Start mise ExoMars 2020 bude dodržen, říká Michal Václavík

Evropa a Rusko se chystají na další významnou misi. jejím cílem není nic menšího, než zkusit zjistit, zda na Marsu někdy byl, nebo nebyl život. Celý projekt si v minulých měsících prošel nelehkým obdobím, ale to nejhorší má již zřejmě za sebou. Přesto čeká vývojáře ještě nelehké období, při kterém budou muset bojovat s technologickými překážkami a nelítostnými termíny. Některé vědecké přístroje se totiž dostávají do většího či menšího časového tlak. Jak to momentálně s touto toužebně očekávanou misí vypadá, jsme se zeptali Michala Václavíka z České kosmické kanceláře.

ŽIVĚ A ČESKY: Loučení s ruskou legendou

Všechno má svůj konec – i služba rakety Sojuz-U, která sloužila stěží uvěřitelná čtyři desetiletí! Zítra ráno našeho času se vydá na svou poslední misi, při které má vynést na oběžnou dráhu zásobovací loď Progress MS-05 určenou pro Mezinárodní vesmírnou stanici. Uzavře se tak příběh jedné z historicky nejpoužívanějších raket, které vzniklo téměř 800 exemplářů. To už je pořádný důvod k tomu si třeba trochu přivstat a podívat se na náš živý, česky komentovaný přenos.

Sága jménem Saljut – 2. díl

Stavba stanice DOS/Saljut

Zdálo by se, že rozhodnutím o použití korpusů stanic OPS „Almaz“ byla ta nejtěžší práce na projektu stanice DOS vykonána, ovšem nebylo tomu tak. Technické specifikace a řešení projektu OPS postavila před konstruktéry mnoho výzev, s nimiž se museli popasovat ve velmi krátkém čase. Způsob připojování dopravních lodí, zdroje energie, pohonný systém, orientační systém, systémy zachování životních podmínek a mnoho dalších aparatur bylo nutno přepracovat s využitím stávajících systémů transportních lodí Sojuz. Na konstruktéry a manažery neustále tlačil čas. Slib, jenž dali Ustinovovi, tedy že stanice bude vypuštěna přibližně do 12-18 měsíců od zahájení prací, byl zavazující a v rámci sovětského způsobu řízení velkých projektů hraničil s nemožným. Navíc animozita vedení obou konstrukčních kanceláří, jež v projektu figurovaly, nebyla zrovna podpůrným faktorem. Přesto hned od počátku tým CKBEM a inženýři z Chruničeva našli společnou řeč. Ti posledně jmenovaní stále ještě vzpomínali na časy, kdy byl jejich tým samostatnou kanceláří pod vedením Vladimira Mjasiščeva. V kooperaci na projektu DOS viděli příležitost jak se alespoň částečně vypořádat s Čelomějovými autoritářskými manýry a získat byť jen malou míru autonomie v rámci CKBM. Ti první zase před sebou měli výzvu, jakou člověk nenachází na každém kroku…

ANKETA: Tipněte si letošní úspěšnost přistávání SpaceX

Logo kosmonautix.cz

Po delší době jsem se rozhodli, že je na čase obměnit anketní otázku, která se nachází v pravém sloupci na našem webu. Při přemýšlení nad podobou otázky nás napadlo, že by nebylo od věci udělat opět trochu odlehčenou anketu – podobně, jako když jste vloni mohli v tehdejší anketě tipovat, zda se v roce 2016 dočkáme Falconu Heavy. Také nyní zůstaneme u SpaceX a v současné anketě si můžete tipnout, jaká bude v letošním roce úspěšnost přistávání Falconů v podání této soukromé firmy.

Thomasův fotokoutek (13)

Třináctka není oblíbené číslo, ale věříme, že aktuální díl seriálu Thomasův fotokoutek, který má právě pořadové číslo 13 Vás nezklame. Ani tento týden nás totiž vyslanec Evropské kosmické agentury na Mezinárodní vesmírné stanici nepřestal zásobovat povedenými fotkami, které se tentokrát zaměřují spíše na krásy naší planety. Ale i dnes mezi nimi najdeme zajímavé snímky zachycující život astronautů na orbitální základně, která krouží 400 kilometrů nad našimi hlavami. Zajímá Vás co drží francouzský astronaut v ruce na úvodní fotce, chtěli byste vědět, co Thomase překvapilo na svátek sv. Valentýna? Udělejte si pohodlí a vydejme se na cestu kolem světa.

