavých kosmonautických událostí, které si tradičně shrneme v Kosmotýdeníku. V hlavním tématu se zaměříme na náklady, které budou

Popis dokončených příprav Orionu končil v minulém dílu zakrytováním kosmické lodi v budově LASF ochranným krytem dne 10. září. Po dokončení funkčních testů a po kontrolách těsnosti krytu

Starý rok se přehoupl do nového a i v roce 2026 se můžete těšit na každotýdenní souhrny dění v kosmonautice. Přelom roku byl z pohledu kosmonautiky klidnější,

Do konce roku zbývá jen pár dní, ale i přes sváteční období se v kosmonautice stále dějí zajímavé věci. Kosmotýdeník se v hlavním tématu bude věnovat

Poslední předvánoční týden byl v kosmonautice nebývale rušný. Devět orbitálních startů, které si mezi sebe rozložily rakety Falcon 9, Ariane 6, Atlas V, CZ-5, CZ-4B a Electron

V rámci procesu schvalování nominace na post administrátora NASA se Jared Isaacman na potvrzovacím slyšení v Senátu 3. prosince 2025 v odpovědi na přímou otázku senátora Teda
Nejbližší přednášky
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek

Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. V každém z těchto měsíců se pokusil vypíchnout tři nejzajímavější události. V měsíci říjnu to byl

Po určité době bychom tu chtěli nabídnout naším čtenářům nikoliv záznam, ale upozornění na přednášku budoucí. Přednese ji šéfredaktor serveru kosmonautix, Dušan Majer a jak už to tak bývá na přelomu roku, bude to přednáška bilanční, jejíž hlavní téma bude ohlédnutí

Perseverance a Curiosity jsou dva americké rovery pro průzkum Marsu. Na první pohled vypadají téměř stejně, ale nenechte se zmást – liší se v důležitých detailech! Každý z nich vyniká v jiných oblastech a díky jejich odlišným úkolům jsme o rudé planetě zjistili mnohem víc. Přednášku

Mezinárodní den Mesíce je každoroční událost, která se slaví 20. července. Je připomenutím historického okamžiku, kdy člověk poprvé přistál na Měsíci v roce 1969 v rámci mise Apollo 11. Na tento den připadají různé popularizační, vzdělávací či kulturní akce pořádané po celém světě.

Po určité odmlce se opět vracíme k záznamům přednášek. Přednášejícím dnes bude nám všem dobře známý šéfredaktor serveru kosmonautix.cz, pan Dušan Majer. Tématem jeho přednášky budou kosmické agentury a jejich úspěchy či milníky. V této přednášce vynecháme tu nejznámější z nich, kterou je americká

Rudá planeta je dlouhodobě nejlákavějším cílem našich výprav. A dnes 15. 7. 2025 je to přesně na den 60 let od prvního přímého pozorování Marsu sondou Mariner 4. Proto si připomeneme průkopnické mise posledních 60 let, ukážeme si i výsledky nejnovějších průzkumů a zkusíme nahlédnout
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.