Štart družíc Tianqi
Čína úspešne vypustila dňa 19.5.2025 o 9:38 hod. SELČ štyri komunikačné družice Tianqi-34, 35 , 36, 37 pomocou rakety Ceres-1S z morskej plošiny.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čína úspešne vypustila dňa 19.5.2025 o 9:38 hod. SELČ štyri komunikačné družice Tianqi-34, 35 , 36, 37 pomocou rakety Ceres-1S z morskej plošiny.
Společnost Virgin Galactic oznámila, že výroba nových suborbitálních kosmických letounů je i nadále na dobré cestě, aby umožnila zahájení komerčních letů v polovině příštího roku, a zároveň zvažuje obnovení prodeje letenek.
Čínský startup Landspace v sobotu vynesl na oběžnou dráhu šest družic Tianyi. Družice vynesla raketa Zhuque-2E z rampy v testovací oblasti Dongfeng Commercial Space Innovation Test Area v raketovém středisku Jiuquan.
National Geospatial-Intelligence Agency (NGA) se připravuje na otevření svého nového kampusu „NGA West“ severně od centra St. Louis koncem září. Toto otevření je vyvrcholením téměř desetiletého úsilí o modernizaci působnosti agentury na Středozápadě.
Čína úspešne vypustila dňa 17.5.2025 o 6:12 hod. SELČ šesť družíc Tianyi (29, 34, 35, 42, 45, 46) rôzneho určenia pomocou rakety Zhuque-2 z kozmodrómu JSLC.
Josef Aschbacher 13. května při slyšení před výborem Evropského parlamentu prohlásil, že je „zázrak“, že Evropa dosáhla vedoucí role v některých vesmírných oblastech, jako je pozorování Země a navigace, vzhledem k tomu, že její výdaje na vesmír značně zaostávají za Spojenými státy a Čínou.
Norská ministryně obchodu a průmyslu Cecilie Myrsethová podepsala Artemis Accords během akce v sídle Norské kosmické agentury v Oslu, které se zúčastnil šéf agentury a chargé d’affaires velvyslanectví USA v Oslu.
Články
Teleskop TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite) se 4. července dočkal milníku – jeho základní mise byla u konce. Během dvouleté služby nasnímal 75% hvězdného nebe. Ve vytvořené mozaice se podařilo objevit 66 exoplanet a dalších 2100 světů mimo Sluneční soustavu jsou kandidáti čekající na potvrzení. „Teleskop TESS přinesl proud vysoce kvalitních pozorování s cennými daty pro různé vědecké obory,“ popisuje Patricia Boyd, hlavní vědecká pracovnice mise z Goddardova střediska a dodává: „Když nyní mise TESS vstupuje do své nadstavbové části, tak už nyní představuje velký úspěch.“
V posledním Kosmotýdeníku jsme psali o tom, že firmy ULA a SpaceX uspěly v rámci armádního programu NSSL, v rámci kterého si rozdělí více než 30 zakázek v letech 2022 až 2027. Ve stejné době ale obě firmy potkalo ještě jedno potěšující oznámení – obě si je vybrala telekomunikační společnost SES. Rakety Atlas V a Falcon 9 mají v roce 2022 vynést z Floridy čtyři nové telekomunikační družice pracující v pásmu C. Dvě družice postavené firmou Boeing poletí společně na Atlasu V a dvě družice vyrobené firmou Northrop Grumman zase obslouží Falcon 9.
Na Mezinárodní kosmické stanici momentálně pobývá tříčlenná posádka ve složení Chris Cassidy, Anatolij Ivanišin a Ivan Vagner. Snížený počet astronautů na palubě ale neznamená, že by posádka neměla čas na vědu. Jak sami uvidíte, věnují se celé řadě experimentů z různých vědeckých oborů. Dnes si popíšeme činnosti, které astronauti prováděli v průběhu pondělka 10. srpna. Jako obvykle u článků v tomto seriálu platí, že se nejedná o kompletní výčet všech obsluhovaných experimentů – těch je mnohem více. Opět se jedná spíše o představení nejzajímavějších kousků.
V červencovém dílu jsme věnovali čtyři odstavce aktuálním informacím o energetickém a pohonném modulu PPE a o vědeckých přístrojích, které na něm budou umístěny. Nyní se podíváme na obytný modul HALO. Když NASA počátkem června podepsala s holdingem Northrop Grumman kontrakt na předběžný návrh modulu, bylo součástí smlouvy ustanovení o subdodavatelských smlouvách na počáteční dodávky hardwarových prvků s dlouhou dobou výroby. V zásadě to znamená, že na základě smlouvy o předběžném návrhu modulu získal Northrop Grumman oprávnění ke shromažďování prvních kusů letového hardwaru. A už počátkem srpna byla zveřejněna fotografie výkovků, které Northrop Grumman odeslal do Itálie a které dorazily do Thales Alenia Space Italia v Turíně.
