TOP5: Družice nad našimi hlavami

Přelet ISS 9.3.2009

Zatmění Slunce nebo Měsíce jsou jistě nádherným přírodním divadlem. Stejně tak jasné planety, jako Venuše, Jupiter, Saturn, nebo nyní i Mars umí zaujmout. Co však dokáže zaujmout nejvíce, jsou jiné jasné objekty, nejlépe, když jsou v pohybu. A nemáme na mysli blikající letadla, byť pohled na jejich rozsvícená okénka v dalekohledu je úchvatný. Lidé je potřebují ke svému životu, k výzkumu, komunikaci i obraně. Ano, máme na mysli umělé družice i stanice, kde pracují lidé. S jejich pozorováním se dá užít spoustu zábavy a poučený laik může toho nepoučeného nachytat i na pěkné pozorování UFO, pokud je na to náležitě připraven. Pojďme se proto podívat, jaké objekty určitě stojí za to vidět.

Zrnka z asteroidu jsou i v Evropě

Japonská sonda Hayabusa vypuštěná v roce 2003 se o sedm let později stala prvním lidským výtvorem, který dokázal na Zemi dopravit vzorky z asteroidu. Mise si prošla mnoha technickými závadami a můžeme považovat za malý zázrak, že se dokázala dostat zpátky na Zemi a navíc zvládla dopravit i nějaké vzorky. V návratovém pouzdru se podařilo objevit 1500 mikroskopických prachových zrnek, která sonda odebrala z povrchu asteroidu Itokawa. Tato zrnka, která nejsou normálním okem vidět, se stala cílem zájmu mnoha odborníků. Tři zrnka jsou nyní i v Evropě, konkrétně v technologickém středisku Evropské kosmické agentury v nizozemském ESTECu.

Boeing čelí problému, SpaceX potěšila otevřeností

Již zítra, tedy 3. srpna by NASA měla oznámit aktualizovaný harmonogram testovacích letů obou soukromých lodím, které budou na ISS vozit posádku. Lodě od firem Boeing a SpaceX by také měly dostat oficiální posádky pro první testovací mise. Minulý čtvrtek (26. července) proběhlo čtvrtletní setkání panelu ASAP (Aerospace Safety Advisory Panel), který má v NASA na starosti bezpečnost kosmických letů. Dnešní článek tedy může jednak posloužit jako zkrácení čekání na zítřejší nominaci, ale najdete v něm i informace, které ASAP sdělil ohledně připravenosti obou firem. V případě Boeingu třeba vyšlo najevo, že nedávná závada si možná vynutí předesignování celého důležitého systému lodi. U SpaceX naopak panel s povděkem kvitoval hned na několika místech potěšující pokroky.

Co zrovna sleduje nejznámější teleskop?

O existenci Hubbleova kosmického teleskopu vědí i lidé, kteří se o kosmonautiku nijak nezajímají. Důvodů je mnoho – od poutavého příběhu o očekávaném teleskopu, který nakonec potřeboval brýle, přes servisní mise až po okouzlující fotky dalekého vesmíru, kterými nás tento teleskop zásobuje již dlouhé roky. Ale položili jste si někdy otázku, kam Hubble hledí právě nyní a co zrovna zkoumá? Pokud ano, pak pro Vás máme dobrou zprávu. Na internetu je totiž webová stránka, která je určena právě k tomu, abyste mohli zjistit, co Hubbleův teleskop zrovna zkoumá.

Indické vesmírné start-upy

Indická ekonomika se podílí jen 0,01% na celosvětovém „vesmírném“ trhu s výrobky a službami o odhadované hodnotě 400 miliard USD (a to i v době, kdy překonala Francii a stala se šestou největší ekonomikou světa). NewSpace, to jsou soukromé společnosti zaměřené na „nízkonákladové“ přístupy do kosmu a na vizionářské nové technologie. Oboje má zpřístupnit vesmír a zlepšit život zde na Zemi. I když se v Indii diskutuje podpora vesmírných start-upů a v současnosti ukazuje ISRO zájem o převod vývoje nebo produkce některých technologií na vybrané start-upy (Li-ion baterie), je mezi tisícovkami start-upů zaměřených na vesmír stále jen méně než 1% z Indie.

