Mars z neobvyklé perspektivy

Známý fakt, že ve vesmíru neexistuje nahoře ani dole může způsobit zajímavé důsledky. Při prohlížení map i fotek planet jsme už za dlouhé desítky (a do důsledku vzato i stovky) let zvyklí, že sever najdeme nahoře a jižní pól naopak ve spodní části snímku. Evropská kosmická agentura však před pár dny zveřejnila fotografii ze sondy Mars Express, která zachycuje Mars úplně jinak, než jak jsme zvyklí. Fotka vznikla nad severním pólem, který se nachází ve spodní části snímku a naopak nahoře vidíme oblast v okolí rovníku. Snímek nalevo od tohoto odstavce nám pomůže s orientací a ukazuje i zajímavé objekty, které si v dnešním článku popíšeme.

ŽIVĚ A ČESKY: Koncentrovaná znovupoužitelnost SpaceX v akci

Mise SpaceX CRS-13 je zajímavá hned z několika důvodů – podruhé poletí k ISS již použitá kabina Dragonu. Vůbec poprvé poletí použitý první stupeň Falconu 9 na misi pro NASA, která byla vůči této novince dlouho opatrná. Vizuálně bude start hodně zajímavý tím, že tento stupeň je viditelně zašedlý – minulé případy opakovaného použití byly ve znamení nových nátěrů. Aby toho nebylo málo, tak půjde o první start z rekonstruované rampy 40, která v minulých měsících prošla kompletní opravou. Těšit se můžeme také na pokus o přistání prvního stupně, který by se měl vrátit na floridskou pevninu a dosednout na plochu LZ-1.

Vesmírná architektura (8. díl)

Země ve své složitosti dalece přesahuje všechny naše základní sociální, fyzické nebo ekologické potřeby. Přináší nám motivaci, inspiraci a vyvolává abstraktní pocity údivu, které jsou velmi subjektivní a je proto obtížné je popsat. Pohled na tmavě modrou kouli obklopenou černočernou tmou je opravdu silný zážitek a to hned z několika důvodů. Člověk si kupříkladu snadněji uvědomí skutečnou zranitelnost světa, na kterém žije. Pohled na naši planetu, zdánlivě nehybně zavěšenou ve velkém prázdnu, jsme si však mohli dopřát až díky kosmonautice. Silné reakce například vyvolal snímek, který zachytila posádka Apolla 8 při obletu Měsíce a dodnes se traduje, že jsme se sice vydali dobýt Měsíc, ale nakonec objevili skutečnou krásu Země. Snímek „východu Země nad Měsícem“ je i po tolika letech stále aktuální, jenže od těch dob se hodně změnilo. Dnes posádky nemají možnost fotit podobné snímky. Zato již 17 let nepřetržitě žijeme a pracujeme v kosmu, protože jsme se mimochodem rozhodli, že náš svět lépe pochopíme, s nadějí, že se ho jednou naučíme lépe chránit.

Sojuz je zpátky doma

Dnes v 9:36 našeho času se návratová kabina lodi Sojuz MS-05 dotkla promrzlé stepi jihovýchodně od kazašského města Džezkazgan. Pro posádku ve složení Sergej Rjazanskij, Paolo Nespoli a Randolph Bresnik tak skončila kosmická mise dlouhá 139 dní, během které pobývali na Mezinárodní vesmírné stanici. Do vesmíru se dostali 28. července a jejich úkoly byly velmi široké, ale vévodila jim věda. Sledovali třeba vliv mikrogravitace na bakterii E. coli, nebo proteinů zapojených do vzniku Parkinsonovy choroby. Byli u toho, když na stanici dorazily hned tři zásobovací lodě – Dragon CRS-12, Cygnus OA-8 a Progress MS-07 – které na ISS dopravily hned několik tun zásob. V dnešním článku Vám přineseme fotky a videa monitorující konec této mise.

O krok blíže k Nauce

Ilustrace robotického manipulátoru ERA připojeného k ruskému modulu Nauka. Na konci paže můžeme vidět kosmonauta, který pomocí speciálního rozhraní celou paži ovládá.

Modul Nauka se urychlí – opravdu nejde o chybu. Tolikrát odkládaný projekt má totiž reálnou šanci, že se dočká startu dříve, než se čekalo. 11. prosince totiž státní komise zhodnotila stav probíhajících prací, které je potřeba udělat před startem modulu a formálně schválila celý časový harmonogram předletových příprav. Zlatým hřebem by měl být start z kosmodromu Bajkonur, který je momentálně plánován na 20. prosince roku 2018. To je velmi dobrá zpráva, protože ještě na konci října se uvažovalo až o březnu 2019. Druhého listopadu se ředitel RKK Eněrgija Vladimir Solncev sešel s Igorem Komarovem, který je v čele agentury Roskosmos a který trval na startu Nauky před koncem roku 2018. Aby bylo možné tomuto časovému rámci vyhovět, připravila RKK Eněrgija novou časovou osu, kterou schválilo její vedení už 3. listopadu! Tento návrh už počítá se startem modulu 20. prosince 2018 a s připojením ke stanici 29. prosince.

