ESA
Evropská kosmická agentura požádá členské státy o finanční prostředky na systém družicového pozorování Země pro bezpečnostní aplikace.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Evropská kosmická agentura požádá členské státy o finanční prostředky na systém družicového pozorování Země pro bezpečnostní aplikace.
Pentagon výrazně zvyšuje výdaje na umělou inteligenci pro vojenské operace a zvyšuje strop smluv pro systém Maven Smart od společnosti Palantir Technologies na téměř 1,3 miliardy dolarů do roku 2029.
Společnost Dawn Aerospace 22. května oznámila, že začala přijímat objednávky na bezpilotní kosmický letoun Aurora, který je schopný vynést šest kilogramů užitečného zatížení na suborbitálních letech.
Federální úřad pro letectví (FAA) 22. května oznámil, že schválil další let sestavy Super Heavy/Starship. Úřad uvedl, že provedl komplexní bezpečnostní přezkum nehody letu č.8 a dospěl k závěru, že společnost SpaceX uspokojivě odstranila příčiny nehody.
Americké vesmírné síly a Národní agentura pro geoprostorové zpravodajství (NGA) podepsaly 21. května memorandum o dohodě, jehož cílem je vyjasnit jejich role při poskytování vesmírných zpravodajských informací vojenským velitelům.
Společnost Blue Origin zveřejnila nové podrobnosti o vývoji cislunární transportní kosmické lodi, která bude přepravovat palivo z oběžné dráhy Země na oběžnou dráhu Měsíce pro přistávací modul Blue Moon Mk2.
Na jednání vlády byl se změnou schválen návrh ministra dopravy na financování mise Aleše Svobody na ISS. Detaily připravujeme.
Články
Poprvé od mise Apollo 17 v roce 1972 se v montážní hale VAB nachází raketa a kosmická loď určená pro let k Měsíci. V minulém dílu končil popis příprav na misi Artemis I dodáním adaptéru OSA s deseti CubeSaty do haly VAB. K připojení adaptéru na horní stupeň nosné rakety SLS došlo 9. října. Dne 19. října byl z budovy LASF do haly VAB přepraven Orion a následující den byl připojen na adaptér OSA. Proces utahování tří set šedesáti šroubů k dokončení pevného mechanického spojení byl dokončen 21. října. Následovalo vytvoření funkčního spojení mezi Orionem a SLS a zapnutí systémů Orionu. Při kontrole nebyly zjištěny žádné problémy. Ke krycím panelům obklopujícím Orion bylo proto přisunuto rameno pro přístup posádky a k servisnímu modulu rameno OSMU.
Když Elon Musk poprvé oznámil, že by chtěl, aby obslužná věž startovní rampy zachytávala přistávající rakety Super Heavy, mnoho lidí nevědělo, zda jde o vážně míněný plán, či o vtípek. Když se však stavěla obslužná věž u orbitální rampy a na staveništi se objevily díly, ze kterých postupně vznikla dvě masivní ramena, bylo jasné, že to SpaceX asi opravdu zkusí. Kromě zmíněného samotného zachytávání je také možné, že celý systém bude sloužit i k usazení jednotlivých prvků nosiče na samotou rampu, aby nebyl zapotřebí jeřáb. Ať už zkoušky tohoto futuristicky vyhlížejícího zařízení, kterému se přezdívá Mechazilla nebo jídelní hůlky (chopsticks), dopadnou jakkoliv, jedno je jisté. Systém se aktuálně testuje, aby se ověřilo jeho fungování. Během noci došlo vůbec poprvé k jeho svislému pohybu o zhruba 1,5 metru.
Nástup výzvědných družic na přelomu padesátých a šedesátých let minulého století znamenal obrovský krok vpřed v oblasti získávání informací o rozmístění protivníkových strategických a taktických bojových prostředků. Ovšem první generace těchto družic měla jednu velkou vadu: nebyly schopny dodávat tyto informace v reálném čase. Navíc při svém víceméně autonomním letu, během něhož družice podle přednastaveného programu zaujímala orientaci v prostoru a spouštěla fotoaparáty, hrozilo velké riziko pořízení fotografií s nulovou hodnotou. Cíl mohla zakrývat oblačnost nebo mohl být ne zcela ideálně osvětlen. A ony exponované fotomateriály pak byly prostřednictvím balistických kapslí dodávány do rukou analytiků s poměrně značným zpožděním. Tyto nešvary měly napravit pilotované orbitální výzvědné stanice. Zčásti se to skutečně dařilo – kosmonauti měli možnost cíl vidět v reálném čase a rozhodnout, zda jsou podmínky způsobilé k jeho nasnímání. Potud byl koncept pilotovaných rozvědčíků v pořádku. Problém ovšem nastával ohledně včasnosti transferu informací z orbity na Zem. I před konstruktéry Almazu stál v tomto ohledu poměrně tvrdý oříšek…
Když 21. prosince loňského roku odstartovala z floridské rampy 39A raketa Falcon 9 s nákladní lodí Dragon 2, vydal se vstříc oběžné dráze také malý CubeSat DAILI (Daily Atmospheric Ionospheric Limb Imager). Jde o 6U CubeSat, je tedy tvořený šesti základními kostkami s hranou o délce 10 cm. Ačkoliv běžně jsou tyto kostky u 6U Cubesatu složeny do tvaru 2×3, u DAILI jde o šest kostek v řadě za sebou. Na CubeSat má tedy poměrně nezvyklý tvar s rozměry 10 × 10 × 60 cm. Začátkem ledna dojde k jeho vypuštění z paluby ISS a on pak bude moci začít sledovat složení zemské atmosféry ve výškách 130 – 350 kilometrů nad povrchem.
