Štart družíc Tianqi
Čína úspešne vypustila dňa 19.5.2025 o 9:38 hod. SELČ štyri komunikačné družice Tianqi-34, 35 , 36, 37 pomocou rakety Ceres-1S z morskej plošiny.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čína úspešne vypustila dňa 19.5.2025 o 9:38 hod. SELČ štyri komunikačné družice Tianqi-34, 35 , 36, 37 pomocou rakety Ceres-1S z morskej plošiny.
Společnost Virgin Galactic oznámila, že výroba nových suborbitálních kosmických letounů je i nadále na dobré cestě, aby umožnila zahájení komerčních letů v polovině příštího roku, a zároveň zvažuje obnovení prodeje letenek.
Čínský startup Landspace v sobotu vynesl na oběžnou dráhu šest družic Tianyi. Družice vynesla raketa Zhuque-2E z rampy v testovací oblasti Dongfeng Commercial Space Innovation Test Area v raketovém středisku Jiuquan.
National Geospatial-Intelligence Agency (NGA) se připravuje na otevření svého nového kampusu „NGA West“ severně od centra St. Louis koncem září. Toto otevření je vyvrcholením téměř desetiletého úsilí o modernizaci působnosti agentury na Středozápadě.
Čína úspešne vypustila dňa 17.5.2025 o 6:12 hod. SELČ šesť družíc Tianyi (29, 34, 35, 42, 45, 46) rôzneho určenia pomocou rakety Zhuque-2 z kozmodrómu JSLC.
Josef Aschbacher 13. května při slyšení před výborem Evropského parlamentu prohlásil, že je „zázrak“, že Evropa dosáhla vedoucí role v některých vesmírných oblastech, jako je pozorování Země a navigace, vzhledem k tomu, že její výdaje na vesmír značně zaostávají za Spojenými státy a Čínou.
Norská ministryně obchodu a průmyslu Cecilie Myrsethová podepsala Artemis Accords během akce v sídle Norské kosmické agentury v Oslu, které se zúčastnil šéf agentury a chargé d’affaires velvyslanectví USA v Oslu.
Články
Červenec nabídl ideální startovací okno k Marsu, které využily hned tři mise. Americká NASA vyslala rover Perseverance, Čína vypustila komplexní sondu zahrnující orbiter, lander i rover pod názvem Tianwen-1 a z japonského pobřeží odstartovala sonda Al-Amal pod vlajkou Spojených arabských emirátů. Dále se podíváme na to, jak na vrcholku rakety Falcon 9 vzlétla do kosmu jihokorejská družice ANASIS II. Užijeme si do sytosti výstupů do volného prostoru. Mezinárodní kosmická stanice zažila v červenci hned tři. Na závěr shlédneme start zásobovací lodi Progress MS-15. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa – dnes od 20:00.
V tuto chvíli ještě rezonuje internetem návrat lodi Crew Dragon z testovací mise DM-2 u Mezinárodní kosmické stanice. Nyní bude potřeba vyhodnotit všechny nasbírané údaje a zakončit tak certifikační proces lodi od SpaceX. Již několik měsíců známe posádku lodi Crew Dragon pro její první ostrou (nikoliv testovací) misi. Ta má označení Crew-1 a měla by odstartovat v září letošního roku. Na její palubě poletí Michael Hopkins, Victor Glover, Shannon Walker a Soiči Noguči. My se ale dnes budeme věnovat misi následující – nedávno totiž byla oznámena nominace posádky na misi Crew-2.
Dnešní den by se měl zapsat do historie kosmonautiky. V neděli ve 20:48 SELČ by měla do lokality Pensacola v Mexickém zálivu přistát návratová kabina lodi Crew Dragon z první pilotované mise. Testovací mise trvající více než dva měsíce tak skončí pro oba astronauty – Roberta Behnkena a Douglase Hurleyho. Návrat první pilotované soukromé kosmické lodi si nemůžeme nechat ujít a proto Vám nabízíme náš komentovaný přenos. Nicméně není vyloučeno, že dnes nezažijeme ještě jednu zajímavou událost – v 15:00 se totiž otevře 12 hodin dlouhé okno pro skok Starship SN5 do 150 metrů. Ani tohle bychom si nechtěli nechat ujít.
Tak tohle byl opravdu napěchovaný týden! Kosmonautické události se vršily jedna přes druhou a dočkali jsme se jak startu vozítka Perseverance k Marsu, tak testu Starship, anebo startu rakety Proton-M. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu krom všech zmíněných událostí budeme věnovat zajímavému nálezu sondy TGO, která se nachází na oběžné dráze Marsu a která trochu rozkrývá záhadu s občasnou detekcí metanu v marsovské atmosféře. Dočkáte se i dalších témat a budeme se samozřejmě věnovat i odletu lodě Crew Dragon od ISS. Přeji vám pěkné čtení a příjemnou neděli.
