O krok blíže ke kosmickému letadlu

4. květen letošního roku přinesl na první pohled malý, ale v konečném důsledku možná výrazný krok v před v rámci projektu Skylon. V tento den začala ve Velké Británii stavba stanoviště pro zkoušky motorů SABRE (Synergistic Air-Breathing Rocket Engine), které by tu mohly začít během tří let. Jen připomenu, že motory SABRE mají v první části letu využívat kyslík přítomný v atmosféře. Díky tomu s sebou Skylon může nést mnohem menší nádrže s tímto okysličovadlem, které přijdou ke slovu ve chvíli, kdy stroj vystoupá do větších výšek. Tyto motory by mohly přinést revoluci v kosmické dopravě – stroje, které by je používaly, by mohly startovat a přistávat na běžných letištích.

Thomasův fotokoutek (24)

Thomas Pesquet

V minulém týdnu se francouzský astronaut Thomas Pesquet, který momentálně pobývá na Mezinárodní vesmírné stanici, opravdu činil. Na Vás, milí čtenáři, tak čeká rekordní dávka fotografií pořízených z oběžné dráhy naší planety. Mezi fotografiemi najdete především sérii, která Vám ukáže, jakým způsobem si kosmonauti připravují své skafandry Sokol na návrat na Zemi, ale i mnoho dalších poutavých snímků. Navrch pak přidáme rekordních šest časosběrných videí z přeletů nad různými částmi planety nebo z připojování zásobovací lodě Cygnus ke stanici. Přejeme Vám příjemné sváteční pondělí a přejeme, ať se Vám dvacátý čtvrtý díl Thomasova fotokoutku líbí.

Tajný miniraketoplán se vrátil z rekordní mise

718 dní – přesně tolik času strávil ve vesmíru tajný armádní miniraketoplán X-37B na misi OTV-4. Ke startu na raketě Atlas V došlo 20. května 2015 a dnes odpoledne miniraketoplán přistál relativně nedaleko místa startu – na ranveji SLF (Shuttle Landing Facility) floridského kosmodromu. Nejen, že šlo o rekordně dlouhou misi, ale navíc byla ranvej na Kennedyho středisku pro tento miniraketoplán použita vůbec poprvé v historii. Šlo navíc o její první ostré využití k přistání kosmického stroje od konce mise STS-135 v červenci 2011, kdy sem dosedl raketoplán Atlantis.

Kosmotýdeník 242 (1.5. – 7.5.)

Dalších 168 hodin od vydání minulého Kosmotýdeníku je za námi a přichází tak čas na nové vydání. Tento týden jsme v kosmonautice mohli například obdivovat vizuálně velmi povedený návrat prvního stupně Falconu 9, ale děly se i jiné věci. Na Marsu například vědci od vozítka Curiosity zkoumali duny a mechanismy jejich vzniku, podíváme se na to v hlavním tématu. Dále zamíříme na Kourou, kde proběhl po dlouhé době start. Navštívíme i ISS, kde se připravuje pěstování čínského zelí, nebo se podíváme na přesun sond MMS. Přejeme vám dobré čtení a hezkou neděli.

Inventura sboru evropských astronautů

evropští astronauti

V uplynulých dnech jste si u nás mohli přečíst články s přehledem amerických a ruských kosmonautů a jejich uskutečněné i plánované mise. Jelikož měly články úspěch, nabízíme Vám dnes, mimo jiné na žádost Vás samotných, přehled aktivních členů Evropského sboru astronautů. I přesto, že Evropská kosmická agentura nemá vlastní pilotovaný program, Evropský sbor astronautů existuje již od roku 1978, kdy jej ESA vytvořila na základě dohody s NASA o účasti Evropanů na letech raketoplánů a programu Spacelab. V devadesátých letech dále Evropa vysílala své astronauty do vesmíru v rámci evropsko-ruského programu Euromir a v současnosti jsou Evropané pravidelnými a právoplatnými členy dlouhodobých expedic na Mezinárodní vesmírné stanici. Do budoucna navíc můžeme očekávat rozvíjení spolupráce na pilotovaném programu Číny.

