LINK
Raketa Pegasus XL vynesla do vesmíru robotickou družici LINK určenou ke zvýšení oběžné dráhy teleskopu Neil Gehrels Swift Observatory od NASA.
sociální sítě
Přímé přenosy
Načítám data o přenosech…
krátké zprávy
Raketa Pegasus XL vynesla do vesmíru robotickou družici LINK určenou ke zvýšení oběžné dráhy teleskopu Neil Gehrels Swift Observatory od NASA.
Společnost Verde Technologies se obrací na vesmírné platformy s cílem komercializovat solární panely na bázi perovskitu. Zpočátku se zaměřuje na střechy domů v naději, že tento tenkovrstvý materiál může pomoci napájet orbitální datová centra a další velké konstelace.
Čtvrteční start servisní robotické družice LINK společnosti Katalyst na raketě Pegasus XL firmy Northrop Grumman byl odložen. Po vzletu letounu L-1011 došlo k problému s nosnou raketou, jenž dočasně zabránil pozemním týmům v jejím vypuštění. Termín dalšího pokusu o start této mise bude stanoven poté, co týmy vyhodnotí data z dnešního neúspěšného pokusu.
Federální komunikační komise (FKK) bude 22. července hlasovat o nařízení, které má přepracovat proces podávání žádostí o povolení provozu družic a vytvořit tak licenční linku, jež bude udržovat krok se stále rozsáhlejšími a složitějšími plány na konstelace družic.
Pět měsíců starý startup Orbital požádal Federální komunikační komisi o povolení k nasazení až 100 000 družic pro datová centra s cílem přinést z vesmíru 10 gigawattů výpočetního výkonu k uspokojení rostoucí poptávky po umělé inteligenci.
Společnosti SSC Space a Firefly stanovily cíl pro první orbitální start z vesmírného střediska Esrange do roku 2028, přičemž klíčové infrastrukturní a regulační prvky začínají být zavedeny.
Společnost Vast, která se zabývá vývojem komerčních vesmírných stanic, jmenovala bývalého prezidenta a generálního ředitele společnosti The Aerospace Corp. svým poradcem, a to v době, kdy společnost čeká na další fázi klíčového programu NASA.
Náš eshop
Články
První start po červencové nehodě raketa Electron zvládla – na oběžnou dráhu vynesla z Nového Zélandu první komerční radarovou družici firmy Capella Space. Úspěšná mise znamenala návrat firmy Rocket Lab do služby. Tento lídr na trhu vynášení malých družic se tak zřejmě již oklepal z neúspěšné mise, ke které došlo 4. července. Následné vyšetřování zjistilo, že nehodu způsobil jediný vadný elektrický konektor na horním stupni, jehož rozpojením za letu došlo k předčasnému vypnutí motoru. Nosič proto nedosáhl oběžné dráhy a shořel v atmosféře i se sedmi malými družicemi. Tehdy šlo o první selhání firmy Rocket Lab od jejího vstupu na komerční trh, na kterém zvládla 11 bezproblémových startů v řadě.
Nehoda předešlého exempláře nosné rakety, pandemie COVID-19 a špatné počasí – tyto faktory se postupně postaraly o to, že se start nejlehčí evropské rakety Vega odložil o skoro celý rok! Při této misi se tedy Vega vrátí do služby po loňské nehodě, ale také vynese celkem 53 družic – ty budou usazeny ve speciálním dispenzeru, který navrhli a postavili experti z brněnské firmy SAB Aerospace. Nyní již nosič čeká na rampě a my samozřejmě chystáme komentovaný přenos – jen to bude chtít od našich diváků trochu sebezapření – start je naplánován na 3:51 našeho času, což pro středoevropany rozhodně není příznivý termín.
Přestože srpen byl dobou dovolených, zdá se, že agentury ani kosmické firmy nezahálely. Zejména NASA a SpaceX jely na plné obrátky. V přímém přenosu jsme si užili návrat astronautů z mise DM-2, SpaceX předvedla skok svého prototypu Starship SN5. Americké letectvo si vybralo rakety pro své mise. Do kosmu se vydala argentinská snímkovací družice SAOCOM 1B a další várka Starlinků. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa – dnes výjimečně od 21:00.
1. září je pro školáky již tradičně neoblíbený den, ale pro nás je to vždy čas na oslavu. Právě prvního září roku 2012 vyšel na našem tehdy nově založeném blogu první článek. Pak jej následovaly další – nejprve vycházely jednou za dva dny, pak každý den a následovaly dva články denně a nakonec jsme zavedli i krátké zprávy. Pokud všechny tyto různě dlouhé formáty sečteme, tak jsme dnes na téměř přes 7800 vydaných článcích / krátkých zprávách. Pokud bychom tuto porci rozdělili rovnoměrně do 2922 dnů, kdy náš blog existuje, vycházelo by to průměrně na 2,6 článku / zprávy denně.
