Soutěž o ceny s filmem Marťan

Asi jen stěží bychom mezi fanoušky kosmonautiky hledali někoho, kdo ještě neslyšel o filmu Marťan, jehož premiéra v kinech již bez přehánění klepe na dveře. Není se co divit – o filmu se píše i na webu NASA. Kosmická agentura totiž prozíravě vycítila, že by tenhle filmový hit mohl pomoci zpopularizovat lety do vesmíru mezi širokou veřejností. Náš portál se rozhodl spolupracovat na soutěži, která s premiérou tohoto trháku souvisí. Dnes Vám proto společně s festivalem Futuregate přinášíme soutěž o ceny spojené s filmem Marťan.

Poslední update mise New Horizons

Minulý pátek opět rozvířil vody internetových fanoušků vesmírného výzkumu tým mise New Horizons, dokonce rovnou jeho vedoucí Alan Stern. V pátek večer proběhla v rámci pravidelného pořadu Weekly Space Hangout (o který se starají redaktoři serveru Universe Today) webová konference s opravdu zajímavými hosty. Za všechny jmenujme Sterna, jeho „pravou ruku“ Alici Bowman (ta dohlíží na tým letové kontroly), či neúnavnou publicistku Emily Lakdawalla ze Společnosti pro planetární výzkum. Pojďme si teď stručně shrnout některé novinky kolem tohoto zajímavého projektu.

Ještě než se dostaneme ke klíčové novince konce pracovního týdne, zrekapitulujme si krátce, jak je na tom nyní sonda i její tým. Pro Alana Sterna bylo toto léto nejzajímavějším obdobím jeho profesní dráhy. Vědecký tým mise vypracoval rozsáhlý odborný článek na základě dat, která stačila dorazit do sítě DSN v průběhu konce července a srpna. Text je momentálně pod odbornou kontrolou před publikací, a je pod ním podepsaných plných 152 spoluautorů. V současné době členové týmu připravují ještě rozsáhlejší práci (tzv. white paper), která by měla být dokončena příští měsíc, a veřejně publikována na listopadové „Planetary Science Conference“. Tam bude tématice planetky Pluto a sondě New Horizons věnováno na osmdesát prezentací.

NASA TV chystá 4K vysílání

Pokud máte slušně vybavený počítač, pak Vás tato zpráva jistě velmi zaujme. NASA TV totiž chystá přechod na 4K vysílání, které je 4x detailnější, než FullHD a proto přináší neuvěřitelně detailní obraz. Na tomto kanálu by se měly vysílat záběry z paluby ISS (Kde už 4K kamery jsou), ale i snímky z Hubbleova teleskopu. Dočkat bychom se měli i remasteringu starších kosmonautických záznamů a dokumentů. Velmi potěšující je, že by se v ultravysokém rozlišení měly vysílat také starty kosmických misí.

Sojuz, díl 6. – Opravdová věda

Sovětský svaz se připravoval na další velký krok v oblasti orbitálních stanic. Jednomodulové Saljuty již nezvládaly experimenty a začala vznikat opravdová vesmírná laboratoř – Mir. Na stanici, která se jako první skládala z více modulů, měla probíhat opravdová věda. Jenže Sojuz musí sloužit ne jen jako vesmírný taxík, ale hlavně jako vždy připravený záchranný člun a 180 dní je na opravdové vědecké experimenty málo. Speciálně pro Mir proto vznikl nový modifikovaný Sojuz.

AKTUALIZOVÁNO: Ekspress-AM8 na Protonu vyrazil k nebi

Pokud všechno půjde podle plánu, měla by se dnes ve 21:00 našeho času vydat z kosmodromu Bajkonur k obloze ruská raketa Proton-M s horním stupněm DM-03. Nákladem je telekomunikační družice Ekspress-AM8, která bude pracovat nad 14. západním poledníkem a po dobu 15 let bude šířit televizní signál. Družice o váze 2,1 tuny disponuje 24 transpondéry v pásmu C, 16 v pásmu Ku a dvěma v pásmu L. Úkolem vypouštěné družice je nahradit Ekspress-A4 vypuštěný v roce 2002. Svým signálem pokryje západní a střední část Ruska, Evropu, Afriku, Střední Východ i Ameriku. V tomto článku jste měli možnost sledovat celý start živě. Nyní jsme okno s přehrávačem nahradili záznamem startu.

