Startujeme s další novinkou

české titulky

Vážení čtenáři, máme skutečně velkou radost, že Vás můžeme informovat o spuštění nové služby, kterou budeme od dnešního dne poskytovat. Činíme tak v rámci naší trvalé snahy o poskytování komplexního balíku služeb v oblasti popularizace kosmonautiky a souvisejících oborů. V červnu roku 2015 jsme spustili náš kanál na YouTube a prvním videem, které jsme na něm zveřejnili, byl krátký rozhovor s italskou astronautkou Samanthou Cristoforetti krátce po jejím příletu z ISS, jež jsme pro Vás opatřili českými titulky. Poté kanál převážně sloužil pro velmi oblíbené živé přenosy startů raket. Dnes se však vracíme k těmto začátkům a k naší dlouho připravované službě a kosmonautická videa s českými titulky Vám budeme přinášet mnohem častěji a pravidelně. A máte se skutečně na co těšit.

Kosmotýdeník 290 (2.4. – 8.4.)

Sonda Cassini nad Saturnem

Dnes se v Kosmotýdeníku vypravíme k Saturnu a rozluštíme některé zajímavé údaje, které nám v závěrečných fázích své mise poskytla sonda Cassini. Ve 290. vydání pravidelného souhrnu událostí kosmonautiky vám však nabídneme i další témata. Podíváme se na další vývoj kolem problémů dalekohledu Jamese Webba, užijeme si snímky z letu SpaceShipTwo, i se podíváme na zajímavé záběry z mise Falconu 9 s lodí Dragon CRS-14. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.

Anatomie teleskopu TESS

TESS bude do vesmíru hledět čtyřmi kamerami.

Do startu hledače exoplanet, který by měl významným způsobem rozšířit databáze planet, které obíhají kolem cizích hvězd, se nezadržitelně blíží a čeká nás už za méně než deset dní. Ještě než dojde k zážehu devíti motorů Merlin a Falcon 9 se vydá k obloze, kam bude vynášet první větší vědecký náklad pro NASA, pojďme se nejprve seznámit s konstrukcí celého teleskopu. Kosmická agentura při této příležitosti připravila povedenou infografiku, kterou jsme přeložili do češtiny.

Florida přivítala sondu, které bude hodně horko

Teploty mohou v létě na Floridě dosahovat hodně vysoko, ale Parker Solar Probe bude připravena na mnohem větší výheň. Právě z Floridy totiž letos v létě odstartuje na misi, při které se bez přehánění dotkne Slunce. Přepravní kontejner se sondou již dorazil na kosmodrom, kde je již vše připraveno na závěrečné předstartovní přípravy. Pokud se nic nepokazí, měli bychom se dočkat startu na raketě Delta IV Heavy už 31. července letošního roku.

Boeing chce pro Starliner těžší misi

Umělecká představa lodi Starliner během připojování k ISS.

NASA včera vydala zprávu, která říká, že došlo k aktualizaci kontraktu CCtCap (Commercial Crew Transportation Capability), který agentura má uzavřený se společností Boeing. Změna má umožnit lepší flexibilitu komerčních testovacích letů k ISS. V rámci této změny by mohl první pilotovaný let CFT (Crew Flight Test) nést tři astronauty místo původně plánovaných dvou. Stejně tak by se mohla prodloužit i jeho délka – ze zhruba dvou týdnů na půl roku. Zajímavé je, že návrh iniciovala sama firma Boeing.

Po letech zapálil SpaceShipTwo svůj motor

Letoun od firmy Virgin Galactic se dočkal významného milníku, když při včerejším letu zapálil svůj motor. Tato zkouška přišla po několika misích, při kterých letoun po shození z nosného letadla pouze plachtil na ranvej, kde následně přistál. Čtvrteční test měl zkrácenou dobu hoření – motor pracoval jen po třicet sekund a podle dosavadních informací všechno běželo podle plánu. K zapálení motoru došlo poprvé od ztráty lodi VSS Enterprise v roce 2014.

