TRACERS
NASA obnovila kontakt s jednou z dvojice vědeckých družic TRACERS, které vyrobila společnost Millennium Space.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
NASA obnovila kontakt s jednou z dvojice vědeckých družic TRACERS, které vyrobila společnost Millennium Space.
Společnosti Armada, specialista na mobilní edge computing, a Sophia Space začaly spolupracovat na vybudování integrované a škálovatelné výpočetní infrastruktury sahající od Země až do vesmíru.
Francouzská společnost Cailabs, která vyrábí optické pozemní stanice pro družicovou komunikaci, získala 57 milionů eur na rozšíření výroby.
Výrobce družic Apex získal v novém kole financování 200 milionů dolarů, které oceňuje hodnotu společnosti na více než 1 miliardu dolarů.
Startup Rendezvous Robotics získal první kolo financování na komercializaci technologie TESSERAE, která by mohla vytvářet rozsáhlé struktury na oběžné dráze.
Společnost Boeing oznámila, že zahájila 3D tisk konstrukčních panelů, které tvoří páteř solárních panelů pro družice. Tento krok podle společnosti zkrátí výrobní dobu na polovinu a pomůže jí udržet krok s poptávkou.
Společnost Eutelsat se spojila s francouzským startupem Skynopy, který se zabývá družicovou konektivitou, aby prozkoumala možnosti, jak nabídnout operátorům družic pro pozorování Země volnou kapacitu na pozemních stanicích používaných pro OneWeb.
Náš eshop
Články
Včera jsme Vás v krátkých zprávách informovali o tom, že na texaskou základnu Boca Chica dorazil šestý exemplář motoru Raptor. Ten sem byl převezen ze základny McGregor, kde podstoupil několik statických zážehů, které dohromady trvaly více než 200 sekund. Ten poslední pak trval více než než minutu. Ještě včera byl motor nainstalován do testovacího zařízení Starship Hopper a ani v dalších dnech se pracovníci nebudou nudit. Na motor v nejbližších dnech s velkou pravděpodobností čeká statický zážeh v upoutaném stavu a pak už první neupoutaný let.
Letošní letní série TOP 5 je věnována jedné z největších (a podle autora vůbec největší) událostí v dějinách lidstva – prvnímu přistání člověka na jiném nebeském tělese. Tento epochální čin vykonala posádka Apolla 11 v červenci 1969 a prostřednictvím přímého televizního přenosu bylo zhruba 530 milionů lidí po celém světě svědky celého dění. Do té doby žádná událost nepřitáhla k televizním obrazovkám tolik diváků. Neila Armstronga a Buzze Aldrina na povrch Měsíce dostala titánská práce a úsilí přibližně čtyř set tisíc lidí a několika stovek firem a organizací. Výsledkem jejich práce byla obří raketa vysoká 110 metrů, jež udělila kosmické lodi rychlost zhruba 38 832,5 km/h, tedy nepatrně menší než druhou kosmickou rychlost. Z celkové startovní hmotnosti 2 938 314,674 kg pak při přistání do Tichého oceánu zbylo pouhých 4 931,9 kg včetně tří mužů a vzorků lunárních hornin a prachu. Pro některé čtenáře je možná tento odstavec zbytečně přeplněn daty, ovšem není to náhoda. V dnešním díle TOP 5 se na historickou misi Apolla 11 podíváme právě optikou čísel. Vybral jsem pět číselných údajů, které byly důležité pro misi
Původně měla raketa Proton odstartovat z Bajkonuru už 21. června, ale nakonec se neletělo. Problém byl s akumulátory na palubě vynášeného nákladu. Během předstartovních operací došlo k jejich předčasnému aktivování a kvůli tomu došlo k vyčerpání energie z baterií na horním stupni Block DM. Závada se nedala opravit na startovní rampě a proto se musela raketa vrátit do montážní haly. Nyní již opět stojí na kazašském kosmodromu a čeká na start, který by měl přijít již zítra – v pátek 12. července ve 14:31 našeho času. Rádi bychom Vás pozvali na sledování našeho komentovaného přenosu.
Ve 3:51 SELČ odstartovala z jihoamerického kosmodromu v Kourou nejlehčí raketa Vega. Čtyřstupňový nosič vážící 137 tun vynášel družici FalconEye1, kterou pro Spojené Arabské Emiráty postavily firmy Airbus Defence and Space a Thales Alenia Space. Let probíhal podle plánu až do chvíle, kdy první stupeň dohořel a mělo dojít k zapálení druhého. Zhruba dvě minuty po startu se první stupeň bez problémů oddělil, ale zatím neupřesněná závada zřejmě potkala stupeň druhý. Výsledkem byla ztráta nosiče, o které jsme Vás ještě v noci informovali v krátké zprávě. Připomeňme, že Vega dnes startovala na svou již 15. misi a dosud ani jednou neselhala.
Společnost Virgin Orbit vznikla teprve v roce 2015 a za tu dobu stihla vyvinout menší raketu a upravila majestátní Boeing 747 na odpalovací rampu. Nicméně je ve svém programu stále ve skluzu, protože první let byl slibován už na rok 2018. Přesto lze pokrok společnosti považovat za úspěch. Nyní společnost absolvovala nejtěžší úkol v její krátké historii – Došlo ke shozu rakety LauncherOne z mateřského letounu „Cosmic Girl“. K zážehu motoru ovšem cíleně nedošlo. Firma se ale nedávno pochlubila i pár dalšími novinkami, které stojí alespoň za zmínku.