Rukavice skafandru musí perfektně padnout

Vzpomínky na výcvik

„Právě jsem se vrátila ze zkoušení rukavic, které používám v Laboratoři neutrálního vztlaku NASA (NBL – Neutral Buoyancy Lab) při výcviku výstupů do volného kosmu. Tyto rukavice už jsem během svého výcviku používala, avšak správná úprava a nastavení rukavic je umění a i přesto nikdy nedosáhnete perfektního výsledku. Vždy je zde něco nového, co musíte zkusit, abyste se ujistili, že to v rukavicích dobře zvládnete. Je-li nějaká změna, o kterou se pokoušíme výrazná, naši odborníci na skafandr EMU naplánují takovouto zkoušku, abychom se ujistili, že nám rukavice stále padnou a jejich celková konfigurace je stále dobrá.

Deník astronautky, návrat (druhá část)

úvodní obrázek

„Toto je druhý zápis ze závěrečné série v mém deníku, ve kterém se ohlédnu zpět za svým odletem ze stanice, přistáním a adaptací na život na Zemi! Připoutání se v Sojuzu není tak rychlé jako zapnutí bezpečnostního pásu v autě. Prostor je velice stísněný, poloha těla je nepohodlná a na některé popruhy není jednoduché dosáhnout. Jak jsem se navíc naučila během naší zkoušky těsnosti skafandru Sokol, stav beztíže tuto činnost nijak neusnadňuje, protože vaše tělo nezůstává v sedadle. Když tedy bylo všechno hotovo, byla jsem vděčná. Kyslíková i ventilační hadice byly připojeny, komunikační a biometrické kabely také, ramenní, stehenní a kolenní popruhy zapnuty. Zatím jsem je nedotáhla, protože od brzdícího zážehu a vstupu do atmosféry nás stále dělí několik hodin. Navzdory fyzické námaze při poutání jsem stále v Sokolu necítila horko, takže jsem nezapnula ventilaci skafandru a užívala si několik minut ticha navíc.

Vyroste ve vesmíru obří elektrárna?

vesmírná elektrárna

Nejhustěji obydlená místa planety, tedy vysoce urbanizované městské aglomerace na východním pobřeží USA, v západní Evropě a v Číně, denně zkonzumují nesmírné množství elektrické energie, která může být vyrobena několika způsoby. Tradiční fosilní zdroje jsou trvale neudržitelné a každý, kdo má trochu rozumu, se snaží je co nejdříve nahradit. Obnovitelné neboli zelené zdroje, jak jsou v současné době nazývány, jsou sice trvale udržitelné, avšak prozatím neposkytují dostatečný výkon pro mnohamilionové megalopole a také je nutné je co nejvíce kombinovat kvůli jejich nestabilitě. Posledním velkým hráčem je energie jaderná, která sice bezpečně pokryje požadovanou spotřebu, avšak má mnoho odpůrců, kteří se bojí o životní prostředí a bezpečnost obyvatelstva. Jak takové dilema vyřešit? Pomohlo by snad přesunutí tohoto problému mimo naši planetu? Co kdybychom postavili obří elektrárnu na oběžné dráze?

Kosmotýdeník 156. díl (7.9. – 13.9.2015)

Vítám vás u dalšího vydání Kosmotýdeníku, který přináší to, co přineslo právě uplynulých sedm dní v kosmonautice. Ani tentokrát tomu nebude jinak. Podíváme se na události, které formovaly tento týden ve vesmíru. Nejdříve zamíříme na Kourou, kde odstartovaly dva nové satelity navigačního systému Galileo. Navštívíme kazašské stepi, kde přistála návštěvnická expedice, která byla součástí Mezinárodní kosmické stanice. Následně se zaměříme na obhlídku našich vyslanců po Sluneční soustavě. Navštívíme vozítko Curiosity a sondy Maven, podíváme se na nové fotky ze sondy New Horizons a podrobněji nahlédneme na povrch trpasličí planety Ceres. To však není vše. Přeji příjemné čtení a hezký zbytek neděle.

Sojuz TMA-16M je doma

Včera ve 23:29 našeho času se od zadního dokovacího portu modulu Zvezda uvolnila kosmická loď Sojuz TMA-16M. Na její palubě mířil domů jak rekordman v souhrnné délce pobytu ve vesmíru, Gennadij Padalka, tak i první dánský kosmonaut Andreas Mogensen a Kazach Ajdin Ajmbetov. Návratová kabina Sojuzu přistála ve stepích Kazachstánu dnes brzo ráno – ve 2:51 našeho času. Posádka byla v pořádku a na ISS zůstala šestičlenná sestava tvořící 45. dlouhodobou expedici, kterou vede Američan Scott Kelly.