Štart družíc Tianyi
Čína úspešne vypustila dňa 17.5.2025 o 6:12 hod. SELČ šesť družíc Tianyi (29, 34, 35, 42, 45, 46) pomocou rakety Zhuque-2 z kozmodrómu JSLC.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čína úspešne vypustila dňa 17.5.2025 o 6:12 hod. SELČ šesť družíc Tianyi (29, 34, 35, 42, 45, 46) pomocou rakety Zhuque-2 z kozmodrómu JSLC.
Josef Aschbacher 13. května při slyšení před výborem Evropského parlamentu prohlásil, že je „zázrak“, že Evropa dosáhla vedoucí role v některých vesmírných oblastech, jako je pozorování Země a navigace, vzhledem k tomu, že její výdaje na vesmír značně zaostávají za Spojenými státy a Čínou.
Norská ministryně obchodu a průmyslu Cecilie Myrsethová podepsala Artemis Accords během akce v sídle Norské kosmické agentury v Oslu, které se zúčastnil šéf agentury a chargé d’affaires velvyslanectví USA v Oslu.
Startup Solestial, který se zabývá solární energií získal v rámci financování série A 17 milionů dolarů na rozšíření výroby křemíkových fotovoltaických panelů pro vesmírné aplikace.
Společnost Ramon.Space, specialista na vesmírné výpočty, 14. května oznámila dohodu o dodávce systémů digitálních komunikačních kanálů pro nejméně 70 připravovaných družic OneWeb, což pomůže s přechodem konstelace na softwarově definovanou síť, kterou lze aktualizovat na oběžné dráze.
Zeno Power, startup financovaný rizikovým kapitálem, který vyvíjí jaderné baterie pro extrémní prostředí, 14. května oznámil, že získal 50 milionů dolarů v rámci financování série B na urychlení své práce v oblasti vesmírných a podvodních energetických systémů.
Kanadská společnost Kepler Communications 14. května oznámila, že poprvé úspěšně demonstrovala optické datové spojení mezi prototypem družice na nízké oběžné dráze Země (LEO) a pozemní stanicí partnera.
Články
Při prvním pokusu o odběr vzorků z planetky Bennu pořídila sonda OSIRIS-REx celou řadu fotografií. Ty nemohly být odeslány během sestupu a pozemní týmy musely čekat několik hodin. V průběhu dne však začaly fotky přicházet. Fotky už umožnily vytvořit časosběrná videa, ale další snímky ještě dorazí. Tyto obrázky nemají sloužit pouze k tomu, aby se jimi kochala veřejnost. Pro vědce představují mimořádně cenný prostředek k detailnímu zkoumání planetky Bennu. Fotky ocení také inženýři, kteří mohou pečlivě sledovat všechny kroky spojené s odběrem vzorků.
Krátce po půlnoci dojde k odletu kosmické lodi Sojuz MS-16 od Mezinárodní kosmické stanice ISS. Ta k ní přiletěla 6. dubna a připojila se k modulu Poisk. U stanice tak zůstala zadokovaná déle než 190 dní. Dnes mezi 22:10 a 22:30 SELČ nastoupí posádka ve složení Anatolij Alexejevič Ivanišin, Ivan Viktorovič Vagner a Christopher John Cassidy do kosmické lodi a dojde k uzavření průlezu s modulem Poisk. Odletem Sojuzu MS-16 také formálně končí dlouhodobá Expedice 63 a začíná Expedice 64, která by měla trvat do 9. dubna 2021.
Všech deset letových kusů segmentů fotovoltaických panelů pro evropskou vědeckou sondu JUICE dorazilo do nizozemského areálu firmy Airbus Defence and Space, kde proběhne jejich společná integrace. Právě fotovoltaické panely, jejichž celková plocha dosahuje 86 metrů čtverečních, budou představovat klíčový díl celé sondy – ta bude díky nim získávat elektrickou energii k provozu dalších systémů včetně vědeckých přístrojů. Samotné segmenty fotovoltaických panelů pro JUICE mají rozměry 2,5 × 3,5 metru a tvoří je uhlíkovým vláknem zesílené desky s šestihrannými „plástvemi“.