ŽIVĚ: Ariane 5 se vrací po problémové, ale úspěšné misi

Poslední let rakety Ariane 5 máme ještě v živé paměti. 25. ledna večer našeho času vynášel nejsilnější evropský nosič telekomunikační družice SES-14 a Al Yah 3, ale raketa se už krátce po startu začala odchylovat z kurzu, až vylétla z dosahu sledovacích stanic. Všichni se už smiřovali s tím, že byla mise ztracena, ale horní stupeň dokázal dosáhnout oběžné dráhy a obě družice se ozvaly. Jako příčina této anomálie, byly vyhodnoceny špatné vstupní údaje pro řídící systém rakety. Varovné je, že chybu neodhalila ani předstartovní kontrola. Věřme tedy, že nyní bude vše v pořádku a dvě telekomunikační družice DSN-1/Superbird-8 a HYLAS 4 se na dráhu přechodovou ke geostacionární dostanou bez problémů.

Lovec exoplanet pomalu odchází do důchodu

Teleskop Kepler, který otevřel vědcům brány do bohatého světa exoplanet a který je momentálně od Země vzdálený 151 milionů kilometrů, přečkal během své devítileté mise mnoho kritických okamžiků. Od technických závad až po komplikace s kosmickým zářením. Jeho objevy jsou úžasné a vzhledem ke komplikacím, kterým musel čelit jsou ještě úctyhodnější. Úžasná mise tohoto dalekohledu se však již nezadržitelně blíží ke konci. Jeho nádrže jsou stále prázdnější a jelikož není v dosahu žádná benzinka, mělo by Kepleru palivo dojít v příštích měsících.

Vesmírné výzvy – březen 2018

VV201803 zdroj: upload.wikimedia.org

Březen roku 2018 se hodně točil okolo pilotované kosmonautiky. Od roku 1978 se mockrát nestalo, že by se starty raket s lidskou posádkou týkaly i naší vlasti. O to více potěší, že Sojuz MS-08 nesl na své palubě zkušeného kosmického harcovníka – Krtečka. Spolu se svým dalším plyšovým kolegou posloužil jako indikátor mikrogravitace po dosažení orbity. Nově příchozí astronauti Andrew J. Feustel a Richard R. Arnold nezaháleli a hned šestý den po příletu na ISS se vydali na kosmickou vycházku. Další dvě reportáže Vesmírných výzev se budou týkat startů raket společnosti SpaceX. Jednalo se o vynesení páté desítky Iridií a španělského telekomunikačního satelitu Hispasat 30W-6.

Cesta k Exploration Mission-1 a 2 (ohlédnutí za 1. čtvrtletím a výhled na 2. čtvrtletí 2018)

Před půl rokem informovali manažeři NASA o novém datu startovní připravenosti k misi EM-1 nejdříve ve druhé polovině prosince 2019. Současně upozornili na rizika budoucích problémů, spojená s tím, že se práce na mnoha systémech dělají poprvé. Největší rizika byla spojena s výrobou motorové sekce centrálního stupně rakety SLS a servisního modulu kosmické lodi Orion. Potenciál těchto rizik byl přepočten na čtyř- až šestiměsíční skluz. S tím, jak práce postupují, byl tento potenciál snížen na tři až čtyři měsíce. Z důvodů integrovaného plánování prací však NASA stále považuje za vhodné cílit k formálnímu termínu startu mezi 16. a 25. prosincem 2019. V závěru minulého tradičního souhrnu příprav na nepilotovaný let Orionu na vysokou oběžnou dráhu Měsíce a zpět byl přidán nový oddíl, věnovaný popisu prací plánovaných na rok 2019. Tento oddíl je nyní z důvodu úspory místa vynechán. Místo něj bude představen předběžný harmonogram příprav na misi EM-2, při které se na oblet Měsíce vydá Orion s posádkou.