A máme tu novinku na Kosmonautixu. Už téměř dva roky vychází každý pátek na MALL.TV pořad Vesmírná technika. Mnoha čtenářům našeho portálu by mohl tento pořad uniknout a to by byla opravdu škoda. Přináší totiž podrobné informace o kosmických strojích a vůbec technice, která souvisí s dobýváním kosmu. Michal Václavík z České kosmické kanceláře, který je tvůrcem scénáře, získává pro pořad unikátní informace přímo od zdroje, z nichž mnohé se v češtině dosud neobjevily nebo je obtížné se k nim dostat. Hned tento díl nabídne sondu LADEE, která prozkoumala podrobně atmosféru Měsíce a vyzkoušela laserovou komunikaci s rychlostí přenosu u kosmických sond do té doby nevídanou.
V rámci globální spolupráce, do které byl zapojen také evropský teleskop Integral pro studium vysokoenergetických kosmických jevů se podařilo zaznamenat unikátní směs záření, které vycházelo z mrtvé hvězdy v naší galaxii. Něco takového se ještě nikdy dříve nepodařilo u takového typu hvězdy sledovat. Nasbírané informace mohou pomoci vyřešit otázky, které vědce už dlouho trápí. Objevy jsou spojeny hned s dvojicí kosmických fenoménů – magnetary a rychlými radiovými záblesky. Magnetary jsou pozůstatky po hvězdách s magnetickým polem tak silným, že nemají v celém vesmíru konkurenci. Když jsou aktivní, mohou generovat krátké erupce vysokoenergetického záření, které netrvají ani sekundu, ale dokáží miliardkrát přesvítit Slunce.
Dva měsíce prázdnin jsou přesně ve své polovině a červenec se chýlí ke konci. Máme tedy nejvyšší čas na Pokec s kosmonautixem, který vychází vždy v poslední pátek v měsíci. Tentokrát to tedy vyšlo až na poslední červencový den. Pokud tedy budete mít čas a chuť, rádi vás přivítáme na našem tradičním dvouhodinovém přenosu. Začínáme jako obvykle v osm hodin večer a náplní budou odpovědi na otázky, které nám napíšete do chatu. Těšíme se na pohodovou a přátelskou atmosféru, která při těchto přenosech panuje.
V našem seriálu budeme pokračovat tam, kde jsme skončili v minulém dílu. Tentokrát se ze souše přesuneme na vodu. Lodě byly vždy v okolí, když přistávaly do vln oceánu například kosmické koráby Mercury, Gemini i Apollo, ale byly na vodě i během startů raketoplánů, když posádky na jejich palubu vytahovali vyhořelé pomocné motory SRB, které se po vyčištění používaly znovu. Lodě jednoduše po celém světě pomáhají v kosmonautice nejrůznějšími způsoby. Přes sledování až k pomoci v záchraně částí hardwaru. A kdo náš seriál sleduje delší dobu, tak ví, že to není poprvé, co se jim budeme věnovat. Už jsme měli samostatný díl o flotile společnosti SpaceX a proto se v dnešním dílu neobjeví. Pokusil jsem se tedy zaměřit hlavně na současnost a opět vybrat něčím zajímavé zástupce.
Dnes ve 23:25 odstartuje z kosmodromu Bajkonur první letošní Proton-M. 58 metrů vysoká raketa s horním stupněm Briz-M vynese dvě telekomunikační družice – Ekspress 80 a Ekspress 103, které dohromady váží 4,4 tuny. Obě budou fungovat na geostacionární dráze, přičemž Express 80 se usadí nad 80. stupněm východní délky a Express 103 nad 96,5. stupněm. Obě družice budou zajišťovat zákazníkům v Rusku a okolních zemích televizní a radiové vysílání, nebo přístup k internetu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
V řádu hodin kolem vydání minulého dílu vydal portál Ars Technica článek, ve kterém zveřejnil rozhovor s Jonem Olansenem, manažerem programu Gateway. Olansen se v rozhovoru
Sedm dní minulo a přineslo celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. Kosmotýdeník si vzal jako hlavní téma zdržení komerční pilotované výpravy Axiom-4, které bylo zapříčiněno problémy se
Dalších sedm dní je za námi a tentokrát se kosmonautika dostala i do mainstreamových médií. My se návratu vysloužilé Veněry taky budeme krátce věnovat, ale jako hlavní
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
