sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Sophia Space

Společnost Sophia Space získala předběžné financování ve výši 3,5 milionu dolarů na vývoj výpočetních a datových center na oběžné dráze s klíčovými aplikacemi geoprostorové inteligence.

Apophis T-4 Years Workshop

Doporučení nedávno zveřejněná z workshopu Apophis T-4 Years Workshop, který se konal minulý měsíc v Tokiu, vyzývají vědci NASA, aby reagovala na dotazy, které obdržela v  žádosti o informace o tom, jak využít dvojici družic Janus k průzkumu asteroidu Apophis dříve, než v dubnu 2029 proletí kolem Země.

Virgin Galactic

Společnost Virgin Galactic oznámila, že výroba nových suborbitálních kosmických letounů je i nadále na dobré cestě, aby umožnila zahájení komerčních letů v polovině příštího roku, a zároveň zvažuje obnovení prodeje letenek.

Články

Indický rakeťák Kailasavadivoo Sivan (2. díl)

Již podruhé se v rámci této série vrátíme do Indie k příběhu významné osoby novodobé kosmonautiky. K. Sivan se stal vůdčí osobností ISRO a mnohokrát prokázal své schopnosti. Významně pomohl v rozvoji raketových motorů na kryogenní látky, které patří k tomu nejsložitějšímu, co lidstvo kdy dokázalo vyrobit. Indie dlouho pracovala na tom, aby tuto technologii také zvládla, a povedlo se. Díky tomu se mohla tamní raketová technika posunout o pořádný kus dopředu. ISRO si mohlo dovolit výrobu větších a složitějších družic, ale i raket. Na mnoho zajímavých projektů dohlížel právě K. Sivan.

Shawova cena za astronomii pro hlavní vědce projektů Hipparcos a Gaia

Rozhodnutí o udílení Shawovy ceny bylo učiněno v roce 2002 v Hong Kongu. Ocenění mělo sloužit jako jakási východní protiváha Nobelovy ceny a bylo pojmenováno po hongkongském filantropu Run Run Shawovi (1907-2014). Cena se udílí jednotlivcům, kteří jsou v současné době aktivní ve svých oborech a v nedávné době dosáhli vynikajících výsledků nebo významně přispěli k akademickému a vědeckému výzkumu a aplikacím nebo těm, kteří ve svém oboru dosáhli excelence.

Kosmotýdeník 506 (23.5. – 29.5.)

Týden utekl jako voda a před vámi je nyní nachystán nový díl Kosmotýdeníku, který jako pokaždé shrne to nejzajímavější, co se za uplynulých sedm dní událo v kosmonautice. Dnešním hlavním tématem bude příprava rakety SLS na opakovaný test plnění palivem přímo na rampě. V dalších tématech se podíváme na aktuální dění na Boca Chica, kde se snaží SpaceX nasměrovat všechny aktivity k co nejbližšímu orbitálnímu letu Super Heavy a Starship. Ohlédneme se také za přistáním lodě Starliner, anebo za počátkem mise jedenácté české družice. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

VT_2022_21

Vesmírná technika: Evropské chladničky/mrazáky MELFI na ISS

Biologické experimenty prováděné na ISS, ale i odebrané lékařské vzorky musí být uchovávány za nízkých teplot, aby nedošlo k jejich znehodnocení. Jak to ale udělat, když se tyto citlivé materiály mají na Zemi vracet až po nějaké době? Ke slovu přichází speciální chladicí/mrazicí boxy, ve kterých je možné tyto vzorky bezpečně uskladnit. Na ISS bychom našli takových zařízení několik, ale bezkonkurenčně největší objem nabízí evropské chladničky/mrazáky MELFI.

Experimentální řezání kovů na oběžné dráze

Když 25. května startoval Falcon 9 na misi Transporter-5, byla pozornost českých fanoušků kosmonautiky zaměřena na CubeSat Planetum-1. Není se co divit, šlo teprve o 11. českou družici a 5. český CubeSat. Byla by ale chyba nevěnovat pozornost některým dalším nákladům. K těm nejzajímavějším kouskům se proto vrátíme alespoň zpětně. Firma Nanoracks si třeba nechala vypustit experiment vybavený malou robotickou paží, která měla demonstrovat schopnost stříhání a řezání kovu na oběžné dráze. Test trvající jen několik minut by měl být prvním krokem na cestě k vývoji pokročilých kosmických výrobních postupů, které pomohou předělat vysloužilé horní stupně raket na obytné moduly.

