sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Josef Aschbacher

Josef Aschbacher 13. května při slyšení před výborem Evropského parlamentu prohlásil, že je „zázrak“, že Evropa dosáhla vedoucí role v některých vesmírných oblastech, jako je pozorování Země a navigace, vzhledem k tomu, že její výdaje na vesmír značně zaostávají za Spojenými státy a Čínou.

Artemis Accords

Norská ministryně obchodu a průmyslu Cecilie Myrsethová podepsala Artemis Accords během akce v sídle Norské kosmické agentury v Oslu, které se zúčastnil šéf agentury a chargé d’affaires velvyslanectví USA v Oslu.

Solestial

Startup Solestial, který se zabývá solární energií získal v rámci financování série A 17 milionů dolarů na rozšíření výroby křemíkových fotovoltaických panelů pro vesmírné aplikace.

OneWeb

Společnost Ramon.Space, specialista na vesmírné výpočty, 14. května oznámila dohodu o dodávce systémů digitálních komunikačních kanálů pro nejméně 70 připravovaných družic OneWeb, což pomůže s přechodem konstelace na softwarově definovanou síť, kterou lze aktualizovat na oběžné dráze.

Zeno Power

Zeno Power, startup financovaný rizikovým kapitálem, který vyvíjí jaderné baterie pro extrémní prostředí, 14. května oznámil, že získal 50 milionů dolarů v rámci financování série B na urychlení své práce v oblasti vesmírných a podvodních energetických systémů.

Články

ŽIVĚ A ČESKY: Loď Sojuz čeká tříhodinový letový profil

Pokud se vše podaří, zažijeme 14. října dopoledne něco, co Mezinárodní kosmická stanice nepamatuje. V 7:45 má z bajkonurské vzletové rampy 31/6 odstartovat raketa Sojuz 2.1a s kosmickou lodí Sojuz MS-17. V jejích anatomických křeslech budou ležet dva Rusové (Sergej Ryžikov a Sergej Kuď-Sverčkov) a jedna Američanka (Kathleen Rubins). Loď by měla zhruba devět minut po startu dosáhnout oběžné dráhy a tím začne unikátní operace – Sojuz v krátkém čase provede všechny potřebné korekční manévry a k Mezinárodní kosmické stanici dorazí už kolem 10:52. Obě události pro vás budeme komentovat živě a česky – v tomto článku najdete oba přenosy.

ŽIVĚ: 13. skok New Shepard

Původně mělo k tomuto suborbitálnímu letu dojít už 24. září, ovšem pokus byl odvolán kvůli technickým problémům. Nyní se zdá, že se vše podařilo vyřešit a na texaské základně Van Horn probíhají poslední přípravy. New Shepard má při skoku do výšky 100 kilometrů nést na své palubě i několik experimentů včetně pokročilého lidaru, který chce NASA používat při misích na Měsíc. Skok je momentálně plánován na úterý 13. října v 15:35 našeho času. V tomto článku najdete vložené okno přehrávače přímého přenosu – ten by se měl podle plánu firmy Blue Origin spustit v 15:00 SELČ.

Starship SN8 míří ke zkouškám se třemi motory

Na texaské základně Boca Chica probíhá v posledních desítkách hodin instalace raketových motorů Raptor do testovacího prototypu Starship SN8. Instalace zbrusu nových motorů začala už v neděli našeho času a v dalších dnech a týdnech se máme na co těšit – tyto tři motory totiž mají podstoupit nejméně dva statické zážehy (vůbec poprvé se najednou zažehne více než jeden Raptor) a pokud vše dopadne dobře, přijde skok do cca 15 kilometrů. Starship SN8 už má za sebou celkem tři kryogenní tlakové zkoušky, které proběhly minulý týden. První test splnil papírové požadavky, nicméně objevila se při něm malá prasklina. „Nachází se u místa, kam se připojí motory a zřejmě je způsobena odlišnou tepelnou roztažností,“ vysvětlil na Twitteru šéf SpaceX, Elon Musk.

