Maxar Intelligence
Společnost Maxar Intelligence, poskytovatel družicového snímkování a geoprostorových dat, podepsala tři smlouvy v celkové hodnotě 204,7 milionu dolarů s nezveřejněnými vládními zákazníky na Blízkém východě a v Africe.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Maxar Intelligence, poskytovatel družicového snímkování a geoprostorových dat, podepsala tři smlouvy v celkové hodnotě 204,7 milionu dolarů s nezveřejněnými vládními zákazníky na Blízkém východě a v Africe.
Koalice zástupců průmyslu žádá vedení podvýborů pro rozpočtové prostředky Sněmovny reprezentantů a Senátu aby financovaly systém koordinace vesmírného provozu (TraCSS) Úřadu pro vesmírný obchod (Office of Space Commerce).
Čínští vědci navrhují první čínskou misi k Neptunu v roce 2033. Cílem je vypustit sondu s radioizotopovým pohonem na oběžnou dráhu Neptunu a studovat i jeho měsíc Triton.
Evropská agentura ESA 7. července oznámila, že společnosti Isar Aerospace, MaiaSpace, Orbex, PLD Space a Rocket Factory Augsburg postoupily do soutěže European Launcher Challenge. Každá společnost bude mít nárok na kontrakty v hodnotě až 169 milionů eur na vynesení institucionálních užitečných nákladů.
Boeing získal kontrakt v hodnotě 2,8 miliardy dolarů na výstavbu družic ESS, které jsou ústředním bodem amerického jaderného velení, řízení a komunikace.
Americké vesmírné síly zrušily soutěž mezi společnostmi Boeing a Northrop Grumman na stavbu nové třídy komunikačních družic odolných proti rušení. Zrušený program, známý jako Protected Tactical Satellite Communication-Resilient (PTS-R), byl spuštěn v roce 2020.
Americké letectvo odložilo návrh na výstavbu dvou raketových přistávacích ploch na atolu Johnston, odlehlém ostrově ve střední části Tichého oceánu. Důvodem jsou obavy o životní prostředí. Dne 5. července o tom informoval americký vojenský deník Stars and Stripes.
Články
LeoLabs, Inc., vedoucí komerční poskytovatel informací o mapování provozu na LEO a služeb vesmírné situační výstrahy, oznámily 14. října 2019 zprovoznění svého Vesmírného radaru KIWI – Kiwi Space Radar (KSR) – s fázovým posunem. KSR je umístěn na Jižním ostrově Nového Zélandu a jako první komerční radar je schopen sledovat objekty menší než 10 cm. Je první ze série radarů nové generace, které LeoLabs plánují rozmístit ještě u rovníku, na dálném severu a dálném jihu – konkrétní lokality zatím nejsou známy. (První dva radary – na Aljašce, ve Fairbanks a v Texasu, v Midland -zatím nemají takovou citlivost.) Spoluzakladatel LeoLabs, Michael Nicolls říká, že KSR (vyvinutý SRI International) zvedá laťku ve sledování nebezpečí kolizí na LEO na úroveň, která nikdy předtím nebyla dosažena. Provoz KSR na vyšší frekvenci umožní sledovat odhadem dalších 250 000 objektů na LEO – až k velikosti cca 2 cm. Takové objekty jsou největším nebezpečím pro funkční satelity a KSR představuje první krok k identifikaci takových rizik.
