DARC
Radarové centrum DARC (Deep Space Advanced Radar Capability) č. 1 v Západní Austrálii již poskytuje partnerům AUKUS první data ze sledování a plná operační kapacita je plánována na rok 2027.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Radarové centrum DARC (Deep Space Advanced Radar Capability) č. 1 v Západní Austrálii již poskytuje partnerům AUKUS první data ze sledování a plná operační kapacita je plánována na rok 2027.
Prospekt společnosti SpaceX k primární veřejné nabídce akcií (IPO) prezentuje Starlink Mobile jako více než jen zálohu pro vzdálené oblasti. Služby nové generace pro přímé přenosy do chytrých telefonů jsou navrženy tak, aby byly na úrovni pozemních mobilních sítí i v městských oblastech.
Společnost Rocket Lab 21. května oznámila, že získala od amerických Vesmírných sil kontrakt v hodnotě 90 milionů dolarů na návrh, výrobu a provoz dvou geostacionárních družic, které armáda použije k monitorování a sledování objektů na oběžné dráze.
Společnost Starfighters Space, která vyvíjí modifikaci nadzvukového letounu F-104 pro vypouštění družic ze vzduchu, transformuje své texaské zařízení v letovou základnu pro testování v mikrogravitaci. Děje se tak v reakci na žádost NASA o informace o komerčních parabolických schopnostech.
Americké vesmírné síly plánují ve fiskálním roce 2027 naborovat 2 800 aktivních vojáků a 2 000 civilních zaměstnanců, protože se očekává, že do konce desetiletí se jejich velikost téměř zdvojnásobí. Tuto informaci uvedl tento týden zákonodárcům nejvyšší důstojník ozbrojených sil.
Společnost Varda Space Industries dokončila 18. května svou šestou misi W-6.
Společnost SpaceX podala dokumenty pro první veřejnou nabídku akcií 20. května, které odhalily finance společnosti a její obrovské ambice.
Náš eshop
Články
Stres a napětí rozhodně není nic zdraví prospěšného. Napětí totiž dokáže člověka výrazně změnit. Napětí rázu geologického může také výrazně měnit kosmické objekty. Přesvědčili se o tom výzkumníci analyzující data z evropské mise Rosetta. Ti zjistili, že geologické napětí vyplývající z tvaru komety 67P/Čurjumov–Gerasimenko bylo jedním z hlavních vlivů, který formoval povrch jádra, ale i vnitřní stavbu po vzniku tohoto zajímavě tvarovaného objektu. Ten je tvořen dvěma spojenými laloky a jedna z možností vzniku hovoří o pomalé kolizi dvou samostatných objektů před zhruba 4,5 miliardami let. Dnes se podíváme na výsledky studie, která vycházela z dat nasbíraných během dvouletého pobytu sondy Rosetta u této komety. Nové poznatky osvětlují mechanismy, které po vzniku jádra ovlivňovaly v dalších miliardách let její tvar.
Dámy a pánové, přichází jedna z největších událostí tohoto roku. Ke startu se chystá raketa s první soukromou kosmickou lodí, která je schopna vozit posádku. Loď Crew Dragon od firmy SpaceX čeká nepilotovaná zkouška DM-1, při které poletí k Mezinárodní kosmické stanici, se kterou se následně automaticky spojí a kde zůstane několik dní připojená. Přílet ke stanici Vám zprostředkujeme v jiném článku – mise totiž musí nejprve odstartovat. Falcon by se měl od rampy 39A odlepit zítra, tedy v sobotu 2. března v 8:49 našeho času.
Čínský vesmírný průmysl je v současnosti ve fázi dynamického rozvoje, mj. také vzhledem k jeho otevírání soukromému financování, které mj. vede ke vzniku řady nových vesmírných start-upů. Ty pokrývají celou posloupnost kosmického průmyslu od raket, přes satelitní platformy, satelitní subsystémy, satelitní služby, pozemní segmenty atd. Skutečný počet čínských vesmírných start-upů je ale těžko zjistitelný – co autor, to jiný odhad. Čchen Lan odhadoval v listopadu 2018, že je jich přes stovku [thespacereview]. FutureAerospace, pekingský think-tank (skupina expertů), uváděl ve stejné době číslo kolem 60 [Sin-chua]. Jiní jich odhadují 80 [Wall Street Journal].
Slýcháme to často – o Marsu se mluví jako o Rudé planetě. Červenou barvu si přitom člověk spojuje s teplem. Znamená to snad, že rudý Mars je rozpálený do červena? V žádném případě! Ba naopak, jedná se o chladnou planetu, na jejímž povrchu je v průměru nižší teplota, než kdekoliv na Zemi. A přestože často slýcháme, že na marsovském rovníku může být během letního poledne i přes 20°C, situace není tak přívětivá, jak by se mohlo zdát. Ve stejný okamžik totiž může být na stejném místě i pod nulou. Jak je to možné? Záleží na vzdálenosti od povrchu. A to nemluvíme o tom, co by nám teploměr ukázal v noci. Více už ale v dnešním videu.
Na Mezinárodní kosmické stanici probíhají experimenty z mnoha různých oborů vědy. Velmi často ale stanice slouží i ke zkouškám inovativních technologie a jejich ověřování v praxi. Již na jaře letošního roku bychom se mohli dočkat zkoušek nové experimentální komunikační technologie, která by mohla v budoucnu najít uplatnění při letech dál od Země. V současné době se kosmické agentury ve většině případů spoléhají při přenosu informací z různých sond na Zemi na radiové vlny. Nedávno se k tomuto účelu začaly zkušebně používat lasery, které umožní přenášet vyšší objemy dat. Plánovaná zkouška jde však ještě dál – projekt XCOM chce ke komunikaci využívat rentgenového záření.