VIDEO: Vývoz Sojuzu MS-17

Na středeční dopoledne se chystá start rakety Sojuz 2-1a, která by měla v 7:45 vynést pilotovanou kosmickou loď Sojuz MS-17. Přípravy jsou již v plném proudu, nosič opustil montážní halu a nyní již stojí na vzletové rampě 31/6 kosmodromu Bajkonur. V tomto článku Vám přinášíme zhruba pětiminutové video, které kromě samotného vývozu zachycuje i některé činnosti, které moc často nemáme možnost vidět. Za všechny můžeme jmenovat třeba inspekci fotovoltaických panelů lodi Sojuz nebo připojování postranních urychlovacích stupňů nosné rakety.

Vizualizace družice Sequoia

Radarové snímky z družice Sequoia

Společnost Capella Space se na internetu pochlubila prvními snímky ze své družice Sequoia, která je určena k radarovému snímkování zemského povrchu. Družice byla vypuštěna v srpnu jakožto první zástupce chystané sítě 36 radarových družic. Sequoia váží zhruba 110 kilogramů a o její vynesení z Nového Zélandu se 30. srpna postarala raketa Electron. Po dosažení oběžné dráhy poslala firma družici pokyn k rozložení odrazné antény o průměru 3,5 metru, což byl nezbytný krok k zahájení snímkovací fáze.

Integrace teleskopu Euclid pokračuje

Evropský teleskop Euclid, který bude mít za úkol studium temné hmoty vzniká v čisté místnosti firmy Airbus ve francouzském Toulouse. Euclid bude snímkovat miliardy galaxií až do vzdálenosti 10 miliard světelných let. Každých 80 minut pořídí snímek nové části oblohy s vysokým rozlišením. V průběhu šesti let takto pokryje více než třetinu celé oblohy. V datech se pak bude měřit tvar a vzdálenost zmíněných miliard galaxií. Firma se nyní na svém Facebookovém profilu pochlubila fotografiemi z integrace přístroje VIS do příslušné sekce.

Kosmotýdeník 421 (5.10. – 11.10.)

Kosmonautika pádí kupředu a děje se spousta zajímavých věcí. Pojďte si v pravidelném přehledu událostí, které se staly v kosmonautice za posledních sedm dní, připomenout, co nám průzkum vesmíru přinesl tentokrát. Hlavním tématem Kosmotýdeníku bude pro tento týden Dalekohled Jamese Webba, který dokončil jeden z opravdu zásadních komplexních testů, jenž ověřil celou sestavu. Podíváme se také na odklad mise Crew-1 lodi Crew Dragon, anebo se podíváme na výrobu nové ruské lodě Orel. Nepřijdete ani o tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

VT_2020_41

Vesmírná technika: Konstrukce sovětských sond Fobos

V minulém díle jsme si řekli, jak probíhal planetární program v Sovětském Svazu, proč vznikl sovětský projekt Fobos k výzkumu stejnojmenného měsíce Marsu a co bylo jeho cílem. Dále jsme si nastínili základní parametry mise. Dnes si popíšeme, jak obě téměř identické sondy vypadaly a jaké bylo jejich technické vybavení. Řeč bude také o dvou typech přistávacích modulů.

Planetka Bennu

OSIRIS-REx odhalil další tajemství planetky Bennu

První americká mise určená k dopravě vzorků z planetky pomohla zjistit mnoho zajímavých informací o materiálu, který bude za pár dní odebírat. V rámci speciálního vydání hned šesti studií v časopisu Science and Science Advances se vědci zapojení do mise OSIRIS-REx rozhodli prezentovat nové objevy spojené s materiálem na povrchu Bennu, geologickou charakteristikou a dynamickou historií. Vyjadřují také domněnku, že materiál, který by měl být odebrán z povrchu a dopraven na Zemi, nebude srovnatelný s žádnými meteority, které dopadly na Zemi. Tyto výzkumy zakončují fázi vědeckých požadavků mise OSIRIS-REx v před-odběrové fázi a nabízí pohled na materiál, který budou studovat i další generace odborníků.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Dušan Majer – Rok 2024 v kosmonautice – rok návratů (3.1.2025) online přednáška v 17:00

V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky

Jiří Podolský: Chvála vln – Poselství elektromagnetických vln (4.5.2023)

Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.