Pokec s kosmonautixem – květen 2022

Člověk se ani nenaděje a další měsíc je pryč – máme tu opět poslední pátek v měsíci. Když se ale ohlédneme za událostmi, které nám uplynulé 4 týdny přinesly, je jasné, že se toho stalo opravdu hodně. Můžeme si tedy být jistí, že i ve 41. díle tradičního Pokecu s kosmonautixem bude o čem mluvit. Pokud tedy máte čas a chuť, srdečně Vás zveme ke sledování našeho živě vysílaného formátu, ve kterém po dobu zhruba dvou hodin odpovídáme na dotazy, které napíšete do chatu. Jste to tedy právě Vy, kdo rozhoduje o tématech. Začínáme jako obvykle v osm hodin večer.

Starliner úspěšně zakončil bezpilotní testovací misi

Poté, co se kosmická loď Starliner dokázala úspěšně spojit s Mezinárodní kosmickou stanicí ISS, přišla závěrečná fáze testovací mise – po zhruba šesti dnech na nízké oběžné dráze se vrátit zpět na Zemi. Kosmická loď se v automatickém režimu odpojila od orbitálního komplexu 25. května ve 20:36 SELČ. V tu chvíli skončil její pobyt u orbitální laboratoře. Na přistání návratové kabiny dohlížely týmy expertů z NASA i Boeingu. Kabina se na padácích snesla do armádní základny White Sands Missile Range Facility v Novém Mexiku, konkrétně do White Sands Space Harbor. K dosednutí došlo 26. května v 0:49 SELČ.

Nádrž na kapalný vodík stupně ICPS pro misi Artemis II.

O krok blíže k misi Artemis III

Zatímco specialisté pracují na přípravě mise Artemis I, jejich kolegové už staví rakety SLS pro další lunární mise programu Artemis. Společnost United Launch Alliance již ve výrobním závodě v alabamském Decaturu dokončila přípravu dvou důležitých částí horního stupně ICPS (interim cryogenic propulsion stage), který při misi Artemis III pošle loď Orion s astronauty k Měsíci. Tento horní stupeň vznikající ve spolupráci ULA a Boeingu poskytne misi Artemis III pohon ve chvíli, kdy se sestava díky pomocným motorům na tuhé pohonné látky a centrálnímu stupni dostane na oběžnou dráhu. Poté, co ICPS dokončí svou práci už bude změny dráhy zajišťovat Orion sám. Na náhledové fotce článku vidíme vodíkovou nádrž stupně ICPS pro misi Artemis III, která bude již brzy spojena s tzv. intertankem, jehož fotku najdeme pod tímto odstavcem.

SpaceX vymění tepelný štít lodi Crew Dragon

Příští pilotovaná mise lodi Crew Dragon mířící k ISS je naplánovaná na září letošního roku. NASA 24. května oznámila, že loď dostane jiný tepelný štít, než se kterým se původně počítalo, jelikož jeho kompozitní podklad neprošel schvalovacími zkouškami z důvodu výrobní vady. Kompozitní struktura lodi Crew Dragon má průměr 4 metry a nachází se na spodní části návratové kabiny. Důležité je, že se tepelný štít dá od návratové kabiny odpojit, takže je možné měnit tepelné štíty mezi jednotlivými exempláři. Na tuto kompozitní strukturu jsou pak usazeny dlaždice tepelné ochrany, jejichž úkolem je chránit kabinu před spalujícím žárem, který na konci každé mise doprovází návrat do atmosféry.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Dušan Majer – Rok 2024 v kosmonautice – rok návratů (3.1.2025) online přednáška v 17:00

V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky

Jiří Podolský: Chvála vln – Poselství elektromagnetických vln (4.5.2023)

Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.