sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Ocula

Společnost Firefly Aerospace plánuje nabídnout komerční službu Ocula určenou k zobrazování povrchu Měsíce pro použití vládami a společnostmi. Systém bude využívat dalekohledy z Národní laboratoře Lawrence Livermora s ultrafialovými a viditelnými senzory.

Starship S36

Během připrav na statický zážeh kosmické lodi Starship S36, společnosti SpaceX, došlo k mohutné explozi a zničení S36. Zatím není jasné, jak velké škody vznikly na testovacím zařízení a jeho okolí.

Leonardo

Na tiskové konferenci během pařížského aerosalonu 17. června Roberto Cingolani, generální ředitel společnosti Leonardo, uvedl, že jednání mezi společnostmi Airbus Defence and Space, Thales Alenia Space a Leonardem o sloučení jejich kosmických divizí se blíží k rozhodnutí zda ano/ne.

BlackSky

Společnost BlackSky oznámila plány na vývoj nového typu družice pro pozorování Země, která bude určena k zachycení velkých oblastí planety. Nová družice se zaměří na aplikace vyžadující široké geografické pokrytí, včetně mapování v měřítku jednotlivých zemí, monitorování námořní dopravy a vytváření virtuálních replik fyzických lokalit.

Astroscale

Společnost Astroscale 16. června oznámila uzavření britské vládní zakázky v hodnotě přibližně 7 milionů dolarů na nasazení dvojice cubesatů v roce 2027, které budou monitorovat vesmírné počasí a zároveň sledovat další objekty na nízké oběžné dráze Země (LEO).

Články

Dotek Slunce

Náhledový snímek pořízený na Materials and Electrical Components Laboratory, tedy jedné z testovacích laboratoří v nizozemském technologickém srdci agentury ESA, středisku ESTEC, zachycuje průběh zkoušky hardwaru pro novou generaci evropských meteorologických družic. Ukázalo se, že detektor pro blízkou infračervenou oblast pro přístroj FCI (Flexible Combined Instrument) poletí na družici MTG-I (Meteosat Third Generation – Imaging) je náchylný na nechtěné dopady rušivého bočního zbloudilého světla našeho Slunce. Bylo tedy navrženo řešení k snížení této náchylnosti – velmi tenká kovová maska by byla nalepena na vrchní část sestavy, přičemž její pečlivě navržené otvory by umožnily světlu pronikat jen v požadovaných místech, čímž by se minimalizovalo riziko vstupu zbloudilého světla.

riziko

TOP 5 – lety na hraně rizika

Existuje dlouhá řada lidských aktivit, které s sebou nesou tu menší, tu větší míru rizika. Pilotované kosmické lety bezesporu patří do kategorie velmi riskantních podniků. Už jen myšlenka na to, nechat se připoutat do křesla na vršku obřího stroje s mnoha stovkami tun vysoce hořlavých látek, které by teoreticky měly postupně řízeným vznícením zvednout ono křeslo (a samozřejmě i kabinu či loď, ve které se křeslo nachází) do výšky několika stovek kilometrů a urychlit jej na neuvěřitelných 8 km/s, se vymyká všemu, co člověk kdy za svou historii podnikl. Riziko je zde opravdu enormní a vůbec nezáleží na tom, zda se jedná o první pilotovaný let nebo třístý třicátý první. Ovšem i v rámci těchto nebezpečných podniků by se daly najít mise, které svou podstatou šly na hranici, nebo dokonce za hranici, rizika, kterou lze z hlediska selského rozumu považovat za přípustnou. Autor se pokusil vybrat ty nejodvážnější, ovšem stejně jako u předchozích článků Top 5 v minulých letech i nyní upozorňuje, že se jedná o čistě subjektivní výběr a řazení. Nuže, vzhůru do rizika!

Známe termíny modulu Nauka

Ačkoliv se před několika dny objevily znepokojivé informace, že se během přípravy modulu Nauka zapomnělo na instalaci tepelné izolace na několik senzorů Slunce a zemského horizontu (a podle některých zpráv se tato izolace dokonce zapomněla i vyrobit), mělo by být zpoždění startu tohoto toužebně očekávaného modulu jen drobné. Místo původně plánovaného 15. července je nyní oficiálně podle prohlášení agentury Roskosmos plánován 21. červenec, konkrétně v 16:58:21 SELČ. K vynesení se použije nosná raketa Proton-M, která vůbec poprvé poletí v třístupňové konfiguraci. Všechny dosavadní Protony-M létaly ve čtyřstupňové konfiguraci.

Cesta k Artemis I a II (výhled na 3. čtvrtletí 2021)

V uplynulých týdnech pokračovala v montážní hale VAB integrace nosné rakety SLS, která má vynést nepilotovanou kosmickou loď Orion k 26dennímu letu na oběžnou dráhu Měsíce a zpět. Horní stupeň ICPS byl 19. června převezen z budovy MPPF do centrální chodby v hale VAB. V noci z 21. na 22. června byl v kvadrantu High Bay 4 haly VAB vyzdvižen adaptér LVSA a 22. června byl usazen na centrální stupeň. Jejich sešroubování se však podařilo až 27. června. Povrch jejich spojovacích desek totiž nebyl zcela plochý a vyřešení těchto neshod si vyžádalo určitý čas. Jakmile byly šrouby dotaženy, soustředila se pozornost na stupeň ICPS. Dne 5. července došlo i na jeho usazení na adaptér LVSA. Další na řadě bude testovací adaptér OSA, pravděpodobně v příštím týdnu. Souběžně s připojováním horních prvků nosné rakety a renovací centrálního stupně jsou také postupně zapínány systémy rakety pro zahájení kontrol a testů. Testy, které mají probíhat v průběhu července s přesahem do srpna, jsme podrobně popsali v první části tohoto článku. Popis testů končil provedením integrovaného modálního testu.