Projekt OneWeb si klade za cíl vytvořit globální komunikační sít s využitím nové generace družic. Služba má zajistit kontinuální konektivitu pro všechny zájemce, ať se nachází kdekoliv. Aby mělo vysokorychlostní připojení krátkou odezvu, budou družice umístěny na nízké oběžné dráze. Prvotní síť má tvořit 650 družic, přičemž by se dala rozšířit až na 900 kusů. Příští rok má systém začít nabízet první služby zákazníkům a od roku 2021 by měl disponovat celosvětovým pokrytím. Vše ale začíná prvním krokem. Ten by se měl odehrát už dnes ve 22:37 SEČ, kdy raketa Sojuz 2-1b vynese z Francouzské Guyany prvních šest zkušebních družic.
Agentura NASA vybrala k realizaci novou kosmickou misi. Teleskop pojmenovaný SPHEREx (Spectro-Photometer for the History of the Universe, Epoch of Reionization and Ices Explorer) má pomoci astronomům pochopit, jak se náš vesmír vyvíjel, ale kromě toho by mohl prozradit, jak běžné jsou v planetárních systémech naší galaxie základní složky života. Teleskop by se měl do vesmíru vydat v roce 2023 a jeho základní mise má trvat dva roky. SPHEREx bude prohlížet oblohu ve viditelné a blízké infračervené oblasti spektra. Astronomové se těší na sběr dat z více než 300 milionů galaxií a více než sto milionů hvězd v naší Mléčné dráze.
Japonská společnost ispace byla jedním z pěti finalistů Google Lunar XPrize. Tato společnost byla velice úspěšná v získávání prostředků od investorů. Získala dokonce více než SpaceIL, která byla schopná vypravit lunární sondu Beresheet za 90 mil. USD. Původně nasmlovaný start společně s indickým finalistou GLXP Team Indus byl sice zrušen, ale japonské soukromé měsíční plány pokračují dál. ispace, která má 85 zaměstnanců a sídlí Tokiu, s kancelářemi v Lucemburku a v USA, se chystá na cestu jako sekundární náklad některého ze startů Falconu 9 (stejně jako izraelský Beresheet). CEO společnosti je Takeshi Hakamada.
Po celou dosavadní dobu své existence byla stanice Mir sice velmi zajímavým, nikoli však jediným fungujícím strojem určeným pro pobyt lidí ve vesmíru. Občasnou společnost stanici dělaly americké raketoplány, jež po katastrofě Challengeru obnovily své účinkování misí STS-26 na přelomu září a října 1988. Společně s Mirem však kolem Země kroužil ještě jeden stroj, na který veřejnost v průběhu let víceméně zapomněla. Saljut 7 svým lidským tvůrcům oddaně sloužil od jara 1982 a nyní se jeho čas pomalu nachyloval. Stíhán pomalou degradací a poruchami postupně klesal na nižší a nižší dráhu a operátoři v řídicím středisku mohli jen bezmocně sledovat, jak se mnohatunový kolos chystá ke vstupu do atmosféry. Na konci svého života se tak Saljut 7 ještě naposledy objevil v médiích, která přinášela senzacechtivé články, v nichž se dohadovala, komu že to vesmírný kolos spadne na hlavu. Saljut 7 se nakonec odporoučel ze scény 7. února 1991 nad Jižní Amerikou. Mir měl krom technologického dědictví a přeletu kosmonautů v Sojuzu T-15 se Saljutem společnou ještě jednu důležitou věc: Saljut 7 posloužil v mnoha
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Dění v kosmonautice bylo i v tomto týdnu vydatné! Krom příprav na dvanáctý integrovaný let Super Heavy Starship, se děly i další věci. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se podíváme na
Tento týden zazářil v kosmonautické sféře především Super Heavy B19, který provedl 14 sekund dlouhý statický zážeh. Kosmotýdeník se však v hlavním tématu bude věnovat
Závěrečný, sedmý týden třetí části základního výcviku v European Astronaut Centre uzavřel celý základní blok ESA Astronaut Reserve Training. Byl to mix astronomie, systémového pohledu na
V hlavním tématu se Kosmotýdeník tentokrát zaměří na stavbu Dragonfly, očekávaného kosmického vrtulníku, který by se měl prohánět v atmosféře měsíce Titanu. Jeho stavba pokročila a začíná
Pátý týden třetího bloku základního astronautského výcviku se posunul víc k pochopení Země jako systému, ze kterého startujeme a do kterého se vracíme. Program byl kombinací geologie,
Po misi Artemis II se vody kosmonautiky trochu uklidnily, ale jen zdánlivě. Tento týden hýbalo děním třeba oznámení o vynesení evropského roveru Rosalind Franklin raketou Falcon
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev
Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené
Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především
Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům
Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na
Dnešní přednáška bude zaměřena na něžnější polovinu lidstva – na ženy a jejich roli v dobývání vesmíru. Začneme v pionýrských dobách kosmonautiky, řeč bude i o první ženě na oběžné dráze, kterou byla Valentina Těreškovová a postupně se budeme dostávat do současnosti, kde vědkyně, inženýrky a různé
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