Když byl v sedmdesátých letech připravován společný sovětsko-americký let později známý jako „Sojuz-Apollo“, před mezinárodním týmem stálo mnoho překážek, jež bylo nutné překonat. Jedním z problémů byl rozdílný přístup k zajištění životních podmínek na Sojuzu a Apollu a z toho vyplývající rozdíly ve složení a tlaku atmosféry na těchto lodích. Zatímco posádka v Sojuzu pracovala v kyslíko-dusíkové atmosféře při tlaku běžném pro pozemské podmínky, Američané vsadili na čistě kyslíkovou atmosféru, která dovolovala udržovat přibližně třetinový tlak oproti tomu pozemskému. Je jasné, že po spojení Sojuzu a Apolla by nebylo možné přejít z jedné lodi do druhé bez vážných zdravotních rizik, která mohla vyústit až ve smrt posádky v důsledku dekompresní nemoci. To by ovšem vyžadovalo nejprve otevřít příklopy mezi loděmi, což by při rozdílu tlaků byl těžký oříšek. Nakonec celou záležitost elegantně vyřešil stykovací modul, který s sebou vezlo Apollo. V tomto modulu byla před přechodem posádky z jedné lodi do druhé pomalu vyrovnávána atmosféra tak, aby kosmonauti a astronauti nedoznali újmy. Asi nikoho by tehdy nenapadlo, že po dvaceti letech přijde podobné zařízení opět na
Zástupce SpaceX řekl 8. října, že plánované pravidelné starty Falconu 9 na sdílené mise, které mají být zahájeny v březnu 2020, nebudou odsunovány kvůli jednotlivým opožděným zákazníkům. Tom Ochinero, vice-prezident pro komerční prodeje SpaceX řekl, že se naučili jak je důležité stanovení (a dodržení) pevného data startu sdílených misí. Jako příklad uvedl firmu Spaceflight, která koordinovala 64 satelitů letících na misi SSO-A pomocí Falconu 9 loni v prosinci. Mise SSO-A (známá jako SmallSat Express) byla plánována původně na roku 2017 – a původně počítala s více než 70 satelity. Spaceflight prohlásil, že mise SSO-A byla logistický bolehlav, protože připravenost zákazníků se měnila a kapacita rakety Falcon 9 – 22 800 kg na LEO – byla poměrně velká k naplnění (malými satelity).
Mars je mrazivá vyprahlá poušť, ale i přesto na ní najdeme místa, která nám připomínají útvary známé z naší planety. Mezi ně patří třeba dávné říční systémy, které již dávno vyschly. Nejdelší z nich se táhnou až na vzdálenost téměř 700 kilometrů, čímž vytváří jednu z nejdelších sítí údolí na celé planetě. Nyní se můžeme pokochat detailními fotkami takové oblasti, která leží jen kousek jižně od rovníku, jelikož ji zmapovala evropská sonda Mars Express. O této lokalitě se ví, že byla formována jak tekoucí vodou tak i dopady cizích těles.
28. září provedli inženýři a technici sestavující a zkoušející nové americké vozítko Mars rover 2020 důležitou zkoušku. Zaměřili se na správné fungování mechanismu, který se postará o spuštění roveru na povrch s pomocí raketového nebeského jeřábu. Právě u něj je potřeba ověřit fázi oddělení od samotného vozítka, které se řeší pomocí pyrošroubů. Skycrane není v kosmonautice nic nového – stejná technologie se použila v roce 2012 během přistání amerického vozítka Curiosity, ze kterého nový rover technologicky vychází. Zkoušky prováděné v kalifornské JPL nakonec dopadly dobře.
Týden se sešel s dalším týdnem a pro vás je již připraven přehled událostí kosmonautiky, které přineslo posledních sedm dní. Kosmotýdeník vás nyní vezme hned ke třem větším tématům. Podíváme se na přípravu druhé mise konstelace Starlink, následně vyrazíme za společností Stratolaunch, kterou koupil nový investor a letadlo Stratolaunch by se ještě někdy mohlo podívat do výšin. Podíváme se také na Mars, kde se sondě InSight zatím daří překonat problémy s krtkem. Nepřijdete samozřejmě ani o tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.
