Astroscale
Společnost Astroscale, která se zabývá servisem družic, pracuje na přechodu od technologických demonstrací k pravidelné sérii misí, k čemuž přispěla i nedávná kapitálová injekce.
sociální sítě
Přímé přenosy
Načítám data o přenosech…
krátké zprávy
Společnost Astroscale, která se zabývá servisem družic, pracuje na přechodu od technologických demonstrací k pravidelné sérii misí, k čemuž přispěla i nedávná kapitálová injekce.
Společnost Rocket Lab vynesla družici pro americké vesmírné síly, aby zahájila vojenské cvičení Victus Haze zaměřené na rychlou identifikaci a charakterizaci potenciálních hrozeb ve vesmíru.
Bílý dům vydal výkonné nařízení, jehož cílem je sjednotit a urychlit vývoj kvantových technologií v USA, včetně vesmírných systémů, které by mohly umožnit navigaci, snímání a bezpečnou komunikaci nové generace.
Bezpečnostní poradci NASA uvedli, že ačkoli agentura a Boeing nadále dosahují pokroku v řešení problémů s komerčním kosmickou lodí CST-100 Starliner, může trvat až rok, než bude znovu létat.
Společnost Astrobotic, která vyvíjí lunární přistávací moduly, se rozhodla nechat převzít společností Voyager Technologies, aby mohla rychle rozšířit své kapacity pro očekávané potřeby lunárního programu NASA a splnit tak předpokládané požadavky.
Společnost MDA Space kupuje výrobce malých družic Blue Canyon Technologies (BCT) za 620 milionů dolarů. Kanadské společnosti to poskytne lepší přístup na trh s vládními zakázkami.
Společnost Jio Platforms, která vlastní největšího indického telekomunikačního operátora, se snaží pronajmout si širokopásmovou kapacitu u globálních družicových konstelací, aby v zemi nastartovala svou vlastní suverénní síť na nízké oběžné dráze Země.
Náš eshop
Články
Každý na tomto světě žije na planetě Zemi. Na planetě, která nám dává veškeré podmínky k tomu, abychom tu mohli žít. Lidstvo se vyvíjelo už od nepaměti a od počátku věků se lidstvo ujalo role průzkumníka a objevovalo nová a nová zákoutí své planety. I když naše planeta ukrývala a dodnes ukrývá svá tajemství, tak tu vždy bylo jedno místo, které lidstvo fascinovalo a lákalo asi úplně nejvíc, ale nachází se daleko za hranicemi atmosféry naší Země. Tím místem je samozřejmě vesmír. Hvězdná obloha totiž fascinovala lidské oko, až kam paměť lidských dějin sahá. Tisíce a tisíce hvězd, které lidé mohli v noci spatřit, je okouzlily natolik, že jim zasvětili svůj život. Někteří vesmír označili za místo, kde sídlí jejich bohové, jiní zase podle oblohy řídili své životy, co se týče určování ročních období, a námořníci a poutníci díky ní vždy našli tu správnou cestu. I když naši planetu známe ani ne z poloviny, tak lidi vždy zajímalo, co se skrývá za hranicemi našeho světa, mimo naše chápání.
Ačkoliv je evropská sonda Solar orbiter stavěná na pozorování Slunce, může se jí občas podařit i pozorování, které se Sluncem tak úplně nesouvisí. Do zorného pole jednoho jejího přístroje se nedávno dostala kometa Leonard, zhruba kilometrová koule tvořená prachem, kameny a ledem, která by měla 3. ledna proletět kolem Slunce. Pro vědecký tým Solar orbiteru to byla zajímavá výzva a proto se rozhodli, že budou po dobu několika dní pozorovat vývoj komety. Mezi 17. a 19. prosincem proto přístroj SoloHI pořizoval snímky pro časosběr přiložený níže. Na fotkách vidíme, jak kometa křižuje Mléčnou dráhu a v pravém horním rohu můžeme spatřit Merkur a Venuši. Druhá jmenovaná planeta je jasnější a posouvá se zleva doprava.
Poprvé v historii můžeme říct, že se nějaká sonda dotkla Slunce. Americká sonda Parker Solar Probe totiž poprvé proletěla svrchní atmosférou naší životodárné hvězdy, takzvanou korónou. Při té příležitosti analyzovala okolní částice a měřila tamní magnetické pole. Dá se říct, že tento milník představuje velký krok pro sondu samotnou a ohromný skok pro výzkum Slunce. Podobně jako přistání na Měsíci umožnilo vědcům porozumět tomu, jak náš průvodce vznikl, první dotek s materiálem, ze kterého je Slunce tvořeno, pomůže vědcům odhalit klíčové informace o naší nejbližší hvězdě a jejím vlivu na celý planetární systém.
Ruská nosná raketa Angara A5 se připravuje na svůj třetí let. Rodinu raket Angara vyvinulo Státní kosmické vědeckovýrobní středisko M. V. Chruničeva. Raketa Angara v konfiguraci A5 má nahradit ruskou raketu Proton. Jak již název napovídá, skládá se z celkem pěti modulů URM-1. Konfigurace A5 zvládne na nízkou oběžnou dráhu vynést až 24,5 tun těžký náklad, ten ovšem nebude na této misi nic zajímavého, jelikož se jedná pouze o hmotnostní simulátor, proto se raději zaměřím na raketu.