ŽIVĚ A ČESKY: Electron dostává další šanci

Pokusů o druhý start rakety Electron už máme za sebou hned několik. V úterý ráno to vypadalo hodně nadějně, ale raketa si jen trochu škytla a než se stačila odpoutat od startovní rampy, počítač poznal, že kyslík v nádrži je teplejší, než by měl být a start zastavil. Odborníci z firmy Rocket Lab po vyhodnocení údajů mohli začít chystat další pokus o start. Teprve před pár minutami oznámili, že to zkusí hned v noci ze středy na čtvrtek. My proto reagujeme a zakládáme nový článek pro náš živě a česky komentované vysílání. Je nám jasné, že takhle narychlo se o přenosu mnoho lidí nedozví, ale lepší než nic.

Nový New Shepard poprvé letěl

Systém New Shepard absolvoval v letech 2015 a 2016 celkem pět startů, při kterých se vždy podařilo měkce přistát jak s pohonnou jednotkou, tak i s maketou kabiny pro astronauty. Bylo však jasné, že firma Blue Origin bude muset otestovat i pokročilou verzi kabiny, která bude odpovídat té, ve které poletí platící zákazníci. Včera proto přišla první zkouška kabiny, která dostala označení 2.0 a velmi potěšující je, že letový test byl úspěšný.

Trump zacílil na Měsíc

To, že administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa prosazuje návrat Američanů na Měsíc, není nic nového. Kupříkladu viceprezident Mike Pence tuto myšlenku velmi intenzivně prosazoval po prvním zasedání Trumpem obnovené Národní rady pro kosmonautiku (viz náš článek z července) a na začátku října to opět potvrdil. V pondělí 11. prosince americký prezident podepsal dokument Space Policy Directive 1, který má být prvním krokem k realizaci tohoto projektu. Je tato událost zárukou toho, že se Američané opravdu vrátí na Měsíc, nebo jen o první z řady kroků? A jaký vliv bude mít Trumpův podpis na směřování NASA? Na to se pokusí odpovědět dnešní článek.

ŽIVĚ: Čtyři Galilea na Ariane 5

Nejsilnější evropská raketa Ariane 5 posloužila vloni v listopadu k rozšíření evropského navigačního systému Galileo. Zatímco dříve používané Sojuzy vynesly najednou dvě navigační družice, Ariane si poradí hned se čtyřmi kousky. Systém je sice již rok v částečném provozu, ale aby dosáhl plného stavu, potřebuje ještě přidat další družice. Na kosmodromu v Kourou proto již stojí další Ariane 5 se čtyřmi družicemi Galileo. Pokud bude její start úspěšný, rozroste se počet navigačních družic evropského systému z osmnácti na dvaadvacet a do plného stavu už budou chybět jen čtyři družice.

Gemini – Kosmonautická maturita (2. díl)

Bob Seamans

Každý správný obchodník si je velmi dobře vědom, že na jménu velmi záleží. Špatný název už dokázal pohřbít nejeden dobrý program či produkt. U nástupnického programu po Mercury nešlo ani tak o marketing, jako spíše o tradici. Všechny předchozí projekty NASA nesly pojmenování, jež mělo v sobě určitou symboliku. A Mercury Mark II nebylo zrovna označení, jež by dovolovalo hluboké výklady či nadchlo veřejnost. V závěru roku 1961 se rozběhlo hledání „slušivého“ označení nového programu. Tehdejší náměstek administrátora NASA Robert Seamans měl v prosinci na Industrial College of the Armed Forces (ICAF) přednášku na téma Mercury Mark II a vybídl posluchače, aby mu poslali návrhy na pojmenování tohoto programu. Jeden z lístků, jež tehdy doputovaly z pléna, nesl návrh „Gemini“. V průběhu prosince dostali stejnou možnost také pracovníci ústředí NASA. Mezi navrhovanými jmény bychom našli například „Orfeus“, „Diana“, „Valiant“, ovšem nejpřiléhavější název přinesl jistý Alex Nagy. Ten navrhoval, stejně jako onen student na ICAF, název „Gemini“. Latinsky toto slovo znamená „Blíženci“ nebo také „Dvojčata“. Podle Nagyho jméno Gemini dokonale vystihovalo jednak fakt, že nová loď měla nést dva členy posádky, stejně jako jeden z hlavních cílů, jímž mělo být rendezvous na orbitu. Název také symbolizoval jistou sounáležitost s předchozím programem Mercury. A v neposlední řadě astronomický symbol souhvězdí Blíženců, tedy „II“, korespondoval s oním „Mark II“ v dosavadním označení programu. Robert Seamans uznal coby autory návrhu oba muže – jak posluchače v auditoriu ICAF, tak Alexe Nagyho. Do historie však nakonec vešel pouze Nagy a onen posluchač zůstává dosud anonymní. 3. ledna 1962 byl nicméně název nového programu veřejně představen. 15. ledna byl pak Jim Chamberlin jmenován manažerem „Gemini Project Office (Kancelář projektu Gemini)“. Zrodil se program, jenž měl ukázat cestu k Měsíci…