Před pár dny se objevily spekulace o tom, že by loď Starliner od firmy Boeing mohla na nepilotovanou zkušební misi OFT vyrazit 17. prosince letošního roku. Nyní můžeme tyto informace považovat za oficiální, jelikož NASA zveřejnila aktualizaci harmonogramu zkoušek této lodi. V něm jsme se dozvěděli, že 4. listopadu by mělo dojít ke zkoušce záchranného systému, když loď čeká na rampě. Zkouška reakce na havárii na rampě se bude provádět v Novém Mexiku na základně White Sands. Nepilotovaná testovací mise OFT by měla následovat v již zmíněném termínu, tedy 17. prosince. O start z vypouštěcího komplexu 41 Mysu Canaveral se postará raketa Atlas V.
Stejně jako každá lidská činnost má i kosmonautika své pionýry, kteří prošlapávali ostatním cestu a stali se ve svém oboru, a nejen v něm, legendami. Jenže od prvních krůčků kosmonautiky už nás dělí šest dekád a čas neúprosně ubíhá bez ohledu na zásluhy, pocty, věhlas a slávu. Za obzorem tak mizí generace těch, kteří o sobě mohou říci – tehdy jsem byl první, přede mnou se o to ještě nikdo nepokusil. Je to normální běh tohoto světa, když lidé, které známe, pomalu odcházejí a s nimi i to nevyřčené, nepopsatelné, to, co se nedá přenést na jiné. S těmito pionýry se ztrácí zkušenost z první ruky, která je pro nás dnes téměř mýtická. A přestože dobře vím, že jednou musí přijít okamžik, kdy tady z oněch průkopníků již nezbude žádný, podvědomě se mi stejně nechce uvěřit, že odešel další z nich. Tím spíše, že byl jedním z největších. Včera na svůj velký let do neznáma nastoupila legenda jménem Alexej Archipovič Leonov. Muž, který byl jedním ze dvou posledních žijících členů prvního oddílu sovětských kosmonautů, muž, který jako
Minulou neděli proběhl na ISS výstup do volného prostoru, který odstartoval bez přehánění maraton kosmických vycházek. V dalších týdnech se astronauti na ISS rozhodně nebudou nudit – a my vlastně taky ne. Dnes nás čeká druhý výstup z aktuální série, která je věnovaná výměně starých nikl-vodíkových akumulátorů za nové lithium-iontové. Do volného prostoru se opět vydá dvojice Andrew Morgan – Christina Koch. Tihle dva byli na výstupu už v neděli a procházka jim trvala 7 hodin a 1 minutu. Dnešní výstup začíná ve 13:50 našeho času a měl by trvat zhruba šest a půl hodiny. V našem článku najdete přímý přenos NASA TV.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Neděle se překlápí do své druhé poloviny a je proto ideální čas si zopakovat, co přinesla kosmonautika v uplynulém týdnu. V hlavním tématu se tentokrát zaměříme na přípravu
Desetidenní zkušební let velitele Reida Wisemana, pilota Victora Glovera, specialistky mise Christiny Koch a specialisty mise Jeremyho Hansena kolem Měsíce a zpět na Zemi se přiblížil ke
Z aktuálního týdne už zbývá jen posledních 12 hodin a tak je čas zrekapitulovat si kosmonautické události uplynulých sedmi dnů. Stalo se toho opravdu mnoho, ale
Další týden je za námi a Kosmotýdeník s pořadovým číslem 666 je připraven shrnout ty nejzajímavější události mizejících sedmi dní. V hlavním tématu se zaměříme na nově oznámené
Kosmická stanice Gateway byla navržena jako testovací zařízení, ve kterém by byl zkoumán vliv kosmického prostředí dostatečně vzdáleného od Země i Měsíce na to, aby mohla
Máme za sebou týden, který byl z pohledu kosmonautiky turbulentní, a mnoho se toho stalo. Proto je ideální čas na souhrn. Kosmotýdeník si jako hlavní téma vzal
Nejbližší přednášky
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
I kdyby člověk skočil z mostu či komína nebo vypadl z letadla, kvůli odporu vzduchu nikdy nezažije pravý pocit „volného pádu“ (nebo také „stavu beztíže“), jaký zažívají astronauti na oběžné dráze. Tento vjem se dá v pozemských podmínkách simulovat pouze za pomoci letu
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.