sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Na tiskové konferenci během pařížského aerosalonu 17. června Roberto Cingolani, generální ředitel společnosti Leonardo, uvedl, že jednání mezi společnostmi Airbus Defence and Space, Thales Alenia Space a Leonardem o sloučení jejich kosmických divizí se blíží k rozhodnutí zda ano/ne.
Společnost BlackSky oznámila plány na vývoj nového typu družice pro pozorování Země, která bude určena k zachycení velkých oblastí planety. Nová družice se zaměří na aplikace vyžadující široké geografické pokrytí, včetně mapování v měřítku jednotlivých zemí, monitorování námořní dopravy a vytváření virtuálních replik fyzických lokalit.
Společnost Astroscale 16. června oznámila uzavření britské vládní zakázky v hodnotě přibližně 7 milionů dolarů na nasazení dvojice cubesatů v roce 2027, které budou monitorovat vesmírné počasí a zároveň sledovat další objekty na nízké oběžné dráze Země (LEO).
Federální komunikační komise (FCC) mění způsob regulace vesmírných systémů. Jay Schwarz, šéf kosmického oddělení, nastínil řadu probíhajících reforem zaměřených na modernizaci licencování družic a otevření nových spektrálních pásem.
Raketa Dlouhý pochod 2D vynesla seismoelektromagnetickou družici, jejímž cílem je detekovat elektromagnetické projevy přírodních katastrof, jako jsou zemětřesení. Družice CSES-2 je založena na sondě CSES-1, která byla vypuštěna v roce 2018 a vyvinuta ve spolupráci s Itálií.
Francouzská společnost Look Up, která se zabývá situačním povědomím o vesmíru, získala téměř 50 milionů eur na pokračování ve vývoji radarové sítě pro sledování vesmírných objektů.
Čínská společnost CAS Space dokončila statický zážeh prvního stupně rakety Kinetica-2, která je plánována na první orbitální start v druhé polovině roku.
Články
Nedělní poledne je ideálním časem na přehled kosmonautických událostí, které přineslo uplynulých sedm dní. A tento týden toho bylo opět požehnaně. V hlavním tématu se tentokrát Kosmotýdeník zaměřil na suborbitální let zařízení New Shepard. Dále se můžete těšit na první oživení lodi Orion pro plánovanou misi Artemis III, zmínku o návrhu rozpočtu NASA z pera Bílého domu, připomenutí devátého integrovaného letu Super Heavy Starship či start čínské mise Tianwen-2. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.
Kosmická agentura NASA už několik let podporuje rozvoj komerčních kosmických stanic, které by provozovaly soukromé firmy. Do této kategorie patří i kosmická stanice Haven-1 od firmy Vast, která nedávno dokončila důležitou zkoušku. Ta spočívala v prověření fungování systému pro filtrování vzduchu, aby budoucí astronauti, kteří se na tuto kosmickou stanici vydají, mohli žít a pracovat ve zdravém prostředí. Zkoušky potvrdily, že systém dokáže zachovat zdravou a bezpečnou atmosféru ve všech plánovaných fázích mise Haven-1. Zkoušky systému, který hlídá stopové koncentrace znečišťujících látek, byly provedeny na Marshallově středisku v alabamském městě Huntsville. Testování proběhlo v rámci dohody Space Act, která je předmětem finanční podpory. Společnost Vast má s agenturou NASA uzavřenu též dohodu na nefinanční podporu Space Act v rámci druhé iniciativy Collaborations for Commercial Space Capabilities.
Po desetiletí pátrání se americké sondě MAVEN (Mars Atmosphere Volatile Evolution) podařilo (vůbec poprvé) přinést přímá pozorování dočasných atmosférických jevů, při kterých dochází k únikům atmosféry. Takzvaný sputtering nemá český ekvivalent a proto se používá anglický výraz. Tento jev by mohl přinést odpovědi na dlouho existující otázky související s historií ztráty vody na Marsu. Vědci už dlouho díky četným důkazům vědí, že na povrchu Marsu byla kdysi dávno hojná kapalná voda. Stále se však ptají: „Kam tato voda zmizela a proč?“
Další měsíc už sprintuje v cílové rovince a přináší nám svůj poslední pátek. Je tedy čas na 76. díl Pokecu s kosmonautixem, v rámci kterého si budeme dvě hodiny povídat o kosmonautice. Přesná témata rozhovoru budou na Vás, stačí jen napsat dotaz do chatu na YouTube. Pokud tedy ještě nemáte program na dnešní večer, přijměte, prosím, naše pozvání ke sledování tohoto zhruba dvouhodinového přímého přenosu, který započne v osm hodin večer.
