sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Roskosmos a GKNPC Chruničeva podepsaly vládní kontrakt na výrobu tří nosných raket Angara A5M pro vypuštění prvních modulů plánované ruské kosmické stanice ROS. Všechny stupně rakety budou osazeny modernizovanými motory. Nosnost na nízkou oběžnou dráhu tak stoupne z 24 na 27 tun.
V prohlášení ze 6. června NASA uvedla, že stále studuje možnosti pro další let Starlineru, který se očekává nejdříve začátkem roku 2026. To zahrnuje i to, zda bude tento další let s posádkou nebo bez posádky.
Společnost Astroscale dokončila kritické posouzení návrhu servisního zařízení, jehož cílem je v příštím roce vyřadit širokopásmovou družici OneWeb z nízké oběžné dráhy Země.
Společnost Maxar Intelligence oznámila dohodu se švédskou leteckou a kosmickou firmou Saab o vývoji produktů pro bojovou inteligenci využívajících družicová data, včetně nové technologie navigace založené na snímcích terénu od společnosti Maxar.
Dne 5. května 2025 oznámila společnost Interlune – startup se sídlem v Seattlu – novou dohodu s americkým ministerstvem energetiky (DOE) o tom, že do roku 2029 dodá na Zemi helium-3 získané z Měsíce.
Evropa do konce června zveřejní návrh zákona, který má přepracovat regulaci vesmírných služeb a zavést jednotná pravidla pro společnosti působící na evropském trhu nebo prodávající na evropském trhu.
Konference o výzkumu vesmírných stanic byla zrušena a budoucnost dlouhodobé konference o planetárních vědách je nejistá, protože NASA stahuje podporu pro tyto akce.
Články
Máme tu nedělní poledne a tedy ideální čas k obědu zakousnout pravidelný přehled těch nejzajímavějších událostí v kosmonautice, které přineslo uplynulých sedm dní. Kosmotýdeník se tentokrát věnuje v hlavním tématu zejména novému kontraktu, který NASA uzavřela s firmou Firefly Aerospace. V rámci tohoto programu má lander této firmy dopravit náklad deseti vědeckých přístrojů na Měsíc. Dále se můžete těšit na aktualizace dvou misí, které míří k Marsu a nevynecháme ani tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Sonda ISEE-3 měla po splnění základní mise stále dostatek pohonných látek a její přístroje byly v dobrém stavu. Čekala ji proto nadstavbová fáze, ve které se sonda nejprve dostala na nezvyklou dráhu, díky které mohla studovat podmínky v ohonu zemské magnetosféry. Přinesla tak cenné informace, které pomohly lépe porozumět jevům, jež zde probíhají.
Před pár dny jsme v našem článku zmínili zájem vypustit k Marsu sondu, která by tu pátrala po podpovrchovém ledu. Náhoda tomu chtěla, že o tomto velmi zajímavém projektu hned druhý den vyšel na webu NASA článek. Agentura NASA s dalšími třemi kosmickými agenturami totiž podepsala prohlášení o záměru pokročit v programu robotické mise, která měla u Marsu mapovat rozložení ledu. Jejím úkolem by bylo určit množství a dostupnost ledu, přičemž tyto informace poslouží jakožto základ pro výběr budoucích přistávacích lokalit na rudé planetě. Agentury také souhlasily se založením společného koncepčního týmu, který má vyhodnotit potenciál této mise, ale také množnosti zapojení jednotlivých partnerů.
Agentura NASA oznámila, že vynesení teleskopu SPHEREx (Spectro-Photometer for the History of the Universe, Epoch of Reionization, and Ices Explorer) obslouží firma Space Exploration Technologies (SpaceX). Teleskop SPHEREx má během své dvouleté astrofyzikální mise zmapovat oblohu v infračervené části spektra, které lidské oko nevidí. Infračervené záření je však důležitým pomocníkem při hledání odpovědí na otázky spojené se vznikem vesmíru a také s navazujícím vývojem galaxií. SPHEREx by měl také pátrat po stopách vody a organických látek, což je základ nám známého života. Pátrat by po nich měl v oblastech, kde se hvězdy rodí ze směsi plynu a prachu – těmto oblastem se také někdy přezdívá hvězdné porodnice. Pátrání se však zaměří i na prachoplynové disky kolem hvězd, ze kterých se formují planety.
Zní to neuvěřitelně, ale už za rok a půl bychom se měli dočkat startu sondy, která prozkoumá planetku velmi bohatou na kovy. Již brzy začne její sestavování a poté i nezbytné zkoušky. Americká mise Psyche prošla kriticky důležitým milníkem, který ji přibližuje ke startu. Podrobné zhodnocení zaměřené na realizované pokroky a stavbu vědeckých experimentů i palubních systémů mělo jasný výsledek. Projekt má povolení vstoupit do takzvané Fáze D. Jde o závěrečnou fázi příprav, které souvisí s uskutečněním startu v srpnu roku 2022.