25. srpna, tedy ještě než hurikán kategorie 4 Laura zasáhl pobřeží pobřeží státu Louisiana, prolétla nad Mexickým zálivem americká družice Terra. S pomocí svého přístroje MISR (Multi-angle Imaging SpectroRadiometer) se podařilo nasbírat cenné informace o chování hurikánu – především šlo o rychlost větru a výšku mraků. Bouře v té době stále nabírala sílu a posouvala se severozápadním směrem k pobřeží USA. Odborníci z NASA, kteří pracují v týmu Aplikovaných věd studujících Zemí zaměřených na geografické informační systémy při přírodních katastrofách úzce spolupracovali s 3D týmem Esri a výsledkem je první interaktivní 3D vizualizace dat z přístroje MISR ukazující výšku vrcholků mraků.
Firma Boeing 25. srpna uvedla, že „zažívá výrazný posun“ vstříc startu druhé nepilotované testovací mise lodi Starliner k Mezinárodní kosmické stanici. Tato zkouška by podle slov firmy měla proběhnout na konci letošního roku, nebo na začátku roku příštího. Jakmile bude tato mise dokončena, měl by mít Starliner volnou cestu k závěrečné zkoušce – pilotované testovací misi, která je zatím plánována na polovinu roku 2021 bez bližšího upřesnění. Chystaný nepilotovaný test bude druhou příležitostí, kdy se loď Starliner dostane na oběžnou dráhu. První testovací mise OFT v prosinci 2019 musela být výrazně zkrácena kvůli chybě, která způsobila, že loď spotřebovala mnohem více pohonných látek než dosáhla plánované dráhy. Kvůli této nadměrné spotřebě se Starliner nemohl vydat k ISS a připojit se k ní.
Znáte tu stále opakovanou poučku, že pro lety na polární dráhy z území USA slouží buďto kosmodromy Kodiak nebo Vandenberg, zatímco Florida a MARS na východním pobřeží jsou pro lety na dráhy s menším sklonem vůči rovníku? Ale nebylo tomu tak vždy. I z Floridy se létalo na polární dráhy – jen už od toho uplynulo půl století. Poslední let na polární dráhu z Floridy přišel 26. února 1969. Tehdy raketa Delta 3E1 vynesla meteorologickou družici ESSA-9. Nyní se jižní startovní koridor díky zavádění autonomních destrukčních systémů znovu otevírá a jako první jej využije Falcon 9, který má 31. srpna v 1:18 SELČ vynést argentinskou radarovou družici SAOCOM 1B. Počasí ale nevypadá dobře – meteorologové dávají startu jen 40% pravděpodobnost dobrých podmínek.
Ani v tomto týdnu kosmonautika nespala a přinesla nám mnoho zajímavých kosmonautických událostí. V Kosmotýdeníku již tradičně naleznete přehled těch nejzajímavějších událostí z kosmonautiky uplynulých sedmi dní. V hlavním tématu se tentokrát podíváme na pět předběžných návrhů misí, které podpořila NASA a jejich společným cílem je výzkumu a poznávání našeho Slunce a způsobu, jak ovlivňuje Zemi. V dalších tématech se budeme věnovat třeba zajímavé lunární misi, kterou získala k vynesení společnost SpaceX, anebo se podíváme na pěkné snímky Delta IV Heavy. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Turbulentní – tak by se dala jednoslovně popsat situace kolem termínů startů různých raket v posledních hodinách. Odkladů, posunů a změn jsme v uplynulých dnech zažili až moc, ale snad se to nebude týkat mise Falconu 9 s družicemi Starlink, která je zatím plánována na neděli v 16:12. Pokud se start podaří v neděli či v pondělí, stane se srpen roku 2020 prvním měsícem, ve kterém SpaceX vypustila tři mise Starlink. Pokud tedy chcete být u startu, který využije již jednou použitý stupeň, rádi Vás přivítáme u našeho komentovaného přenosu. A nezapomeňte, že už o 9 hodin později by mohl přijít další start Falconu 9!
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Tenhle víkend je (alespoň v ČR) mimořádný svými teplotami, ale přesto některé věci proběhnou řádně tak, jak jste zvyklí. Mezi ně patří i tradiční Kosmotýdeník, který vychází
I v tomto týdnu byla kosmonautika plná zajímavých událostí. Startovala raketa Ariane 6 ve své nejsilnější variantě a také třeba Falcon 9 s družicemi Starshield. V
Další týden přinesl mnoho zajímavých kosmonautických událostí. Aleš Svoboda získal svoji misi, posádka byla přidělena také k výpravě Artemis III a třeba Parker Solar Probe provedla 28. oběh
Další týden přinesl celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se tentokrát budeme věnovat padákovému testu nově připravované evropské komerční nákladní kosmické lodi Nyx.
To byl týden! Nové plány NASA na stavbu základny na Měsíci, hned na to exploze rakety New Glenn, která je pro ty plány důležitá, návrat
Týden zkrášlený startem dvanácté integrované testovací mise Super Heavy Starship byl na kosmonautické události docela štědrý. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se budeme věnovat výběru Českem vedené
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se
Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev
Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené
Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především
Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům
Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