Srdce lunárního senzoru

Na náhledovém snímku vidíte srdce přístroje EMS (Exospheric Mass Spectrometer), který bude studovat množství vody na Měsíci. Spektrometr byl včera doručen do NASA jakožto součást přístroje PITMS. Nyní se začne chystat na svůj start k Měsíci. EMS je založen na tzv. iontové pasti, což je chytré detekční zařízení, které výzkumníkům umožňuje identifikovat a kvantifikovat atomy a molekuly v plynném vzorku a určit odpovídající spektrum. Vědci z The Open University a RAL Space vyvinuli EMS v rámci kontraktu s agenturou ESA. Lunární molekuly po vstupu do senzoru budou bombardovány elektrony z ohřátých drátů, čímž vzniknou ionty. Ty pak budou udržovány pomocí elektrického pole, které vytvoří precizně tvarované elektrody. Ionty pak budou z této pasti uvolněny, když se zvýší jejich poměr hmotnosti vůči náboji. Zamíří pak do detektoru, který identifikuje a kvantifikuje jejich chemické složení.

Modul Cupola vyfotografovaný objektivem typu rybí oko. Foto: Thomas Pesquet, zdroj: flickr.com

Thomasův fotokoutek 39

Po několika výstupech do volného kosmu, při nichž byla nainstalována dvojice solárních panelů IROSA se život astronautů vrátil trochu do normálu, i když co je na ISS vlastně normální stav? Thomas měl zkrátka víc času na jiné experimenty i fotografování povrchu naší planety. Kromě záznamu experimentů, ostrovů, vesnic a měst se na snímcích objevují i pěkné záběry z odletu nákladní lodi Cygnus. A jako bonus tu máme několik krátkých videí, například z testování zákona setrvačnosti. A poprvé tu máme snímky objektivem typu rybí oko.
Text k úvodnímu záběru: „Všech sedm oken modulu Cupola – snímek jak na profilovku, co?“ Zdroj: Flickr.com.

Extrémní počasí odkládá odlet Dragonu 2

Podle původního harmonogramu měla nákladní kosmická loď Dragon 2 v rámci mise CRS-22 opustit Mezinárodní kosmickou stanici dnes, tedy 6. července. Jenže počasí je proti. Na náhledovém snímku tohoto článku můžete vidět fotografii, kterou z paluby Mezinárodní kosmické stanice pořídila americká astronautka Megan McArthur. Fotografie pořízená 4. července zachycuje v plné děsivé kráse řádění tropické bouře Elsa, která se z oblasti Karibiku přesouvala vstříc pobřeží Floridy, kde lodě Dragon 2 (a také Crew Dragon) přistávají.

Češi testují díl pro Ariane 6

Na podzim roku 2018 jsme vydali krátký článek věnovaný tomu, že Výzkumný a zkušební letecký ústav bude testovat spodní nosnou konstrukci pomocného urychlovacího motoru na tuhé pohonné látky rakety Ariane 6. Po necelých třech letech se k tématu vracíme, jelikož testy tuhosti a nosnosti už ve speciálně vybudovaném zkušebním zařízení probíhají. Na spodní nosnou konstrukci jsou kladeny velké nároky. Jednak na ní před startem raketa sedí a přenáší se na ni tedy celá hmotnost nosiče. Po startu pak musí zvládnout přenést tah pomocného stupně na centrální stupeň. „Proto musí být spodní nosná konstrukce extrémně odolná, aby unesla hmotnost celé rakety. Jedná se tedy o velmi důležitý konstrukční prvek z hlediska statické únosnosti,“ uvádí VZLÚ ve své zprávě. Ariane 6 může startovat ve dvou verzích – slabší variantě 62 se dvěma pomocnými stupni nebo silnější verzi 64 se čtyřmi. Obě varianty budou vysoké 63 metrů, přičemž ta silnější verze bude vážit 860 tun. A kdo by si myslel, že testy jsou jediná česká stopa u tohoto dílu, ten by

Webbův teleskop prošel zhodnocením

Mezinárodní Dalekohled Jamese Webba prošel závěrečným zhodnocením mise, které je nutné pro start na Ariane 5 z kosmodromu ve Francouzské Guyaně. Tento milník realizovaný společností Arianespace, která zde funguje jako poskytovatel startu, potvrzuje, že raketa Ariane 5, Dalekohled Jamese Webba i letový plán jsou připraveny ke startu. Kromě toho je také konkrétně potvrzeno, že všechny aspekty nosné rakety a nákladu jsou plně kompatibilní. Během startu zažije teleskop celou řadu vnějších sil, vibrací, změn teploty a elektromagnetického záření. Všechna těchnická zhodnocení provedená firmou Arianespace zaměřená na klíčové aspekty mise včetně letové trajektorie a oddělení nákladu, ukázala pozitivní výsledky.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Dušan Majer – Rok 2024 v kosmonautice – rok návratů (3.1.2025) online přednáška v 17:00

V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky

Jiří Podolský: Chvála vln – Poselství elektromagnetických vln (4.5.2023)

Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.