Dnes jsme se mohli dočkat dvou startů raket Falcon 9 jen v rozmezí čtyři a čtvrt hodiny, ale nakonec odstartovala pouze mise Starlink 1-18. Mise Starlink 1-17 byla odložena o 24 hodin, aby bylo dost času na předstartovní kontroly. Pokud by však Falcon 9 odstartoval v pátek v 11:14, jak se nyní plánuje, stále by to byl rekord. Mezi dvěma starty různých Falconů by uplynulo 27 hodin a 55 minut, což je pořád o zhruba 20 hodin méně, než kolik činí současný rekord. A aby toho nebylo málo, tak bychom teprve podruhé měli zažít start prvního stupně na jeho osmou misi.
Mnoho činností, které na Zemi zvládáme bez mrknutí oka, jsou v kosmickém prostoru složitější, komplexnější a časově náročnější. Třeba taková výměna baterií je činnost, kterou zvládneme během pár desítek sekund. Jenže když jde o kompletní modernizaci hlavních akumulátorů na Mezinárodní kosmické stanici, jde o velmi složitý úkol, který vyžaduje pečlivé plánování. Nyní je tento mamutí úkol dokončen a stanice tak může pokračovat ve své unikátní sérii, kdy již více než 20 let nonstop na své palubě hostí astronauty z různých zemí světa.
Tak tohle jsme ještě nezažili! Pokud se nic nezmění, bude čtvrteční ráno a dopoledne opravdu mimořádné a to hned z několika důvodů. Start sedmnácté várky ostrých družic Starlink se tak dlouho odkládal, až nakonec odskočil až za osmnáctou várku. Už to, že osmnáctá várka zřejmě odstartuje před sedmnáctou, je samo o sobě docela paradoxní, ale to není vše. Mimořádný je především časový rozestup. Oba starty totiž mají dělit pouze 4 hodiny a 17 minut! Tím by byl s přehledem překonán dosavadní rekord v nejkratším rozestupu mezi dvěma starty Falconu 9 (47 hodin a 42 minut). SpaceX už čeká pouze na posvěcení od obsluhy kosmodromu a sleduje i počasí v přistávací oblasti – v obou případech totiž mají první stupně přistát na mořské plošině. Oba starty ze dvou různých floridských ramp Vám přineseme ve formě komentovaných přenosů.
SpaceX již dříve oznámila, že bude lodě Crew Dragon využívat nejen pro lety s profesionálními astronauty, ale také pro mise s běžnými lidmi – kosmickými turisty. Do souboru již oznámených projektů nyní přibyl další – má jít o první čistě civilní misi (bez účasti profesionálních astronautů). Mise dostala název Inspiration4 a využije kabinu lodi Crew Dragon Resilience. Start rakety Falcon 9 je naplánován nejdříve na čtvrté čtvrtletí roku 2021. Vedoucí postavou této mise bude Jared Isaacman, podnikatel v technologické sféře a také pilot-rekordman. Celá mise Inspiration4 bude pojata jako podnět k výběru financí na dětskou nemocnici St. Jude’s Children’s Research Hospital.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Máme za sebou týden, který byl z pohledu kosmonautiky turbulentní, a mnoho se toho stalo. Proto je ideální čas na souhrn. Kosmotýdeník si jako hlavní téma vzal
Nedělní poledne je ideálním časem na přehled kosmonautických událostí, které přineslo uplynulých sedm dní. A tento týden toho bylo opět požehnaně. V hlavním tématu se tentokrát
Máme za sebou kosmonautikou napěchovaný týden, kdy startů proběhlo tolik, že je těžké si v tom udržet přehled. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se tedy podíváme na hned
V řádu hodin kolem vydání minulého dílu vydal portál Ars Technica článek, ve kterém zveřejnil rozhovor s Jonem Olansenem, manažerem programu Gateway. Olansen se v rozhovoru
Sedm dní minulo a přineslo celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. Kosmotýdeník si vzal jako hlavní téma zdržení komerční pilotované výpravy Axiom-4, které bylo zapříčiněno problémy se
Dalších sedm dní je za námi a tentokrát se kosmonautika dostala i do mainstreamových médií. My se návratu vysloužilé Veněry taky budeme krátce věnovat, ale jako hlavní
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
I kdyby člověk skočil s mostu či komína nebo vypadl z letadla, kvůli odporu vzduchu nikdy nezažije pravý pocit „volného pádu“ (nebo také „stavu beztíže“) jaký zažívají astronauti na oběžné dráze. Tento vjem se dá v pozemských podmínkách simulovat pouze na pomocí letu
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
