sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Astroscale 16. června oznámila uzavření britské vládní zakázky v hodnotě přibližně 7 milionů dolarů na nasazení dvojice cubesatů v roce 2027, které budou monitorovat vesmírné počasí a zároveň sledovat další objekty na nízké oběžné dráze Země (LEO).
Federální komunikační komise (FCC) mění způsob regulace vesmírných systémů. Jay Schwarz, šéf kosmického oddělení, nastínil řadu probíhajících reforem zaměřených na modernizaci licencování družic a otevření nových spektrálních pásem.
Raketa Dlouhý pochod 2D vynesla seismoelektromagnetickou družici, jejímž cílem je detekovat elektromagnetické projevy přírodních katastrof, jako jsou zemětřesení. Družice CSES-2 je založena na sondě CSES-1, která byla vypuštěna v roce 2018 a vyvinuta ve spolupráci s Itálií.
Francouzská společnost Look Up, která se zabývá situačním povědomím o vesmíru, získala téměř 50 milionů eur na pokračování ve vývoji radarové sítě pro sledování vesmírných objektů.
Čínská společnost CAS Space dokončila statický zážeh prvního stupně rakety Kinetica-2, která je plánována na první orbitální start v druhé polovině roku.
Společnost AST SpaceMobile dosáhla dohody, která umožňuje zkrachovalému družicovému operátorovi Ligado Networks zaplatit více než 500 milionů dolarů, které dluží společnosti Viasat, výměnou za dlouhodobý přístup ke spektru v pásmu L.
Generální ředitel ESA Josef Aschbacher na tiskové konferenci po zasedání Rady ESA uvedl, že rada schválila usnesení, které umožní program European Resilience from Space (ERS). Program pro pozorování Země, který bude mít civilní i vojenské využití.
Články
Pokud by počítač určený pro družice a sondy nedokázal pracovat v podmínkách kosmického prostředí, byl by k ničemu. Proto se firma QinetiQ Space rozhodla umístit kvalifikační model svého nového palubního počítače do termálně-vakuové komory, která je součástí Laboratoře mechanických systémů na středisku ESTEC v Nizozemí. Tady je hardware vystaven vakuu a teplotním extrémům, které by zažil na oběžné dráze Země, či v meziplanetárním prostoru. Stejný design počítače se přitom už plánuje použít na několika různých evropských misích – ať už jde o projekt Hera zaměřený na planetární obranu, QKDSat zaměřený na kvantový obor, případně Altius mapující ozon a další málo zastoupené plyny v naší atmosféře. Zapomínat nesmíme ani na využití tohoto počítače na nosné platformě orbitální technologické demonstrační mise European Commission’s Horizon 2020 Programme.
V rámci mise Transporter-5 letělo na raketě Falcon 9 hned několik zajímavých nákladů, které stojí za pozornost. Dnes se podíváme na náklad od NASA, která si při tomto startu nechala vynést misi PTD-3 (Pathfinder Technology Demonstrator 3), ve které najdeme technologický demonstrátor TBIRD (TeraByte InfraRed Delivery). Tento systém má otestovat vysokorychlostní přenos dat mezi CubeSatem na nízké oběžné dráze Země a povrchem Země. Díky očekávané přenosové kapacitě 200 Gbps by měl TBIRD dosáhnout nejrychlejšího datového přenosu po optické lince v historii NASA.
Černobílá navigační kamera vrtulníčku Ingenuity pořídila fotky z pětadvacátého letu, který se uskutečnil 18. dubna. Z těchto fotek se podařilo složit video z pětadvacátého letu, kdy Ingenuity překonala vzdálenost 704 metrů a letěla rychlostí 19 kilometrů za hodinu. Jednalo se tak o nejdelší a nejrychlejší let vrtulového stroje v atmosféře Marsu (Ingenuity se aktuálně připravuje na svůj 29. let). Video z letu o délce 161,3 sekundy bylo přibližně pětkrát zrychleno, čímž se zkrátilo na méně než 35 sekund.
Již podruhé se v rámci této série vrátíme do Indie k příběhu významné osoby novodobé kosmonautiky. K. Sivan se stal vůdčí osobností ISRO a mnohokrát prokázal své schopnosti. Významně pomohl v rozvoji raketových motorů na kryogenní látky, které patří k tomu nejsložitějšímu, co lidstvo kdy dokázalo vyrobit. Indie dlouho pracovala na tom, aby tuto technologii také zvládla, a povedlo se. Díky tomu se mohla tamní raketová technika posunout o pořádný kus dopředu. ISRO si mohlo dovolit výrobu větších a složitějších družic, ale i raket. Na mnoho zajímavých projektů dohlížel právě K. Sivan.
