Na letošním Czech Space Weeku bylo poprvé představeno třináct českých vědeckých experimentů, které se připravují pro národní misi Aleše Svobody na Mezinárodní kosmické stanici. Novináři tehdy získali řadu zajímavých detailů o každém projektu. Právě na těchto informacích stojí náš seriál Experimenty pro Aleše Svobodu na ISS. Každý týden v něm vychází nový článek věnovaný jednomu z experimentů. Ačkoli jsou texty uvedeny pod mým jménem, nepovažuji je za původní tvorbu. Vznikly na základě oficiálních tiskových podkladů, které jsem jen upravil pro lepší čtení. Série postupuje podle abecedy, takže pátým dílem je projekt CryoAlgae s podtitulem Mikrořasy zdrojem životní podpory vesmírných misí. Na jeho přípravě pracuje Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy.

Tento výzkum může do budoucna nabídnout zásadně nové možnosti pro systémy podpory života astronautů při lunárních misích programu Artemis i na cestě k Marsu. Kryosférické mikrořasy jsou organismy přizpůsobené životu v extrémním chladu – například v trvale zamrzlých antarktických jezerech, v ledu či ve sněhu. Cílem experimentu je zjistit, jak se tyto mikroorganismy vyrovnají s podmínkami v kosmickém prostoru a zda dokážou v prostředí mikrogravitace spolehlivě produkovat cenné látky, kyslík a biomasu.

Výzkum sleduje změny v jejich metabolickém profilu, zejména zastoupení cenných omega-3 mastných kyselin. Díky evolučním úpravám na chlad jsou kryosférické mikrořasy energeticky úspornější než běžné kmeny a vytvářejí velké množství polynenasycených mastných kyselin. Získaná data mohou přispět k lepší optimalizaci pozemské produkce omega-3 i dalších biotechnologicky významných látek.

Tým projektu CryoAlgae in Space zvolil pro svůj výzkum dva mimořádně odolné kmeny mikrořas pocházející z extrémních podmínek. Jeden byl odebrán ze sněhu ve Vysokých Tatrách, druhý z jezera Naděje u české antarktické stanice Johanna Gregora Mendela. Právě antarktický kmen se ukázal jako zvlášť perspektivní – dokáže růst v širokém teplotním rozpětí a dobře snáší nízké teploty, vysoké dávky UV i viditelného záření a dokonce i zmrznutí. Díky těmto vlastnostem představují vybrané mikroorganismy ideální materiál pro testování jejich odolnosti a adaptability na podmínky v kosmickém prostoru.

Samotný experiment proběhne v inkubátoru ET Cube, který bude umístěn v modulu Columbus na palubě Mezinárodní kosmické stanice. Mikrořasy budou po dobu deseti dnů růst na pevném agaru v plně automatizovaném režimu. Osvětlení bude napodobovat běžný denní cyklus (16 hodin světla a 8 hodin tmy), ventilátory zajistí cirkulaci vzduchu s CO₂ z prostředí stanice a integrovaná čidla budou měřit produkci kyslíku. Po skončení experimentu budou vzorky zmraženy na –20 °C a po návratu na Zemi projdou v laboratořích detailním rozborem.

Na závěr si ještě představíme hlavní zástupkyni řešitelského týmu:

doc. RNDr. Linda Nedbalová, Ph.D.
Docentka Linda Nedbalová vystudovala hydrobiologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Na tamní katedře ekologie a v Botanickém ústavu AV ČR se věnuje především ekologii a ekofyziologii řas a sinic žijících v extrémních podmínkách. Zaměřuje se na mikroorganismy z polárních a horských jezer a také na řasy, které stojí za jevem barevného sněhu.

Má za sebou účast na vědeckých expedicích na české stanici v Arktidě i Antarktidě, kde se podílela na výzkumu jezer vystavených mimořádně náročnému klimatu. Dlouhodobě zkoumá rozmanitost a ekologii sněžných řas v Krkonoších. Soustředí se také na studium adaptací řasových kmenů z extrémních prostředí, které produkují látky s významným biotechnologickým potenciálem – například polynenasycené mastné kyseliny či specifické pigmenty.

Zdroje informací:
Tisková zpráva

Zdroje obrázků:
Tisková zpráva