Obnova a modernizace družicové sítě GPS pokračuje. Na rampě SLC-40 na Cape Canaveral Space Force Station už stojí Falcon 9, který má dnes večer odstartovat s osmou družicí z vývojové řady GPS III. Necelých 4,5 tuny vážící náklad bude dopraven na eliptickou dráhu, ze které pak vlastním pohonem udělá téměř kruhovou na střední oběžné dráze Země. A aby toho nebylo málo, můžeme se těšit i na další pokus o přistání prvního stupně Falconu 9 na mořské plošině A Shortfall of Gravitas.
Firma Firefly už několik let pracuje na raketě, kterou jsme zatím znali jen pod generickým názvem Medium Launch Vehicle (středně silný nosič), ze kterého vycházela zkratka MLV. Bylo jasné, že jde jen o pracovní označení a časem se dočkáme něčeho atraktivnějšího. Ostatně před sedmi lety firma Orbital ATK oznámila, že jejich raketa, kterou vyvíjeli pod názvem NGL, což byla zkratka z Next Generation Launcher, dostane jméno OmegA. Tato raketa se sice do provozu nikdy nedostala, protože v roce 2020 nebyla vybrána do programu nosičů pro náklady národní bezpečnosti, ale takový osud snad raketu MLV nečeká. Tedy pardon, ona to už není MLV, ale Eclipse.
Inženýři zodpovědní za americkou kosmickou sondu Psyche našli řešení, které má vyřešit nedávno zaznamenaný pokles tlaku v pohonném systému sondy. Nyní se jim podařilo úspěšně přejít na záložní přívodní větev, která funguje podle očekávání. Sonda Psyche je vybavena dvojicí masivních fotovoltaických panelů, které vyrábějí elektřinu. Ta pak (mimo jiné) slouží k ionizaci xenonu, který je pak vyvrhován z iontových motorů, takže sonda postupně upravuje svou rychlost a tedy i oběžnou dráhu. Tým se začátkem dubna rozhodl pozastavit práci čtyř iontových motorů, aby prozkoumal nečekaný pokles tlaku v přívodním potrubí.
Až na Měsíci přistanou příští astronauti, budeme jejich kroky sledovat ve vysokém rozlišení. Obraz bude samozřejmě barevný a každou sekundu dostaneme 60 snímků pro plynulejší podání pohybů a změn snímané scény. Kvalita videopřenosů bude nesrovnatelně vyšší, než byl v éře programu Apollo, ovšem inženýři budou stále muset čelit lunárním omezením jako je šířka přenosového pásma, zpoždění signálu, světlené podmínky na Měsíci, či všudypřítomný prach. Více než půl století poté, co lidé poprvé vstoupili na Měsíc, se experti přes kosmickou komunikaci připravují na nejlepší možné pokrytí tohoto jedinečného momentu.
„Most propojující Zemi s kosmickým prostorem“, slaví v roce 2025 kulaté výročí. Síť pozemních sledovacích stanic Estrack patřící Evropské kosmické agentuře totiž oslavuje padesát let existence. Od svého založení v roce 1975 tato globální síť pozemních stanic vytvořila klíčové spojení mezi družicemi na oběžné dráze a řídícím střediskem ESOC (European Space Operations Centre) v německém Darmstadtu. Estrack, který nyní zahrnuje šest stanic v šesti zemích, se stal strategickým přínosem pro Evropu, neboť umožňuje komunikaci s kosmickými sondami, vysílání příkazů k nim a příjem jimi nasbíraných vědeckých dat.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Kosmická stanice Gateway byla navržena jako testovací zařízení, ve kterém by byl zkoumán vliv kosmického prostředí dostatečně vzdáleného od Země i Měsíce na to, aby mohla
Máme za sebou týden, který byl z pohledu kosmonautiky turbulentní, a mnoho se toho stalo. Proto je ideální čas na souhrn. Kosmotýdeník si jako hlavní téma vzal
Nedělní poledne je ideálním časem na přehled kosmonautických událostí, které přineslo uplynulých sedm dní. A tento týden toho bylo opět požehnaně. V hlavním tématu se tentokrát
Máme za sebou kosmonautikou napěchovaný týden, kdy startů proběhlo tolik, že je těžké si v tom udržet přehled. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se tedy podíváme na hned
V řádu hodin kolem vydání minulého dílu vydal portál Ars Technica článek, ve kterém zveřejnil rozhovor s Jonem Olansenem, manažerem programu Gateway. Olansen se v rozhovoru
Sedm dní minulo a přineslo celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. Kosmotýdeník si vzal jako hlavní téma zdržení komerční pilotované výpravy Axiom-4, které bylo zapříčiněno problémy se
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
I kdyby člověk skočil z mostu či komína nebo vypadl z letadla, kvůli odporu vzduchu nikdy nezažije pravý pocit „volného pádu“ (nebo také „stavu beztíže“), jaký zažívají astronauti na oběžné dráze. Tento vjem se dá v pozemských podmínkách simulovat pouze za pomoci letu
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