Americká sonda OSIRIS-REx se vydala do kosmického prostoru na raketě Atlas V 8. září 2016 a od konce roku 2018 obíhá kolem planetky Bennu. Za necelé dva roky ji stihla nafotit zdálky i zblízka, provedla také chemická měření a mnoho dalších výzkumů, které vědcům rozšíří znalosti o planetkách. Dnes však přichází vrchol celé mise – sonda se vydá k povrchu, aby se 12 minut po naší půlnoci (tedy už ve středu) dotkla povrchu a zkusila z něj odebrat možná i několik set gramů materiálu, který je určen k dopravě na Zemi, kde bude pečlivě analyzován. V tomto článku budeme celý proces bedlivě sledovat v psaném online přenosu.
Od minulého dílu uplynul měsíc a je tedy čas na další souhrn testů centrálního stupně SLS na stanovišti B-2 ve Stennisově středisku. Jak jsme uvedli, 13. září byl dokončen test 5, který byl zaměřen na ověření činnosti systému řízení vektoru tahu motorů RS-25. Trysky motorů byly nejprve nakláněny v jedné ose a později v kruhu v rozsahu 8°. Následující test 6 byl dokončen 5. října poté, co kontrolní týmy provedly simulované 48hodinové odpočítávání zahrnující simulované plnění paliva a tlakování nádrží.
NASA přidělila firmě Intuitive Machines z Houstonu kontrakt za 47 milionů dolarů. Společnost bude mít za úkol do prosince 2022 dopravit v rámci programu CLPS na Měsíc vrták kombinovaný s hmotnostním spektrometrem. Experiment PRIME-1 (Polar Resources Ice Mining Experiment) pomůže NASA hledat led v okolí jižního pólu Měsíce a také bude vůbec jako první zařízení v historii těžit podpovrchový led. „Informace, které získáme díky PRIME-1, ale i dalším vědeckým přístrojům a technologickým demonstrátorům, které pošleme na povrch Měsíce, nám pomohou získat informace pro pilotovaný program Artemis a budeme moci lépe hledat cesty k udržitelné přítomnosti na Měsíci,“ uvedl přidružený administrátor NASA pro vědu, Thomas Zurbuchen.
Americká kosmická agentura vybrala 14 soukromých firem, se kterými uzavřela kontrakty za více než 370 milionů dolarů. Obsahem kontraktů je zpřesnění a vylepšení technologií, které by mohly najít využití při pilotovaných výpravách k Měsíci a Marsu. Největší část financí dostanou firmy SpaceX, ULA a další společnosti, které mají při letových testech prokázat možnosti využití přečerpávání pohonných látek v kosmickém prostoru, ale i jakýchsi čerpacích stanic pro znovupoužitelné lunární landery či transportéry mířící do hlubšího vesmíru.
Právě nastalo nedělní poledne a s ním vychází tradiční přehled nejzajímavějších událostí uplynulých sedmi dní v kosmonautice. Kosmotýdeník má tentokrát celou řad témat. Jako hlavní jsme tentokrát zvolili průlet evropsko-japonské mise BepiColombo kolem Venuše. Dále se věnujeme například finanční částce, kterou NASA rozdělila mezi firmy, které se zabývají skladováním a přečerpáváním kryogenního paliva v kosmickém prostoru. Podívali jsme se však i na odklady raket Falcon 9 a Dleta IV Heavy a dočkáte si i klasických rubrik. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
V neděli ve 14:25 by měl z floridské rampy 39A odstartovat Falcon 9 s šedesáti družicemi Starlink. Těšit se můžeme na šesté použití prvního stupně – zatím jsme něco podobného zažili jen jednou. A čeká nás také premiéra – vůbec poprvé budou obě poloviny aerodynamického krytu použity potřetí. Tímto startem navíc začne měsíc dlouhé období, ve kterém bychom se mohli dočkat rovnou sedmi startů raket Falcon 9. Pokud tedy budete mít čas a chuť, rádi Vás pozveme ke sledování našeho živě a česky komentovaného přenosu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Sedm dní minulo a přineslo celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. Kosmotýdeník si vzal jako hlavní téma zdržení komerční pilotované výpravy Axiom-4, které bylo zapříčiněno problémy se
Dalších sedm dní je za námi a tentokrát se kosmonautika dostala i do mainstreamových médií. My se návratu vysloužilé Veněry taky budeme krátce věnovat, ale jako hlavní
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Modul HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway byl 31. března odeslán letounem An-124-100 z letiště Torino-Caselle Airport (Itálie) a po mezipřistáních v Shannon Airport (Irsko) a Portsmouth
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