Další zakázka pro let na použitém Falconu

Ve Spojených státech postavená a bulharskou firmou vlastněná telekomunikační družice, která má odstartovat v polovině června z Kennedyho střediska na Floridě využije již jednou letěný první stupeň rakety Falcon 9. Konkrétně půjde o stupeň, který si svou premiéru odbyl letos v lednu. Dohoda byla zcela jistě uzavřena již dříve, ale včera se zpráva dostala na veřejnost prostřednictvím vyjádření vlastníka satelitu. Zároveň jsme se rozhodli tento článek využít i pro připomenutí nejbližších startů raket Falcon 9, které nás v dalších měsících čekají.

Vesmírné výzvy – duben 2017

Vesmírné výzvy duben 2017 zdroj: khosann.com

Tento měsíc byl rozhodně největší rozruch okolo sondy Cassini, která vstoupila do poslední fáze své mise zvané Grande Finale. Při ní se vydá zkoumat Saturn a jeho prstence opravdu zblízka. Předtím se ještě stačila podílet na datech, která naznačují, že ledové měsíce naší Sluneční soustavy mohou hostit život. I Čína dala o sobě vědět. Její nová zásobovací loď se vydala ke stanici Tiangong-2 a ověřila technologie potřebné k zajištění dlouhodobých expedic na budoucí velké čínské stanici. Loď Cygnus opět osedlala raketu Atlas, která jí vynesla k ISS. Závěr bude patřit pilotovaným kosmickým lodím. Posádka Sojuzu MS-02 se vrátila na Zemi, zatímco Sojuz MS-04 dopravil kosmonauty ke zkompletování Expedice 51.

Mezera u Saturnu je prázdnější, než se čekalo

Americká sonda Casini vykonala v úterý 2. května svůj druhý průlet mezi planetou Saturn a vnitřním okrajem jejích prstenců. Už při prvním nebezpečném průletu skrz neprozkoumanou oblast, ke kterému došlo 26. dubna sonda překvapivě zjistila, že se tu nachází méně potenciálně nebezpečných prachových částic, než se čekalo. Tento objev je prvním z vědeckých výstupů, které přináší závěrečná etapa sondy Cassini. Zároveň je to pozitivní zpráva pro inženýry, kteří se snažili, aby byla sonda během těchto průletů v bezpečí.

ŽIVĚ: Po masivní stávce se Kourou chystá na start

V průběhu dubna byly nejen kosmodrom v Kourou, ale i celá francouzská Guyana ochromeny generální stávkou. Spouštěčem byla hlavně vysoká kriminalita, špatná úroveň vzdělání ve venkovských oblastech a privatizace nemocnic. Po celém francouzském departementu byly v okolí velkých měst rozmístěny silniční zátarasy, což se nevyhnulo ani okolí kosmodromu. Problémy vyřešila až dohoda zástupců vlády a demonstrantů, v jejímž rámci bylo přiděleno 1,1 miliardy euro na bezpečnost, vzdělání, dopravu a zdravotnictví. Provoz v Kourou se tak pomalu vrací do starých kolejí a ve středu 3. května se mohla na startovní rampu vydat raketa Ariane 5. Kosmická technika byla během stávky v naprostém bezpečí uvnitř montážních hal, kde na ni dohlížel detašovaný oddíl francouzské cizinecké legie.

Co nás naučila Nauka

Základem ISS se v roce 1998 staly Rusy vyrobený a Američany zaplacený modul Zarja a ryze americký Unity. Zatímco Unity byl pouze pasivní spojovací uzel, Zarja, vybavená pohonným a řídícím systémem a solárními panely, byla pro vznikající stanici kritická. Proto Rusové souběžně z náhradních dílů rozestavěli také záložní modul pro případ jejího selhání. Zarja však svůj úkol splnila a plní na výbornou, a proto Roskosmos v roce 2004 rozhodl o přestavbě záložního modulu na vědecký, označovaný MLM Nauka.