Náš program přelomu roku je u svého konce. Po shrnutí událostí, které nás čekají v roce 2022, rekapitulaci událostí pilotované kosmonautiky i statistik našeho portálu přichází čas na poslední článek. Ten dnešní se bude zabývat zhodnocením roku 2021 na poli nepilotované kosmonautiky. Nejprve si zopakujeme ty nejdůležitější momenty uplynulých 12 měsíců a poté se zaměříme na statistiky startů, které proběhly právě ve skončeném roce. Není potřeba chodit kolem horké kaše – rok 2021 doslova překypoval starty, ostatně jen v prosinci proběhlo na celém světě 23 pokusů o dosažení oběžné dráhy!
Prosincové Vesmírné výzvy nemůžeme zahájit ničím než absolutně největší událostí na poli kosmických teleskopů a sice startem JWST. Další reportáž spadá do stejného oboru, ukáže vám start teleskopu IXPE. Pak se budeme věnovat pilotované kosmonautice. Nejprve se podíváme na zahájení mise CRS-24 a navážeme startem turistické mise Sojuz MS-20. Představení zajímavého konceptu rakety Neutron nabídne další reportáž. Dále se můžete pokochat záběry z kosmické vycházky z ISS. Na závěr vás čekají tři starty a sice Türksat 5B a dvě várky Starlinků. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00.
První vydání Kosmotýdeníku v roce 2022 se ještě z velké části zabývá událostmi posledních dní roku 2021. I tak zde již tradičně naleznete přehled těch nejzajímavějších událostí kosmonautiky, které přinesl uplynulý týden. V hlavním tématu však týdenní rámec překročíme, když se podíváme na to, co po třech letech v kosmickém prostoru přinesla mise experimentální družice Aeolus. Dále se budeme zabývat čínskými starty a u Číny zůstaneme i u Marsu. Přeji vám dobré čtení, pěknou neděli a vše dobré v novém roce.
V současné době všichni s napětím sledujeme (zatím bezproblémový) let Dalekohledu Jamese Webba do libračního bodu L2 soustavy Slunce-Země. Je tedy vhodný čas připomenout si, jak vlastně před několika desítkami let začala celá bohatá historie astronomických dalekohledů v kosmickém prostoru. Leckoho asi překvapí, že první studie na toto téma se objevila už v roce 1946. Na realizaci prvních skutečných strojů si však lidstvo muselo počkat ještě zhruba dvacet let.
Máme tu nový rok a všichni věříme, že bude pro všechny aspoň o malou trochu lepší než ten, který skončil. V minulých dnech jsme Vám přinesli hned několik článků, které přinášely výhled do roku 2022 v pilotované i nepilotované kosmonautice, rekapitulovaly dění v roce 2021 z hlediska tří různých kosmických agentur i z pohledu pilotované kosmonautiky. Na pondělí pro Vás chystáme článek, který shrne dění v roce 2021 z hlediska nepilotované kosmonautiky, ale dnes tu pro Vás máme další tradiční článek. V něm si totiž shrneme, jak se vedlo našemu portálu kosmonautix v roce 2021. Hned na začátku musím se smutkem v srdci připomenout , že náš web se musel v roce 2021 rozloučit s Drahoslavem Trnkou, zakladatelem našeho Discordu i technickým správcem našeho webu, který až příliš brzy opustil náš svět. Přišli jsme tak nejen o skvělého správce, ale i o dobrého člověka. Jeho odkaz však přetrvává, protože ať už používáte jakoukoliv součást našeho webu, Drahoslav se postaral, aby fungovala lépe než dříve. Věřím, že Drahoslav by se těšil z dalšího vývoje našeho webu i ze všech událostí, které už nemohl
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
V řádu hodin kolem vydání minulého dílu vydal portál Ars Technica článek, ve kterém zveřejnil rozhovor s Jonem Olansenem, manažerem programu Gateway. Olansen se v rozhovoru
Sedm dní minulo a přineslo celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. Kosmotýdeník si vzal jako hlavní téma zdržení komerční pilotované výpravy Axiom-4, které bylo zapříčiněno problémy se
Dalších sedm dní je za námi a tentokrát se kosmonautika dostala i do mainstreamových médií. My se návratu vysloužilé Veněry taky budeme krátce věnovat, ale jako hlavní
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Nejbližší přednášky
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.