Inspekce měřiče ledovců

V útrobách haly firmy Astrotech na Vandenbergově základně v Kalifornii provádí předstartovní kontrolu a zkoušky družice Ice, Cloud and land Elevation Satellite-2 (zkráceně ICESat-2), která by odsud měla odstartovat 12. září na vůbec posledním exempláři rakety Delta II. Tato družice má za úkol měřit výšku zemského terénu a změnu těchto hodnot v čase. Využije k tomu přístroj ATLAS (Advanced Topographic Laser Altimeter System), který dokáže vysílat k Zemi deset tisíc laserových pulsů každou sekundu! Úkolem mise je zjistit proč a jak moc se trvalé zamrzlé oblasti naší planety ohřívají a ztrácí svou ledovou pokrývku.

Administrátoři NASA – 2. díl

V minulém díle jsme si řekli něco málo o stvoření NASA a o lidech v jejím vedení. Seznámili jsme se se jmény prvních pěti administrátorů: Thomas Keith Glennan, James Edwin Webb, Thomas Otten Paine, James Chipman Fletcher a Robert Alan Frosch.  O prvním z nich, T. K. Glennanovi jsme si řekli něco bližšího. Je třeba si uvědomit, že zejména pozice administrátora je vysoce politická a není výjimkou, že po ukončení volebního období jednoho prezidenta, končí i administrátor NASA. U jeho zástupce tomu tak naopak většinou nebývá a ten potom jako zastupující administrátor řídí NASA po přechodné období, které v historii trvalo 24 – 458 dní.

Pozemní zkoušky servisování satelitů

Navrhnout, postavit a vypustit družici není nic levného. Jeden exemplář, jehož provoz je užitečný milionům lidí, může zcela běžně stát i stovky milionů amerických dolarů. V současné době jsou družice vyřazovány z provozu, jakmile jim dojde palivo. Ale do budoucna se rýsuje další možnost – servisování družic, které by prodloužilo jejich životnost. Díky tomu by provozování družic mělo být udržitelnější, dostupnější a pružnější. NASA usiluje i rozvoj těchto technologií, které by mohly otevřít brány do světa, kde robotická kontrola, údržba a prodlužování života družic nejsou jen výrazy ze sci-fi.

Start větrné družice klepe na dveře

Vypuštění družice Aeolus, evropského projektu, který bude poprvé sledovat globální vzdušné proudy v reálném čase, se již nebezpečně blíží. Pokud se nic nepokazí, odstartuje tento hlídač větrů na oběžnou dráhu za méně něž měsíc. Ponese s sebou sofistikovaný přístroj s laserem využívající Dopplerův jev, kterému se říká Aladin. Kombinace dvou laserů, velkého teleskopu a mimořádně citlivých senzorů z něj dělá jeden z nejpokročilejších vědeckých přístrojů, jaký se kdy dostal na oběžnou dráhu. Než však dojde ke startu z kosmodromu v jihoamerickém Kourou, musí se pozemní týmy na tuto událost důkladně připravit. Nezbývá než věřit, že jim během dalších týdnů nevezme nějaká nečekaná událost vítr z plachet.

Pomohou astronauti astmatikům?

Astronaut a astmatik spolu mají společného více než jen první tři písmena. Na našem webu se snažíme čas od času věnovat vědeckému přínosu, který kosmonautika má. Jenže v mnoha případech může být složité si průběh experimentu představit a proto velmi oceňujeme videa Evropské kosmické agentury s německým astronautem Alexanderem Gerstem. Ve videích jsou rozhovory natočené ještě před startem, kdy astronaut popisuje daný experiment a obrazovou složku tvoří reálné záznamy z paluby ISS, kde Alexander daný experiment provádí. Dnes se podíváme na pokus zvaný Airway monitoring, který by mohl pomoci milionům lidí s astmatem.