Fyzika je fascinující vědou, která nám za staletí své existence odhalila již mnoho záhad o světě kolem nás, od tajemství vesmíru až po složení hmoty. Snad ještě více otázek však zůstává nezodpovězeno, ačkoliv na nich mnohdy pracují největší mozky vědeckého světa. To by vás ale nemělo překvapit, často se říká, že jeden vyřešený problém ve vědě odhalí dalších deset problémů o nichž nevíme nic. Dnes se na některé z těchto velkých záhad společně podíváme, nejméně dvě totiž úzce souvisí i s kosmonautikou. Představíme si nicméně i další mimořádně zajímavé problémy, každý z nich v případě vyřešení znamenající Nobelovu cenu za fyziku a věčnou slávu.
Dnes je od 15:33:52 do 17:33:26 SEČ otevřeno startovní okno nosné rakety H-IIA ve verzi 204, tedy se 4 urychlovacími stupni SRB-A. Jde také o poslední start této verze nosné rakety. V letech 2022 a 2023 se uskuteční ještě 5 startů H-IIA ve verzi 202. Pak bude již jen H3. Z kosmodromu Tanegašima bude na dráhu přechodovou ke dráze geostacionární vynesena telekomunikační družice Inmarsat-6 F1. Družice o hmotnosti 5470 kg je postavena na celoelektrické platformě Eurostar-3000EOR a je vybavena devítimetrovou rozkládací anténou.
Thomasův fotokoutek je za námi, ale už během roku bylo víceméně zřejmé, že návratem Thomase na Zemi by to skončit nemuselo. Thomas má sice takové to fotografické oko a dokáže vypíchnout i zajímavé a vtipné momenty ze života na stanici, ale nepochybně i jeho kolegové občas pořídí zajímavé snímky, a nebo prezentují, co zažili. A proto jako zpestření občas přineseme ohlédnutí za výzkumem a životem na stanici a fotografiemi naší Země. A začínáme v ideální době, protože stanici navštívili i japonští turisté, takže to bude okořeněno i o jejich pohled na život v ruském segmentu.
V úterý dopoledne odstartovala z floridské rampy 39A poslední letošní raketa Falcon a na oběžnou dráhu se dostala nákladní loď Dragon 2. Ta míří v rámci mise CRS-24 k Mezinárodní kosmické stanici, ke které dorazí ve středu dopoledne. Nákladní Dragony 2 se umí (stejně jako pilotované Crew Dragony) připojit ke stanici automaticky a nepotřebují tedy zachycení staniční paží, což bylo případ Dragonů první generace. Pokud půjde všechno podle plánu, mělo by k připojení Dragonu 2 na adaptér IDA-3 dojít 22. prosince v 10:30 našeho času. Jako vždy ale platí, že termíny připojení kosmických lodí se mohou posunout i o desítky minut oběma směry.
V mnoha odvětvích lidské činnosti, ale v kosmonautice speciálně platí, že prvotní termíny, jež byly stanoveny na začátku jakéhokoli projektu, se jen zřídkakdy podaří dodržet. Existují sice světlé výjimky, jako například splnění Kennedyho výzvy k cestě Američana na Měsíc do konce sedmé dekády dvacátého století, ovšem jinak je takovýchto případů skutečně jako šafránu. Ani projekt stanice OPS Almaz v tomto ohledu nijak nevybočoval ze zajetých kolejí. Krom toho, že sovětské vedení začasté stanovovalo nerealistické termíny nejrůznějších kosmonautických spektáklů a projektů, se u stanice OPS sešly dvě okolnosti, které znamenaly zpoždění programu nikoli o pár měsíců, ale o celé roky. Původní plán počítal se startem prvního letového exempláře v průběhu roku 1969. Sám o sobě byl tento termín doslova šibeniční, k tomu se ale navíc přidala bezprecedentní komplexnost konstrukce stanice, jejíž některé systémy se pohybovaly technologicky na hraně možného. A aby toho nebylo dost, do celé věci zasáhlo dění odehrávající se na opačné straně planety, respektive v blízkosti našeho věčného souputníka…
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
I v tomto týdnu byla kosmonautika plná zajímavých událostí. Startovala raketa Ariane 6 ve své nejsilnější variantě a také třeba Falcon 9 s družicemi Starshield. V
Další týden přinesl mnoho zajímavých kosmonautických událostí. Aleš Svoboda získal svoji misi, posádka byla přidělena také k výpravě Artemis III a třeba Parker Solar Probe provedla 28. oběh
Další týden přinesl celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se tentokrát budeme věnovat padákovému testu nově připravované evropské komerční nákladní kosmické lodi Nyx.
To byl týden! Nové plány NASA na stavbu základny na Měsíci, hned na to exploze rakety New Glenn, která je pro ty plány důležitá, návrat
Týden zkrášlený startem dvanácté integrované testovací mise Super Heavy Starship byl na kosmonautické události docela štědrý. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se budeme věnovat výběru Českem vedené
Dění v kosmonautice bylo i v tomto týdnu vydatné! Krom příprav na dvanáctý integrovaný let Super Heavy Starship, se děly i další věci. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se podíváme na
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se
Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev
Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené
Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především
Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům
Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