V rámci blížícího se kulatého výročí historického okamžiku, kdy lidé poprvé přistáli na jiném kosmickém tělese, vzniká celá řada připomínkových akcí, výstav, ale i knih a dalších publikací. V tomto článku bychom Vás chtěli seznámit s mapou Měsíce, kterou před pár týdny vydalo nakladatelství Kartografie Praha. Možná si říkáte, proč upozorňujeme právě na tento konkrétní exemplář. Důvod je prostý – mapa obsahuje detailní informace o jednotlivých misích programu Apollo. Právě tyto texty do nakladatelství dodal náš kolega Ondřej Šamárek.
Pozemní operátoři po důkladné analýze informací schválili plán, podle kterého má japonská sonda Hayabusa 2 klesnout k povrchu planetky Ryugu. Už zítra, 11. července se má letmo dotknout okolí kráteru, který v dubnu vytvořil její impaktor, aby odsud odebrala vzorek materiálu. Samotnému rozhodnutí předcházelo několik týdnů průzkumů, cvičných přiblížení a pozemních jednání – to vše mělo zajistit, že japonská sonda může bezpečně klesnout až k rozeklanému povrchu, který je posetý balvany – ty pochopitelně pro sondu představují nemalé riziko.
Při své patnácté misi vynese nejlehčí evropská raketa družici FalconEye1, kterou pro Spojené Arabské Emiráty postavily firmy Airbus Defence and Space a Thales Alenia Space. Start měl původně proběhnout už dříve, ale kvůli výškovému větru byl několikrát odložen. Letět by se mělo ve středu ve 3:53 SELČ. V dnešním článku Vás seznámíme s celou misí a nabídneme Vám i možnost přímého přenosu. Ten však vzhledem k termínu startu využije zřejmě jen málokdo.
První ženou, která se podívala do kosmického prostoru, se stala v roce 1963 Valentina Těreškova. Tehdy se mohlo zdát, že Sověti nastolili trend, v němž nečiní rozdíly mezi mužem a ženou ani v tak náročné oblasti, jakou lety do vesmíru jsou. Ovšem záhy se ukázalo, že se jednalo spíše o politickou proklamaci. Krom Těreškové výcvikem prošly ještě další čtyři ženy a nějakou dobu byl v plánu čistě ženský let vícemístné lodi Voschod, nakonec z něj však sešlo a v roce 1969 ony čtyři ženy opustily oddíl kosmonautů. Druhá státní příslušnice SSSR se do vesmíru podívala v roce 1982, tedy až o dlouhých 19 let později. Světlana Savickaja se posléze stala první ženou, která vykonala dva kosmické lety a první ženou, která vystoupila do volného prostoru. Savickaja se měla do vesmíru vrátit ještě potřetí, tentokrát v roli velitelky čistě ženské posádky. S Jelenou Dobrokvašinou a Jekatěrinou Ivanovou se připravovala nejprve na let ke stanici Saljut 7, který byl ovšem nejdříve posunut v souvislosti s havárií stanice v únoru 1985 a po předčasném návratu čtvrté základní posádky byl zrušen. Nicméně ženská posádka
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Jednou z ikonických částí astronautského výcviku jsou parabolické lety – tedy simulace beztíže ve speciálně upraveném letadle. V neděli předchozího týdne jsme se přesunuli do Bordeaux,
Tradičnímu týdennímu souhrnu kosmonautických událostí patří nedělní poledne. Tentokrát se v hlavním tématu Kosmotýdeníku dozvíte další ze střípku skládačky nezvykle komplikovaného procesu tvorby rozpočtu NASA
Když se řekne „výcvik astronauta“, většina lidí si představí simulátory raketoplánů, trénink v obrovském bazénu nebo jízdu v centrifuze. Realita začíná o něco nenápadněji – organizačními schůzkami, přednáškami
Po předešlém, velmi nabitém týdnu, který zahrnoval start Super Heavy Starship, přišel poněkud klidnější kosmonautický týden, který by se dal označit za normální a kosmicky pracovní.
Od posledního dílu našeho seriálu uplynula už opravdu dlouhá doba. Za to se musím omluvit. Každopádně bohužel dřívější frekvence článek seriálu každé dva měsíce je
Tenhle týden se o kosmonautiku zajímalo více lidí, než bývá obvyklé. Nebe nad Texasem totiž rozčísla raketa Super Heavy Starship a provedla další integrovaný test. V Kosmotýdeníku se
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Rudá planeta je dlouhodobě nejlákavějším cílem našich výprav. A dnes 15. 7. 2025 je to přesně na den 60 let od prvního přímého pozorování Marsu sondou Mariner 4. Proto si připomeneme průkopnické mise posledních 60 let, ukážeme si i výsledky nejnovějších průzkumů a zkusíme nahlédnout
I kdyby člověk skočil z mostu či komína nebo vypadl z letadla, kvůli odporu vzduchu nikdy nezažije pravý pocit „volného pádu“ (nebo také „stavu beztíže“), jaký zažívají astronauti na oběžné dráze. Tento vjem se dá v pozemských podmínkách simulovat pouze za pomoci letu
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