V roce 2019 vznikla Spojenými státy vlastněná a řízená společnost PredaSAR Corporation. Ta minulé úterý oznámila, že si pro vynesení prvních 48 pokročilých komerčních družic vybavených radarem se syntetickou aperturou (SAR) vybrali raketu Falcon 9 od SpaceX. Poskytovatelem integrace a výrobcem družic bude firma Tyvak Nano-Satellite Systems. „PredaSAR cílí na zajištění kriticky důležitých pohledů a datových produktů jak pro armádu, tak pro komerční sektor. U obou typů zákazníků jsou lidé, kteří musí v případě potřeby činit rychlá rozhodnutí. Těší nás, že poletíme se SpaceX, prověřeným poskytovatelem letů na oběžnou dráhu, abychom do budoucna zajistili služby sítě PredaSAR pro rychlé a vytrvalé snímkování kdykoliv a kdekoliv,“ uvedl Roger Teague, šéf společnosti PredaSAR.
První americká sonda, která má za úkol odebrat materiál z planetky je nyní ve fázi příprav na sestup k povrchu a odběr vzorků. Již 11. srpna sonda OSIRIS-REx provede druhý nácvik sekvence, která ve finále povede ke kontaktu s povrchem. Pozemní týmy tak budou moci naposledy nanečisto prověřit správné fungování všech systémů před ostrým odběrem, který přijde letos na podzim. Úterní zkouška dostala označení „nácvik Matchpoint“ a bude velmi podobná testu, který sonda provedla 14. dubna. Tehdy byly při nácviku Checkpoint ověřeny první dva manévry sestupu. Nyní bude tato fáze zopakována, ale OSIRIS-REx provede navíc ještě třetí manévr (zážeh Matchpoint). Ve srovnání s dubnovou zkouškou se sonda těsněji přiblíží k odběrné lokalitě Nightingale – než se začne opět vzdalovat, bude od povrchu pouhých 40 metrů.
U různých družic často čteme, že data z nich mohou být využita buďto pro prevenci přírodních katastrof nebo jako prostředek, který po rozsáhlých katastrofách usnadňuje práci záchranářům. Dnes Vám přinášíme jeden konkrétní příklad. Tým NASA označovaný jako ARIA (Advanced Rapid Imaging and Analysis) se zaměřuje na pokročilé rychlé zpracování družicových dat. Ve spolupráci s projektem Earth Observatory ze Singapuru se pustili do analýzy dat z evropské družice Sentinel 1A, která svým radarem zmapovala rozsah ničivé exploze, ke které došlo 4. srpna v libanonském hlavním městě.
Týden, při kterém úspěšně přistál Crew Dragon, proletěla se Starship SN-5, startovala čínská raketa CZ-2D stejně jako Falcon 9 vynesl další várku družic Starlink, je z kosmonautického hlediska opravdu zajímavý. Krom těchto událostí se udála ještě celá řada dalších. Podíváme se však zejména na udělení velmi lukrativní smlouvy na vynášení amerických armádních družic. Tomuto tématu se budeme podrobně věnovat v hlavním článku Kosmotýdeníku, nevynecháme však ani další dění v týdnu a dočkáte se i tradičních rubrik. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.
S další sobotou se opět hlásí o slovo Vesmírná technika. Jestli se vám minulý díl tohoto pořadu o konstrukci sondy LADEE líbil, máme tu pro vás další. Tentokrát se Michal Václavík zaměřil na vědecké úkoly této sondy a zejména přístroje, kterými jich měla dosáhnout. Hlavní cíl sondy, prozkoumat velmi řídkou měsíční atmosféru, je podrobně rozebrán právě v tomto díle.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
V řádu hodin kolem vydání minulého dílu vydal portál Ars Technica článek, ve kterém zveřejnil rozhovor s Jonem Olansenem, manažerem programu Gateway. Olansen se v rozhovoru
Sedm dní minulo a přineslo celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. Kosmotýdeník si vzal jako hlavní téma zdržení komerční pilotované výpravy Axiom-4, které bylo zapříčiněno problémy se
Dalších sedm dní je za námi a tentokrát se kosmonautika dostala i do mainstreamových médií. My se návratu vysloužilé Veněry taky budeme krátce věnovat, ale jako hlavní
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