Kosmotýdeník 231 (12.2. – 19.2.)

V tomto týdnu před osmapadesáti lety startovala vůbec první družice, která sledovala počasí na Zemi. Vanguard-2 tehdy však své pozorování neprováděl dobře, protože se ocitl na špatné dráze. Byla to doba, kdy kosmických událostí bylo pár do roka. Od první družice se zaměřením na počasí máme dnes celou flotilu satelitů, díky kterým jsme schopni předpovídat počasí v nejbouřlivěji se měnící atmosféře sluneční soustavy. A také vychází Kosmotýdeník, kde každý týden máme opravdu o čem psát a neustále se dějí nějaké kosmické události. Tímto netradičním úvodem jsem chtěl jen upozornit na bouřlivé dění, které teď v kosmonautice vládne napříč kontinenty a obrovský pokrok, který za tu dobu nastal. V aktuálním vydání Kosmotýdeníku se vydáme na jeden pozapomenutý startovací komplex, podíváme se také na sklizeň, která proběhla na Mezinárodní kosmické stanici a nevynecháme dalších několik zpráv, které nás zavedou i k Jupiteru. Přeji vám hezké čtení a pěknou neděli.

ŽIVĚ A ČESKY: Druhý pokus pro Falcon na historické rampě

Včerejší odpočet startu rakety Falcon 9 s kosmickou lodí Dragon byl zastaven pouhých 13 sekund před zapálením motorů na pokyn od Elona Muska. Ten totiž nechtěl riskovat, že by se projevily problémy se systémem naklánění trysky horního stupně a i když všechny údaje vypadaly dobře, start byl zrušen kvůli detailnějšímu prozkoumání závady. Start se proto přesouvá na nový termín, který by mohl přijít už dnes krátce po půl čtvrté našeho času. Ani tentokrát Vás neochudíme o živý, česky komentovaný přenos.

ŽIVĚ A ČESKY: Falcon oživuje historickou rampu

Každý start je zajímavý,ale starty SpaceX budí zájem větší, než starty jiné. A i mezi starty raket Falcon se dají najít okamžiky, které jsou významnější, než jiné. K jednomu mimořádně důležitému momentu by mohlo dojít dnes. Falcon 9 má na oběžnou dráhu vynést desátou operační zásobovací loď Dragon pro ISS, ale důležitější jsou věci, které za sebou nechá na naší planetě. Poprvé od roku 2011 bude kosmický stroj startovat z historické rampy LC-39A, která vznikla už pro potřeby programu Apollo. A novinek bude ještě více – nový automatický destrukční systém, nebo vylepšená podpůrná konstrukce, která drží raketu. A jako bonus samozřejmě pokus o přistání prvního stupně na pevnině – pozor – poprvé za denního světla! Tenhle start byste si opravdu neměli nechat ujít.

Praskající led pohledem evropských Ochránců

Sentinel-2 a vizualizace jeho snímkování

Evropské satelity Sentinel mají široké využití, které se velmi těsně dotýká života běžných lidí. Sentinel můžeme do češtiny přeložit jako Ochránce a právě tuhle roli satelit plní. Pro nejnovější příběh se musíme vypravit až k nejjižnějšímu kontinentu – k ledem pokryté Antarktidě. Když totiž vědci objevili velkou prasklinu v ledovém příkrovu blízko výzkumné stanice Halley VI, odborníci sáhli po datech z družic Sentinel 1 a Sentinel 2. S pomocí aktuálních a hlavně mimořádně přesných informací mohli specialisté rozhodnout o dočasném uzavření této stanice. Dnes Vás seznámíme s dalším příběhem z nepravidelného seriálu Kosmonautika pomáhá.

Umělý mrak pro výzkum polárních září

Na našem webu se snažíme věnovat především kosmickým plánům, které míří alespoň na oběžnou dráhu Země. Suborbitální mise se tu objeví jen když jde o neobvyklý počin. A dnes takový projekt přichází. NASA totiž před pár dny oznámila, že mezi 13. únorem a 3. březnem letošního roku vypustí z aljašské základny Poker Flat Research Range suborbitální raketu, která při svém desetiminutovém letu vytvoří umělý bílý oblak.