Rozhodnutí o udílení Shawovy ceny bylo učiněno v roce 2002 v Hong Kongu. Ocenění mělo sloužit jako jakási východní protiváha Nobelovy ceny a bylo pojmenováno po hongkongském filantropu Run Run Shawovi (1907-2014). Cena se udílí jednotlivcům, kteří jsou v současné době aktivní ve svých oborech a v nedávné době dosáhli vynikajících výsledků nebo významně přispěli k akademickému a vědeckému výzkumu a aplikacím nebo těm, kteří ve svém oboru dosáhli excelence.
Týden utekl jako voda a před vámi je nyní nachystán nový díl Kosmotýdeníku, který jako pokaždé shrne to nejzajímavější, co se za uplynulých sedm dní událo v kosmonautice. Dnešním hlavním tématem bude příprava rakety SLS na opakovaný test plnění palivem přímo na rampě. V dalších tématech se podíváme na aktuální dění na Boca Chica, kde se snaží SpaceX nasměrovat všechny aktivity k co nejbližšímu orbitálnímu letu Super Heavy a Starship. Ohlédneme se také za přistáním lodě Starliner, anebo za počátkem mise jedenácté české družice. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Biologické experimenty prováděné na ISS, ale i odebrané lékařské vzorky musí být uchovávány za nízkých teplot, aby nedošlo k jejich znehodnocení. Jak to ale udělat, když se tyto citlivé materiály mají na Zemi vracet až po nějaké době? Ke slovu přichází speciální chladicí/mrazicí boxy, ve kterých je možné tyto vzorky bezpečně uskladnit. Na ISS bychom našli takových zařízení několik, ale bezkonkurenčně největší objem nabízí evropské chladničky/mrazáky MELFI.
Když 25. května startoval Falcon 9 na misi Transporter-5, byla pozornost českých fanoušků kosmonautiky zaměřena na CubeSat Planetum-1. Není se co divit, šlo teprve o 11. českou družici a 5. český CubeSat. Byla by ale chyba nevěnovat pozornost některým dalším nákladům. K těm nejzajímavějším kouskům se proto vrátíme alespoň zpětně. Firma Nanoracks si třeba nechala vypustit experiment vybavený malou robotickou paží, která měla demonstrovat schopnost stříhání a řezání kovu na oběžné dráze. Test trvající jen několik minut by měl být prvním krokem na cestě k vývoji pokročilých kosmických výrobních postupů, které pomohou předělat vysloužilé horní stupně raket na obytné moduly.
Člověk se ani nenaděje a další měsíc je pryč – máme tu opět poslední pátek v měsíci. Když se ale ohlédneme za událostmi, které nám uplynulé 4 týdny přinesly, je jasné, že se toho stalo opravdu hodně. Můžeme si tedy být jistí, že i ve 41. díle tradičního Pokecu s kosmonautixem bude o čem mluvit. Pokud tedy máte čas a chuť, srdečně Vás zveme ke sledování našeho živě vysílaného formátu, ve kterém po dobu zhruba dvou hodin odpovídáme na dotazy, které napíšete do chatu. Jste to tedy právě Vy, kdo rozhoduje o tématech. Začínáme jako obvykle v osm hodin večer.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Kosmická stanice Gateway byla navržena jako testovací zařízení, ve kterém by byl zkoumán vliv kosmického prostředí dostatečně vzdáleného od Země i Měsíce na to, aby mohla
Máme za sebou týden, který byl z pohledu kosmonautiky turbulentní, a mnoho se toho stalo. Proto je ideální čas na souhrn. Kosmotýdeník si jako hlavní téma vzal
Nedělní poledne je ideálním časem na přehled kosmonautických událostí, které přineslo uplynulých sedm dní. A tento týden toho bylo opět požehnaně. V hlavním tématu se tentokrát
Máme za sebou kosmonautikou napěchovaný týden, kdy startů proběhlo tolik, že je těžké si v tom udržet přehled. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se tedy podíváme na hned
V řádu hodin kolem vydání minulého dílu vydal portál Ars Technica článek, ve kterém zveřejnil rozhovor s Jonem Olansenem, manažerem programu Gateway. Olansen se v rozhovoru
Sedm dní minulo a přineslo celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. Kosmotýdeník si vzal jako hlavní téma zdržení komerční pilotované výpravy Axiom-4, které bylo zapříčiněno problémy se
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
I kdyby člověk skočil z mostu či komína nebo vypadl z letadla, kvůli odporu vzduchu nikdy nezažije pravý pocit „volného pádu“ (nebo také „stavu beztíže“), jaký zažívají astronauti na oběžné dráze. Tento vjem se dá v pozemských podmínkách simulovat pouze za pomoci letu
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
